Poptávková a nabídková funkce

1. Poptávková a nabídková funkce Poptávková funkce D = D(p): závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceterisparibus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ceny jiných komodit...) Nabídková funkce S = S(p): závislost celkové nabídky S pro dané zboží na jeho ceně p při (ceterisparibus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (ceny výrobních faktorů, ceny jiných komodit aj.) 29.10.2009 1

2. Elasticita poptávky (cenová): vyjadřuje citlivost poptávky na ceně • K čemu elasticita: umožní rozlišit situace, kdy zvýšení ceny zvýší tržby a kdy sníží tržby • K čemu elasticita: příklad: vodné v Praze : nárůst regulované ceny vodného  pokles tržeb vodáren  další požadavek na zvýšení ceny vodného atd. Viz za chvíli. • Elasticita poptávky (cenová):

3. Elasticita poptávky (cenová): Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji: (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ostatní ceny aj.)

4. (Cenová) elasticita poptávky • je mírou zbytnosti a substituovatelnosti zboží • vysoká ED(p) : zbytné zboží, • nízká ED(p) : nezbytné, těžko nahraditelné • !!! pozor : jedno zboží může mít při různé ceně různou elasticitu (bodová vlastnost)

5. Jednotková elasticita poptávky: • Dvě ekvivalentní definice: • ED(p1) = 1  výdaje (=tržby) se při malé změně ceny nezmění, tj. pro malá p platí: R(p) = p.D(p) = R(p+p) = (p+p).D(p+p) Pozor! nepřesné, důkaz… • Alternativní definice: jak se mění tržby při cenové změně?

6. Elastická poptávka: • ED(p1) > 1  výdaje se při růstu ceny klesnou: p>0  p.D(p) > (p+p).D(p+p) • Dokonale elastická poptávka:

7. Neelastická poptávka: • ED(p1) < 1  výdaje se při růstu ceny stoupnou: p>0  p.D(p) < (p+p).D(p+p) • Zcela neelastická poptávka : konstantní D(p) (nezávislá na ceně)

8. Příklad poptávky s jednotkovou elasticitou ve všech bodech: • D1(p) =k/p, kde k je konstanta, • neboť výdaje (= tržby) se s cenou nemění: • R1(p) = p. D1(p) = p . k/p = k • E1(p) = -[D1(p)]´. p / D1(p) = = - (-k/p2) . p/ (k/p) = 1

9. Příklad poptávky neelastické a elastické ve všech bodech: • Poptávka neelastická ve všech bodech (příklad): D2(p) = k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou rostou: • R2(p) = p. k/p = k.p • E2(p) = -[D2(p)]´. p/D2(p) = = - [-k.(-1/2)/ p] . [p/ (k/p)] = ½ < 1 •  Poptávka elastická ve všech bodech (příklad): • D3(p) = k/p2, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou klesají: • R3(p) = p. k/p2 = k/p • E3(p) = -[D3(p)]´. p/D3(p) = - [-k.(-2)/ p3] . [p/ (k/p2)] = 2 > 1

10. Na první pohled z tvaru D(p) není elasticita vidět: D1(p) - Poptávka s jednotkovou elasticitou ve všech bodech D2(p) - Poptávka neelastická ve všech bodech D3(p) - poptávka elastická ve všech bodech

11. Poptávková funkce, nabývající všech kladných hodnot elasticity: D1(p) =k – m.p, kde k, m jsou konstanty:

12. Příklad poptávky s různou elasticitou v různých bodech: vodné v Praze: Pro p  p0 zvyšování regulované ceny snižovalo tržbu vodáren (elastická poptávka). Pro p>p0 zvyšování regulované ceny zvyšuje tržbu vodáren (neelastická poptávka).

13. Paradoxy: • Giffenův statek – v souladu s ekon. logikou: klesá poptávka při růstu ceny • Pokles poptávky po Rolls Royce při poklesu ceny: v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu- tzv. ostentativní spotřeba • Kravata za 100 000 v Karlových Varech v rozporu s ekon. logikou – už ani ostentativní spotřeba • Zpět zakřivená nabídková křivka pro práci - v souladu s ekon. logikou: • Přechod k jednopříjmovým domácnostem • Pokles nabídky firmy při nárůstu ceny: jen zdánlivě nutně v rozporu s ekon. logikou, ale • může to být důsledkem skutečnosti, že ceny jiných možných produktů firmy rostou více. Tedy: rozhodují více relace cen ne jejich absolutní výše,

14. Bonmot • Tržní ekonomika směřuje k cíli (efektivnost ekonomiky), který explicitně nesleduje (k tomuto cíli jí postrkuje neviditelná ruka trhu tržní ekonomiky Adama Smithe) • CPE nesměřuje k cíli, který explicitně sleduje (regulovat k „společenskému propěchu“ (od tohoto cíle ji odstrkuje jakási neviditelná ruka CPE)

15. 1. Důchodová a křížová elasticita, elasticita nabídky2. Elementární nabídkově - poptávková analýza

16. Poptávková funkce Cenová elasticita poptávky

17. Cenová elasticita poptávky • Nízkou elasticitu způsobuje: • obtížná (nemožná) nahraditelnost substituty • nedostatek času na přizpůsobení • malý podíl na výdajích způsobující nízký důchodový efekt 29.10.2009 17

18. Důchodová elasticita poptávky: kde W je důchod. (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (cena, ceny ostatních komodit aj.) Vysoká EW(p): luxusní zboží, Nízká EW(p): nezbytné zboží, záporná EW(p): inferiorní (podřadné, méněcenné) zboží. 29.10.2009 18

19. Křížová elasticita poptávky: kde p´ je cena jiné komodity • (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod W, cena předmětné komodity p aj.) • Ep´ udává vztah k předmětné komoditě: • Ep´ > 0 : substitut • Ep´ < 0 : komplement • Ep´ = 0 : nesouvisející komodita 29.10.2009 19

20. Elasticita nabídky: Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji : 29.10.2009 20

21. Elasticita nabídky • ES je mírou dlouhodobosti nabídky: • ES = 0 : jde o zcela nepružnou nabídku

22. Nízká elasticita nabídky Nízkou elasticitu nabídky způsobuje nedostatek času na přizpůsobení se. Čas pracuje ve prospěch spotřebitele: V dlouhodobém horizontu cena klesá a objem spotřebovávaných statků roste

23. Empirické odhady cenové a důchodové elasticity • Někdy je nezbytné cenové elasticity číselně odhadnout: • výrobce chce vědět, jaký bude mít dopad zvýšení ceny aut na jejich prodej • univerzita potřebuje vědět, jak vyšší školné ovlivní počet uchazečů • vydavatel bude chtít vypočítat vliv vyšší ceny učebnice na její prodej. • Jiná rozhodnutí zase závisejí na důchodových elasticitách: • vláda, která plánuje výstavbu silniční nebo železniční sítě, chce znát jaký vliv mají rostoucí příjmy na automobilovou dopravu, • vláda musí odhadnout vliv předpokládaného růstu příjmů na spotřebu energie aby rozhodla o výstavbě jaderné elektrárny • zahraniční investor odhaduje vliv růstu příjmů na poptávku po mobilních telefonech ... 29.10.2009 23

24. Empirické odhady cenové a důchodové elasticity 29.10.2009 24

25. Empirické odhady cenové a důchodové elasticity 29.10.2009 25

26. Empirické odhady cenové a důchodové elasticity Ale: elasticita není vlastnost statku (pro jeden statek může být vysoká i nízká – viz vodné v Praze 1993) elasticita závisí na definici statku: elasticita komodity „zelenina“ je nízká (je nenahraditelná), ale elasticita statku „kedluben“ je vyšší (lze nahradit ředkví a jinou zeleninou), ne vždy lze provádět porovnání elasticit v různých státech: komodita „zdravotní pojištění“ je zcela jiná tam, kde jde o připojištění ke státem garantované péči a tam, kde jde o základní zajištění v nemoci, cenová i důchodová elasticita se může změnit pomocí reklamy (lidi jsou ochotnější kupovat i drahé zboží) 29.10.2009 26

27. Elementární nabídkově – poptávková analýza (příklady): • Cenová regulace omezením ceny shora • Mzdová regulace omezením mzdy zdola • Nepřímá daň • Problém zemědělců • Dotace • Odvod z mezd • Deregulace letecké dopravy • Důraznější regulace počtu lékařů • Důsledek zavedení dovozní přirážky pro spotřebitele 29.10.2009 27

28. Cenová regulace omezením ceny shora (regulace nájemného) 29.10.2009 28

29. Mzdová regulace omezením mzdy zdola může vyvolat nezaměstnanost : 29.10.2009 29

30. Nepřímá daň (přirážka k ceně) Kdo „odnese“ nepřímou daň? Spotřebitel nebo výrobce? • daň uložena výrobci, spotřebitelská poptávka je nepružná (např. Sunar) (p je cena, kterou platí spotřebitel)

31. Nepřímá daň (přirážka k ceně) Resumé: daň na úkor spotřebitele, i když je daň uložena výrobci (tzv. přesun daňového břemene). Spotřebitel „pyká“ za svou cenovou nepružnost.

32. Nepřímá daň (přirážka k ceně) Kdo „odnese“ nepřímou daň? Spotřebitel nebo výrobce? • daň uložena spotřebiteli, nabídka je nepružná (např. dodatečný poplatek za ubytování vyměřený místním úřadem)

33. Nepřímá daň (přirážka k ceně) Resumé: daň na úkor výrobce, i když je daň uložena nájemci (opět přesun daňového břemene). Výrobce „pyká“ za svou cenovou nepružnost: ES(p) < ED(p)

34. Dopad daně • Ve skutečnosti se daňové břemeno rozdělí mezi spotřebitele a výrobce podle relace jejich elasticit nezávisle na tom, komu je daň uložena (tzv. přesun daňového břemene). Plátce „pyká“ za svou cenovou nepružnost. • Pozn.: nejmenší ztrátu alokační efektivnosti v důsledku zdanění mají komodity s nejnižší elasticitou nabídky nebo poptávky, neboť vyráběný objem Q0 se změní minimálně (u nulové elasticity poptávky nebo nabídky se nezmění vůbec). Jedná se o tzv. Ramseyovy daně, které se však týkají sociálně nejcitlivějších komodit, zvyšovaly by nerovnost v příjmech a jsou proto politicky sporné.

35. Problém zemědělců: • - při zvýšení efektivnosti se tržby zemědělců sníží: p1.Q1 < p0.Q0 Důvod : specifikum trhu zemědělské produkce, kde je nepružná poptávka a ještě nepružnější nabídka

36. Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? dotace k cenám p: cena výrobce p : část ceny, kterou platí stát (p - p) : cena spotřebitele

37. Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? dotace za půdu ladem, vedoucí ke snížení nabídky o S:

38. Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? • sub a): dotace k cenám • tržby zemědělců se zvýší: p1.Q1>p0.Q0 • tržby zemědělců se zvýší bez inflačních dopadů (spotřebitelská cena se nemění) • nezmění se užitek spotřebitelů • existují dvojí ceny, je narušena alokační efektivnost ekonomiky • sub b): dotace za půdu ladem, vedoucí ke snížení nabídky • tržby zemědělců se zvýší: p1.Q1>p0.Q0 • sníží se užitek spotřebitelů (zaplatí za menší objem více peněz) • spotřebitel.ceny se zvýší, jde o inflač. impuls • zvýší se průměrné hektarové výnosy • neexistují dvojí ceny, není narušena alokační efektivnost ekonomiky

39. Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? • Další možnosti: • c) daňová úleva (zvýší nabídku S, sníží tržby) • výkony zemědělců se zvýší • ekologické zatížení se zvýší • cena se sníží • příjmy zemědělců se sníží • daňové příjmy státu se sníží

40. Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? Další možnosti: d) (asi nejlepší): se státní pomocí pěstovat technické plodiny (řepkový olej jako palivo povinně přimíchávané do PHM): nabídka produktů pro výrobu potravin se sníží

41. Deregulace letecké dopravy

42. Důraznější regulace počtu lékařů Specifikum trhu lékařských služeb: prakticky absolutně nepružná nabídka, málo pružná poptávka