Počátky sklářství

1. Počátky sklářství • Sklářství – výrobní činnost s cílem připravit nový syntetický materiál • – výroba celoskleněných předmětů, fajánse, frit, glazur a emailů • – možná první vědomý pokus o výrobu syntetického materiálu • – nejdříve – sklovité hmoty -> fajáns - podle středověké glazované keramiky • z italského města Faenza • 5. tis.př.Kr. severní Mezopotámie a Egypt • 4. tis.př.Kr. jižní Mezopotámie • 3.-2. tis.př.Kr. Indie, Turecko, Kypr, Kréta, Kavkaz, Ukrajina, • východní Slovensko, Británie

2. Faenza

3. Střední východ

4. Fajáns • skelná hmota (glazura) na povrchu jádra z jiného materiálu • první předměty 5 tis. let př. Kr. – Mezopotámie, Egypt • – jádro: steatit (mastek Mg3(Si2O5)2(OH)2 ), křemičitany, křemen • – aplikace skelné polevy (skelná frita + voda) • – ponoření jádra do roztoku solí či frity • – obalením v glazovacím prášku • – závěrečné vypálení • drobné figurky, závěsky, korálky a nádobky • po několik tisíc let i ve Středomoří a na evropském kontinentu

5. Celoskleněné výrobky • ojediněle 3.tis. př.Kr. • počátek 2.tis. (kolem 1600) př.Kr. – severní Mezopotámie, Sýrie a Egypt – drobné předměty • objevení skelných materiálů • – při rozvoji měděné (Cu) a bronzové metalurgie (CuSn, CuSnPb) • - Cu – první barvicí složka (Cu2O nebo CuO) • – při vypalování keramiky – hlína obsahovala SiO2 a Na2O • – Plinius – obchodníci v písku u řeky Belus v dnešní Sýrii rozdělali oheň • v ohništi z bloků přírodní sody (natronu) • po roce1500 př.Kr. • – skleněné nádoby • – sklo zpočátku opaktní • – výroba fajáns pokračuje souběžně • – Řecko, severní Itálie a alpské země

6. Vývoj sklářství • 8.-5.stol.př.Kr. stále v provozu sklářská centra v Egyptě, Sýrii a severní Itálii • - nově dílny v Kartágu, severním Černomoří, adriatické oblasti • a také v západní a střední Evropě • 3.-1.stol.př.Kr. dílny na Rhodu, v jižní Itálii a barbarské Evropě (severně od Alp) • (Stradonice v Čechách a Staré Hradisko na Moravě) • počátkem nového letopočtu – rozkvět sklářství na území římského imperia • – úpadek v evropském barbariku • – u nás opět rozvoj v ranném středověku

7. Miska 2.stol.př.Kr.

8. Mosaika 2.stol.př.Kr.

9. Sklářské dílny • pravěká a středověké dílny se dochovaly jen ojediněle • - Tell el-Amarna v Egyptě – 16.-14.stol.př.Kr. – fajáns a sklo • - pece jednoduché cihlové, kruhového půdorysu s kupolovým zastřešením • - keramické pánve a tyglíky • - menší počet dílen vyrábí surové sklo z kmene • - větší počet dílen se specializuje na zpracování • - doloženo obchodem se skleněnými ingoty a barvícími pigmenty

10. Počátky metalurgické výroby

11. Metalurgická pec

12. Sklářské techniky • technika fajánse • tvarování na jádro – navíjení skleněného vlákna na pískové či hliněné jádro, • na kovovou tyčinku pokrytou hlínou atp. • odlévání do formy • výroba za studena – řezání, broušení…techniky zpracování kamene • mozaikové techniky – skládání z barevných prvků - millefiori • roztáčení a posunování skloviny na kovové ose – skleněné náramky a kroužky • foukání sklářskou píšťalou – do formy nebo z volné ruky • velké mistrovství v dekorování výrobků

13. Typy sklářských výrobků • fajánsové předměty – plaketky, figurky, závěsky a korálky. Často zobrazující • božstva, jejich atributy a symboly a měly ochrannou • a magickou funkci • od poč.2.tis.př.Kr. – z fajánse zhotovovány i nádoby (zpočátku malých rozměrů • k přechovávání balzámů a olejů) • - z fajánse ornamentální obklady • od objevení vlastního skla – sortiment se postupně rozšiřuje o celou škálu tvarů • nádob, o skleněnou plastiku, nejrůznějším osobní • předměty, mozaiku, hrací kameny atd. • od doby římské – téměř veškerý moderní sklářský sortiment

14. Skleněná nádoba 3.stol. po Kr.

15. Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě • Starší doba bronzová (2200-1600 př.Kr.) • – výrazně převažuje import výrobků či skleněných ingotů • – fajáns - drobné modrozelené a zelené korálky • - nepříliš četné nálezy (na východním Slovensku podstatně četnější)

16. Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě • Střední doba bronzová (1600-1300 př.Kr.) • – importy korálků již ze skla – modré, modrozelené, kroužkovité, kulovité • – technika navíjení • – blízký východ, egejská oblast?

17. Pravěké sklářské výrobky v Čechách a na Moravě • Mladší a pozdní doba bronzová (1300-750 př.Kr.)- popelnicových polí • – více nálezů – polychromní výrobky – nové barvy: modrá, bílá, červenohnědá • – ornamenty – přitavením skl. vlákna, jednobarevné pupky a vrstvená očka • – vysoký obsah Mg – import z východního a jižního Středomoří (Egypt) • – východní a jantarová obchodní stezky

18. Doba halštatská a starší doba laténská • 8.-5.stol.př.Kr. (Hallstatt) – doba železná • – kontakty s etruskou civilizací v Itálii, obchodní aktivity Foiničanů • – 6.-5.stol.př.Kr. vrcholí dovoz do střední Evropy • – tisíce korálků – v hrobech příslušníků bohatých vrstev • – nové předměty: lučíky spon, hlavice jehlic i zlomky nádob • – nově černé či hnědé sklo, bílé či žluté dekorativní prvky • – nově žebrování vytvářené nožem či kleštěmi • – korály ve tvaru lidské tváře • – nejrozšířenější korálky s modrobílými vrstvenými očky • – dále žluté, modrozelené sklo, opakní či průsvitné sklo • – očka vynikla navrstvením 2 až 8 kapek střídavě bílého a tmavě modrého skla • – technikou na jádro – kovová, hlínou obalená kovová trubička, pak rozsekány • – výroba emailu – poleva ze zakalené skloviny na kovovém podkladu • – červená barva Cu ; žluté barvivo Pb2Sb2O7 ; bílé barvivo Ca2Sb2O7 • – zdobeny kovové předměty: opasky, spony, výzbroj či nýty • – vyrobeno pravděpodobně v severní Itálii či dnešním Slovinsku, jižní Středomoří

19. Fajáns obr. doba haštatská

20. Doba laténská – první skláři Keltové • 5.-1.stol.př.Kr. (La Tene) • – zpočátku dočasný pokles dovozu • – změna druhá pol.3.stol.př.Kr. • – přejímání sklářských technikze severní Itálie • –modifikace postupu – velká invence • – nový výrobek – skleněný náramek • – vyráběn v laténské Evropě – posunováním skloviny po tyči • – vysoce kvalitní sklo – homogenní, průsvitné, málo korodující

21. Náramky, korály

22. Naleziště „keltských“ náramků Stradonice Staré Hradisko

23. Chemie a technologie laténského skla Základní složení – analýza zejména náramků a prstencových korálů – nálezy v hradištích – oppidech – Na 7-15% , Na:K > 13 tavení z přírodní sody –Ca max. 5% – Al (1,5%), Mg (0,4%) – jako příměsi (nečistoty) – Fe (0,2-0,3%) – Cl (1-1,4%) – Na asi z NaCl Barvení skla – bezbarvé sklo, slabě zbarvené, sytě zbarvené – barveno do modra CuO+CoO, fialova MnO, zelená, žlutohnědá – odbarvené sklo, vespod žlutý pásek – imitace zlatých šperků Modrá skla - nejčastější; Co + Cu

24. Doba římská a doba stěhování národů • 1.- 4.stol.po Kr. • –na území Čech a Moravy Kelty vystřídali Germáni • – úpadek ekonomiky i sklářství (pouze import nebo válečná kořist) a kultury • – dovezené skleněné předměty vlastní jen bohaté vrstvy • – žárové pohřby – skleněné předměty se roztavily • – starší doba římská – pouze korálky • – mladší doba římská – součásti náhrdelníků, fajánsové korálky, přibývají nádoby • – z italských skláren - Kampánie, Řím, Popádí • – později z dílen v římských provincií Gallii, Germánii, Panonii • – nejstarší nádoby – millefiorové nebo monochromní lité žebrované misky

25. Římské nádoby foukané – průsvitné nazelenalé nebo nažloutlé sklo – lahvičky, džbánky a jiné – významný dovoz z oblasti Porýní i Itálie – konec 4.stol. a poč.5 stol.po Kr. – poháry s broušenou a rytou výzdobou – úzké pohárky a lahvičky zdobené nalepovanými vlákny – nově skleněné vložky do prstenů, náramky (technika spojování tyčinky) – okénka hliněných pohřebních uren Stěhování národů konec 4.stol.- 6.stol.po Kr. – napodobeniny vzácných kamenů – součástí spon a dalších šperků – uplatňuje se i fajáns – figurální závěsky, symbolické předměty

26. Skleněné nádoby doby římské