Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, stredniskolaoselce.cz Projekt:

1. Škola:SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Základy technického kreslení Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_03_08 Název DUMu: Základní geometrické konstrukce – určení středu kružnice a napojení oblouků Pro obor vzdělávání: 82-51-L/02 UZD – 33-56-H/01 Truhlář Předmět: Technické kreslení/Odborné kreslení Ročník: První - UZD-1/T-1 Autor: Milan Sluka Datum: 23.07.2012

2. Základní geometrické konstrukce Určení středu kružnicea napojení oblouků

3. Určení středu kružnicea oblouků

4. Určení středu kružnic - tečny • Při konstrukci středu S kružnice k, nebo oblouku O určíme osy souměrnosti úseček (tečny) AB a BC a v průsečíku těchto os se nachází střed kružnice či oblouku.

5. Určení středu kružnic - tečny B k r o1 D S r r A o2 r C

6. Určení středu kružnic - trojúhelníky • Střed kružnice lze také určit pomocí dvou různě velkých pravoúhlých trojúhelníků Toto pravidlo můžeme uplatnit i opačně • Každý narýsovaný trojúhelník v kružnici, jehož odvěsna prochází středem kružnice, bude pravoúhlý

7. Určení středu kružnic - trojúhelníky k S

8. Napojení oblouků

9. Zaoblený přechod - dvě přímky • Zaoblený přechod mezi dvěma přímkami sestrojíme tak, že ve vzdálenosti poloměru zaoblení vedeme rovnoběžky, v jejichž protnutí je střed oblouku zaoblení.

10. Zaoblený přechod mezi přímkami R R R

11. Zaoblený přechod – oblouk a přímka • nakreslíme ze středu oblouku kružnici o poloměru, který je větší o poloměr zaoblení. • Nad přímkou vedeme rovnoběžku ve vzdálenosti poloměru zaoblení a v protnutí získáme střed požadovaného oblouku zaoblení.

12. Zaoblený přechod – oblouk a přímka S2 R1 R2 R2 R1+R2 S1

13. Zaoblený přechod – dvě kružnice • Sestrojíme tak, že nakreslíme ze středu kružnic oblouky o poloměru větším, tj. větším o poloměr zaoblení, a v jejich protnutí získáme střed požadovaného oblouku zaoblení

14. Zaoblený přechod – dvě kružnice S3 R3 R1+R3 R2+R3 R1 R2 S1 S2

15. Ležatá vlnovka • Dvě kružnice různých poloměrů se spojí tak, že vytvoří obrys výkružku. • Vzdálenost středů je součtem poloměrů R1 a R2, které mají u takzvaného římsového výkružku společnou osu.

16. Ležatá vlnovka R1 R2 S2 S1

17. Stojatá vlnovka • Napojení dvou kružnic různých poloměrů s posunutými středy vytvoří stojatý výkružek. • Středy S1 a S2 jsou vzájemně posunuté. • Délka spojnice obou středů je součtem poloměrů R1 a R2. • Na spojnici obou středů leží přechod mezi napojenými oblouky.

18. Stojatá vlnovka R2 R1 S2 S1

19. Stoupající zaoblení • Vztyčením kolmice v bodě A vznikne bod B. Rozpůlením získáme bod D. Přenesením úsečky T/2 z bodu B na horní hranu dostaneme bod C. Spojnice bodů A a C protíná přímku procházející bodem D v bodě Z. • Pomocí kruhového oblouku se středem v bodě Z o poloměru DZ získáme bod Y, oblouk o poloměru AZ vytvoří bod X. Na spojnici XY leží středy S1 a S2 kruhových oblouků stoupajícího zaoblení vlysu.

20. Stoupající zaoblení B C S1 Y R2 T/2 DZ S2 X T D Z ZA R1 A

21. Zdroj materiálů: • HOLOUŠ, Zdeněk; MÁCHOVÁ, Eliška; KOTÁSKOVÁ, Pavla. Odborné kreslení: pro učební obor Truhlář. Praha: Informatorium, 2008, ISBN 978-80-7333-069-9. • NUTSCH, Wolfgang a kol. Odborné kreslení: a základy konstrukce pro truhláře. 2. přepracované vydání.Praha: Sobotáles, 2007, ISBN 978-80-86706-20-7. Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.