Surovinová základna ČR a perspektivy její těžby seminář VŠB

1. Surovinová základna ČR a perspektivy její těžbyseminář VŠB Mgr. Pavel Kavina

2. Těžba podle skupin surovin

4. Velkolom Bílina

6. Hnědouhelné pánve • Chebská – netěží se s ohledem na minerální vody Františkových Lázní • Sokolovská – 25 % těžby • Severočeská – 3 části (chomutovská, mostecká, teplická), 75 % těžby, povrchový způsob • Žitavská – netěží se z ekonomických a technických důvodů

7. Průběh těžby • Odstraní se skrývkový materiál, dopravníky na výsypky – vznik výsypek (vnitřní x vnější) • Těžba • Přirozená primární sukcese • Rekultivace – technická, biologická (povinnost důlních společností ze zákona ukládat peníze na rekultivaci)

8. Těžební společnosti • Severočeské doly a.s., Chomutov • Mostecká uhelná společnost, a.s., Most • Sokolovská uhelná a.s., Sokolov

9. Hnědé uhlí a lignit • Současná výše těžby HU se pohybuje kolem 50 mil. t, což představuje zhruba 50% pokles v porovnání s rokem 1987 (94,2 mil.t) • ČR zaujímá 4. místo v Evropě (SRN, Řecko, Polsko) • Domácí produkce zcela pokrývá spotřebu, 6,5 mil. t export • Nejvíce HU produkuje seve- ročeská pánev (Tušimice-Libouš, Bílina, Ervěnice-Velkolom ČSA) • Otázka tzv. Ekologických územních limitů • Lignit je těžen na jediném ložisku Hodonín v objemech kolem 0,5 mil. t/r a téměř celá produkce je určena pro výrobu elektrické energie v elektrárně Hodonín

10. Vývoj těžby hnědého uhlí v ČR a ve světě Celkové zásoby v ČR – 9 637,4 mil. tun Využitelné zásoby v ČR – 1 589,3 (16,5 %) Největší producenti: Německo 20,9 % (1997) Rusko 9,8 % USA 9,3 % Polsko 7,4 % ………………… ČR 6,0 %

11. Černé uhlí • Ještě vyšší redukce těžby proběhla v případě ČU - na konci 80. let se těžba pohybovala kolem 35 mil. t, nyní je to okolo 13 mil. tun – tj. 60% pokles • Téměř veškerá těžba nyní pochází z hornoslezské pánve • Důležitým momentem budoucnosti těžby budu případné změny ve stavu zásob s ohledem na vzestup cen • Export 1 mil. t koksu • Ve vnitrosudetské pánvi byla obnovena těžba na malém ložisku Žacléř na Trutnovsku

12. Vývoj těžby černého uhlí v ČR a ve světě Celkové zásoby v ČR – 16 306 mil. tun Využitelné zásoby v ČR – 719 mil. tun (4,4 %) Největší producenti: Čína 35,1 % (1997) USA 23,4 % Indie 7,6 %

13. Podíl jednotlivých druhů uhlí na hrubé výrobě elektřiny v roce 2006 • Uhlí využíváno primárně k výrobě elektřiny a tepla • Procentní podíl výroby elektřiny z uhlí mírně klesá (nyní okolo 60% elektrické energie vyrobeno z uhlí) – stále však nejdůležitější role • CCT, odsiřování tepelných elektráren, Carbon Capture Storage

14. Ropa • Domácí těžba ropy se od roku 1990 soustavně zvyšuje, nyní se roční těžba pohybuje mezi 250 – 310 kt • Mezi nejproduktivnější ložiska patří Dambořice-Uhřice 2, Uhřice-jih a Žarošice • Současná těžba tvoří cca 4% celkové domácí spotřeby, ČR bude vždy závislá na importu této strategické suroviny • Ropa těžená v ČR je kvalitnější než dovážená – není využívána v energetice, ale v chemickém průmyslu, při výrobě léčiv, apod.

15. Zemní plyn • Objem těžby se pohybuje v rozmezí mezi 100 a 160 mil. m3 ročně: prudký nárůst v roce 2005 způsoben jednorázovým odtěžením zásob ZP z podušky podzemního zásobníku plynu Dolní Bojanovice • Česká produkce zemního plynu je ve vazbě na domácí spotřebu naprosto zanedbatelná – podílí se na ní jen 1% • Pro zemní plyn je typická řada ložisek s poměrně nízkou těžbou; mezi nejproduktivnější patří Dambořice-Uhřice 2, Hrušky na jižní a Důl Odra-závod Heřmanice, Bruzovice na severní Moravě

16. Uran má znovu budoucnost • Těžba uranu klesala již od poloviny 80. let, kdy dosahovala více něž 2,5 kt/r, razantní útlum nastal až v letech 1991-94, kdy došlo k poklesu až na 0,5 kt/r • Z bilancovaných ložisek je využíváno pouze Rožná – to mělo být ale v roce 2008 původně uzavřeno. • Konečné rozhodnutí je takové, že se zde bude těžit po dobu ekonomické výhodnosti – změna trendu • v rámci likvidačních prací je získáváno ještě menší množství uranu z ložiska Stráž pod Ralskem • Nejvýznamnější ložisko v EU: jediné další těžené ložisku menšího významu v Rumunsku; v Německu a ve Francii těžba pouze v rámci sanačních prací

18. Perspektivní x neperspektivní nerudní suroviny

19. Kaolin • V těžbě kaolínů se ČR řadí na přední místa v rámci Evropy (za Německem a Británií) i světa, celková těžba představuje 3,5% podíl na celosvětové těžbě • Po minimu v roce 1993 (2,3 mil. t) docházelo v následujících letech k postupnému růstu těžby až na 3,65 mil. t • Výkyv v letech 1999-2001 byl způsoben zvýšenou těžbou na vnitřní výsypku pro pozdější zpracování • Objemově nejvýznamnější je těžba papírenských kaolínů Kaznějov-jih, Lomnička-Kaznějov, H. Bříza – nyní řazeno spíše mezi keramické kaolíny • Produkce ve světě proslulých kaolínů pro výrobu porcelánu a jemné keramiky se stabilně pohybuje kolem 400 kt/r (Božíčany-Osmóza-jih, Jimlíkov, Mírová)

20. Bentonit • Těžba bentonitu vykazovala v posledních 15 letech značné výkyvy podle aktuální poptávky, především ze strany domácího průmyslu • Propad z cca 200 kt/r (1988) až na 54 kt (1995) byl odrazem výrazného poklesu výroby ve slévárenském průmyslu • Razantní vzestup na konci 90. let svědčí o tom, že producenti poměrně brzo našli pro surovinu řadu nových alternativních využití (kočkolit, těsnící materiály ve stavebnictví, stavby skládek, úložišť aj.) • Povrchově těžena jsou 4 ložiska, ČR se podílí 2% na světové produkci bentonitu

21. Jíly • Nejvýznamnější částí české produkce je těžba jílů žáruvzdorných, dělených v pojetí české Bilance na žáruvzdorné na ostřivo a žáruvzdorné ostatní • Těžba obou těchto typů se pohybuje okolo 500 kt/r, tj. cca 75-85% celkové těžby jílů • Velmi stabilní je produkce jílů pórovinových 20-50 kt/r • Produkce jílů keramických nežáruvzdorných kolísá mezi 130-470 kt/r, v posledních letech mezi 50-65 kt/r • Mezi nejvýznamnější ložiska patří Rynholec-Hořkovec 2 (JZ), Vyšehořovice-Kamen-ná Panna (JZ), Nová Ves u Křižovatky (JO)

22. Živcové suroviny – „perspektivní“ • Domácí těžba živcových surovin narůstá vůbec nejdynamičtěji ze všech nerostných surovin – problémem by mohla být jen rostoucí konkurence živců z Turecka (dobytí trhu brání vysoké dopravní náklady a špatná dopravní dostupnost) • Mezi roky 1990 a 2002 došlo ke čtyřnásobnému růstu produkce na cca 400 kt/r • ČR se tím zařadila mezi přední světové producenty (4% celosvětové produkce) • O surovinu je zájem jak na domácím, tak i na středo-evropském trhu (25-35% těžby míří na vývoz); těžba závisí na výkonnosti keramického a sklářského průmyslu a je úzce spjata se stavební aktivitou • Mezi nejvýznamnější lokality patří ložiska Krásno–žula, Halámky, Hrušovany u Brna, Luženičky

23. Sklářské a slévárenské písky • Na těžbě sklářských a slévárenských písků je založena tradice několika průmyslových odvětví • Objem těžby sklářských písků se v porovnání s koncem 80. let snížil jen o pětinu a pohybuje se nyní mezi 850 a 1000 kt/r • Sklářské písky jsou těženy na 4 ložiskách: Provodín, Srní 2-Veselí, Střeleč, Velký Luh; surovina z ložiska Střeleč dosahuje světové kvality • Redukce těžby slévárenských písků byla výraznější – současná roční produkce 670-830 kt představuje asi 40% produkce z konce 80. let

24. Éra evropského grafitu končí • Objem těžby poklesl v roce 1993 zhruba na 1/3 produkce roku 1989; příčinou byl propad odbytu pro metalurgický průmysl • Mezi roky 1993 až 2000 se těžba pohybovala zhruba mezi 20 a 30 kt; v posledních dvou letech došlo k dalšímu poklesu pod 20 kt – důvodem je levná konkurence z Číny a Indie • Grafit zpracovává společnost Maziva Týn, spol. s.r.o. mezi jejíž sortiment patří grafitová maziva, chemicky rafinovaný grafit, expandovatelný grafit a mikromletý koloidní grafit • V EU se těží malé množství grafitu již jen v DE, ČR a RO • Těženo jediné povrchové ložisko, hlubinná těžba ukončena v roce 2003

25. Sádrovec – převis nabídky • V letech 1996-2001 došlo k razantnímu poklesu produkce o plných 95% • Příčinou se stal obrovský přebytek tzv. energosádrovce na evropském trhu, který vzniká jako vedlejší produkt odsíření tepelných elektráren • Sádrovec je těžen na jediném povrchovém ložisku Kobeřice u Opavy • Pro srovnání: v ČR vytěženo v roce 2006 jen 16 tisíc tun přírodního sádrovce, tepelná elektrárna Dětmarovice ročně vyprodukuje okolo 400 tisíc tun energosádrovce…. • V EU situace odlišná – od počátku 90. let zde těžba roste (Polsko, Chorvatsko) nebo je stabilizována na stejné úrovni

26. Stavební suroviny

28. Dekorační kámen • Objem těžby je celkem stabilní, v posledních letech se pohybuje v rozmezí 230 až 300 tis.m3, nevýhradní těžba stagnuje kolem 50 tis.m3 • Ložiska dekoračních kamenů jsou rozmístěna značně nepravidelně, v závislosti na geologické stavbě území • Jedná se o jedinou stavební surovinu, jejíž současná těžba je vyšší než těžba před rokem 1989, což je dáno především dobrým uplatněním českých dekoračních kamenů na zahraničních trzích • Dekorační kámen je jedinou stavební surovinou, která je obchodovatelná celosvětově • Problémem je velká konkurence ze strany kvalitních materiálů z EU (Itálie, Španělsko, Portugalsko), ale především levných materiálů z Turecka, Indie, Číny, Brazílie a JAR, kde jsou minimální pracovní náklady a nebere se ohled na životní prostředí

29. Stavební kámen • Na začátku 90. let došlo k poklesu objemu těžby stavebního kamene zhruba na polovinu • V posledních pěti letech se výhradní těžba ustálila kolem 9,5 mil.m3 ročně • Těžba nevýhradní spíše doplňkovou záležitostí – na celkové produkci se podílí cca 7-9% • Trendem je recyklace stavebních surovin (v ČR tvoří recyklovaný stavební materiál cca 10% podíl těžby přírodního materiálu) • Poptávka po stavebním kameni závisí na růstu stavební výroby (v ČR vzrostla v roce 2006 meziročně o 6,6%)

30. Štěrkopísky • Obdobně jako v případě stavebního kamene, došlo na začátku 90. let k poklesu objemu těžby zhruba na polovinu • Štěrkopísky jsou jedinou stavební surovinou, jejíž nevýhradní těžba není jen doplňkovou záležitostí ale na celkové produkci se podílí zhruba třetinou • V posledních letech jsou objemy těžeb velmi stabilní – cca 8 mil. m3 (výhradní) + 4-5 mil. m3 (nevýhradní)

31. Cihlářské suroviny • Pokles těžby hned po roce 1990 postihl cihlářské suroviny nejméně ze všech stavebních surovin – těžba poklesla jen o cca 20% • Jedná se však o jedinou stavební surovinu, jejíž produkce se v posledních letech nestabilizovala, ale dochází k jejímu dalšímu pozvolnému poklesu • Mezi nejvýznamnější lokality patří např. Dolní Bukovsko, Dolní Jirčany, Hevlín, Hranice, Novosedly na Moravě, Stod, Šlapanice, Záblatí

32. Očekávané trendy • trvající vysoký zájem o české živce, kaolíny, sklářské písky, bentonity a žáruvzdorné jíly, které mají dobré uplatnění na domácím i zahraničním trhu • přetrvávající téměř úplná závislost ČR na importu ropy a zemního plynu povede k dalšímu růstu nebo alespoň udržení současné úrovně těžby ropy • vývoj těžby černého a hnědého uhlí může mít několik možných scénářů; zásadní roli bude hrát energetická koncepce státu a vyřešení osudu ekologických limitů v severních Čechách • po ukončení těžby grafitu v jižních Čechách se domácí produkce stane naprosto zanedbatelnou, evropský trh definitivně ovládne čínský grafit a spektrum surovin, na jejichž importu je ČR závislá, se ke škodě salda ZO, se dále rozšíří • Pozitivním trendem využití domácího surovinového potenciálu, tedy nového progresivního trendu ve světě, je pokračování těžby uranu na ložisku Dolní Rožínka • nadprodukce energosádrovce bude nadále limitovat uplatnění a těžbu sádrovce přírodního • stabilitu lze očekávat v produkci stavebních surovin, které v posledních 4 letech našly rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou

33. Děkuji za pozornost kavina@mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, Praha 1 www.mpo.cz