Definice venkova (a jeho údajné vylidňování)

1. Definice venkova (a jeho údajné vylidňování) Poslepoval J. Guth

2. Definice venkova • Demografie: počet a hustota • Vzhled/struktura/prostředí? • Sociologie? • Životní styl? • Co na to Výbor regionů? == Google: cca ½ VŠ, cca 1/3 RV-SPOV

3. Radim Perlín a hustota Pro potřeby vymezení venkovského prostoru ve státech EU se zpravidla používá vymezení venkova jako území s hustotou obyvatelstva do 100 obyv./km2. Při takovém vymezení je ovšem klíčové, za jaké jednotky budeme hustotu zalidnění počítat. Všechny okresy Jihočeského kraje s těsnou výjimkou Českých Budějovic je možné podle tohoto kritéria hodnotit jako venkovské. Při hodnocení podle krajů je možné celý Jihočeský kraj hodnotit jako venkovský.

4. Střeleček, Zdeněk a hustota Celková výměra obcí dle kritéria hustoty obyvatelstva venkovských, tedy do 100 obyvatel na km2 (EUROSTAT), činí 5 908 167 ha (74,9 % celkové výměry) a žijí zde 2 310 157 obyvatel (22,6 % z celkového počtu). OECD – do 150 ob./km2

5. Střeleček, Zdeněk a hustota Ve venkovských obcích podle kritéria počtu obyvatel (do 2000) žijí 2 678 362 obyvatelé (26,2 % obyvatel ČR). Katastrální výměra těchto obcí činí 5 808 125 hektarů (73,6 % výměry ČR).

6. RP II • Pro vymezení venkovských sídel se v ČR se běžně užívá hranice 2000 obyvatel v sídle jako hranice pro nepochybně venkovské sídlo. • Přitom jsme si vědomi, že nepochybně existují sídla, která mají jednoznačně venkovský charakter a mají více než 2000 obyvatel a současně i existují malá města, která mají nyní i méně než 2000 obyvatel, ale jejich urbanistická struktura, architektonická kvalita jednotlivých domů nebo třeba struktura ekonomických činností je spíše městská než venkovská. • Města s více než 10 000 obyvateli jsou nepochybně města.

7. Sociologické pojetí urbánního prostředí …vychází z předpokladu principiálních odlišností společností městských a neměstských území. Toto členění (F. Tönnies definoval tzv. „Gessellschaft“ – městská společnost a „Gemeinschaft“ – venkovská pospolitost (1887)), předpokládá, že růst obyvatelstva měst vede k posilování účelových skupin a zániku lokálních komunit. Městská společnost se vyznačuje převahou neosobních a nestálých kontaktů a vztahů, obyvatelstvo se řídí jinými hodnotami, dodržuje odlišné zvyky a kulturu. Obdobným přístupem se vyznačovala též chicagská škola humánní ekologie, zejména přístup L. Wirtha (1938). R. E. Pahl (1970) v protikladu k předchozímu tvrdí, že ve vyspělých industriálních společnostech existuje „Gemeinschaft“ uvnitř „Gessellschaft“ a naopak. (…) Odkazy na empirické příklady tzv. „urban villages“ uvádí Pahl a na příkladě Bostonu H. J. Gans (1963). Pahl považuje hledání rozdílných zákonitostí v sociálních vztazích v závislosti na geografickém prostředí za zbytečné.

8. Životní styl • Blažek: (Český) venkov je tam, kde se chovají slepice.

9. Výbor regionů - co to je • Instituce založená Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 (1994). • Jeho právní úprava je obsažena v čl. 263 až 265 společné Evropské smlouvy. • Poradní orgán složený ze zástupců regionálních a místních orgánů. • Slouží společným orgánům EU – Radě EU a Evropské komisi.

10. Úloha venkovských obcí při zhodnocování evropských územíStanovisko Výboru regionů ze 7. prosince 2006 • v každém členském státě se používají jiné definice (…) • Výbor se odvolává na definici venkovské oblasti, jak je obsažená v Evropské chartě venkovského prostoru: “pojmem venkovská oblast se označuje část (…) území obsahující vesnice a městečka jejíž převážná část je používána pro zemědělství, lesnictví, akvakulturu a rybolov; zemědělské a nezemědělské části venkovského prostoru mají povahu odlišnou od prostoru městského, který je charakterizován velkou demografickou hustotou a vertikálními a horizontálními strukturami“; • EU používá kritérium, které stanovila OECD pro definici venkovských obcí (méně než 150 obyvatel na km2. Tato definice by ale neplatila pro příměstské oblasti, kde je hustota obyvatel vyšší. Výbor chce zohlednit venkovské obce v plném slova smyslu, včetně příměstských oblastí, které mají převážně venkovskou ekonomiku. • podle Komise představují venkovské oblasti kolem 90 % území EU a 25 % evropské populace. V nových členských státech je podíl zaměstnanosti v zemědělském sektoru třikrát vyšší než v původních patnácti členských státech a ještě vyšší je v zemích kandidátských

11. Venkov se nevylidňuje! Už od poloviny 90. let minulého století. • Obce do 200 obyvatel se vylidňují.

12. Definice venkova KVALITATIVNÍ • Kam nejezdí autobusy • Kde funguje sociální kontrola • Odkud se o víkendu nedostanu do nemocnice • Baše: vesničan žije na pomezí sídla a „přírody“ (s.l.) ==

13. KDO je venkov Data 2005: V zemědělství –prvovýrobě- pracuje 136 600 lidí, tj. 1,34% všech obyvatel ČR a 5% (resp. 6%, podle hustoty) obyvatel venkova.