Rodinná politika ve Švédsku

1. Rodinná politika ve Švédsku Mgr. Karolína Dobiášová 26.4. 2011

2. Základní demografické údaje • Zvyšuje se úhrnná plodnost (1,97 v roce 2010). • Vysoký podíl dětí narozených mimo manželství (více než 50 %) • Vysoký podíl nesezdaných párů a stále roste • Nízká sňatečnost • Roste věk snoubenců při vstupu do manželství a věk žen při porodu prvního dítěte • Jedna z nejvyšších zaměstnaností žen v EU • Rozvodovost se mírně snižuje (nejsou započítávány rozchody nesezdaných párů).

3. Děti narozené mimo manželství

4. Sňatečnost

5. Vysoká participace žen na trhu práce

6. Specifika švédského sociálního státu • Sociálně demokratický model státu • Universalismus, vysoká míra dekomodifikace • Více než 30 % HDP jde do sociální sféry - nejvíce z evropských států • Vysoká míra přerozdělení, silně progresivní daně

7. Rodinná politika ve Švédsku • Explicitní rodinná politika • Extenzivní a univerzální podpora • Model rodinné politiky zaměřené na dvoupříjmové rodiny (dual-earner family policy model) – podpora rodinám, kde oba dva partneři pracují, tj. podpora žen na trhu práce a podpora mužů v péči o děti a o domácnost • Důraz na individuální zájmy • Tolerance všech forem rodinného života (nesezdaných soužití či rodin zástupců stejného pohlaví) je projevem nezasahování do individuálních zájmů občanů. • Důraz na rovnost pohlaví „women friendly“. • Decentralizace – snaha státu přesouvat kompetence na regionálni a lokálni úroveň a více spolupracovat se soukromým a neziskovým sektorem (zejména v oblasti služeb)

8. Zdroj: Boye 2009

9. Klasifikace zemí podle typu familialismu Leitnerová 2003, upraveno Bartáková Tomešová 2009: 51

11. Cíle rodinné politiky ve Švédsku • Srovnat životní úroveň a finanční podmínky rodin s dětmi a bezdětných. • Umožnit rodičům, aby mohli skloubit péči o děti a zaměstnaní • Prosazovat stejná práva pro muže i ženy ve společnosti. • Zvýšit podíl otců na výchově dětí • Zajistit zvláštní podporu rodinám nacházejícím se v obtížně zvládnutelných situacích, které nejsou schopny sami řešit. • Omezit počet rodin s dětmi žijících v chudobě. • Vytvořit odpovídající životni podmínky pro všechny děti, aby jim byla zajištěna ochrana a práva podle Úmluvy o právech dítěte • Význam instituce ombudsmana pro děti

12. Historický vývoj rodinné politiky ve Švédsku I • Rodinná politika – vznikve 30. letech (důsledek krize a populačního vývoje – stále klesající porodnost) spojená se jmény K.G. Myrdala A. Myrdal: v sociální politice „dítěstředný“ přístup: rovnost (tj. zvýhodnění rodin s více dětmi a neúplných rodin), důraz na sociální služby a státní zodpovědnost • V 60. letech 20. století se prosadil důležitý zákon o národním pojištěni, jehož součástibyl i systém tzv. rodičovského pojištěni (soustava dávek pro rodiny s dětmi). • Krize- konec 70. let: mírná restrikce výdobytků sociálního státu: přesto „oáza sociální spravedlnosti ve světě nerovností“ • 90. léta: další krize: ale rodinná politika jí odolává

13. Historický vývoj rodinné politiky ve Švédsku II • po roce 2 000 - posílení principu universalismu, zvýšení přídavků na děti, posílení služeb pro rodiny, na druhé straně snaha o zeslabení státní zodpovědnosti vstupem soukromého a korporativního sektoru, ale stále zachování všech hlavních rysů: levná předškolní péče na principu universalismu, vysoké rodičovské dávky nad průměrem EU, nízká chudoba - jen cca 2 %dětí (regulované nájemné, přídavky na děti, příspěvky na bydlení)

14. Legislativa vztahující se k rodině • Nesezdané soužití - zákon o kohabitaci z r. 2003 - méně než manželství a registrované partnerství, mohou i osoby stejného pohlaví, právní důsledky k bydlení a majetku, za dítě zodpovědná žena • Registrované partnerství: zejména pro homosexuální páry, od r. 1995, většina práv srovnatelných s manželstvím, mohou adoptovat děti

15. Systém dávek pro rodiny s dětmi Dávky vyplácené z daní: Plošné • Přídavky na děti • Výživné (dávka pro neúplnou rodinu) • Příspěvek při adopci dítěte • Příspěvek pro rodiče navštěvující denní studium • Dávka pro zdravotně postižené dítě • Vdovský, vdovecký, sirotčí důchod Testované • Příspěvky na bydlení • Rodičovský příspěvek, pokud není žádný nebo jen minimální příjem Dávky, vyplývající z rodičovského pojištění (rodiče odváděli 2,2 % do sociálního pojištění), tj. jsou jen pro rodiče, kteří vykonávali výdělečnou činnost – jsou daněny • Příspěvek v těhotenství (ženu z důvodu těhotenství nutno převést na jinou práci) • Rodičovský příspěvek • Časově omezený rodičovský příspěvek • Příspěvek při ošetřování člena rodiny

16. Těhotenství • Pokud je žena převedena na jinou práci max. 50 dnů před porodem- vyrovnávací příspěvek - 80 % předchozí mzdy

17. Porodné • Porodné ve Švédsku není, ale je jednorázová částka při adopci, cca 4000 euro

18. Rodičovská dovolená • již od roku 1974 • Je určen pracujícím mužům a ženám při péči o vlastní či adoptované dítě • V délce 480 dní • Oba dva – muž i žena mají nárok na poloviční rozsah 240 dnů • Do výše 420 dnů mohou přesouvat z otce na matku a naopak (je potřeba písemný souhlas druhého rodiče) • 60 dnů je nepřenositelných pro druhého „take it or leave it“- období výměny mámy za tátu a naopak • Možno čerpat až do 8 let věku dítěte • Možnost práce na zkrácený úvazek, možno čerpat částečně a pracovat

19. Rodičovský příspěvek • 390 dní 80% příjmu • 90 dní plošná dávka cca7 euro na den, vyšší u samoživitelek až 17 euro na den • Pro ostatní (kteří neodpracovali 240 dní) je jen plošná dávka cca 18 euro na den • Cca 22 % mužů (2007) čerpá rodičovský příspěvek

20. Průměrný počet dní čerpaných otci na péči o dítě ve Švédsku Děti narozené v roce 1999

21. Rodičovská dovolená vs. rodičovský příspěvek Švédsko Zdroj: Leitnerová 2003, dle Tomešová – Bartáková 2009

22. Podpora při ošetřování člena rodiny • Placeno na základě rodičovského pojištění • Také nazývána jako přechodný rodičovský příspěvek • Určena na ošetřování nemocného dítěte do 12 let • Možno vybrat 60 dnů v roce pro nemoc, 5 dnů pro jiné rodinné důvody • Finanční kompenzace 80 % příjmu • Obliba čerpání této dávky roste

23. Otcovská dovolená • Od r. 1974: „daddydays“ – původně 10 dnů po porodu • Dnes dva týdny po narození dítěte za stejných podmínek jako rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek • Posílení sdílené péče o dítě • Firmy- mohou nabízet lepší podmínky, nežli ty, garantované státem

24. Přídavky na děti • Z daní, univerzální, trvalý pobyt • do 16 let, do 20 let, pokud studují a do 23 let, pokud je dítě zdravotně postižené • Na každé nezaopatřené dítě cca 115 euro (v roce 2006) • Doplněk rodinám s více dětmi

25. Další plošné dávky • Výživné (dávka pro neúplnou rodinu) • Vyplácí místní úřad sociálního pojištění • Vymáhá se na druhém rodiči částkou odvozenou z jeho příjmu a počtu dětí • Poskytuje se do 18 let dítěte • Dávka pro rodiče, kteří studují v denním studiu

26. Příspěvek na bydlení • Testovaná dávka • Podle výše příjmů, nákladů na bydlení a složení domácnosti • Pobírá kolem 30% rodin

27. Daňová politika • Upřednostňuje zdanění jednotlivců, tj. oddělené zdanění partnerů – ženy více na trh práce (rozdíl u společného zdanění, kde žena je motivována spíše zůstávat doma) • Vysoce progresivní míra zdanění • Dvojí zdanění: daně na centrální a místní úrovni • Výše daní nezávislá na soukromém rodinném uspořádání • Od roku 2008 – „gender equality bonus“ – nejvýhodnější při rovném sdílení péče o děti mezi mužem a ženou

28. Služby péče o děti I • Péče o děti je součástí opatření, která usilují o zajištění účasti žen na trhu práce, o poskytování všestranných služeb, o sociální a genderovou rovnost a o zajištění sociálních práv občanů (včetně dětí). • Systém zahrnuje celodenní veřejnou péči o děti všech věkových kategorií včetně školního věku. • Služby péče o děti financovány místními orgány se státní podporou • Domácí péče o děti 11% - spíše na venkově • Soukromá péče o děti 12% • Od r. 2002: cenová regulace, 10% nákladů hradí rodič, 90% stát, může to tvořit 3%příjmu rodiny pro první dítě a 2% pro druhé dítě • Od r. 2003 všechny děti 4 a 5 let zdarma školky 3 hodiny denně

29. Služby péče o děti II • Další instituce: otevřená školka: rodiče s dětmi za účelem navázání sociálních vazeb, zdarma • Školky navštěvuje 80% dětí od 1-5 let (2007) • Centrum volného času: funguje celý den, i o prázdninách- zdarma, přizpůsobeny potřebám rodičů • Celková charakteristika: všechny instituce nástrojem dosahování rovných příležitostí pro všechny děti ( ne pouhé hlídání dětí)

30. Opatření na trhu práce pro rodiče • Více než 70% zaměstnanost žen (průměr EU cca 60%) • Kombinace práce a péče o rodinu: zkrácené pracovní úvazky - 2 ze 3 matek, 7,7% mužů • V realitě podle C.Hakim: platová a kariérní diskriminace žen může být dokonce větší než v USA (manažerské pozice 77% mužů, ženy pracují nejvíce ve veřejném sektoru - 58%žen)

31. Ochrana dětí a rodiny • Rozvod a separace - municipality poskytují poradenské služby, mediace ( cooperationtalks) • 8 z 10 rozvodů - společná peče o dítě (joint custody) • U sdílené péče možnost čerpat přídavky na děti oběma rodiči

32. Shrnutí specifik rodinné politiky ve Švédsku • Reprezentuje spíše de-familistický model rodinné politiky • Zaměřena na vyrovnání životní úrovně různých typů rodin: egalitářské tendence • Rovná práva pro všechny, rovný start pro děti, proti jakékoli diskriminaci • Podpora dvoukariérové rodiny, již od 70. let podpora péče obou rodičů • Dvě samostatná individua (daňový systém) • Sladění práce a rodinného života

33. Zdroje • Thévenon, O.: Family Policies inOECD Countries: AComparative Analysis, Population and Development Review 37(1) : 57–87 (MA RCH 2011) • Council of Europe. Family Policy http://www.coe.int/t/dg3/familypolicy/Database/default_en.asp • MUNKOVÁ, G. a kol.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum, 2005 • Saxonberg, S.: Právo na otce: Rodičovská „dovolená“ ve Švédsku. In Křížková, A. a kol. Práce a péče, SLON 2008