Rozdělení lesa - několik pohledů na rozdělení lesních porostů v ČR-I.

1. Rozdělení lesa - několik pohledů na rozdělení lesních porostů v ČR-I.

2. Majetková struktura lesních porostů • Genetická hodnota lesních porostů

3. Majetková struktura lesních porostů

5. Pozn.: • 1) Údaj chybí, uvedeno mezi ostatními soukromými lesy • 2) Lesní družstva byla zakládána už od roku 1873, data z doby před rokem 1900 nejsou k dispozici - zahrnuty i lesy společenstevní včetně singulárních • 3) Zákonem č. 61/1918 Sb. bylo šlechtictví zrušeno. Od roku 1920 majetek šlechty řazen k ostatním soukr. lesům • 4) Pro rok 1945 existují i další odlišné údaje v %: státní 17,0; obecní 23,0; církevní 6,0; družstevní a společenstevní 1,2; ostatní soukromé 52,8

6. 2. 10. 1990 schválen první restituční z. č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd • Umožnil vrácení movitého i nemovitého majetku, který byl vlastníkům odejmut podle různých vyhlášek po roce 1955 • Problém občanství!

7. 21. 5. 1991 byl schválen zákon č.229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku • Nutnost prokazovat mnoho aspektů oprávněnosti žádostí

8. Z. č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko bylo právo hospodaření na 7,5 tis. ha lesa převedeno z LČR na Správu NP České Švýcarsko

9. V roce 2000 nabyly účinnosti další zákony, které rozšířily okruh oprávněných osob pro restituce • Z. č. 114/2000 Sb. převedl k 1. 7. 2000 obcím nemovitosti přidělené v letech 1945 - 48 podle platných právních předpisů, avšak nezapsané do KN - 40 tis. ha • Z. č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem (upravuje některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb.), rozšířil okruh oprávněných osob a stanovil jim nový termín pro uplatnění jejich nároků do 30. června 2001 • Např. v roce 2000 převedeno asi 220 ha lesních pozemků

10. V roce 2000 proveden podle z. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách převod 16 tis. ha lesa z majetku státu do vlastnictví vysokých škol, které mají akreditován studijní program v oblasti lesnictví • V roce 2004 podle z. č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem ve třech případech převeden majetek židovským obcím

11. 2007 • Nevyřešená otázka tzv. církevního majetku (cca 170 tis. ha = 6,5 % celkové výměry) • tj. majetek jehož původními vlastníky byly církve, náboženské řády a kongregace • Majetek podle ustanovení §29 z. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku „blokován“ do přijetí zvláštní právní úpravy a nelze jej z vlastnictví ČR převést

14. Genetická hodnota lesních porostů

15. Genetická hodnota porostů • Zákon č. 149/2003 Sb. o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) • ukládá zpracovatelům LHP a LHO povinnost provést tzv. fenotypovou klasifikaci porostů • provádí osoba s licenci k vyhotovování LHP a LHO

16. podle původu, objemové produkce, morfologických znaků a zdravotního stavu do 4 fenotypových tříd: • fenotypová třída A, jde-li o hospodářsky vysoce hodnotný porost, který je autochtonní nebo, jde-li o porost, který není autochtonní, avšak vyniká množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky a odolností • fenotypová třída B, jde-li o ostatní porosty nadprůměrné objemové produkce a morfologických znaků a dobrého zdravotního stavu

17. fenotypová třída C, jde-li o porost průměrné objemové produkce a morfologických znaků  a dobrého zdravotního stavu • fenotypová třída D, jde-li o porost, který je geneticky a hospodářsky nevhodný se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou kvalitou

19. Dle z. č. 149/2003 Sb. veškerý reprodukční materiál určený k obnově lesa a zalesňování pozemků určených k plnění funkci lesa ►z uznaných zdrojů • Zdroj reprodukčního materiálu uznává krajský úřad • Vlastníci lesů budou žádat o uznání i u porostů průměrné hospodářské hodnoty (fenotypové třídy C) • Porost nezařazený do fenotypové třídy A až C nelze uznat jako zdroj reprodukčního materiálu  • Uznávání se provádí u všech druhů dřevin • Zdroj se uznává na dobu určitou • Doba stanovena v rozhodnutí o uznání

20. Kriteria pro zařazování porostů z přílohy č. 19 k vyhl. č. 29/2004 Sb. • 1.Informace o původu • Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) se stanoví, zda se jedná o porosty autochtonní nebo neautochtonní,známého nebo neznámého původu. Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtonní nebo alespoň pravděpodobně autochtonní. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi • Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtonní i neautochtonní známého nebo neznámého původu

21. 2.    Objemová produkce • Porosty fenotypové třídy Aa B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší, než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky (bonita)

22. 3.    Morfologické znaky • Stromy v porostech fenotypové třídy A, B musí vykazovat vhodné morfologické znaky(přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čistění kmene, minimum dvojáků a točitých kmenů • 4.    Zdravotní stav a odolnostní potenciál • Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu (s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí) a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience

23. 5. Kvalita dřeva  • Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu. V jednotlivých případech může být podstatným kriteriem při výběru (výskyt rezonance)

24. Žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu Krajský úřad ....................... Odbor .............................. Žadatel (vlastník zdroje): jméno: ............ příjmení: ..................... adresa trvalého pobytu ................................................................ obchodní firma nebo název:......................................................... Žádám(e), aby porosty , resp. zdroje semen* uvedené na str. 2 této žádosti byly uznány za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu V ................. dne ........Podpis a razítko žadatele (vlastníka zdroje)

25. Skladba evidenčního čísla uznané jednotky • CZ-2-3-DBZ-00005-06-7-A-G999-1 • 1.) CZ = označení České republiky • 2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu (hodnoty znaku: 1 = identifikovaný, 2 = selektovaný, 3 = kvalifikovaný, 4 = testovaný • 3.) Číselný kód typu zdroje(2A = porost fen. tř. A, 2B = porost fen. tř. B, 2C = porost fen. tř. C, 3 = sem. sad, 4 = rodič. strom, 5 = klon…) • 4.) Zkratka dřeviny – v národním nebo mezinárodním tvaru • 5.) Pořadové číslo zdroje • 6.) Číselný kód oblasti provenience • 7.) Číselný kód výškového pásma • 8.) Označení orgánu veřejné správy • 9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně

26. Semenný sad (LS LČR Třeboň)

27. Mobilní semenný sad (stř. Švédsko – lesní školka Nässja)

28. Matečnice – Francouzské Středohoří

29. Primární klonový test (centrální Švédsko)

30. Výsadba selektovaných klonů (centrální Švédsko)

31. Genové základny • Myšlenka podřízení hospodaření ochraně genofondu ve velkých lesních celcích s původními populacemi lesních dřevin • Praktikována od poč. 90. let 20. stol. Ing. Jiřím Šindelářem, CSc. specialistou na šlechtění lesních dřevin z VÚLHM Jíloviště Strnady

32. Podstata a účel genové základny: • In situ záchrana autochtonního genofondu – zachování vlivu vnějších i vnitřních podmínek na populaci • Velká rozloha populace zajišťuje dostatečně velký genofond a zároveň snižuje riziko nežádoucí genetické kontaminace externími (nežádoucími) populacemi • Trvalá geograficky vymezená správní jednotka jejíž existence přechází z desetiletí do desetiletí - jen plní-li fci • Hospodářský zisk je podřízen ochraně genofondu

34. U smíšených porostů se zařazují do fenotypových tříd všechny v porostu zastoupené dřeviny • tj. všechny druhy dřevin uvedené v příloze k zákonu č. 149/2003 Sb. • Výjimkou umělí kříženci topolu • Uvedeno 50 druhů dřevin, z nichž některé nejsou v lesích ČR pěstovány

35. Klasifikaci podléhají porosty dřevin od určitého věku: • OL, BR a TP starší 30 let • DG, JDO a VJ starší 40 let • Porosty ostatních dřevin starší 60 let

36. Z dřevin vyskytujících se v lesích ČR se zařazují do fen. tříd: • 01            Smrk ztepilý Picea abies (L.) Karsten • 10            Jedle bělokorá             Abies alba Mill. • 11            Jedle obrovská             Abies grandis (Douglas) Lindl. • 18            Douglaska tisolistá        Pseudotsuga menziesii (Mirb.) • 20            Borovice lesní                Pinus sylvestris L. • 21            Borovice černá              Pinus nigra Arnold • 24            Borovice limba                Pinus cembra L. • 25            Borovice pokroucená    Pinus contorta Loud. • 30            Modřín opadavý              Larix decidua Mill. • 31            Modřín japonský             Larix kaempferi (Lamb.) Carr.

37. 40            Dub letní                    Quercus robur L. • 42            Dub zimní                    Quercus petraea (Mattuschka) • 43            Dub červený            Quercus rubra L. • 44            Dub pýřitý (šípák)    Quercus pubescens Villd. • 48            Dub cer                    Quercus cerris L.    • 50            Buk lesní                    Fagus silvatica L. • 51            Habr obecný         Carpinus betulus L. • 52            Javor mléč            Acer platanoides L. • 53            Javor klen            Acer pseudoplatanus L. • 57            Jasan ztepilý          Fraxinus excelsior L. • 61            Jilm horský          Ulmus glabra Hudson • 62            Jilm vaz                    Ulmus laevis Pallas • 63            Trnovník akát        Robinia pseudoacacia L. • 64            Bříza bělokorá        Betula pendula Roth. • 65            Bříza pýřitá                 Betula pubescens Ehrh. • 74            Třešeň ptačí                Cerasus avium (L.) Moench. • 80            Lípa malolistá           Tilia cordata Mill.

38. 81            Lípa velkolistá                     Tilia platyphyllos Scop. • 83            Olše lepkavá                       Alnus glutinosa (L.) Gaertner • 84            Olše šedá                            Alnus incana (L.) Moench. • 86            Topol osika                          Populus tremula L. • 87            Topol bílý (linda)                  Populus alba L. • 88            Topol černý                          Populus nigra L. • 90Topol ssp. – umělí kříž.        Populus ssp. x. hybridus • 94            Kaštanovník jedlý                 Castanea sativa Mill.

39. Nezařazují se: • smrk pichlavý, smrk černý, smrk omorika, bor. Banksova • dub letní slavonský, dub bahenní, javor babyka, javor jasanolistý, jasan americký, jasan úzkolistý • jilm habrolistý, jeřáb ptačí, jeřáb břek, jeřáb muk, ořešák královský, střemcha obecná, hrušeň planá, jabloň lesní, lípa stříbrná, olše zelená • jírov. maďal, vrba jíva, vr. bílá, vr. křehká, pajasan žláznatý

40. ŠLECHTITELSKÉ PROGRAMY SMRKU ZTEPILÉHO V ČR A EU – prof. Jaroslav Kobliha, Ing. Tomáš Funda Fakulta lesnická a dřevařská ČZU • Přehled genových základen na území ČR, stav ke 3. čtvrtletí 2006 – VÚLHM • Studijní materiál pro kurzy HÚL - ÚHÚL 2005 • HÚL učebnice pro 4. ročník středních lesnických škol – Štipl – Hranice 1997 • Foto na snímku č. 22 Ing. Jiří Franc • www.mze.cz • www.uhul.cz • http://oryx.mendelu.cz/honza/hul1/ • http://de.wikipedia.org/wiki/Bild:Szvert_gr.png • http://www.sci.muni.cz/botany/rolecek/fbrezin1.htm • http://photoblog.jenickuv.net/foto/les.jpg • http://www.orlickehory.net/digifoto/velke/les_pod_destnou.jpg