Autor: Ing. Jiřina Ovčarová

1. Chemické reakce III. díl Elektronegativita, druhy chemické vazby, iontové sloučeniny Autor: Ing. Jiřina Ovčarová

2. Seznam kapitol Chemická vazba Elektronegativita Druhy vazeb Iontové sloučeniny Kationy, aniony Další

3. Elektronový pár Valenční elektrony Seznam kapitol Chemická vazba • Jak už víme, tak až na výjimky nejsou atomy prvků schopné trvalé • existence v nesloučeném stavu. Sdružují se do molekul nebo krystalů. • Chemická vazba je soudržná síla, která působí mezi atomy nebo ionty. • Chemická vazba vznikne tím, že elektrony sousedních atomů vytvoří • alespoň jeden společný elektronový pár. • Vytvořit chemickou vazbu mezi atomy mohou jen tzv. valenční elektrony • (elektrony obíhající nejdál od jádra atomu). Atom vodíku + atom chloru tvoří molekulu kyseliny chlorovodíkové H•+• Cl H••Cl Další

4. Elektronegativita Seznam kapitol • Různé látky mají odlišnou schopnost udržet si své elektrony. • Schopnost přitahovat elektrony tvořící chemickou vazbu se nazývá • elektronegativita. Elektronegativitu prvků najdeme v tabulkách. • Kovymají elektronegativitu malou. • Jejich jádra nedrží valenční elektrony dostatečnou silou. • Proto jsou také kovy dobrými vodiči elektřiny. • Nekovové prvky naopak elektrony váží velmi silně. • Přitahují tak silně nejen své elektrony, ale v případě, že druhý prvek • ve sloučenině má elektronegativitu menší, pak přitáhnou i nově vzniklé • elektronové páry, které vytvořily chemickou vazbu. • Celkový náboj části molekuly s větší elektronegativitou je pak záporný. • Část molekuly s menší elektronegativitou pak získá kladný náboj. Další

5. Druhy chemických vazeb Výskyt párů valenčních elektronů Jádra atomů _ + δ- δ+ Seznam kapitol • Chemická vazba vznikla vytvořením jednoho nebo více elektronových párů. • Tyto páry se pohybují buď rovnoměrně kolem jader obou prvků sloučeniny, • pokud je obě jádra přitahují podobně velkou silou, • nebo se vyskytují poblíž jádra s výrazně větší elektronegativitou. • Podle toho, kde se vyskytují elektronové páry, které vytvořily chemickou • vazbu, rozeznáváme různé druhy chemických vazeb. Nepolární vazba Polární vazba Iontová vazba Rozdíl elektronegativit < 0,4 Rozdíl elektronegativit 0,4 << 1,7 Rozdíl elektronegativit 1,7 < Další

6. Vazby v molekulách _ + δ- δ+ Seznam kapitol Nepolární vazba je charakteristická pro molekuly prvků. Nepolární vazbu ale mohou mít i některé sloučeniny. Nepolární molekuly neprojevují navenek žádný elektrický náboj. Polární vazba vzniká tím, že ten z atomů, který má větší elektronegativitu, přitahuje nový elektronový pár víc, než druhý. Tato část molekuly má pak záporný náboj. Atom, který o elektron „přišel“ má díky tomuto jevu náboj kladný. Iontová vazba vzniká mezi atomy s velmi rozdílnou elektronegativitou. Funguje na principu přitažlivosti mezi opačnými náboji. Další

7. Na0 Na+ Cl- Cl0 Cl0 Seznam kapitol Iontové sloučeniny Molekuly, které jsou tvořeny z částí s výrazně jinou elektronegativitou mají tedy kladný a záporný pól. Příkladem může být chlorid sodný, tedy látka známá pod názvem kuchyňská sůl. Chlorid sodný je sloučeninou sodíku a chlóru. Sodík jako alkalický kov má malou elektronegativitu Netvoří víceatomové molekuly. Chlór má naopak velkou elektronegativitu. Vytváří dvouatomové molekuly. Elektronový pár, který spolu vytvořily elektrony pocházející každý z jiného atomu, se pohybuje rovnoměrně kolem obou jader. Jde o nepolární vazbu mezi atomy. Další

8. Vznik chloridu sodného Na0 Na0 Na0 Na0 Cl Cl Cl0 Cl0 Seznam kapitol I když je sodík velmi reaktivní, je potřeba mu dodat energii (teplo), aby měl „sílu“ překonat vazbu mezi atomy chloru a „roztrhnout“ tuto jinak stabilní molekulu. V první fázi je tedy třeba dodat energii na rozrušení původního elektronového páru molekuly chloru. Další

9. Vznik chloridu sodného Na0 Na0 Na0 Na0 Na+ Na+ Cl Cl Cl- Cl0 Cl0 Cl0 Cl0 Cl- Seznam kapitol I když je sodík velmi reaktivní, je potřeba mu dodat energii (teplo), aby měl „sílu“ překonat vazbu mezi atomy chloru a „roztrhnout“ tuto jinak stabilní molekulu. V první fázi je tedy třeba dodat energii na rozrušení původního elektronového páru molekuly chloru. Pak teprve může vznikat vazba mezi chlórem a sodíkem. Vazbu v každé molekule zajišťuje nově vzniklý elektronový pár. V páru jeden elektron pochází ze sodíku a druhý od chlóru. Díky rozdílné elektronegativitě se ale pár zdržuje právě u chlóru. Chlór má tedy elektron navíc. Proto je – I. Sodík naproti tomu je + I (ztratil elektron). Další

10. Na+ (Sůl kuchyňská – chlorid sodný) Na+ICl-I Cl- Kation Anion Chlór jeden elektron vazbou získal od sodíku. Sodík jeden elektron vazbou ztratil. Ionty Seznam kapitol Ionty jsou části molekul s elektrickým nábojem. 1. Kationty - kladné části molekul Mají méně elektronů než protonů (ztratily vytvořením vazby jeden nebo více elektronů). 2. Anionty - záporné části molekul Mají víc elektronů než protonů (získaly je chemickou vazbou – přitáhly k sobě jeden nebo více elektronových párů tvořících vazbu). Další

11. Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Cl- Ve vodě rozpuštěná sůl Krystal soli Seznam kapitol Vlastnosti iontových sloučenin • ionty v pevných látkách jsou pravidelně uspořádané a k sobě navzájem • silně vázané přitažlivými silami opačných elektrických nábojů. Pevné iontové sloučeniny nemohou vodit elektřinu. Rozpuštěné nebo roztavené iontové sloučeniny proud vedou. • Roztavením nebo rozpuštěním ve vodě se od sebe kationty a anionty • oddělí, protože překonají vzájemné přitažlivé síly. • Destilovaná voda je nevodič, ale běžná voda, která obsahuje minerální • látky a soli právě z tohoto důvodu elektrický proud vede. Konec