Edvard Beneš

1. Edvard Beneš Vypracovala: Petra Netopilová 4.B

2. Narodil se 28.května 1884 v Kožlanech Hodně studoval cizí řeči a po maturitě se zapsal na pražské univerzitě na filozofii Po roce studium přerušil a odešel do Paříže, kde studoval románskou jazykovědu Od roku 1912 byl docentem a od roku 1921 profesorem sociologie Za studií se seznámil s jeho budoucí ženou Annou Vlčkovou(později Hana Benešová) Jejich poklidný život přerušil sarajevský atentát Edvard Beneš

3. Na podzim 1914 Beneš vyhledal Masaryka a ten ho seznámil s plánem své zahraniční akce. -- Beneš byl tímto plánem nadšen a poskytl Masarykovi peníze. Po Masarykově odchodu do ciziny se Beneš stal hlavou Mafie Jeho největší úspěch během emigrace: vyhlášení nezávislosti Československa 14. října 1918 ohlásil v Paříži ustanovení prozatímní československé vlády, ve které byl poprvé ministrem zahraničních věcí 28.října stál v čele delegace zahraničního odboje, která v Ženevě jednala se zástupci Národního výboru 1920-1928 - vykonal přes 50 důležitých zahraničních cest Vznik Československa

4. Šestkrát byl předsedou rady společnosti národů, později jejím prezidentem • Na několik let zpevnil situaci ve střední Evropě vytvořením tzv. Malé dohody • ministr zahraniční ČSR víc jak 17 let • 18. prosince 1935 se stal prezidentem republiky • r. 1938 se Beneš horečnou prací ocital na konci svých fyzických a psychických sil • v tomto pracovním vypětí začal poprvé přemýšlet na svou abdikaci

5. Mnichov • 30. září dorazila na hrad zpráva o výsledku konference v Mnichově a opět prohlásil, že bude abdikovat. Nakonec pod nátlakem přijal Mnichovský diktát • Mnichov znamenal tragédii pro celý český národ • Mnichovem se zhroutila celá jeho politická koncepce • stupňovali se německé požadavky, aby opustil Československé území • 22.10 - odcestoval do Anglie • únor 1939 - Benešovi odjeli z Anglie do USA

6. Události po 2 světové válce • Česká vláda sídlící v Londýně se rozhodla, že se vrátí do Prahy ( 9. března 1945) • říjen 1945 - potvrzen v prezidentském úřadě a o rok později zvolen znovu prezidentem • 1945 – 1948 – směřoval svou autoritu k obnově demokratického zřízení a k jeho obraně před komunistickou totalitou • únor 1948 - znovu podpořil demisi demokratických ministrů, posléze však podlehl komunistickému nátlaku • květen 1948 – odmítl podepsat novou ústavu a 7. června odstoupil • 3. září 1948 - zemřel

7. Benešovy dekrety • vznikly zřejmě z formulace,,dekret prezidenta republiky“ • Beneš na těchto dekretech pouze spolupracoval a podepisoval je proto, že až do 5. 4. 1945 byl jediným nositelem zákonodárné moci • řada těchto dekretů byla vydána již za války v Londýně • vycházeli z aktuálních potřeb československé vlády v zahraničí i československého odboje • pro československý právní řád má rozhodující platnost dekret prezidenta z 3. 8. 1944 o obnovení právního pořádku • celkem bylo vydáno 143 dekretů prezidenta republiky, z toho 17 ústavních: 45 jich bylo vydáno v zahraničí (11 ústavních) 98 v ČSR (6 ústavních)

8. Ústavní dekrety • měnily československou ústavu z roku 1920 • od prvopočátku šlo o dekrety vydávané mimořádnými orgány, které ustavily- včetně prezidenta- samy sebe a nebyly žádným způsobem volené • další dekrety ( např. dekret o národních výborech) zajistily londýnské i moskevské nevolené garnituře politiku tři čtvrtě roku fungování v nevolených a nově ustanovených orgánech s vyloučením opozice • 28. 3. 1946 – Prozatímní národní shromáždění přijalo zákon, kterým se schválily a prohlásily za zákon dekrety prezidenta

9. Smysl ústavních dekretů • 143 dekretů, které mají politickou povahu • nelze vyloučit, že se politické povahy dotýká i dekret z 20.srpna 1945 • většina dekretů je politicky neutrální 1) Dekrety, které se podstatně dotýkají ústavy, právního řádu, státních a společenských orgánů 2) Dekrety retribučního zákonodárství 3) Dekrety hospodářsky konfiskační 4) Dekrety všeobecně politické 5) Dekrety nacionálně perzekuční

10. Konec