Trh a tržní mechanizmus

1. Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád

3. Jak vznikne trh? Historicky byl trh přirozenou reakcí na dělbu práce. Dokud k ní nedocházelo, každý si to, co potřeboval, obstaral sám a nebylo třeba s nikým nic směňovat… S rozvojem dělby práce a tedy i specializace na určité činnosti neměl jedinec čas, aby si obstaral sám všechny potřebné statky a tak musel směňovat to, co vyráběl, za něco jiného, co potřeboval, a vyrobil to někdo jiný. Tak nejspíše vznikl trh… • 1) Najdi někoho, kdo vytvoří (a tobě poskytne) to, co chceš a vznikne trh • 2) Najdi někoho, kdo bude chtít získat to, co ty máš (nebo budeš mít) a vznikne trh • První možnost je vznik trhu z existující poptávky po statcích (a hledáme někoho, kdo by je nabízel) – například u zakázkové výroby • Druhá možnost je vznik trhu z existující nabídky statků (a hledáme někoho, kdo by je poptával) – například tradičně bleší trhy

4. Trh a tržní mechanizmus ? • Trh = systémjehož prostřednictvím kupující a prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno.(Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít) • Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobku a služeb. • Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu? • Co? – co bude na trhu nabízeno (obchodováno)? • Jak? – jak to bude na trhu nabízeno? • Pro koho? – pro koho to bude na trhu nabízeno? Odpověď dává strana poptávky (spotřebitelé) svými peněžními hlasy, kterými vlastně skrze každý svůj nákup hlasují, které výrobky a služby se jim za daných podmínek líbí a je dobré v jejich nabídce pokračovat. Také můžeme říci, že je to určeno konkurencí na straně poptávky (pokud je o něco velký zájem, obvykle se to dříve či později na trhu objeví). Odpověď dává strana nabídky a to, že nabízet se musí maximálně efektivně. Je to určeno konkurencí na straně nabídky. Zkrátka na trhu budou nabízet příslušným způsobem (technologií) či za určitých podmínek ty firmy, které obstojí v konkurenčním boji s ostatními firmami. Ty firmy, které jsou málo efektivní a neobstojí v konkurenčním boji, odcházejí z trhu a s nimi i způsob jejich nabídky (výroby, technologie). Naopak v centrálně plánované ekonomice jsou tyto otázky řešeny následovně: CO? – určuje stát svými rozhodnutími, např. naplánuje co se bude a co nebude vyrábět JAK? – určuje stát rozhodnutími, které podniky založí, podpoří nebo zruší, případně zda pořídí nové technologie PRO KOHO? – určuje stát buď přímým rozdělováním statků nebo určováním velikostí důchodů, mezd a platů Toto je na trhu dáno tím, jak jsou ve společnosti rozděleny důchody (majetek). Obecně tedy platí, že nabízeny jsou statky pro ty subjekty, jež si je díky své předchozí činnosti (práce, podnikání, štěstí ve hře) mohou dovolit koupit.

5. Typologie trhů • Dle množství komodit: • dílčí (jednoho druhu zboží) a • agregátní (veškerého zboží) trh • Dle územního hlediska: • trh místní – v současnosti na ústupu • trh národní – trh v rámci státního celku • trh mezinárodní (světový) trh • Dle předmětu koupě a prodeje: • trh výrobků a služeb, • trh výrobních faktorů, • trh peněz

6. Subjekty na trhu • Jednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů • Firmy – vstupují na trh za účelem prodeje; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorů • Stát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky) • Zahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU)

7. Interakce trhů a subjektů na trzích Příjem (důchod) Trh výrobních faktorů Mzdy, renty, zisky Výrobní faktory Práce, půda, kapitál Firmy Domácnosti Stát Výrobky a služby nabízené Výrobky a služby poptávané Trh výrobků a služeb Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky)

8. Konkurence

9. Vznik konkurence • Na trhu existuje velké množství subjektů jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. • Každý z těchto subjektů má nějaké své zájmy (potřeby), které chce prosadit (uspokojit). • Pokud prosazování zájmů nějakého subjektu neomezuje subjekt jiný, pak je vše v pořádku. • Co když je však náš zájem v rozporu se zájmem někoho jiného a nelze prosadit oba zájmy zároveň? • Z ekonomického pohledu právě v tomto okamžiku vzniká konkurence…

10. Konkurence Konkurence (z latinského concurrere, „běžet spolu“) má několik významů: • Rivalita, soutěžení o moc, úspěch nebo náklonnost (obecný význam slova) • Hospodářská soutěž mezi podnikateli • Kompetice, soupeření živých tvorů o vzácné zdroje • Konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů (a jsou spolu v konfliktu)

11. Typologie konkurence • Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel se chová tak aby uspokojil své potřeby, a to i na úkor ostatních poptávajících • Konkurence na straně nabídky přímo nevyžaduje, aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, firmy se snaží zaujmout co nejvíce z nich, získat co největší podíl na trhu. Rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci.

12. Dokonalá a nedokonalá konkurence • Dokonalá konkurence (DK) je abstrakce, teoretický model trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky Předpoklady a důsledky: • Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobců příliš malých na to, aby ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí) • Volný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky) • Stejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti i technologie)  mnoho výrobců vyrábí stejný (homogenní) výrobek (tou nejlepší možnou technologií) • Homogennost produkce odvětví  výrobce nemůže ovlivnit cenu  Výrobci maximalizují zisk pouze skrze vyhledávání úspor (minimalizací zbytečných nákladů) • Nedokonalá konkurence (NK) – v reálném ekonomickém světě; vzniká při nesplnění jakýchkoliv předpokladů dokonalé konkurence Cena dána trhem Cena Zisk Náklady

13. Formy nedokonalé konkurence • Monopolní konkurence – existuje stále velká skupina výrobců, relativně volný vstup na trh (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je diferencovaný  ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, menší tlak na hledání úspor oproti DK (oděvy, obuv , elektronika, potraviny, aj.) • Oligopol – vstup na trh je velmi omezen, malá skupina výrobců se značnou ek. silou, mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit nabídku a dosáhnout vyšší ceny. • Monopol – zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny (limitovány koupěschopnou poptávkou), faktická likvidace konkurence na straně nabídky; nežádoucí situace vyjma tzv. přirozeného monopolu.

14. P P D S Q Q Tržní rovnováha Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně. Mnohem častěji nastává na trhu nerovnováha… Nastává při rovnosti poptávky a nabídky, neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství Takové množství nazývámerovnovážné množství(nastává při tzv. rovnovážné ceně) Tento bod rovnováhy nemá sám o sobě velkou vypovídací hodnotu, ale důležité je, že námudává výši rovnovážné cenyarovnovážného množství. E  PE QE

15. Varianty tržních nerovnováh • Jsou v podstatě pouze dvě: • Převis poptávky: QD > QS (přesněji řečeno převis poptávaného množství) • Převis nabídky: QD<QS (přesněji řečeno převis nabízeného množství)

16. P P D D Q Q Změna tržní ceny a dopad na (ne)rovnováhu na trhu Pokles ceny pod rovnovážnou úroveň vede k převisu poptávky Růst ceny nad rovnovážnou úroveň vede k převisu nabídky Jak se s tím trh vypořádá? S S Zvýšení ceny… E E PE PE Sníženíceny… QE QE …snižuje poptávané množství… a zvyšuje nabízené množství. …snižuje nabízené množství… a zvyšuje poptávané množství.

17. K převisu nabídky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P1) vyšší než rovnovážná cena (PE) . Převis nabídky P i DS P 1 E P E QD = Q E = QS Q i

18. K převisu poptávky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P2) nižší než rovnovážná cena (PE) . Převis poptávky P i DS E P E P 2 Q E QS = = QD Q i

19. Který jídelní lístek lépe vystihuje převis nabídky a který převis poptávky? Vše za 15,- Kč Vše za 50,- Kč

20. Teorém pavučiny • Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu ustanovuje rovnováha. • Existují 3 varianty: • Dostředivý teorém pavučiny • Odstředivý teorém pavučiny • Neutrální teorém pavučiny • Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: ED > ES→ projevuje se dostředivý teorém pavučiny ED < ES→ projevuje se odstředivý teorém pavučiny ED = ES→ projevuje se neutrální teorém pavučiny

21. Dostředivý teorém pavučiny P i DS Převis nabídky P1(180 Kč) P3 (120 Kč) Převis nabídky Převis nabídky E P E (70 Kč) Převis poptávky Převis poptávky Převis poptávky P2 (30 Kč) QD1 QS2 Q E QS3 QS1 Q i

22. Odstředivý teorém pavučiny

23. Neutrální teorém pavučiny

24. Tržní selhání Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu). • Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání: • jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence • znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje • vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) • Neefektivnost • Monopol – faktická likvidace konkurence • Externality – neprocházejí trhem • Veřejné statky – problém veřejné volby těchto statků • Nerovnost • Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když 20 % populace vlastní 80 % bohatství) • Nestabilita • Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – vychylují ekonomiku od rovnovážného stavu Co je tedy funkcí trhu? To je jednoduché. Má umožnit vzájemnou interakci poptávajících a nabízejících, jinými slovy uskutečnit směnu (obchod). Kdykoliv se tedy na trhu nedaří uskutečňovat obchody, které by alespoň jedna strana chtěla, pak z nějakých důvodů selhává…

25. Státní regulace • Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality) • Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí) Důsledky státní regulace: • Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. • Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat (vyvést z rovnováhy). • Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný (metoda pokus – omyl). Jaké znáte příklady státní regulace uplatňované v současnosti v České republice?

27. Vliv různých faktorů na ustalování rovnováhy na trhu

28. Důležité ! • Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy: • Cokoliv, co způsobuje posun poptávky doprava, působí na zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství. • Cokoliv, co způsobuje posun nabídky doprava, působí na snížení rovnovážné ceny a zvýšení rovnovážného množství.

29. Vliv cenové elasticity poptávky a nabídky na rovnováhu na trhu !! • Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů. • Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu. • Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny. • Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství. • Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky. • Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky? • Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou lidé věrní určité značce, atd. • Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je technologický pokrok, atd. • Opačné tendence snižují elasticitu Toto celé si zapamatujte a snažte se tomu porozumět, je to důležité pro další výklad!

30. Dodatek

31. Statky (ne)procházející trhem • Co to znamená, když se řekne, že statky neprocházejí trhem? • Jednoduše řečeno se s nimi na trhu neobchoduje. Aby se s nimi mohlo obchodovat, je potřeba aby existoval někdo kdo poptává, dále někdo, kdo nabízí a musí o sobě vědět a musí si určit cenu. • Například vynalézavý podnikatel v nevyužívané zanedbané louce poblíž řeky (není tedy předmětem obchodu) rozpozná potenciálně vysokou poptávku turistů po ubytování. Dohodne se s majitelem louky o pronájmu a vybuduje na ní kemp. V souvislosti s jeho podnikáním o louku musí pečovat, neboť je to v jeho vlastním zájmu a přináší mu to zisky. Čím více je kemp turisty vyhledáván, tím atraktivnější je i pro další podnikatele, kteří na louce zakládají a provozují své živnosti. • Nyní je louka předmětem obchodu, neboť za její používání turisté i podnikatelé platí a majitel je rád, že je o jeho louku tak velký zájem (a přináší mu peníze). Potenciální investoři dokonce mohou nabízet majiteli odkoupení louky a ta nyní jednoznačně prochází trhem.

32. Kontrolní otázky a úkoly • Vymezte obsah pojmů trh a tržní mechanismus. • Charakterizujte tržní rovnováhu a základní varianty tržních nerovnováh. • Demonstrujte fungování tržního mechanismu na dostředivém teorému pavučiny. • Jak lze eliminovat nepříznivou realitu odstředivého teorému pavučiny? • Zakreslete důsledky stanovení nerovnovážných, resp. maximálních a minimálních cen státem pro ekonomiku. • Které ceny v ČR jsou stanoveny jako maximální či minimální? • Co je rovnovážná cena a rovnovážné množství? • Jaká existuje souvislost mezi elasticitou poptávky a nabídky a fungováním tržního mechanismu? • Který z přístupů k ekonomii (dirigistický či liberální) předpokládá autoregulační schopnost tržního mechanismu, tedy dostředivý teorém pavučiny, a proč?