Lidské zdroje z hlediska perspektivy 2007-2013

1. Lidské zdroje z hlediska perspektivy 2007-2013 PhDr. Ivan Fišera externí poradce ministra pro místní rozvoj a vedoucí pracovní skupiny lidské zdroje pro přípravu Národního rozvojového plánu Konference: „Strategie rozvoje kompetencí pro 21. století“ Mladá Boleslav, 13. října 2005

2. Posuny v tzv. lisabonské strategii(Facing the Challenge, The Lisabon Strategy for Growth and Employment. Report from the High Level Group chaired by Wim Kok, November 2004) • Lisabonská strategie je ještě naléhavější, protože vzdálenost Evropy vůči USA a Asii se zhoršuje. (USA mají 74 % z top 300 IT společností a 46 % z top 300 firem z hlediska R@D výdajů.) • Jedině zlepšený ekonomický růst a růst zaměstnanosti poskytuje prostředky pro sociální soudržnost a udržitelné životní prostředí. • Jde tedy o významný posun k preferenci ekonomického fundamentu EU a reálné konkurenceschopnosti jednotlivých zemí v rámci světového kontextu. To vyžaduje bezodkladné akce v pěti oblastech EU: • znalostní společnost (R@D, ICT) • vnitřní trh • klima pro podnikání • pracovní trh • udržitelné životní prostředí

3. Základní rysy současné světové konkurence • Konkurence firem se mimořádně zostřila, snižují se náklady na výrobu, roste počet spojení firem, zvyšuje se role firemního i národního výzkumu, výzkum se internacionalizuje. • Nadnárodní firmy jsou dominujícími světovými hráči a pohybují se za lidskými zdroji nebývale pružně a snadno, tvoří • Informační a komunikační technologie integrují světové operace firem i jejich strategické funkce. Globální sítě jsou realitou, mění se nejen organizace výroby, logistika a prodej, ale také výzkum a vývoj. • Objevila se nová mohutná produkční teritoria jako je Čína a Indie a objevují se další – Rusko, další země Asie, Jižní Ameriky atp. • Zvyšuje se vzácnost přírodních zdrojů a je silně vnímáno nové riziko globální ekologické katastrofy. • Evropské země se dostávají do demografické, sociální, etnické a jazykové pasti právě z hlediska konkurenceschopnosti. Zaměstnanost se stává hrozbou budoucnosti.

4. Východiska pro zaměření evropských strukturálních fondů: Sdělení Komise „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007 – 2013“ PREAMBULE: Evropa musí: - obnovit základ své konkurenceschopnosti - zvýšit svůj potenciál růstu a svoji produktivitu - posílit sociální soudržnost a přitom klást hlavní důraz na: - znalosti - inovace - optimalizaci lidského kapitálu. K dosažení těchto cílů musí Unie zmobilizovat všechny vhodné zdroje na úrovni jednotlivých členských států i Společenství – včetně politiky soudržnosti ve třech rozměrech strategie: - hospodářském - sociálním - environmentálním, aby se tak využilo jejich součinnosti v obecném rámci udržitelného rozvoje. Viz: Závěry předsednictví, Evropská rada, březen 2005

5. Hlavní směrnice „Strategických obecných zásad“ Společenství • 1. Učinit Evropu a její regiony atraktivnějším místem pro investice a práci • 1.1. Rozšířit a zlepšit dopravní infrastruktury • 1.2. Posílit synergie mezi ochranou životního prostředí a růstem • 1.3. Mobilizovat intenzívní využívání tradičních zdrojů energie v Evropě. • Zlepšení znalostí a inovací pro růst • 2.1. Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a technologického vývoje (RTD) • 2.2. Podporovat inovace a povzbuzovat podnikavost • 2.3. Prosadit informační společnost pro všechny • 2.4. Zlepšit přístup k financování • Vytvořit více a lepších pracovních míst • 3.1. Zaměstnat více lidí a udržet je v práci co nejdéle, modernizovat systémy • sociální ochrany • 3.2. Zlepšit adaptabilitu zaměstnanců a podniků a pružnost pracovního trhu • 3.3. Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání • a profesní přípravy (skills) • 3.4 Kapacita správy • 3.5 Pomoci udržet zdravou pracovní sílu • 4. Věnovat pozornost teritoriálnímu rozměru politiky soudržnosti • 4.1 Přípěvek měst k růstu a zaměstnanosti • 4.2 Podpora ekonomickérozmanitosti venkova • 4.3 Přeshraniční, nadnárodní a interregionální spolupráce.

6. Naše rozhodnutí o LZ musí vycházet z odhadů budoucnosti a konfrontace se současností Dlouhodobé efekty zasahující generace Plánovací období 7let N+2 2005 0607 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 Časová perspektiva efektů a důsledků Tlak konkurence v oblasti LZ • Proto potřebujeme: • seriózní odhady národní budoucnosti v rámci mezinárodního • kontextu a globální konkurence • komplexní mezinárodní srovnávání a využití nejlepších praktik • komplexní inteligentní národní financování rozvoje lidských zdrojů, • v rozumné míře nezávislé na finanční podpoře EU • včasná a odvážná rozhodnutí a jejich urychlenou realizaci • vysoce moderní strategický management národního území

7. Co je možné očekávat během deseti letech z hlediska lidských zdrojů • odchod silných poválečných ročníků do důchodu • pokračující trend velmi nízké porodnosti v ČR – slabé ročníky absolventů • výraznější projevy zaostávání znalostí a dovedností dospělých generací • ve světě i v Evropě se objeví noví „tygři“ a mnozí staří se „revitalizují“ • - konkurence území a jejich pracovních a podnikatelských potenciálů vzroste • úpadek dalších oborů výrob a služeb u nás pod vlivem levnější konkurence • přesto pokračující, nikoli již tak samozřejmý zájem o investice v ČR • zesílení zájmu zahraničních investorů o oblast výzkumu a vývoje – ale • oslabený vysokou konkurencí v našem okolí i ve světovém měřítku • další zásadní změny technologií v oblasti podnikání a veřejných služeb • zdokonalení a další „zevšednění“ informační a komunikační techniky • posílení globální integrace podnikání a dalších aktivit (včetně výzkumu) • totální převládnutí angličtiny jako mezinárodního pracovního jazyka • zesílení mezinárodní migrace vzdělaných a talentovaných • další energetické a klimatické problémy, šoky a katastrofy • další útoky islámských teroristů, a to i v naší blízkosti nebo i u nás • pokusy o další infiltraci organizovaného zločinu mohou být nebezpečnější • začnou se více projevovat synergické efekty programů evropské soudržnosti • podstatně vyšší vliv a rozšíření praktik tzv. Smart Administration • rostoucí význam interregionální a evropské spolupráce • …

8. Na co bychom se měli v oblasti lidských zdrojů tedy zaměřit především? • Na universální a přenositelné znalosti a dovednosti • Zejména angličtina, funkční gramotnost a dovednost řešit problémy, kreativita, dovednost a motivace se moderně učit a „kvalifikovat“, informační gramotnost, podnikavost a ekonomická gramotnost, moderní „řemeslná“ gramotnost, • gramotnost v oblasti „managementu“ vlastního života a udržování zdraví a dosahování vysoké výkonnosti. • 2) Na dosahování žádoucí kvalifikační struktury a úrovně populace z hlediska • potřeb zaměstnavatelů v soukromé i veřejné sféře (konkurenceschopnost) • Zejména na předvídání změn trhu práce, na informování a motivování všech • aktérů (uživatelů i poskytovatelů) vzdělávací a kvalifikační soustavy, na podporu • radikálních reforem vzdělávacích a kvalifikačních kapacit, jejich organizace, metod • výuky a výcviku i hodnocení jejích úspěšnosti, na posílení spolupráce škol a kvali- • fikačních kapacit s podnikatelskou a obecně zaměstnavatelskou sférou, na zme- • zinárodnění celé naší vzdělávací a kvalifikační soustavy. • 3) Na strategickou politiku a management zaměstnanosti a vzdělávání • Zejména na posílení národní a krajské strategické politiky zaměstnanosti • založené na předvídání technologických a dalších změn, na řešení krizových • situací v regionální zaměstnanosti, na modernizaci systémů podpory zaměstnanosti a na účinnou podporu zaměstnanosti sociálně ohrožených a znevýhodněných skupin.

9. Čemu bychom se měli vyhnout z hlediska zajištění budoucí zaměstnanosti? • slepé víře v módní sektory – služby, znalostní ekonomika, výzkum • paušálnímu pohrdání zaměstnaností v oborech s tzv. nižší přidanou • hodnotou • přehnané víře v to, že vyšší stupně vzdělání automaticky přinesou kvalitní • zaměstnanost (problém formální překvalifikovanosti) • tendenci financovat vzdělávání a kvalifikační aktivity jen podle zájmů • jeho uživatelů a poskytovatelů • podléhání stavovským, institucionálním a politickým zájmům na úkor • modernizace a přizpůsobováním požadavkům konkurenceschopnosti • posvátné úctě k formálním atributům vzdělávacích a kvalifikačních • institucí bez důrazu na skutečné výsledky a mezinárodní benchmarking • všeobecné tendenci neformulovat ostře problémy, hrozby a slabé • stránky národních lidských zdrojů z hlediska jejich mezinárodní • konkurenceschopnosti a dlouhodobé zaměstnanosti

10. Příloha Několik statistický údajů pro zamyšlení

11. Jak dlouho ještě můžeme odkládat investice do vzdělávání a odborné přípravy starší a střední generace? Prognóza věkové skladby obyvatelstva ČR http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/grafy_projekce_obyvatelstva_do_roku_2050

12. Je možné očekávat v příštích letech masivní přesuny zaměstnanců z průmyslu do služeb? Trendy zaměstnanosti v různých odvětvích národního hospodářství

13. Jsou naše mzdy dosud konkurenceschopné? X -jenom průmysl Téměř každá čtvrtá německá firma chce během tří let přesunout aspoň část výroby přesunout do zahraničí - důvod snížit náklady. - průzkum DIHK.

14. Kdy se mohou být národní investice do výzkumu a vývoje efektivní?

15. Angličtina a konkurenceschopnost Světový žebříček konkurenceschopnosti IMD Z prvních 18 nejkonkurence-schopnějších států je 13 zemí, kde je angličtina mateřským jazykem nebo se povinně plošně vyučuje, v ostatních 5 zemích je angličtina nejrozšířenějším jazykem a velká část populace jím hovoří.

16. Máme právo váhat s výukou angličtiny pro „všechny“? Zdroj: Eurobarometer survey

17. Jde o dostačující počet a efektivní kvalitu výuky angličtiny? Zdroj: http://www.eurydice.org/

18. Můžeme si dovolit nadále zaostávat v rozšíření Interentu? Přístup domácností v ČR a zemích EU na internetdoma 1. čtvrtletí roku 2003(údaje v %) Pozn.: podíl na celkovém počtu domácností dané země.Zdroj: Eurostat a ČSÚ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocitace_a_internet