Není mapa jako M A P A

1. Není mapa jako MAPA Pohled na různé typy „map“ v guláši české terminologie. Lukáš Bajer

2. Už slyším ty zuřivé výkřiky: Ne, už zase termíny? Copak to nestačí? Proč pořád dávat něčemu přesná jména! Do jisté míry s vámi souhlasím. Ale uvědomte si prosím, že žijeme v době, kdy nápady vydělávají peníze. A pokud vám má nápad přinést zisk, měli byste si jej patentovat. Jinak se stane, že za pár minut už nebudete vlastníkem svého nápadu, ale jen bohapustým uživatelem se všemi příslušícími restrikcemi a povinnostmi. A vzhledem k tomu, že jak idea-mapping, mind-mapping, tak konečně i concept mapping jsou obchodními artikly, bylo by načase udělat si v této oblasti jasno. Obsah: Myšlenkové mapy ………………………………………………………………………………… 3 Mapy nápadů …….………………………………………………………………………………… 5 Konceptové mapy .……………………………………………………………………………… 6 Tematické mapy …….…………………………………………………………………………… 8 Shrnující mapy …….…..………………………………………………………………………… 9 Jak mapy zdokonalit?…………………………………………………………………………… 11

3. Myšlenková mapa (mind-map) I když Portálem vydaná kniha Mentální mapování 1) redefinuje termín mind-map, používám raději termín myšlenková mapa. V anglické terminologii se totiž pojem mentální mapa používá jako synonymum k pojmu kognitivní mapa. Autorem techniky myšlenkových map je Tony Buzan 2) . Místo běžných řádků se píší samostatná slova-pojmy, představují nápady, úkoly, klíčová slova, věci a další, které jsou uspořádány kolem centrálního pojmu. Pojmy stejně jako v předchozím modelu propojují linky, na nichž se "slova" píší. Obrázky stojí většinou mimo hlavního "pavouka". Z principu tvoření myšlenkových map Tony Buzan neustále opakuje několik zásad: pojmy se kreslí na linky, na jednu linku patří vždy jeden pojem (nikdy víc), linky se liší barvami. Převzato z knihy Gelb, M. (2006) Myslet jako Leonardo da Vinci. Praha, Ikar. ISBN 80-249-0620-1 • Buzan, T. (2007) Mentální mapování. Praha:Portál. ISBN-978-80-7367-200-3 • www.buzanworld.com

4. Ukázka myšlenkové mapy T.Buzana v programu iMindMap.

5. Mapa nápadů (idea-map) Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nikde jsem nenašel výraznější rozdíly mezi technikou idea-mappingu a mind-mappingu (omlouvám se za anglické termíny). Jedním zmíněným rozdílem byla krátká větička v jednom telesemináři, kdy autorka metody, Jamie Nast, zmínila, že první myšlenkové mapy nepoužívaly barvy a obrázky. Další drobnější odlišnost vidím v tom, že na rozdíl od Buzanovy zásady „jedna čára-jedno slovo“ Nastová nekategorizuje. Ať si každý píše, kolik slov chce. Prohlédněte si ukázku idea-map/mind-map a posuďte sami. Philippe Boukobza – Fluir_conciencia

6. Konceptová mapa (concept-map) Při myšlenkovém mapování se uzlům (node) mapy říká "pojmy", u konceptového překvapivě "koncepty". Stejně jako u myšlenkových map se vztahy mezi jednotlivými koncepty znázorňují pomocí čar. Zatímco však u myšlenkové mapy platí "co čára, to pojem", konceptové mapy pracují na jiném principu. Uzly pojmenovávají koncepty, čáry naznačují (a často pojmenovávají) vztahy mezi nimi. • Jak koncepty, tak i čáry mohou být označené a mohou mířit do různých směrů • (tzn. mohou se vztahovat k různým kategoriím, mohou to být pouhé asociace, • mohou naznačovat různé jiné specifické vztahy, jako třeba časové nebo kauzální • události.) • K čemu můžete konceptové mapy použít? • Základní myšlenka konceptové mapy je pracovat se vztahy v rámci konceptu. • Proto se mapy hodí především k: • znázornění vztahů ve složité a komplexní struktuře informací • (např. dlouhé texty, hypertexty, rozsáhlé webové servery apod.), • snazšímu vysvětlení složitějších (rozuměj: obsáhlejších) myšlenek, • zjištění úrovně porozumění tématu, • zlepšení výsledku učení se: postupným přidáváním nových informací ke starým • konceptům (nebo k přetvoření informace), • Ke generování nápadů mi ale přijdou vhodnější tématické nebo myšlenkové mapy.

7. Vytvořeno v programu IHMCmapTools podle této mapy.

8. Tematická mapa (TopicMapping) "Tematické mapě" se na rozdíl od předchozích dostalo zvláštní výsady: jako jediná mapa v přehledu patří mezi ISO standardizované nástroje pro znázornění vztahů ve struktuře informací. Tematické mapy u nás najdete ve víceméně všech publikacích, které se zmiňují o myšlenkových mapách (kromě knihy od Portálu, samozřejmě). Bohužel, tyto topic-mapy autoři knih mistrně maskují za mapy myšlenkové. Takže až budete zase jednou vepisovat do koleček a bublin jednoslovné pojmy, zkuste si tyto pojmy propojit nejen s centrálním pojmem, ale také s pojmy okolními. Uvidíte, že vám vznikne velmi pěkná pavučina, v němž víceméně všechno souvisí se vším. A vězte, že před vámi leží tematická mapa, nikoli mapa myšlenková, jak někteří autoři rádi tvrdí.

9. Shrnující mapa (sumMapping) Poslední položka seznamu různých typů map v sobě shrnuje všechny předchozí způsoby. Liší se pouze ve způsobu, jímž se informace v mapě strukturují. Kromě klasického centra mapy stojí některá témata jakoby mimo strukturu mapy, tzn. nejsou připojena linkami, protože s pojmy v mapě přímo nesouvisí. Jedná se spíše o příbuzná témata k danému problému, přímo s ním nesouvisí, ale jsou nutná k celkovému pochopení problému. Cílem celé mapy je prostě shrnout všechny podstatné informace z tématu do jediného místa, aniž by se třeba násilně připojovaly k centrálnímu pojmu.

10. Poznámky z „webináře“ ve formě shrnující mapy. Lukáš Bajer

11. Jak mapy zdokonalit? Sterilní myšlenkové mapy, nabízené na trhu dostupnými publikacemi, mají jen velmi málo společného s mapami, které vytvořil Tony Buzan. Následující seznam uvádí několika tipů, které vám pomohou odstranit fádnost „bublinových“ map. • Vždy začínejte mapovat od středu stránky. Zezačátku budete mít problém psát větve táhnoucí se zprava do leva. S trochou tréninku ale zjistíte, že se před vámi otevírá úplně nový prostor. Nebojte se papír otočit. • Prostřední uzel musí okamžitě přitáhnout pozornost. Shrňte do něj základní myšlenku celé mapy. • Pište jen klíčová slova. Odstraňte nadbytečný okolní text. Kde je to možné, snažte se nahrazovat slova obrázkem nebo jednoduchým symbolem. • Vytvořte „vlnící se text". Snažte se každé klíčové slovo napsat na „samostatnou" linku tím, že jej umístíte výš/níž, než leží ve větvi předcházející. Mapa je potom mnohem přehlednější, snadněji se pamatuje a je koneckonců i originální. Navíc budete muset častěji papírem otáčet, čímž se do učení zapojí další oblasti mozku.

12. • Naučte se mapu psát VERZÁLKAMI. Text je přehlednější a díky tomu, že většina z nás verzálkami nepíše, se snadněji zapamatuje. • Větve mapy barevně rozlišujte. Pomocí barev naznačte spojnice mezi jednotlivými tématy. Barvy vám pomohou text zdůraznit. Barvy pomáhají mozku, aby si tvořil patřičné kategorie. • Klíčové části mapy propojujtepomocí šipek, symbolů nebo jiných názorných pomůcek. Někdy pomůže si šipky popsat a přímo vztah pojmenovat. • Nepřestávejte psát.Pokud vám během brainstormingu dojdou nápady k jedné části, ihned začněte rozšiřovat další větev. Právě zde leží obrovská cena mapování: i později vytvořené informace se nachází u patřičných nadřazených pojmů. (Čehož třeba pomocí klasického „odrážkového“ seznamu nikdy nedocílíte). • Nebraňte se „ztřeštěným" kreativním myšlenkám. Kreativita pomáhá aktivizovat paměť. A navíc: Tvořenímapymusí býtzábava.