Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“

1. VY_32_INOVACE_05_PVP_289_Mer Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5„EU peníze středním školám“

3. kontaminanty prostředí

4. KONTAMINANTY PROSTŘEDÍ Zdravotně nejvýznamnější kontaminanty prostředí Jsou to především kovy a plyny, které jsou součástí smogu, popílku, prachu, mlhy, zplodin a zamořují atmosféru. • A) Kovy • B) Plyny

5. A) Kovy • Zvýšený obsah těžkých kovů je velmi nebezpečný pro život všech organismů. • Pronikají do potravních řetězců, které zakončuje člověk. Je tak vystaven nebezpečí poškození různých orgánů – zejména mozku, trávicího ústrojí, kůže, snižují imunitu. • Svojí toxicitou způsobují stále větší problémy při úpravě pitné vody.

6. Olovo (Pb) • Olovo se dostává do prostředí zejména z výfukových plynů automobilů. Přidává se do benzínu jako součást antidetonační přísady (v ČR již není od 1. 1. 2001 Pb do benzínu přidáváno a je nahrazeno jinými antidetonačními přísadami). Koncentrace tetraetylolova 4 mg na 1m³ vzduchu je zdraví nebezpečná, přičemž tato hranice bývá při spalování benzínu s obsahem Pb značně překročena.

7. Olovo (Pb) • Př.: „V případě zdravotního ohrožení olovem platí známé úsloví „Již staří Římané" - ve starém Římě byly používány olovnaté nádoby. Analýzou kostí obyvatel této starověké velmoci byly nalezeny vysoké obsahy tohoto prvku. Lze se jen dohadovat, zda a do jaké míry se na pádu říše Římské případná hromadná otrava olovem podílela.“ (RAJCHARD, 2002, s.78 )

8. Rtuť (Hg) • Zdrojem Hg jsou průmyslové odpady, dále používání sloučeniny -metylrtuť- k moření osiva/obilí, luštěniny/. Dříve se vyskytovaly otravy způsobené barvivy -rumělka – sulfid/sirník rtuťnatý. • „I v našich vodách došlo míst ke kontaminaci rtutí, pocházející z nedovoleného zkrmování mořeného obilí rybám.“ (RAJCHARD, 2002, s. 80)

9. Kadmium (Cd) Zdrojem kontaminace jsou: • kovohutě • spalování fosilních paliv • fosfátová hnojiva se projeví i v potravinách • Cd se do organismu dostává i kouřením, včetně pobytu v zakouřených prostorách.

10. Arsen (As) • „Přirozený výskyt ve stopových množstvích v řadě minerálů. Významným zdrojem kontaminace prostředí tímto prvkem jsou provozy, spalující nekvalitní uhlí, kovohutě zpracovávající barevné kovy, tabákový kouř, některé pesticidy. Vysoký obsah byl nalezen místy i v podzemních vodách, z organismů v houbách a některých mořských bezobratlých (korýši, ústřice).“ (RAJCHARD, 2002, s. 80)

11. Hliník (Al) • Hliník se uvolňuje vlivem kyselých dešťů ze sloučenin, vstřebatelných organismy. • Vyskytuje se také v blízkosti hutí a tam, kde se zpracovává. • Člověk je kromě zvýšeného obsahu v prostředí ohrožován používáním hliníkového nádobí a obalů zejména folií.

12. B) Plyny • Plyny jsou výrazným zdrojem znečištění vody, půdy a zejména ovzduší. • Největší obsah zplodin produkuje těžební průmysl, spalovny odpadů, teplárny, energetika, hutnictví a chemický průmysl. • Důsledkem působení je zejména narušování ozonové vrstvy atmosféry(ozonosféry), skleníkový efekt a vznik kyselých dešťů.

13. Oxid uhelnatý (CO) • „CO vzniká při nedokonalém spalování organických látek, za nedostatečného přístupu kyslíku, Je přítomen např. v důlních a kouřových plynech, svítiplynu Zdrojem CO pro člověka e i kouření. Nejzávadnějším zdrojem CO jsou však plyny spalovacích motorů.

14. Oxid uhličitý (CO2) • „Přirozená součást vzduchu v množství 0,03%. Produkt dýchání organismů, rozkladu organické hmoty, hoření. Jeho obsah stoupá (za posledních 120 let o 14%), což je hlavní příčinou tzv. skleníkového efektu. Zvyšování obsahu oxidu uhličitého je způsobeno hlavně spalováním fosilních paliv (uhlí, ropné deriváty, zemní plyn) a také ničení deštných lesů, silniční doprava.“ (RAJCHARD, 2002, s.83)

15. Oxidy síry (SxOx) • Jsou to oxid siřičitý a oxid sírový. • Do vzduchu se dostávají při spalování nekvalitního uhlí. • Oxid siřičitý v atmosféře přechází vlivem oxidačních látek na oxid sírový, který reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové. S atmosférickou vodou se pak vytvářejí tzv. kyselé deště.

16. Oxidy dusíku (NxOx) • Jedná se o oxid dusnatý a oxid dusičitý. • Vyskytují se ve směsi jako tzv. nitrózní plyny. • Nejvíce oxidů dusíku produkuje chemický průmysl. • Zdrojem oxidů dusíku mohou být i blesky • Jsou součástí NPK hnojiv a amoniaku.

17. Chlorovodík (HCl) • je součástí průmyslových emisí • je to vysoce dráždivý bezbarvý plyn se štiplavým zápachem • na vlhkém vzduchu tvoří bílou mlhu, rozpouští se za vzniku kyseliny chlorovodíkové, která silně dráždí dýchací cesty a oči, způsobuje poškození rohovky, plic, krvácení z nosu, vypadávání vlasů.

18. Formaldehyd (HCOH) • „Plynný formaldehyd je hygienicky velmi nebezpečnou součástí znečištění tzv. vnitřního ovzduší, tj. vzduchu uvnitř budov a bytů, • uniká z lepidel (fenolformaldehydových pryskyřic) používaných k výrobě dřevotřískového nábytku, stavebních dílců montovaných staveb, dále z některých podlahových krytin, barev a laků a přitom vykazuje dráždivé účinky. • Formaldehyd je látkou přísně sledovanou hygienicky, zejména v prostorách určených pro děti (školky, školy, rekreační zařízení apod.).“ (RAJCHARD, 2002, s.86)

19. Použitá literatura: BANÝR, J., et al. Chemie pro střední školy. 2. vydání. Praha: SPN, 2001. ISBN 80-85937-46-8 RAJCHARD, J., et al. Ekologie III. 1. vydání. České Budějovice: KOPP, 2002, s. 197. ISBN 80-7232-191-9. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.