Územní plán města Brna – koncept

1. Územní plán města Brna – koncept • Prezentace • Arch.Design s.r.o. • Jaroslav Dokoupil a kolektiv

2. koncept ZADÁNÍ A STRUKTURA DOKUMENTACE • Zadání • Zadání územního plánu města Brna schválilo Zastupitelstvo města Brna 11.04.2006 (Z4/033), změnu pro 3. variantu bez R43 26.06.2007 (Z5/007). • Skladba dokumentace • Dokumentace je zpracována podle Zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb. O územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. • Koncept je zpracován ve 3 variantách, byl dokončen v 02.2010. • Dokumentace obsahuje grafickou a textovou část • Grafická část je pro každou variantu samostatná • Textová část je společná pro všechny 3 varianty • Grafická i textová část je členěna na výrok a odůvodnění • Stav dokumentace • Věcné řešení konceptu ÚP bylo uzavřeno v 07.2009

3. koncept TEXTOVÁ ČÁST

4. koncept GRAFICKÁ ČÁST

5. koncept GRAFICKÁ ČÁST – příklady • Oproti stávajícímu ÚP je jiná grafika • Hlavní výkres • Výkres základního členění

6. koncept VÝCHODISKA - POTENCIÁL MĚSTA Strategická poloha v kontextu Evropy, ČR i regionu Dobré podmínky pro kvalitu života – pracovní příležitosti, vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, příležitosti pro volný čas Schopnosti obyvatel města – vzdělanost, kvalifikovaná pracovní síla

7. koncept 1. STRATEGICKÁ POLOHA

8. koncept 2. PODMÍNKY PRO KVALITU ŽIVOTA • Optimální velikost města • Nabídka pracovních příležitosti, • Nabídka příležitostí pro vzdělávání • Vysoká míra bezpečnosti • Dobré životní prostředí • Příležitosti pro volný čas • Mimořádné přírodní zázemí města

9. koncept 3. SCHOPNOSI OBYVATEL – VZDĚLANOST, KVALIFIKOVANÁ PRACOVNÍ SÍLA • Změna struktury zaměstnanosti od roku 1990 • Hlavní zaměstnavatelé školství, zdravotnictví, veřejná správa • Trend růstu počtu vysokoškolských studentů v Brně v období 2000 - 2007 • V roce 2009 84 000 studentů na 6 státních a 6 soukromých VŠ • Tvoří 20% z celé ČR

10. koncept HLAVNÍ CÍLE KONCEPTU NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU • Hlavní cíl: • Udržení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé. • Dílčí cíle: • Ochrana přírodního potenciálu • Rozvoj kompaktního města • Funkční a prostorové vyvážení města • Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu

11. koncept DEMOGRAFIE Brno – celkový přírůstek r. 1990 - 2008 • Teze: • Trvalý počet obyvatel cca 370 000 • Navíc denně dalších 140 – 160 000 • Studenti, dojížďka do zaměstnání, cizinci • Nejde o nový jev, městské systémy jsou takto dlouhodobě nastaveny • Proces demografického stárnutí • Kolísání dětské složky obyvatelstva • Prostorová diferenciace sociodemografického vývoje (věková i sociální) Brno – počet obyvatel r. 1990 - 2008

12. koncept DEMOGRAFIE – PROSTOROVÁ DIFERENCIACE Brno – změna počtu obyvatel, r. 1991 – 2001 Brno –širší zóny s vysokými hodnotami indexu stáří Prostorová diferenciace sociodemografického vývoje

13. koncept DEMOGRAFIE – DOPORUČENÍ PRO ÚP • Sociodemografické doporučení pro územní plán: • Očekávaná poptávka po různých formách sociálních služeb vyžaduje velkou pružnost územního plánu, bez nutnosti vymezování samostatných ploch • Předpoklad cyklického vývoje poptávky po zařízeních pro děti vyžaduje podobnou pružnost územního plánu v oblasti ploch pro školství • Eliminovat nebezpečí sociodemografické polarizace města - nástroje územního plánu jsou pouze omezené (územní podmínky pro revitalizaci sídlišť, přestavbová území, pružnost v podmínkách umisťování vybavenosti)

14. koncept KAPACITA ÚZEMÍ MĚSTA • Teze: • Zadání ÚP nestanoví závazně délku platnosti územního plánu, očekávaný počet obyvatel ani nestanoví plošné a kapacitní cíle ÚP • Koncept Územního plánu má nabídkový charakter – stanoví reálný potenciál území při zachování rovnováhy mezi chráněnými hodnotami a rozvojem města. • Rovnováha mezi jednotlivými funkcemi je sledována srovnáním s modelem průměrného evropského města podobného charakteru a velikosti. • Potřeba ploch pro bydlení vychází nejenom z nárůstu počtu obyvatel, ale také navýšení standardu bydlení • Navržené podíly ploch změn ke stabilizovaným plochám v jednotlivých variantách • Var. I Var. II Var. III • 41% 34% 33% • Celková kapacita ploch bydlení v plochách obytných B a obytných smíšených C (kvantifikovatelný ukazatel) • Var. I Var. II Var. III • 112 810 obyvatel 89 763 obyvatel 83 694 obyvatel

15. koncept KAPACITA PLOCH Bilance základního členění ploch zástavby, jejich proporční rozložení

16. koncept ŠIRŠÍ VZTAHY – HLAVNÍ PRINCIPY • Město na hranici geomorfologických celků • Centrum městské aglomerace • Křižovatka evropských dopravních koridorů

17. koncept ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. I varianta I • R43 v bystrcké stopě • R52 ve východní variantě (Modřické) • VRT jižní varianta • Rozvoj - silný jihovýchod (tuřanská průmyslová zóna, velká Líšeň)

18. koncept ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. II varianta II • R43 v bystrcké stopě • R52 v západní variantě (Želešice) • VRT severní varianta • Rozvoj vyvážený

19. koncept ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. III varianta III • R43 v boskovické brázdě • R52 v západní variantě (Želešice) • VRT jižní varianta • Rozvoj utlumený

20. koncept CELKOVÁ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA • Hlavní cíl: • Udržení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé. • Dílčí cíle: • Ochrana přírodního potenciálu • Rozvoj kompaktního města • Funkční a prostorové vyvážení města • Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu

21. koncept PRINCIPY URBANISTICKÉ KONCEPCE, ROZVOJOVÉ SMĚRY • Hlavní rozvojové směry • východní (Líšeň), • jihovýchodní (Tuřany, Chrlice), • jižní (Dolní a Horní Heršpice, Přízřenice) • Vedlejší rozvojové směry • západní (Bosonohy), • severní (Medlánky, Ivanovice) • Hlavní přestavbové území

22. koncept PRINCIPY URBANISTICKÉ KONCEPCE • Cíle • Kompaktní, prostorově a funkčně vyvážené město. • Základní cíle jsou společné pro všechny varianty • Prostředky • Omezení rozvoje zejména bydlení v S a SZ části města • Rozvoj zejména na jih a jihovýchod • Využívání rezerv uvnitř města – přestavbová území, zahrádky • Intenzifikace využití území centrálního kompaktního města (vyjma MPR) • Rozvolňování a snižování intenzity na okrajích

23. koncept CHARAKTERISTIKA VARIANTY I • Varianta I – silný jihovýchod • Velký rozvoj průmyslové zóny Tuřany, Chrlice, • Velká obytná zóna Líšeň • Velká revitalizace území Maloměřice – Hády • Velká Juranka • Velká rekreační oblast jižní jezera • Velká přestavbová území v posvitavské průmyslové zóně • SJKD jako součást regionální železniční dopravy • VMO na jihu pod Mariánským náměstím v Komárově

24. koncept CHARAKTERISTIKA VARIANTY II • Varianta II – vyvážená • Menší rozsah průmyslové zóny Tuřany, Chrlice • Menší obytná zóna Líšeň • Menší rozsah revitalizace území Maloměřice – Hády • Velký rozsah zóny Medlánky – Ivanovice • Velký rozvoj oblasti Bosonoh • Menší rozsah rekreační oblasti jižní jezera • Možnost využití oblasti brněnské přehrady pro plochy rekreace jako zastavitelné plochy • Menší rozsah přestavbových území v posvitavské průmyslové zóně • SJKD jako tramvajová trasa Bystrc - Přízřenice • VMO na jihu po přerovské trati

25. koncept CHARAKTERISTIKA VARIANTY III • Varianta III – bez rychlostní komunikace R43 na území města • Změny v komunikační síti: • R43 je vedena mimo území města v trase Malhostovice – Boskovická brázda – Ostrovačice (D1) • V historické trase R43 zůstává stávající stav • Obchvat Veselky • Propojení Ivanovice – Medlánky - Komín • Hlavní redukce zastavitelných ploch: • Bosonohy, Bystrc, Komín, Medlánky –Řečkovice – Ivanovice,Obřany – Maloměřice, Tuřany

26. koncept VOLNÉ ÚZEMÍ • Koncept definuje nezastavitelné území chránící přírodní hodnoty města. • Cílem jeho vymezení je dosažení vyváženosti stavebního rozvoje a ochrany přírodních hodnot. • Členění nezastavitelného území: • Chráněné přírodní zázemí (lesy, volné a otevřené prostory, krajinné dominanty, navazující na širší okolí města, především SZ, S a SV část města) • Přírodní zázemí v zástavbě (izolované plochy v zástavbě – např. Špilberk, Kraví hora, Wilsonův les, velké parky) • Koridory přírodních propojení (nivy řek)

27. koncept KONCEPCE DOPRAVY – DRUHY DOPRAV • Veřejná doprava osob • Městská hromadná doprava • Železniční doprava • Letecká doprava • Lodní doprava • Silniční doprava • Cyklistická doprava • Pěší doprava • Realizace dopravních staveb významně ovlivňuje postup změn v území (etapizaci) • Prioritními stavbami je realizace přestavby ŽUB, dobudování VMO a výstavba dopravního systému na jihu města.

28. koncept KONCEPCE DOPRAVY – VEŘEJNÁ DOPRAVA OSOB • Městská hromadná doprava • Základním mediem tramvaj, pouze dílčí prodlužování tras • překryvná síť AB, TB • variantně SJKD • Var. I - SJKD jako součást regionální železniční dopravy, Řečkovice – ON - Komárov • Var. II – SJKD tramvajový – Bystrc – ON – Komárov • Železniční doprava • V zásadě invariantní, přestavba železničního uzlu dle změny ÚPmB z roku 2005 • Variantní je trasa VRT – severní a jižní • Letecká doprava • Územně stabilizované Tuřany i Medlánky • Nárůst osobní i nákladní dopravy nevyvolává nové územní požadavky • Doprava osob – stávající komunikační síť +modernizovaná přerovská trať (zastávka Tuřany) • Lodní doprava • Stabilizovaná rekreační lodní doprava na Brněnské přehradě

29. koncept VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA varianta I • Městská hromadná doprava • Tramvaj – prodloužení tras Kamechy, Řečkovice, Lesná, Líšeň, Dolní Heršpice – Přízřenice, Bosonohy, Kampus, spojka Gajdošova. Obsluha Europoint – bulvár. • TB – nové trasy Nová městská třída, Vinohrady, Černovická terasa – letiště Tuřany, Šlapanice, Kampus -Vojtova – Vodařská – Havránkova – Přízřenice. Obsluha Europoint – bulvár • SJKD jako součást regionální železniční dopravy, Řečkovice – ON – Komárov – přerovka (obsluha území) • Železniční doprava • Jižní varianta VRT

30. koncept VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA varianta II • Veřejná doprava osob • SJKD jako součást systému tramvajové dopravy, Bystrc centrum -– ON – Komárov. • Železniční doprava • Severní varianta VRT (úvrať Praha – Ostrava)

31. koncept KONCEPCE DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA • Silniční doprava, Varianta I, II: • Funkční ochranný systém D1, R43,jižní tangenty, • Dílčí varianty trasy VMO v Komárově (tunel pod Svratkou, přerovka) • Silniční doprava, Varianta III: • Bez R43 na území města, trasa boskovickou brázdou • Nemá oporu v ÚP dotčených obcí • Kompenzační opatření Ivanovice – Medlánky – Komín, obchvat Veselky

32. koncept SILNIČNÍ DOPRAVA varianta I • Silniční doprava, Var. I • Funkční ochranný systém D1, R43 v bystrcké trase, R52 východní varianta (Modřická), J a JV tangenty, • Jižní varianta trasy VMO v Komárově - tunel Mariánské náměstí - Svratka,

33. koncept SILNIČNÍ DOPRAVA varianta II • Silniční doprava, Var. II • Funkční ochranný systém D1, R43 v bystrcké trase, R52 západní varianta (Syrovická), J a JV tangenty, • Jižní varianta trasy VMO v Komárově po přerovské trati – tunel ŽUB,

34. koncept SILNIČNÍ DOPRAVA varianta III • Silniční doprava, Var. III • Bez R43 na území města, trasa boskovickou brázdou • Nemá oporu v ÚP dotčených obcí • Kompenzační opatření Ivanovice – Medlánky – Komín, obchvat Veselky • VMO dle varianty I • R52 dle varianty II

35. koncept TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA • Základní východiska • Z územního hlediska neovlivňuje technická infrastruktura koncepci rozvoje města • Zdroje energií a vody a plynu jsou zajištěny • Z hlediska vlivu na životní prostředí je významný systém zásobování teplem • Postup změn v území (etapizaci) významně ovlivňují • Rozvoj a obnova kanalizační sítě • Realizace protipovodňové ochrany vodních toků

36. koncept ODKANALIZOVÁNÍ varianta I • Cíle • Bezproblémové odvedení odpadních vod do ČOV • Snížení znečištění vodních toků za dešťových událostí přepady z OK jednotného systému • Prostředky • Dobudování retenčních nádrží a kmenových stok • Uplatňování oddílného systému odkanalizování v nově zastavovaných plochách

37. koncept ODKANALIZOVÁNÍ • Hlavní problémy • A – retenční nádrže jez Přízřenice, Sokolova • B1 – vybudování kmenové stoky Štýřice • C1 – vybudovat po štolu Lesná • E1 – vybudovat kmenovou stoku Nezamyslova – Makro + retenční nádrže • E 1 je limitem výstavby i v povodí C1

38. koncept ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM • Základní zdroje tepla (palivo zemní plyn) • Špitálka Teplárna • Brno – Sever Teplárna • Červený mlýn Teplárna • Staré Brno Teplárna • Spalovna Líšeň SAKO a.s. • Místní zdroje cca 200 • Horkovodní tepelný napaječ z EDU • Zásobování teplem navrženo v plochách pro • Kapacitní bydlení a smíšené • Veřejná a komerční vybavenost • Nákupní a zábavní centra, areály • Výroba a skladování Tepelný napaječ z EDU

39. koncept OCHRANA PROTI POVODNÍM varianta I • Cíle • Ochrana zastavěných území před povodněmi • Obnova retence krajiny • Prostředky • Respektování retenčních ploch • Liniové protipovodňové stavby • Technická opatření na kanalizaci, mosty, jezy • Komplexní budování protipovodňových opatření • Etapizaci realizace PO řeší generel odvodnění

40. koncept OCHRANA PROTI POVODNÍM varianta II

41. koncept REGULAČNÍ PLÁNY A ÚZEMNÍ STUDIE varianta I Územní studie Pro rozsáhlejší území změn. V konceptu variantě I je vymezeno 52 území pro prověření územní studií. Regulační plány Pro menší lokality změn, kde se předpokládá přeparcelace a kde je jednoznačný účel využití. Ve variantě I je navrženo 49 území ke zpracování RP. Legislativní důsledky pro stavebníky Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je pořízení US, resp. RP

42. koncept VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY • Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace • Stavební zákon č. 183/2006 Sb. a Zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb. • VPS jsou jednou z nejvýznamnějších částí územního plánu • Zajišťují dostupnost pozemků nezbytných pro rozvoj města (vyvlastnění, předkupní právo) • Stavby: • Stavby dopravní infrastruktury • Stavby technické infraastruktury • Stavby občanského vybavení (vzdělání, výchova, zdravotnictví, veřejná správa, ochrana obyvatel) • Stavby veřejných prostranství • Opatření: • Ke snižování ohrožení území povodněmi • Ke zvyšování retenční schopnosti území • K založení ÚSES • K ochraně přírodního, kulturního, archeologického dědictví

43. koncept PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ • Využití území je regulováno: • Obecnými podmínkami využití území (v textové části) • Základními podmínkami využití základní plochy (v grafické i textové části) • podmínky využití území dle typu plochy (celkem 19 funkčních typů ploch) • specifikace prostorového uspořádání (plošné uspořádání + výšková úroveň) • specifikace způsobu využití (jedinečné využití – např. ZOO apod., pro vybraný účel – např. základní škola apod.) • Doplňujícími podmínkami využití území (v grafické i textové části) • členění území (např. území určená ke zpracování RP, územní rezervy) • režimy (např. ÚSES, rekreační oblast, pásmo výškové regulace) • systémy (např. protipovodňová opatření, dopravní a technická infrastruktura)

44. koncept PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

45. koncept PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

46. koncept PLOŠNÉ USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY k = kompaktní v = volná a = areálová r = rodinná kompaktní d = rodinná volná o = stavebně omezená x = bez zástavby

47. koncept VÝŠKOVÉ ÚROVNĚ ZÁSTAVBY

48. koncept POSUZOVÁNÍ VÝŠKOVÝCH STAVEB • Za výškovou budovu je považována každá budova nad úrovní výškové hladiny specifikované v ÚP • Výškové budovy není možné umisťovat: • v pásmu výškové regulace, (MPR a její ochranné pásmo, říční niva, vyvýšeniny Kraví Hora a Žlutý kopec) • v oblastech vymezených jako plochy chráněných pohledů • Podmínky pro posouzení umisťování budov do 50 m výšky • urbanistické souvislosti • ochrana pohledů na krajinu a svahy • dostupnost VHD a IAD • kapacita technické infrastruktury • rozsah veřejných prostranství • splnění technických podmínek • Budovy nad 50 m • lokalita Heršpická – Pražákova – Bidláky - VMO

49. Územní plán města Brna – koncept • Děkuji vám za pozornost • Jaroslav Dokoupil a kolektiv • Arch.Design s.r.o.