Člověk a společnost

1. Člověk a společnost

2. člověk je od nepaměti součástí společnosti • člověk/osobnost je souhrnem psychických vlastností jedince, které jsou biologicky předurčeny, ale během života jsou ovlivňovány sociálním prostředím (skupinami)

3. vliv přírody na společnost • vztah vzájemného propojení, ovlivnění • zásah společ./člověka do přírody se později projeví v přírodě a naopak • příroda je věčným, nevyhnutelným předpokladem vzniku, fungování a rozvoje společ.

4. přírodní faktory • biologické (rozdíly mezi lidmi) • demografické (hustota obyv.) • geografické (klima, suroviny,…)

5. co je to společnost? • síť mezilidských vztahů, které se ustavují vzájemnou komunikací • pozice každého čl. v této síti je popsatelná pomocí jeho vztahů k okolí • je skupina lidí, kteří o sobě vědí, mají shodný zájem a někdy spolu komunikují

6. vývoj společnosti • lovci a sběrači –nejstarší typ společenství - kmeny, tlupy, jednoduchý, primitivní způsob života • nemajetní – neexistovaly žádné sociální rozdíly • rozhodování – nejstarší muži, rada starších

7. 2) zemědělci a pastevci • velké společnosti • mají majetek – existují majetkové rozdíly (i sociální)

8. 3) neprůmyslové civilizace = tradiční státy • nejstarší civilizace/státy světa • Mezopotámie, Egypt,… • obrovské sociální a majetkové rozdíly • =otrokářská společ. • vyspělé

9. 4) průmyslové státy (18. stol.) • důsledek prům. revoluce • kapitalistická společ. (dělnictvo, kapitalisté) • vznik velkoměst • společ. má složitou strukturu

10. pol. 20. stol. změna postoje k přírodě – člověk se ji snaží chránit (dosud se člověk o přírodu nestaral)

11. Socializace = postupná přeměna jedince z bytosti biologické na bytost sociální - během socializace dochází k postupnému začleňování jedince do společ. v níž žije, tzn. že si jedinec uvědomuje své místo v rámci společ.

12. výsledkem je začlenění do společnosti, člověk se stává tzv. společensky zralý

13. během socializace si osvojujeme • hodnoty a normy • vzorce chování • způsoby komunikace • kritéria posuzování okolního světa (co se nám (ne)líbí)

14. probíhá v neustálé interakci s jinými lidmi • jedinec reaguje na podněty přicházející z okolního světa • společnost koriguje naše chování

15. pole sociálních interakcí se během života rozšiřuje, nejprve vztah matka x dítě, jedinec x rodina, jedinec x vrstevník,… • vzniká vztahová síť – sdílíme konkrétní kulturu • nezbytným předpokladem je řeč • sociální interakce probíhají daným postupem, který se člověk musí osvojit

16. hlavní vliv mají tzv. významní druzí • druzí lidé nám pomáhají nahlížet na naše vlastní chování a uvědomovat si sebe sama • druzí lidé = socializační činitelé (rodina, vrstevníci, škola, masmédia)

17. proces socializ. není nikdy ukončen • během života se však mění úloha člověka – v dětství a mládí jsme objektem (jsme ovlivňováni), v dospělosti subjektem (my ovlivňujeme) tzv. primární a sekundární socializace

18. resocializace • vyrovnání se s novou neočekávanou skutečností • v krátkém čase je třeba si osvojit řadu nových věcí • kdy došlo k výraznému narušení vztahu jedince ke společ. • chápáno jako převýchova (spojeno s propuštěnými vězni na svobodu)

19. fáze socializace • enkulturace (přijmu normy,…) • internalizace (zvnitřnění)-vezmu změny za své • přijetí sociální role

20. socializace je především součástí naší psychiky, proto se jí zabývá sociální psychologie

21. negativní projevy socializace • konformní jednání – jednání, které vůbec nevybočuje z daných společ. norem - jedinec si tyto normy příliš zvnitřnil a není schopen samostatného jednání - typičtější pro osoby z chudších poměrů

22. b) deviantní – je důsledkem špatné socializace - jedinec nebyl schopen přijmout normy

23. sociální kontrola = konfrontace skutečného jednání čl. se sdílenými společ. normami a hodnotami • je spojena se systémem sankcí • dvojí druh: a) vnější kontrola – druzí lidé b) vnitřní - sebekontrola

24. slouží k udržování společ. řádu a k chování společ. v prostoru a čase • tradičně je silnější na venkově

25. v případě, že jedinec svým chováním vybočí z očekávaného chování následují sankce • negativní – tresty (od verbálního napomenutí až trest smrti) • pozitivní – jsou oceněním za dodržování (od verbální formy po vyznamenání, řád,..)

26. Podoby socializace záměrné působení: výchova v rodině, škola, využívá sankce nezáměrné: televize, knihy

27. Způsoby sociálního učení asociace(podmiňování): člověk se učí jednat na základě zkušeností posilování: je založeno na odměnách a trestech observace (pozorování): stačí, když jednání vidíme u někoho jiného napodobování: hlavní forma učení u méně vyspělých kultur, u dětí, (mimika, gesta,…)

28. člověk a kultura • kultura= vše, co není přírodního původu • soubor hodnot, norem a vzorců chování sdílených určitou společností, které se předávají z generace na generaci • hodnoty = to, čeho si společ. cení • normy = společ. pravidla • vzorce chování = doporučené návody, jak se chovat v určitých situacích

29. osvojování si kultury = enkulturace (součást socializace)

30. kultura je tvořena prvky • jazyk – prostředek komunikace, myšlení • vědění a znalosti – vědecké, osobní povahy • materiální statky – hmotné předměty typické pro společ. • hodnoty a normy – říkají, co je/není důležité/přípustné

31. prvky kultury se neustále přeměňují, protože je čl. bytost kulturní

32. proměny kultury • změny jsou: a) vnitřní – nositelé samotné kultury • b) vnější – kontakty s jinými kulturami

33. setkají-li se 2 kultury může dojít k: • asimilaci – jedna kultura pohltí druhou • difúze – vzájemné ovlivňování, prvky jedné kultury pronikají do druhé • integrace – začleňování prvků cizí kultury do kultury vlastní kultura jako celek je nepřenosná na jiné

34. na proměně kultury se podílejí tzv. subkultury = skupiny, které mají postoj k jednotlivým prvkům kultury než má většina (nejčastěji hodnoty a normy) např. skinheads, anarchisté • velký protiklad skupiny vůči kultuře = kontrakultura (např. neonacisté)

35. sociologie a kultura • materiální kultura – lidské výtvory, tzv. „druhá příroda“ (stavby, technologie,…) • duchovní kultura – vědění, myšlenky, představy, zvyky (sochy) • normativní kultura – hodnoty a normy prostřednictvím náboženství a práva

36. funkce kultury • poznávací, výchovná a vzdělávací • socializační • adaptační • akumulační (hromadění znalostí) • rekreační a terapeutická