120 likes | 290 Views
Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů. Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU. Proměna prostředí v primární škole.
E N D
Vytváření inkluzivního prostředí na prvním stupni základní školy a důsledky směřující k profesní přípravě budoucích učitelů Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU
Proměna prostředí v primární škole • Hlavní ideou celého systému základního vzdělávání se stává příprava jedince na plnohodnotný život. • Cílem systému není osvojení výstupů v tradičních oborech lidského poznání (to je pouze prostředek, cesta), ale vytvoření klíčových – široce koncipovaných, životních - kompetencí. • Ty pak mají být rozvíjeny v prostředí, které je tomu reálnému co nejvíce podobné; tzn. ve společenství, v němž se vyskytuje celá škála individualit a tím podporuje inkluzi.
Tři zásadní otázky: • Je český vzdělávací systém obecně připraven na realizaci a podporu inkluzivního vzdělávání? • Jsou školy připraveny přijmout a poskytnout podporu všem žákům, pro něž je inkluzivní vzdělávání přínosem? • Jsme my, vzdělavatelé učitelů, připraveni a hlavně schopni uzpůsobit aktuální studijní programy a obsahy svých disciplín této situaci v praxi?
Odpovědi v rámci VZ PdF MU Výzkumný záměr MSM0021622443 Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (2007 – 2013, řešitelka prof. Vítková). Dílčí výzkum - zmapování péče, podmínek i strategií výuky u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni základních škol s konečným cílem proměny profesní přípravy studentů v oblasti inkluzivní pedagogiky (Filová, Havel, Kratochvílová).
Dílčí výzkum 1 – analýza dokumentů Cíl: zmapovat, jak školy ve svém školním vzdělávacím programu popisují péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a nadané. Postup: • Obsahová analýzaškolních kurikulí pro zmapování přístupů vybraných základních škol k inkluzivnímu vzdělávání. • Komparace jejich školních vzdělávacích programů s požadavky uvedenými v RVP ZV a platnými legislativními dokumenty.
Rozsahem i obsahem je péče o žáky se SVP v analyzovaných ŠVP zpracována nepostačujícím způsobem a mezi školami jsou velké rozdíly: • ani jedna z analyzovaných škol nezpracovala péči o všechny zmíněné skupiny žáků; • polovina škol zpracovala zabezpečení péče o žáky se specifickými poruchami učení, kteří náleží do kategorie zdravotně postižených; • jedna škola zpracovala péči o žáky se zdravotním postižením i pro žáky sociálně znevýhodněné (chybí však způsob práce s žáky se zdravotním znevýhodněním); • tři školy ve svém ŠVP deklarují obecně zajištění péče o všechny žáky (se zdravotním postižením, zdravotním i sociálním znevýhodněním), ale dále v textu hovoří pouze o žácích se SPU; • ve čtyřech ŠVP je zmíněno pouze zabezpečení žáků se zdravotním postižením či znevýhodněním; • ve třech ŠVP je zpracováno zabezpečení žáků se sociálním znevýhodněním.
Dílčí výzkum 2 – autoevaluační činnost učitelů škol Cíl: zhodnotit prostřednictvím učitelů reálný stav na škole z hlediska požadavků inkluze - tedy být školou pro všechny. Postup: • Nabídli jsme školám dotazníkRámec pro sebehodnocení podmínek vzdělávání. • Administrovaná podoba dotazníku obsahovala celkem 40 indikátorů inkluzev oblastech: • školní kultura a klima školy podporující inkluzi, • principy školy, • vlastní praxe. • Kvantitativní vyjádření však museli opřít o argumenty, jimiž své hodnocení zdůvodňovali.
V kvantitativním ohodnocení indikátorů i v kvalitativním obsahovém zdůvodnění hodnocení se objevily velké rozdíly: • jasně se ukázalo, jak je těžké hledat vhodné argumenty ke zvoleným indikátorům; • nemají-li školy srovnání mezi sebou, výpovědi jsou velmi odlišné z hlediska míry subjektivity; • školám je proto třeba nabídnout baterie indikátorů a argumentů, které jim poslouží k pochopení problematiky inkluzivní pedagogiky i k zamyšlení se nad svými přístupy a podmínkami.
Dílčí výzkum 3 – týmové pozorování výuky Cíl: na základě výsledků pozorování provést komparaci s výsledky autoevaluační činnosti učitelů a poukázat na pozitiva a možnosti zlepšení v inkluzivní škole. Postup: • Tato výzkumná aktivita probíhá od března 2009 dosud. • Výzkumný tým se účastní pozorování výuky na spolupracujících školách a provádí ohodnocení školy z hlediska: - klimatu, - platných principů, - výukové činnosti z pohledu inkluze. • O výsledcích pozorování budeme postupně informovat v následujícím roce.
Příprava studentů na „školu pro všechny“ vyžaduje změny v teoretické i v praktické složce studia: • cíleně navštěvovat školy, v nichž je myšlenka inkluze součástí jejich filozofie; • současně se seznámit s podobou jejich školního vzdělávacího programu s cílem hledat spojitosti mezi dílčími kapitolami z hlediska podmínek inkluze a vést diskuse s učiteli na danou problematiku; • seznámit studenty s výsledky výzkumůve vztahu k integrativnímu a inkluzivnímu prostředí; • realizovat teoretické studium požadavků na zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i mimořádně nadaných v RVP ZV s cílem nabídnout studentům nový model na uspořádání a zpracování této části ve školních vzdělávacích programech i s vysvětlením pojmů a požadavků; • více u studentů reflektovat pojetí dítětea směřovat je k bezpodmínečnému přijetí každého žáka se všemi odlišnostmi, k jeho rozvoji jako celistvé osobnosti a záměrnému diagnostikování ve výuce; • neukončit diagnostické činnostiabsolvováním odborného předmětu, ale zařazovat je cíleně v rámci pedagogických praxí a vést tak studenty k zájmu o dítě, jeho odlišnosti a hledání opatření ve výuce; • prakticky sledovat možnosti individualizace a diferenciaceve výuce v souladu s potřebami žáků; • učit studenty používat různé metody práce a formy organizace výuky vzhledem ke stanoveným cílům a zkušenostem žáků; • vést studenty k porozumění požadavků inkluzes pomocí dotazníku „Rámec pro sebehodnocení podmínek vzdělávání“ a nabídnout jim vytvořenou baterii argumentů inkluzivní školy, kterou jsme sestavili; • reflektovat vlastní pojetí výuky a plánovat strategii jeho rozvoje.
Literatura: BARTOŇOVÁ, M. - VÍTKOVÁ, M.: Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Brno: Paido, 2007. 158 s. ISBN 978-80-7315-140-9. Havel, J. Filová, H. Kratochvílová, J.: Jak řešit výuku mimořádně nadaných žáků ve školním vzdělávacím programu. In Komenský : odborný časopis pro učitele základní školy, Brno: PdF MU, 132, 3, 2008, str. 5-8. ISSN 0323-0449. HORKÁ, H. KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Proměny učitelského vzdělávání v kontextu reformy základního školství. In Proměny učitelského vzdělávání v kontextu reformy základního školství. Brno : MSD s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86633-95-4. KRATOCHVÍLOVÁ, J. FILOVÁ, H. HAVEL, J.: Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním vzdělávacím programu. In Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním vzdělávacím programu. Brno : Paido, 2007, s. 43-54. ISBN 978-80-7315-162-1. KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Kompetence studenta k projektové výuce a jejich sebeevaluace jako prostředek řízení kvality profesní přípravy. Příspěvek na konferenci s mezinárodní účastí Za kvalitou vzdělávání učitelů primární a neprimární pedagogiky 2.4.2009 na PdF UP v Olomouci. (v tisku)
Děkuji za pozornost! PdF PU v Prešově 17. 9. 2009