180 likes | 534 Views
Pedagogika pro katechety 6. Základny didaktiky a didaktické principy. PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál. Didaktika. διδάσκειν ( didáskein ) – vyučovat Teorie vyučování V jistém smyslu i normativní – jak „správně“ vyučovat Vyučování je umění Královská disciplína pedagogiky
E N D
Pedagogika pro katechety 6 Základny didaktiky a didaktické principy PhDr. Mgr et Mgr. Filip Dostál
Didaktika • διδάσκειν (didáskein) – vyučovat • Teorie vyučování • V jistém smyslu i normativní – jak „správně“ vyučovat • Vyučování je umění • Královská disciplína pedagogiky • Obecná x oborové didaktiky • Didaktika náboženské nauky x katechetika • Zasahuje resp. pokračuje v dalších disciplínách • Srovnávací pedagogika – sociologie výchovy – školská politika a ekonomika
Proč vyučovat? Základním účelem vyučování i výchovy vůbec je umožnit jedinci dosáhnout maxima jeho osobních možností v každém směru a v každém ohledu (tedy i v ohledu spirituálním)! • Didaktika řeší, jak toho dosáhnout: • Co nejsnadněji • Co nejefektivněji • Co nejlépe • Co nejpohodlněji (?)
Vyučování • „Vyučování je historicky ustálená forma cílevědomého a systematického vzdělávání (i výchovy) dětí, mládeže i dospělých.“ (SKALKOVÁ, 1999) • Výchovná a vzdělávací situace žáka působená výukou učitele
Herbartův trojúhelník - jak mu rozumět? Obsah - učivo • Vyučování je představení, učitel je herec, žák je divák • Vyučování je činnost žáka na osvojování učiva za spolupráce učitele • Vyučování je setkání dvou bytostí vztažených k učivu • Vzdělání je chrám, vyučování je bohoslužba, učitel je kněz, žák je zasvěcovaný • Katecheze • Iniciace • Mystagogie • Výuka je služba, žák je klient, učitel je pomáhající profesionál (nebo slouha?). Učitel Žák
Vyučování není statické, je to dynamický proces (děj, změna, …) • „Vyučování představuje specifický druh lidské činnosti, spočívající ve vzájemné součinnosti učitele a žáků, která směřuje k určitým cílům.“ (SKALKOVÁ, 1999)
V systému vztahů … • … probíhají procesy učení žáků (učení v psychologickém i pedagogickém smyslu). • Jimi si žáci osvojují specifické dispozice („kompetence“) jako předpoklady pro lidské činnosti, tj. soubory: • vědomostí • dovedností • postojů • Jimi využívají, rozvíjejí a „smyslem naplňují“ své: • psychické dispozice a vlastnosti (schopnosti dovednosti), • psychické „obsahy“ (paměť znalosti, zkušenost dovednosti, …) • rysy charakteru postoje, sociální a etická výchova • potenciál svého lidství spirituální a existencionální zkušenosti
Vyučování – dílna lidskosti! • „Učitelská činnost je jednání mimořádné morální závažnosti, je jednou z nejtvořivějších činností člověka, neboť učitel nevtiskuje něco do mrtvé hmoty, nýbrž přímo do ducha lidí. Osobní vztah mezi učitelem a žákem, který se neomezuje na prosté dávání a přijímání, nabývá proto hodnoty nejvyššího řádu.“Kongregace pro katolickou výchovu:Katolická škola na prahu třetího tisíciletí (28. 12. 1997), čl. 19
Model pedagogického uvažování a jednání (Shulman in PRŮCHA 2009) • Porozumění učitele učivu – „normální“ i „didaktické“ • Transformace • Příprava – didaktická analýza učiva, strukturování a fázování, formulace cílů • Reprezentace – na čem učivo „ukázat“ • Výběr metod a forem • Přizpůsobení žákům • Vlastní vyučování • Hodnocení v průběhu vyučování • Reflexe • Nové porozumění – zejména didaktické
Didaktické principy - zásady • Zásada přiměřenosti • Zásada uvědomělosti – „Než se učit bez porozumění, raději se neučit vůbec.“ • Zásada postupnosti od jednoduchého ke složitému. • Zásada systematičnost a logických postupů • Zásada názornosti • Zásada aktivity žáka – např. implementace do jeho života • Zásada spojení teorie s praxí • Zásada individuálního přístupu k žákovi
Další – alternativní zásady • Zásada respektu ke kulturnímu kontextu a genderu • Zásada soustředění se na klíčové pojmy • Zásada návaznosti na předchozí znalost • Zásada kognitivní náročnosti • Zásada aktivního zpracování • Zásada rozmanitosti – respekt k učebním stylům a preferencím žáků
Indukce • Zkušenost s jednotlivými skutečnostmi • Zjišťujeme shody v pozorování velkého množství • Vyvodíme obecné pravidlo • Postup od konkrétního k obecnému • Velmi často mají tyto úsudky pravděpodobnostní charakter
Dedukce • Je dáno obecné pravidlo • Z něj logicky vyvozuji vysvětlení nebo předpověď stavu konkrétních jevů • Progresivní dedukce – vyvozování v užším slova smysluVšichni lidé jsou smrtelní – Sokrates je člověk – Sokrates je smrtelný • Regresivní dedukce – podám důkaz- odvozené vysvětlím obecným. Proč je Sokrates smrtelný? Protože Sokrates je člověk a všichni lidé jsou smrtelní.
Literatura: • Anzenbacher, Arno. Úvod do filosofie. Vyd. 2., přeprac., V Portále 1. Praha: Portál, 2004. 377 s. ISBN 80-7178-804-X. • Kalhous, Zdeněk a kol. Školní didaktika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-253-X. • Průcha, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. • Průcha, Jan, Mareš, Jiří a Walterová, Eliška. Pedagogický slovník. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2. • Průcha, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009. 271 s. ISBN 978-80-7367-567-7. • Skalková, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, 1999. 292 s. Pedagogika. ISBN 80-85866-33-1. • Vališová, Alena a kol. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 402 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1734-0.