140 likes | 237 Views
Příprava studentů oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ na inkluzivní prostředí v primární škole. Jiří Havel, Hana Filová Katedra primární pedagogiky PdF MU v Brně Banská Bystrica, říjen 2010. Na úvod:.
E N D
Příprava studentů oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ na inkluzivní prostředí v primární škole Jiří Havel, Hana Filová Katedra primární pedagogiky PdF MU v Brně Banská Bystrica, říjen 2010
Na úvod: • Letošní rok je již čtvrtým rokem řešení výzkumného záměru PdF MU č. MSM 0021622443 Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu (hlavní řešitelka prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.). • Autoři tohoto příspěvku jsou v jeho rámci řešiteli dílčího interního projektu s názvem Naplnění obsahového rámce školního kurikula při zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na prvním stupni základní školy a možné strategie výuky při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vyúsťující v integrativní/inkluzivní didaktiku.
Náš cíl: Analyzovat problematiku inkluzivní výuky na prvním stupni základních škol nikoli ze speciálně pedagogického hlediska, tj. s prvoplánovou orientací na děti se speciálními potřebami, ale spíše z pohledu didakticko-výchovného, orientovaného na výkon učitele, který pracuje se všemi dětmi, které se výuky účastní, tak, aby byly optimálně uspokojeny jejich individuální vzdělávací potřeby.
První krok: Sledované školy prostřednictvím dotazníku Rámec pro sebehodnocení podmínek vzdělávání hodnotily míru své připravenosti býtškolou pro všechny: • mínění respondentů o podmínkách ve své škole je dosti vysoké; většinou však chybí doložení sebeposuzování konkrétními argumenty; • nemají-li školy srovnání mezi sebou, výpovědi jsou velmi odlišné z hlediska mírysubjektivity; • školám je proto třeba nabídnout baterie indikátorů a argumentů, které jim poslouží k pochopení problematiky inkluzivní pedagogiky i k zamyšlení se nad svými přístupy a podmínkami.
Druhý krok: Komparace výsledků autoevaluační činnosti učitelů s údaji, které jsme získali pozorováním běžných vyučovacích hodin těchto učitelů v primárních školách, jež se ve svých školních vzdělávacích programech proklamují jako inkluzivní. Naší snahou bylo zaznamenat pozitivní charakteristiky, kterými se vyznačoval pedagogický výkon každého učitele v pozorované hodině, pokud možno v kontextu inkluzivní pedagogiky.
Profesionální výkon učitelů nevyčleňujícího přístupu, kterým se jejich škola veřejně prezentuje - charakteristiky: • vysoká míra individualizace výuky, diferenciace úkolů; • důraz na vnitřní motivaci žáků; • podpora spolupráce a pomoci mezi dětmi; • důraz na autentické učení, činnostní charakter výuky; • osobní přístup k jednotlivcům a podpora vzájemnosti ve třídě, prosociálnost.
Příprava studentů na inkluzivní prostředí v primární škole – „Škole pro všechny“ Od 1. ročníku jsou ve studijním programu předměty Epistemologická východiska vyučováníaAsistentská pedagogická praxe: • studenti nazírají na edukaci v primární škole z pozice učitele; • vstupují do osobní komunikace s jednotlivými dětmi; • zjišťují individuální dětské prekoncepce a plní další úkoly diagnostického charakteru.
2. ročník: kurikulum primárního vzdělávání a výchovy Školní pedagogika I a II – nosná témata: • vzdělávací diferenciace a individualizace, • kooperativní výuka a škola, • profesionální etika učitele, • zjišťování klimatu třídy, získávání pro spolupráci, • zjišťování hodnotové orientace dětí, • diferenciace v kurikulu základního vzdělávání a plánování výuky s důrazem na individualizaci, • rozmanitost výukových strategií, • tvorba a formulace učebních úloh na základě úrovně poznávacích kompetencí a stylů učení žáků, • možnosti diferencovaného hodnocení školní práce atd.
3. ročník: speciálně pedagogická příprava • Speciální pedagogika I a II: ve spolupráci s katedrou speciální pedagogiky se snažíme zajistit, aby obsah výrazněji směřoval k realitě inkluzivní školy, pro kterou naše studenty připravujeme, tzn. posílit důraz především na práci s dětmi: • s poruchami pozornosti , • s poruchami chování, • se sociálním znevýhodněním.
4. ročník: pedagogická diagnostika, projektová výuka, základní oborové didaktiky a souvislé praxe na FCŠ Pedagogická diagnostika: • orientace v diagnostických činnostech učitele, obeznámení se specifickými metodami • práce se zjištěnými informacemi o dítěti, individuální plány atd. Projektová výuka: • autentické učení • individualizace a diferenciace činností v projektu • akceptování rozmanitých učebních stylů žáků • nevylučující přístupy k dětem • akcent na pozitivní hodnocení Oborové didaktiky: • důraz na rozmanitost výukových strategií „dětem na míru“ • individualizace a diferenciace práce s kurikulem vzdělávacích oblastí Souvislé pedagogické praxe: • úkoly orientované na reflexi „dobré praxe školy pro všechny“ • analýza speciálních potřeb dětí ve třídě, kde student praktikuje • diferenciace a individualizace ve vyučovacích pokusech
5. ročník: Aktuální otázky pedagogiky - reflexe praxe1. směr: Při zadávání instrukcí na Souvislé pedagogické praxechceme nově pokrýt téma inkluze: • jednak z hlediska promyšlenosti „vzorových“ příprav studentů na vyučování, • jednak prostřednictvím studie situace ve třídě (škole), kterou by studenti zpracovali s použitím pozorovacího archu Rámec pro hodnocení inkluzivního prostředí, a to ve 4. i 5. ročníku.
5. ročník: Aktuální otázky pedagogiky - reflexe praxe 2. směr: Tematické workshopy s odborníky k jednotlivým otázkám realizace vzdělávací inkluze: • Vytváření inkluzivního prostředí ve škole – možnosti, podmínky a organizace velké školy (s ředitelem školy) • Málotřídní škola pro všechny – zkušenosti a inspirace (s ředitelkou málotřídní venkovské školy) • Práce s dětmi s výchovnými problémy – pohled školního psychologa • Práce s talentovanými žáky – pohled třídní učitelky • Využití portfolia pro individuální rozvoj každého žáka • Jak napsat úspěšný grantový projekt pro potřeby „Školy pro všechny“
Závěrem: Profesní kompetence budoucích učitelů musí více směřovat k porozumění inkluzivní/integrativní pedagogice tak, aby svým žákům v praxi uměli vytvořit bezpečné klima a volit podporující strategie výuky, jimiž by přispívali k rozvoji všech svých žáků. Proto je nutné postupně měnit obsahy jak teoretických, tak i praktických disciplín studia, nejlépe v jejich vzájemném propojení.
Děkujeme za pozornost a hezký den POSTŘEH: Vzdělávací inkluze je tam, kde není vidět.