Spotřební funkce a funkce úspor

1. Spotřební funkce a funkce úspor Ing. Petr Sedláček, Ph.D.

2. Spotřeba • Spotřeba je důležitá • při dlouhodobé analýze v souvislosti s jejím významem pro ekonomický růst • při krátkodobých analýzách s ohledem na úlohu spotřeby v při determinaci agregátního důchodu • Teorie spotřební funkce tradičně zkoumá funkční závislost mezi spotřebními výdaji na straně jedné a důchodem (resp. jeho rozdělením), bohatstvím, úrokovou mírou a různými demografickými a sociálními faktory na straně druhé. • V malé otevřené ekonomice je součástí spotřebních výdajů i import zboží, proto se věnuje pozornost i vývoji měnového kurzu, zahraničních směnných relací, zahraniční zadlužení.

3. Domácnosti dostávají důchod ze své práce a jako vlastníci kapitálu, platí daně a poté se rozhodují, kolik důchodu po zdanění spotřebují a kolik ušetří. • Důchod, který dostávají se rovná celkové produkci Y. Vláda je poté zdaňuje. • Důchod po zdanění se rovná disponibilní důchod Y-T • Předpokládáme, že spotřeba závisí přímo na výši disponibilního důchodu, ale též na úrokové sazbě. • C= C(Yd,r) - spotřební funkce. • Mezní míra spotřeby (MPC) je částka, o kterou se změní spotřeba, když se disponibilní důchod změní o „1 USD“.

4. C Spotřební funkce MPC 1 Y-T

5. Keynesiánská spotřební funkce • Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1936 • Výdaje na spotřebu jsou stálou funkcí disponibilních důchodů. Úrok nehraje důležitou roli. • Mezní sklon ke spotřebě je kladný, ale menší nežli jedna • c (MPC)= C/ Y • Průměrný sklon ke spotřebě (podíl spotřeby na disponibilním důchodu) se vzrůstajícím důchodem klesá • APC = C/Y  CA/Y + c Y/Y • CA/Y + c  klesá APC, když roste Y • Mezní skon ke spotřebě je menší nežli průměrný • Keynesiánská spotřební funkce je ve tvaru: • C= CA + cYD • V letech po 2.světové válce se Keynesovy předpoklady nepotvrdily.

6. Spotřeba C C= CA + c YD MPC CA APC APC 1 1 Důchod Y

7. Nepotvrdilo se, že ACP s růstem důchodu klesá: • Usuzovalo se, že bude klesat ziskovost investic s poklesem růstu důchodu a poklesem spotřeby. To se po II. světové válce nerealizovalo • Kuznets ukázal, že míra spotřeby na důchodu je dlouhodobě stabilní. • APC je v dlouhém období stabilní Dlouhodobá spotřební funkce (konstantní APC) C Krátkodobá spotřební funkce (klesající APC) Y

8. Model mezičasové volby • Irving Fisher, Teorie úroku,1930 • Teorie objasňuje rozhodování člověka mezi přítomnou a budoucí spotřebou. Čím je větší spotřeba dnes, tím menší je v budoucnosti. Model Fishera ukazuje na omezení a preference spotřebitelů při jejich rozhodování. • Rozpočtové omezení • Důvod, proč lidé spotřebovávají méně nežli by si přáli, je v omezeném důchodu. Toto tzv. mezičasové rozpočtové omezení ukazuje celkové dostupné zdroje pro spotřebu dnes a v budoucnosti. • Předpokládáme 2 období. V období 1 si vydělají Y1 a spotřebují C1, v období 2 si vydělají Y1 a spotřebují C2. Mají možnost si vypůjčit i šetřit, takže spotřeba se může od důchodu kdykoliv lišit. • Posuďme, jak důchod ve dvou obdobích omezuje spotřebu.

9. 1. období • S= Y1-C1 • 2. období • C2 = (1+r)S+Y2 • S reprezentuje jak úspory a výpůjčky (S je větší nebo menší než 0) • C2=(1+r)(Y1-C1) + Y2 • Mezičasové rozpočtové omezení : C1 + C2/(1+r) = Y1 + Y2/(1+r) • Jestliže úrok je 0, potom celková spotřeba (v obou obdobích) se rovná celkovému důchodu. • Jestliže je úrok > 0 , budoucí spotřeba a důchod jsou diskontovány (1+r).

10. Křivka spotřebních možností A= C1 = Y1 a C2 = Y2 C2 B= C1 = 0 a C2 = (1+r)Y1 + Y2 C = C2=0 a C1 = Y1 + Y2/(1+r) B (1+r)Y1 + Y2 Úspory A Y2 Výpůjčky C C1 Y1 Y1+Y2/(1+r)

11. Spotřebitelské preference • Indiferenční křivky ukazují kombinace spotřeby v prvním a druhém období, které jsou pro spotřebitele stejně uspokojivé • Sklon indiferenční křivky je mezní míra substituce, sklon rozpočtového omezení (křivka spotřebních možností) je 1+r • MRS = 1+r v bodě E C2 E C1

12. Jak změna důchodu ovlivní spotřebu ? • Bez ohledu, kdy ke zvýšení důchodu dojde, spotřebitel toto zvýšení promítne do spotřeby v obou obdobích. Spotřeba je závislá na zdrojích, které spotřebitel očekává během svého života. U Keynese současná spotřeba závisela na současném důchodu. C2 É E á a C1

13. Jak změna úroku ovlivní spotřebu ? • Předpokládáme, že spotřebitel spoří a došlo ke zvýšení úroku. • Substituční a důchodový efekt. Substituční efekt zdražuje současnou spotřebu. Důchodový efekt zvyšuje jak současnou tak i budoucí spotřebu. C2 B C2 A a C1 C1

14. Omezení výpůjčních možností • Pro spotřebitele, kteří by si chtěli vypůjčit, ale nemohou, bude spotřeba záviste pouze na běžném důchodu C2 E D Y1 C1

15. Hypotéza životního cyklu - Modigliany, Brumberg, Ando • Důchod se během životu mění (penze, mládí) a úspory a výpůjčky umožní člověku udržovat spotřebu na určité stálé celoživotní úrovni tím.Spotřeba nereaguje na předvídané změny důchodu. • Agregátní spotřeba závisí na věkové struktuře obyvatel. Mladí lidé spotřebovávají více, nežli kolik vydělávají,lidé středního věku spoří a důchodci konzumují své úspory. • Lidé tak usilují zajistit si spotřebu, která je přibližně vyrovnaná v průběhu života. • Příklad • Pracovní život zahájen ve 20 letech • Práce ukončena v 65 letech • Úmrtí v 80 letech

16. Roční příjem Y = 30 000 Kč • Délka práce (než bude odchod do penze) R = 65-20=45 • Celkové životní zdroje 30 000 x 45 = 1 350 000 Kč • Počet let života T = 80-20=60 • Roční spotřeba C = 1 350 000 / 60 = 22 500 Kč • Spotřeba a úspory jsou propojeny s demografickým vývojem.

17. Kč Bohatství Důchod Y Úspory C Spotřeba Čerpání úspor Penze Úmrtí Čas

18. Hypotéza životního cyklu • C= (W + RY) /T • R počet roků zbývajících do penze • T počet roků do konce života • W bohatství • Y příjem • C = (1/T)W + (R/T) Y • T= 50 R = 30 • C= O,02 W + 0,06 Y • C = W +  Y

19. MPC při různých důchodech • Permanentní zvýšení důchodu o 3000 Kč ročně • Roční zvýšení spotřeby = 3 000 x (45/60) 2250 Kč • MPC bude 0,75 • Jednorázové zvýšení příjmu o 3000 Kč • 3000x(1/60)= 50Kč • MPC bude 0,017 • MPC z permanentího příjmu je vysoký, z jednorázového příjmu nízký. • MPC z bohatství je stejný jako z přechodného příjmu

20. C =  W +  Y • Průměrný sklon ke spotřebě • C/Y =  (W/Y) +  • Protože se bohatství nemění proporcionálně s příjmem (v krátkém období) vidíme, že vysoký důchod se spojen s nízkým průměrným sklonem ke spotřebě • V dlouhém období bohatství a příjem rostou společně a W/Y je konstantní a porto je stabilní i poměr spotřeby k důchodu.

21. C Jak změna bohatství posunuje spotřební funkci  W2  W1 Y

22. Hypotéza permanentního důchodu • Milton Friedman, 1957 • Člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, který považuje za permanentní • Permanentní důchod člověk dlouhodobě očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných pracovních příležitostech • Je to tedy stálá míra spotřeby, kterou člověk může udržovat po zbytek svého života, když bere v úvahu současnou úroveň bohatství a příjmu, který získává nyní a v budoucnosti. • A= AP + AT • C= cYP • Spotřeba je funkcí permanentního důchodu

23. Krátkodobá spotřební funkce ukazuje vztah mezi běžným důchodem a spotřebou. V krátkém období proto pozorujeme klesající sklon ke spotřebě. • Sleduje se totiž závislost spotřeby na běžném důchodu, který se skládá z permanentí a přechodné části. • Při posuzování permanentího a přechodného důchodu jsou lidé velmi opatrní (3-5 let) Teprve, když se přesvědčí, že jde o trvalý důchod, zvýšení se spotřeba. • APC = C/Y = c YP/Y • Když současný důchod převýší permanentí, průměrná míra spotřeby dočasně klesá, když současný důchod dočasně poklesne, průměrná míra spotřeby stoupá.

24. Proto spotřeba reaguje na změny důchodu v krátkém období slabě a v dlouhém silněji. C Dlouhodobá spotřební funkce Krátkodobé spotřební funkce Y

25. Proč se tyto moderní teorie liší od skutečnostiOmezenost přístupu k likviditě • Spotřebitel se nemůže vypůjčit, aby udržoval výši spotřeby při očekávání vyšších budoucích příjmů • Krátkozrakost • Spotřebitelé často nevěří dokud se platby nerealizují ve skutečnosti (oznámení o zvýšení důchodů atd.) • Úspory jako speciální rezerva • Ne na důchod ale jako dědictví pro děti • Speciální rezerva na horší dny • Staří tak jen velmi pomalu vyčerpávají důchody • Barro-Ricardianský ekvivalent -vysvětlení přes moderní teorie spotřeby

26. Spotřeba ČR v průběhu transformace • Podle teorií, v průběhu cyklu nejmenší volatilitu ze složek HDP by měla vykazovat spotřeba domácností ( %, s.c.) • 90 91 92 93 94 95 96 97 98 • HDP -1,2 -11,5 - 3,3 0,6 2,7 6,4 3,9 1,0 -2,7 • Spotřeba 6,7 -28,5 -15,5 2,9 5,3 6,9 7,0 1,6 -2,4 • Volatilita spotřeby byla větší nežli kolísání HDP

28. Hypotéza relativního důchodu (Duesenberry -1949) • Spotřební chování jednotlivců je navzájem spíše závislé (demonstrační a napodobovací účinek) • Spotřebitelské vztahy jsou během času nezvratné . • Lidé mají silnou tendenci napodobovat ve spotřebě své sousedy a zároveň se snaží neustále dosahovat vyšší životní úroveň. Jestliže dosáhnou na vrcholu cyklu jisté životní úrovně spotřeby, budou se co nejvíce snažit udržovat tuto spotřebu, i když jejich důchod cyklicky poklesne. Z toho vyplývá, že podíl spotřeba/důchod je dlouhodobě konstantní a nezávislý na úrovni důchodu, ačkoliv krátkodobě tento podíl na poměru běžného důchodu k nejvyššímu důchodu dosaženému v minulosti.

29. Hypotéza permanentího důchodu a kuponová privatizace • Privatizace státních aktiv kuponovou metodou do rukou českých občanů byla neočekávaným, mimořádným příjmem a v případě platnosti hypotézy permanentího důchodu by takový příjem neměl být spotřebován. • Výsledky testování podpořily hypotézu • Pouze věková skupina 26-35 let spotřebovávala více, nežli by to odpovídalo hypotéze. To odráželo fakt, že mladí a vzdělaní více očekávali vysoké budoucí příjmy z důvodu transformace takže zvýšily svoji spotřebu v reakci na tato očekávání, z již nyní dostupných zdrojů a tedy i z příjmů z privatizace. Navíc tato skupina podléhala silným likvidním omezením.

30. Funkce úspor • Úspory jsou nespotřebovanou částí důchodu • S= Yd-C • Úspory závisejí jednak na disponibilním důchodu a jednak na úrokové míře • S= S(Yd,r) nebo • S = -Sa + s Y • s = S/ Y 0 < s < 1

31. C 45o C=Ca+cY Ca Y Yo S S=-Sa+sY Y Yo Sa