1 / 21

Ing . PhDr. Jaroslav Novák, CSc .

EKONOMIKA V KULTUŘE Výsledky prvého ověřovacího zpracování satelitního účtu kultury za rok 2009. Ing . PhDr. Jaroslav Novák, CSc . Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Obsah prezentace. Úvod

caspar
Download Presentation

Ing . PhDr. Jaroslav Novák, CSc .

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. EKONOMIKA V KULTUŘE Výsledky prvého ověřovacího zpracování satelitního účtu kultury za rok 2009 Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ

  2. Obsah prezentace • Úvod • Předpoklady sestavení účtu kultury • Vymezení sektoru kultury • Zdroje financování kultury • Ekonomické výsledky kultury • Podíl kultury na výkonu ekonomiky • Naturální ukazatele v kultuře • Závěry

  3. Úvod Společný projekt MK, NIPOS a ČSÚ Satelitní účet kultury (SÚK) vychází ze: • Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 • Usnesení vlády ČR č. 1452/2008  Cíle: • potřeba hodnoceni ekonomického vývoje v kultuře • argumentace pro jednání o rozsahu veřejné podpory kultury • mezinárodní komparace ekonomických dat o kultuře

  4. Předpoklady sestavení SÚK Jasné vymezení sektoru kultury • široká definice kultury • rozsah zahrnutých činností ovlivňuje váhu sektoru v ekonomice Zjištění potřebných vstupních dat • administrativní data (MF, MK, MV, Unie film. distributorů) • statistická data (ČSÚ – šetření v domácnostech i podnicích, NIPOS – šetření KULT) Řešení problémů se zahrnutím kulturních aktivit v klasifikacích (NACE, COFOG, COICOP) Postup v souladu s principy národního účetnictví (zajištění konzistence metod, výsledků a srovnatelnosti v čase i prostoru) – viz ESA 1995

  5. Vymezení sektoru kultury 3 možné přístupy Věcný • 7 kulturních oblastí (odvětví) • 4 kulturní sféry (to jsou příbuzné oblasti) • 11 poskytovatelů kulturních služeb (tj. typů institucí o nichž jsou data ze šetření Kult) • 3 odvětví (tradiční umění, kulturní a kreativní průmysly) Funkční • tvoří jej etapy tzv. kulturního cyklu (tvorba, uchování hodnot, šíření kult. statků a služeb vč. obchodu s nimi, vzdělávání a spotřeba) Participační (souvisí s  funkčním) • jednorázová pasivní účast (koupě lístku do divadla či muzea) – orientace na publikum • opakovaná pasivní účast (koupě knihy či televize apod.) – tržní orientace • aktivní participace (činnost spisovatele, herce atd.)

  6. Příklad věcného členění sektoru kultury

  7. Zdroje financování kultury

  8. Kam zdroje financování kultury směřují ? Hlavní směry toku zdrojů • Veřejné zdroje a ostatní svět → Kulturní dědictví • Domácnosti → Kulturní média (audio a video, knihy, tisk) • Podniky → Živá uměl. tvorba (reklamní a architektonické činnosti) • Neziskové instituce → Správní aktivity (ochrana autorských práv)

  9. Hospodaření kulturních institucí

  10. Investiční náklady Investiční náklady v kultuře dosáhly 10,5 mld. Kč.(dle statistických zjišťování v podnicích), na 1 zaměstnance tak připadly investiční výdaje ve výši 128,9 tis. Kč (nejvíce ve sféře kult. dědictví – 200,5 tis. Kč)

  11. Zaměstnanost v kultuře Celková zjištěná zaměstnanost v kultuře (šetřeními v podnicích i v domácnostech) více než 81,5 tis. zaměstnanců a více než 2,1 tis. dobrovolných pracovníků

  12. Průměrné měsíční mzdy v kultuře Průměrná mzda v ČR v roce 2009

  13. Makroekonomické ukazatele Objem HPH v kultuře lze odhadovat ve výši 81,9 mld.Kč (cca 2,5 % HPH vytvořené v ekonomice) a objem HDP ve výši 64 mld. Kč (1,76% celkového HDP) Společenská prod.práce z HPH na zaměstnance

  14. Naturální ukazatele Význam • Doplněk k ukazatelům hodnotovým • Vhodnější k regionálním pohledům • Postižení změn v činnosti kulturních institucí Členění • kapacitní (na straně nabídky) • výkonové (na straně poptávky) Vývoj v letech 2006 - 2009 • Památky – růst počtu objektů, avšak pokles návštěvnosti o 4% • Muzea a galerie – růst počtu expozic, výstav i sbírkových předmětů, stagnace návštěvnosti • Divadla – mírný nárůst počtu scén i návštěvnosti • Kina – pokles počtu sedadel, zvýšení počtu představení i diváků (o 8 %) • Knihovny – rychlý růst počtu PC s přístupem na internet, návštěvnosti, ale pokles počtu výpůjček (téměř o 3%)

  15. Regionální pohledy Návštěvnost: • památkových objektů • muzeí a galerií • divadel • knihoven

  16. Návštěvnost hradů, zámků a jiných památkových objektů Průměr za ČR

  17. Návštěvnost muzeí a galerií Průměr za ČR

  18. Návštěvnost divadel Průměr za ČR

  19. Návštěvnost knihoven Průměr za ČR

  20. Závěry Zkušenosti • význam vymezení rozsahu kultury (více možných přístupů) • problém se získáváním dat (mnoho zdrojů) • nevyhnutelnost kvalifikovaných odhadů (problémy klasifikací) Poznatky • specifická role různých zdrojů financování • značná ekonomická diferenciace mezi kulturními oblastmi • váha sektoru kultury v ekonomice v úrovni kolem 2% • návštěvnost kulturních zařízení podle krajů nevykazuje neočekávané odlišnosti

  21. Poděkování za spolupráci Mgr. Lence Lázňovské a kol. statistiky pod vedením PhDr. Jany Radové

More Related