2. Příprava výzkumu

1. 2.Příprava výzkumu • Cíle výzkumu • Formulace hypotéz • Operacionalizace pojmů • Měření vlastností

2. Cíle výzkumu posluchačů Obecné cíle: • zdokonalování pedagogického procesu, • zdokonalení marketingu a propagace školy Dílčí cíle: • Poznat motivaci studentů ke studiu vysoké školy obecně a jak probíhá proces rozhodovaní studovat právě VŠFS. Cílem je zjistit: - jaké informace o škole a odkud měl student k dispozici - jaká jsou očekávání s ohledem na obsah výuky, - jaké jsou očekávání s ohledem na uplatnění v praxi. - jakou roli v rozhodovacím procesu hraje způsob financování studia, • Zjistit názory na úroveň výuky, organizaci studijního procesu a práce školy. • Zjistit názory na prestiž školy v kontextu vysokého školství • Zjistit zájem o vytváření absolventských sítí • Zjistit zájem o vyšší formy vzdělávání a různé další speciální kurzy.

3. Hypotézy • Hypotéza je podmíněný výrok, domněnka, předpoklad, který je třeba ověřit. Týká se: • Stavu, situace, změny v nějaké oblasti –deskriptivní hypotéza • Příčiny stavu, změny – kauzální hypotéza • Souvislostí (kontextu) existence, změny jevu – explanační hypotéza • Pravděpodobné změny, vývoje – prediktivní hypotéza

4. Hypotézy v kvantitativním výzkumu • Vstupní- východisková hypotéza shrnuje dosavadní stav poznání problému, vyslovuje obecný předpoklad jeho vývoje, je důležitá pro stanovení metody • Pracovní hypotézy pokrývají výzkumný problém, jsou nižšího stupně obecnosti, většinou deskriptivní, nebo explanační formu • Statistické hypotézy formulace umožňuje verifikovat (falzifikovat) jejich platnost. Většinou jde o kauzální, nebo explanační hypotézy

5. Zásady tvorby pracovních hypotéz • Pracovní hypotéza je tvrzení o stavu, nebo souvislosti zkoumaného jevu • Pracovní hypotézy musí pokrývat celý výzkumný problém, včetně možných nepřímých souvislostí • Použité pojmy v pracovních hypotézách musí být definovány a operacionalizovány

6. Vstupní hypotéza - nástin Vysoká škola finanční a správní i podle názoru posluchačů zaujímá významné postavení v systému vysokého školství ČR. Tím byla ovlivněna i volba školy současnými posluchači. Uchazeči o studium měli dostatek informací o studijních oborech, úrovni výuky ,učitelského sboru a organizaci studia. Očekávají, že jim škola předá dostatek teoretických i praktických znalostí, které jim umožní dobré uplatnění v praxi.Dosavadní průběh studia a celý chod školy hodnotí většinou pozitivně. Lze ovšem očekávat i výhrady. Většina posluchačů bude mít zájem o další formy studia a o trvalý kontakt se školou formou vytváření absolventských sítí…….

7. Pracovní hypotézy- příklady • Většina posluchačů školy se při rozhodování o studiu opírala o informace z tisku • Posluchači při nástupu neznají dobře obsah studijních oborů • Hodnocení dosavadního průběhu studia je u většiny posluchačů pozitivní • Posluchači kombinovaného studia hodnotí jeho průběh pozitivněji než posluchači prezenčního • Lze očekávat výhrady k nerovnoměrnému rozložení studijních programů

8. Statistické hypotézy • Hodnocení vlivu náročnosti studia závisí (souvisí) na typu absolvované střední školy • Nulová hypotéza: Hodnocení vlivu zahraničního souseda nezávisí na typu absolvované střední školy

9. Postup při ověřování hypotéz v kvantitativním výzkumu • Hypotézy jsou ověřovány pomocí empirických dat získaných výzkumnou technikou (např. dotazníkem) • Analýza dat sleduje zda naše hypotéza platí, nebo má být zamítnuta • Výsledkem výzkumu je tvrzení –ověřená hypotéza tj. tvrzení, nebo další hypotéza • Verifikace, nebo falzifikace hypotéz

10. Verifikace hypotéz • Verifikace - hypotézy zamítáme, nebo přijímáme s určitou mírou pravděpodobnosti, to znamená, že se připouští, že existují případy, které hypotézu nepotvrzují. • Hypotézy přijímáme s určitou spolehlivostí a chybou. • Verifikace znamená, že získaná data potvrzují platnost hypotézy, ale neznamená to, že potvrzený výrok je všeobecně platný na všechny možné případy. • Nebylo získáno dostatek dat vyvracejících hypotézu

11. Falzifikace hypotéz • Falzifikace vychází z předpokladu, že hypotézy nelze beze zbytku dokázat, ale je možné je s jistotou zamítnout. • Falzifikace tedy znamená, že byla získána data (údaj) vyvracející hypotézu. • Pokud nebyla získána data vyvracející hypotézu není hypotéza ověřena • Jestliže teorie (hypotéza) přečká dostatečný počet pokusů o falzifikaci může být považována za „osvědčenou“, nikoliv za dokázanou. ( K. R. Popper)

12. Operacionalizace Operacionalizací rozumíme: • definování (vymezení) pojmů • jejich rozložení a převod do roviny empiricky sledovatelných znaků. (Pojmy jsou slova, která používáme k pojmenování jevů a jejich vlastností.)

13. 1) Vymezení pojmu předpokládá: Určení: - věcné – čeho se pojem týká, co je obsahem. Např. „pohraničí“ tj. prostor při nějaké hranici (Definice pojmu musí vždy obsahovat alespoň jeden obecnější (teoretický) pojem ) -prostorové – kde se pojmenovaný jev vyskytuje. Např. prostor při státní hranici s Rakouskem - časové – který časový úsek máme na mysli. Např. současná hranice, nebo tato hranice v období 2. světové války…

14. 2) Rozložení pojmů Vlastní proces operacionalizace obsahuje: • Rozložení pojmů na složky • Stanovení empiricky sledovatelných vlastností (znaků, ukazatelů, otázek, proměnných)

15. Příklad operacionalizace pojmu:„sociální status“ • V souladu s teorií stratifikace je pojem definován jako pozice jednotlivce na vertikální škále sociálního prostoru. • Pozice je určována pomocí složek: - příjem - dosažené vzdělání - postavení v řízení - složitost vykonávané práce - způsob života - prestiž povolání

16. Kvantifikace a měření v sociologickém výzkumu • Kvantifikace je číselné vyjádření nějaké skutečnosti (jevu, vlastnosti jevu) • VÝHODY KVANTIFIKACE: • PŘEKONÁVÁ MNOHOZNAČNOST SLOV • ČÍSLA POSKYTUJÍ PŘEHLEDNÝ VÝSLEDEK POZOROVÁNÍ • KVANTIFIKACE UMOŽŇUJE POUŽITÍ STATISTICKÝCH ANALYTICKÝCH POSTUPŮ

17. Co tedy měříme? Měříme vlastnosti sociálního jevu (objektu). Tímto jevem může být jedinec, skupina, událost Schéma měření: Objekt vlastnost znak hodnota znaku Objekt složky vlastnosti znaky hodnota znaku. Měření je zjišťování hodnoty znaku

18. Škálování • Měření vlastností sociálních objektů • Kontinuum – intenzita, rozložení vlastnosti • Co je sociální objekt? • Jednotlivec • Skupina • Systém (organizace, instituce)

19. Druhy znaků V závislosti na kvalitativní stránce vlastnosti která je měřena rozlišujeme: - znaky nominální (kvalitativní) - čítání - dichotomické – např. muž, žena - polytomické – např. povolání - ordinální (pořadové) - škálování - kardinální (kvantitativní)-standardní měřítka

20. Metody škálování • Jednoduchá otázka – stupnice • Sémantický diferenciál • Výroky : • Srovnávání distribucí, průměrů • Skalogram • Metoda zdánlivě stejných intervalů • Párového srovnání

21. 25. Uvažoval(a) jste někdy o tom, že se z místa vašeho trvalého bydliště odstěhujete? • ne nikdy jsem o tom neuvažoval 1 • ano uvažoval jsem o tom, ale nebudu se stěhovat, už nechci 2 • ano odstěhoval bych se, ale nemám kam 3 ano a asi se odstěhuji 4 • určitě se odstěhuji 5

22. 23.V politice se hovoří o „levici“ a „pravici“. Kam byste zařadil(a) své názory na této škále? (Zakroužkujte odpovídající číslici mezi „levicí“ a „pravicí“ )

23. 24. Pokud byste měl odpovědět na následujíc otázku charakterizují vaše spoluobčany (z vašeho města, obce , regionu) pro co byste se rozhodl? Vaši spoluobčané jsou (vyberte jednu odpověď na škále 1 až 7):

24. 1. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? TAZATEL PODÁ RESPONDENTOVI KARTU „A“

27. Rodina Celostátní nepolitické instituce 3,66 2,42 Celostátní politické instituce OBČANÉ 2,35 1,58 Místní sociální instituce a celostátní nepolitické instituce 2,03 2,17 Místní autority, volení funkcionáři. podnikatelé Anonymní spoluobčané Schéma č. 1: Průměrné hodnocení důvěry jednotlivých dimenzí* – severočeský region – Mostecko. Čím vyšší hodnota indexu důvěry tím vyšší důvěra (na základě faktorové analýzy)

28. 22. Kterých organizací jste členem a jak byste označil svoji aktivitu: (Tazatel přečtete postupně všechny řádky a zakroužkujte odpovědi)

29. Ukazatele HDP HDI – index lidského rozvoje

30. Měření výkonu veřejné správy Na úrovni vlád států – pomocí ukazatelů sociálně ekonomického rozvoje - typické ukazatele Růst HDP Míra nezaměstnanosti Míra inflace Výdaje na zdravotnictví, školství, vědu.. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Míra kriminality A další…

31. Měření korupčního chování • Metoda: representativní výzkum pomocí dotazníku • Celkový index korupčního chování se skládá z dílčích indexů: • Index míry akceptování korupčních norem • Index míry respektování korupčních norem • Index odhadované míry výskytu korupce • Index míry tolerance ke korupčního chování • Index míry odhadované nezbytnosti dávat úplatky • Index míry rezignace na boj proti korupci • Index nedůvěry v instituce

32. Příklad -index míry akceptování korupčních norem • Měřená vlastnost: tolerance obyvatel ke korupčnímu jednání • Znaky (otázky) • „ ten kdo může, ale nebere úplatky, jen zbytečně škodí sobě i své rodině“ • „dávat úplatky je vždy normální“ • „každý je úplatný, závisí jen na výši úplatku“ • Souhlas s výroky na škále 1(souhlasím zcela)- 4 (zcela nesouhlasím )= hodnota znaku

33. Souhrnná charakteristika • Průměr z hodnocení jednotlivých dotazovaných (n=996) jednotlivých indexů • Průměr ze všech dílčích indexů • Souhrnná míra tolerance: - vysoká : hodnota průměru 1 – 1,75 - značná : 1,76 – 2,5 - malá 2,51 – 3,25 - velmi malá 3,26 - 4 • Výsledek ČR = 2,87 • Čím nižší hodnota průměru, tím větší korupce

34. Index korupčního klimatu Sumační index za všechny zkoumané země byl 2,43 – tedy v evropském regionu existuje poměrně silné korupční klima, n=22050

35. Techniky sociologického výzkumu • Techniky jsou metody pomocí nichž získáváme empirická data potřebná k ověření hypotéz a vyvození poznatků • Empirická data jsou zkušenosti (poznatky), které jsou získány na základě smyslových vjemů (viz též „hodnota znaku“) • Data jsou počitky zařazené (pojmenované) do lidské zkušenosti • Vědecká data mají stejný smyslový původ ale jsou začleňována do vědecké teorie

36. Zdroje empirických dat Primární zdroje: Vlastní společenská realita – jednání, chování lidí - technika pozorování Zkušenosti jiných – názory, mínění, postoje, biografie – technika dotazování Sekundární zdroje Písemné záznamy, dopisy, protokoly, úřední záznamy apod. Další sekundární zdroje – fotografie, audio, video záznamy apod.

37. Techniky • Pozorování • Rozhovor • Dotazník • Studium písemných pramenů – obsahová analýza

38. Technika pozorování • Cílem pozorování jsou data – pojmenování a popis pozorovaných situací, jejich výčet, frekvence v čase apod. • Vědecké pozorování je organizované, připravené, záměrné, ověřované. • Průběh: počitek – vjem – pojem • Záznam o pozorování, protokol • Vědecké pozorování předpokládá připravenost pozorovatele

39. Druhy pozorování • Běžné - vědecké (kontrolované, nekontrolované) • Přímé (zúčastněné)– provádí sám výzkumník. Nepřímé (nezúčastněné) – provádí někdo jiný pro výzkumníka • Zúčastněné – utajené • neutajené

40. Příklad zúčastněného pozorování • Xenofobní reakce obyvatel • Obyvatelé města • Reakce na veřejnosti – ulice, obchody, restaurace, úřady • Utajené pozorovaní zúčastněné • Časově neomezené, neurčené • Záznam – popis chování ihned po skončení pozorování • Způsob zpracování – srovnání, kvantifikace, diskuse. Závěrečný poznatek.

41. Rozhovor • Rozhovorem získáváme empirická data o názorech, mínění, postojích. • Jde o verbální kontakt mezi tazatelem a dotazovaným s cílem získat informace na základě otázek • Základem této výzkumné techniky je otázka

42. STRUKTURA OSOBNOSTI

43. Požadavky na data získaná rozhovorem • Pravdivost – odpovídá respondent skutečně to co si myslí • Validita – zjišťujeme to co se domníváme, že zjišťujeme, rozumí nám respondent? • Reliabilita – dosáhneme opakovanou otázkou stejnou hodnotu znaku • Spolehlivost – jsou získaná data stejně platná pro celý soubor dotazovaných

44. Validita empirických datMěříme skutečně to co se domníváme, že měříme? Respondent zná odpověď, má názor ano ne ano Odpovídá ne

45. Druhy výzkumných rozhovorů • Standardizovaný – volný - hloubkový • Zjevný - utajený • Individuální - skupinový • Měkký – neutrální - tvrdý • Panelový • Přímý – zprostředkovaný (např. telefonní) • CADI (Computer Assisted Data Imput) • CATI • CAMI souhlasný nesouhlasný

46. Průběh rozhovoru • Záleží na druhu zvoleného rozhovoru • Příprava • Zahájení • Průběh • Závěr rozhovoru

47. Tazatel Výzkumník tazatel dotazovaný (respondent) Chyby v práci tazatele: -falzifikace - nepozornost - vstupování do řeči - napovídání - nepřesný záznam

48. Druhy otázek • Uzavřené • Otevřené • Filtrující • Kontrolní • Trikové • Testovací

49. Zásady formulace otázek • Obsahová srozumitelnost • Nesmí být sugestivní • Jednoznačnost • Přiměřená délka • Nesmí být difamující • Neměly by být náročné na paměť

50. Stavba rozhovoru • Otázky: • obsahové • Identifikační • Význam psychologické stránky – kam identifikační otázky • Halo effect