Geografie místního regionu

1. Geografie místního regionu Geologický vývoj Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2. Obsah Geologický přehled • Území okresu • Paleozoikum • Mezozoikum • Terciér • Kvartér • Hranický kras • Paleozoikum • Mezozoikum • Terciér • Kvartér

3. Úvod Geologická stavba okresu Přerov a Hranického krasu je velmi pestrá, jedná se o výsledek dlouhodobého geologického vývoje (přibližně 500 mil.let). Různorodost je způsobena tím, že dané území se rozkládá na styku Českého masívu a Západních Karpat. Geologická stavba má vliv na rozmístění ekonomických aktivit regionu (těžba surovin, rozmístění průmyslu, poddolovaná území, ochrana krajiny atd.).

4. Geologický přehled

5. Paleozoikum V období devonu je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se zde vápnité schránky odumřelých mořských živočichů → vápence, později je moře hlubší a sedimentují slepence, droby a břidlice. Tyto horniny jsou hercynským vrásněním vyzdviženy a v místech dnešní Moravské brány vzniká vrásové pohoří, které je součástí Českého masivu. Ke konci prvohor dochází k erozi. Opuštěný břidlicový lom v Olšovci Český masív

6. Mezozoikum Období klidné, bez vrásnění, v místech dnešní Moravské brány se nachází souš. Oblast Českého masivu intenzivně eroduje, dochází k transportu materiálu a území se zarovnává do podoby zarovnaných plošin. Střídáním různých druhů klimatu dochází ke vzniku tropického krasového reliéfu u Hranic (období křídy). Na konci období má území charakter mírně vyklenuté plošiny. Moře Český masiv Sedimenty

7. Terciér V terciéru dochází vlivem Alpínského vrásnění k vrásnění Karpat . Směrem k Českému masivu jsou nasouvány příkrovy Karpat, které způsobují velký tlak. Vlivem tlaku dochází ke vzniků zlomů podle kterých se Český masiv rozděluje na jednotlivé kry.

8. Terciér Moravská brána vniká poklesem jedné z ker mezi Oderskými vrchy a Maleníkem. Kra má zarovnaný povrch.

9. Terciér Pokles kry Moravské brány je hlubší než hladina moře, proto je Moravská brána zalita třetihorním mořem na období 1 mil.let (před 17 mil.lety). Oderské vrchy jsou pobřežím, vrcholy mogotů a kra Maleníku zatopeny nejsou.

10. Terciér Po ústupu moře je zde velké množství usazenin (štěrky, písky, jíly). Po ústupu moře končí nasouvání příkrovů Karpat tvořené flyšem (střídající se vrstvy pískovců a jílovců). Z příkrovů vzniká Podbeskydská pahorkatina. Mogota –Velká Kobylanka

11. Terciér Koncem třetihor je povrch Moravské brány okolí značně podobný dnešnímu. Vytváří se říční síť - řeka Bečva si proráží cestu krou Maleníku (dříve směr na Valašskou Bystřici).

12. Kvartér Ve čtvrtohorách vznikají údolí dnešních potoků a řek, návěje spraší v Moravské bráně a vývěry teplých minerálních pramenů. Vznikají krasové jevy u Hranic. Kra Maleníku se pohybovala a pohybuje se i dnes řádově mm za rok a jedná se o jeden z největších pohybů zemské kůry v ČR. Vápencový lom

13. Hranický kras území - několik set metrů mocné a několik desítek km2 rozlehlé území - prvohorních (devonských) vápenců území – kde větší část je pohřbena pod vrstvami mladších sedimentů území - kde na povrch vystupují jen jednotlivé vápencové ostrovy území – na jehož vývoji se podílely povrchové a atmosférické vody a zároveň i vydatné prameny teplých minerálních vod, vystupujících podél geologických zlomů z velkých hloubek území - s unikátním termálním krasem s nejhlubší propastí v ČR a s našimi největšími aragonitovými jeskyněmi. území – kde je zdokumentováno 31 jeskyní a propastí

14. Hranický kras - mezozoikum V Paleozoiku (devonu) je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se v něm vápence . V druhohorách je v okolí Moravské brány vlhké tropické podnebí a vlivem exogenních činitelů dochází k erozi vápenců u Hranic. Vzniká velmi členitý povrch. Vznikají vyvýšeniny zvané mogoty a sníženiny.

15. Hranický kras - terciér V období neogénu v terciéru je povrch vápenců zaplaven mořem na krátké období asi na 1 mil. let (v období před 17 mil. lety).

16. Hranický kras - terciér Po ústupu moře jsou sníženiny bývalého povrchu vyplněny mořskými usazeninami (štěrky, písky, slíny, jíly atd.). V současnosti v oblasti Přerova cca 900 m, v oblasti Hranic a Teplic se jedná o vrstvy mocné asi 80 m. Hranický kras je „pohřben“ pod vrstvou sedimentů. Zbrašovské aragonitové jeskyně

17. Hranický kras - terciér Z nitra Země začínají vyvěrat podél zlomů a puklin vlivem alpinského vrásnění a vulkanické činnosti na Bruntálsku teplé minerální prameny rozrušující vápence a ve vápencích vznikají dutiny - jeskynní systémy (Zbrašovské aragonitové jeskyně). Hranická propast na nejaktivnější puklině byla rozpouštěna odzdola minerální vodou a následným propadem stropu pukliny, proto její hloubka může kopírovat mocnost vápenců tj. asi 900 m. Hranická propast

18. Hranický kras - kvartér Dochází k erozi a transportu sedimentů a na povrch vystupují ve větší míře vrcholky mogotů - Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, U Kostelíčka, Zbrašov. Nejvíce materiálu je odneseno právě řekou Bečvou v jejím okolí. Pokračuje krasovění. Dotváří se říční síť do současné podoby. Kontinentální ledovce zde nezasahují. Mogota –Velká Kobylanka

19. Zdroje Použitá literatura: HAUBELT, Josef; SANETŘÍK, Milan. Země Moravské brány. Lipník nad Bečvou: MTZ, 2006, ISBN 80-239-8326-8. NECID, Jiří; JURAČKA, Vladimír. Hranice malý průvodce městem a okolí. Hranice: Mijoka, 1995, ISBN neuvedeno ZNÁMÉ. VOŽENÍLEK, Vít; KILIÁNOVÁ, Helena; KADLČÍKOVÁ, Jana; BURIAN, Jaroslav a kol. Hranicko atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, ISBN 978-80-244-1696-0. Foto a schémata: Mgr. Ivo Macháček