Katedra primární pedagogiky PdF MU

1. Příprava na vyučovací hodinustudijní opora pro studenty oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy Katedra primární pedagogiky PdF MU

2. Vytvořeno pro souvislou pedagogickou praxi studentů oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy v rámci projektu FRVŠ 2013 Tematický okruh G

3. V úvodu doporučujeme uvést: Předmět: Ročník: Datum výuky: Téma vyučovací hodiny:

4. Má-li mít naše práce smysl, je třeba znát její cíl. I vy budete promýšlet a vytyčovat cíl výuky a sdělovat ho adekvátním způsobem žákům. Pamatujme, že vymezení výukových cílů v doméně kognitivní, afektivní, psychomotorické vychází z očekávaných výstupů předmětu(v ŠVP). • Vyjadřujeme cíle ve formě požadovaného výkonu nebo dovednosti žáka a při formulaci cílů užíváme aktivních sloves (definujte, vyjádřete, napište, srovnejte, prověřte, vyvoďte, dokažte, pokuste se atd.), • Formulujeme je věcně i jazykově správně. • Snažíme se o jejich zajímavé a podnětné vyjádření.

5. Vyvarujte se některých chyb v práci s výukovým cílem (příklady) • Cíl nahrazuje obsah tématu nebo jeho název, („Cílem je Rozmanitost přírody”).       • Příliš obecná formulace cíle („Budeme procvičovat a opakovat.“ „Naučíme se další kapitolu“. „Seznámíme se s dalším druhem sloves.“, „Řekneme si něco o …“). • Hlavní cíl hodiny není doplněn cíli dílčích činností a není přizpůsoben zvláštnostem dětí (individualizace cílů).

6. Cíl je popsán z pozice učitele (jako jeho plánovaná činnost, např.seznámit žáky s rostlinstvem v lese). • Nejednoznačná formulace cíle vede kjeho různé interpretaci (např. pochopit význam zelených rostlin v přírodě a jejich vliv na zdraví člověka).

7. Didaktická analýza učiva Jde o hlubokou myšlenkovou činnostučitele s cílem vystihnout a využít optimálně vzdělávací a výchovnou hodnotu učiva. Připrojektování výuky ji provádíme se zřetelem k výukovému cíli a současně si vytváříme představu o tom, jak budeme učivo prezentovat ve vyučovací hodině. Vstupní podmínkou je pedagogická (didaktická) diagnóza třídy i jednotlivých žáků pro individualizaci úloh z hlediska jejich potřeb.

8. Jak postupujeme při didaktické analýze učiva Začínáme pojmovou analýzou a zvažujeme, zda jsou v konkrétním učivu v kognitivní doméně:   • poznatky (fakta, pojmy, generalizace, tzn. data, poučky, definice, zákony, pravidla), jejichž osvojením se vytvoří vědomosti; Uvažujeme, co jezákladní učivo, co budeme zdůrazňovat, na které pojmy budeme navazovat, co budeme opakovat.Postupujeme od pojmů známých, již osvojených k pojmům novým, odvozeným. Rozlišujeme pojmy obecné a zvláštní, nadřazené a podřazené. Věnujeme pozornost vztahům mezi pojmy (vztahové analýze). Využíváme grafického zpracování pojmové struktury učiva – pojmové mapy - kterou vizualizujeme sítě vztahů mezi pojmy na různých úrovních obecnosti/konkrétnosti.

9. V psychomotorické doméně promýšlíme: • činnosti (cvičení, výkony), jejichž opakovaným prováděním se dosáhne určitých dovedností v intelektuální, motorické nebo psychomotorické úrovni žáka, v některých případech i návyků;  • logické operace a myšlenkové pochodya postupy, potřebné k pochopení nového učiva a jeho souvislostí; žák se učí myslet a hledat řešení a postupy.

10. V doméně afektivní sledujeme: • výchovné momenty, které umožňují osobnostní rozvoj v oblastech morální, estetické, pracovní, sociální aj.; výchovné hodnoty obsahuje učivo i způsoby výuky; • volní prvky, protože žák musí projevit určité úsilí, vytrvalost a vůli k porozumění novému učivu a k překonání překážek.

11. Od pojmové k operační analýze • Při operační analýze věnujeme pozornost podrobnému rozepsání jednotlivých činností (operací) v průběhu vyučovací hodiny, zejména učebních úloh (zadání, otázek), které uvedeme ve scénáři hodiny.

12. V rámci přípravy na vyučování se pokusíme dodržet tato doporučení: • Zvolíme učební úlohy ve vazbě na různé typy inteligence a způsoby osvojování učiva (zrakem, sluchem, pohybem...). • Připravíme si individuální úkoly pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a pro žáky nadané.  • K učebním úlohám si naplánujeme pomůcky, učební materiál, texty. • Uvažujeme o příp. mezipředmětových vztazích (o souvislosti prezentovaného učiva s jiným vyučovacím předmětem). • Probírané učivo uveďte v přípravě přehledného záznamu (myšlenkové mapy, záznamu na tabuli, v sešitech žáků).

13. Promyslíme provedení reflexe stanovených cílů, tj. způsoby okamžité zpětné vazby. • Naplánujeme způsob ukončení hodiny (závěr se shrnutím učiva a zhodnocením práce žáků). • Provedeme časové rozvržení jednotlivých činností. Uvědomujeme si, že vyvážená a efektivně realizovaná hodina zatěžuje žáky učivem postupně a rovnoměrně; činnosti se snažíme vhodné střídat a postupovat vždy systematicky s ohledem na zásady mentální hygieny.

14. Doporučujeme strukturovat přípravu podle fází vyučovací hodiny, např. 1. Úvod (uklidnění třídy, pozdrav zahájení, kontrola připravených pomůcek, kontrola d. ú., motivační sdělení cíle hodiny žákům apod.) 2. Hlavní část – může a nemusí obsahovat následující body (podle typu výuky): Opakování učiva – konkrétní otázky a úkoly. Motivace - příprava žáků na nové téma motivační hodnota učiva (je prezentované učivo zajímavé, atraktivní, nezajímavé, čím je zajímavé, co v něm by mohlo být zajímavé a za jakých okolností). Vyvození nového učiva. Upevňování a procvičování nového učiva. Zadání domácího úkolu. 3. Závěrečná část Shrnutí učiva. Hodnocení práce učitelem, popř. i sebehodnocení samotnými žáky.

15. Výběr z literatury PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině : jak pracovat s kurikulem. Praha : Portál, 1998. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Portál, 2002. ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno: PdF MU 1994.