GRAMPOZITIVNÍ BAKTERIE – VÝZNAM V PORODNICTVÍ A NEONATOLOGII

1. GRAMPOZITIVNÍ BAKTERIE – VÝZNAM V PORODNICTVÍ A NEONATOLOGII

2. Rod Streptococcus • Rod Enterococcus • Rod Staphylococcus • Rod Listeria

3. Rod Streptococcus • Rod Streptococcus zahrnuje velký počet druhů různě významných v humánní medicíně. • Většina druhů je součástí přirozené mikroflóry člověka, zejména horních dýchacích cest (skupina orálních streptokoků), vyskytuje se i v zažívacím traktu, na kůži v oblastech přirozených otvorů nebo kolonizuje vaginální sliznici (Streptococcus agalactiae). • Jedná se o grampozitivní koky uspořádané do dvojic a řetízků.

4. Streptococcusagalactiae • Stěžejní význam Streptococcus agalactiae je v oblasti novorozenecké problematiky, riziková je především novorozenecká meningitida a sepse. • U starších dětí a dospělých působí infekci urogenitálního traktu, v případě imunokompromitovaných osob i pneumonii, endokarditidu, arthritidu, osteomyelitidu a vzácně meningitidu.

5. Streptococcuspyogenes • Streptococcus pyogenes nejčastěji způsobuje infekce horních dýchacích cest (angínu, spálu), kožní onemocnění (infekce ran, dále impetigo, erysipel), sporadicky postihuje ženský genitál za vzniku vulvovaginitidy a výjimečně puerperální sepse. Kromě sekundárních komplikací (např. peritonsilárního abscesu, sinusitidy, otitidy, nekrotizující fasciitis, sepse, syndromu toxického šoku a dalších) je nebezpečný pro možné pozdní následky zvláště typu revmatické horečky a akutní glomerulonefritidy.

6. orální streptokoky • Skupina orálních streptokoků se podílí na vzniku zubního kazu (především Streptococcus mutans), u disponovaných osob s chlopenní vadou může vzniknout subakutní endokarditida, výjimečně meningitida, pneumonie a další.

7. Streptococcuspneumoniae • Streptococcus pneumoniae je častým původcem komunitní pneumonie, obávaná je meningitida. Zaujímá přední místo v etiologii otitidy a mastoiditidy. Méně často působí endokarditidu, primární peritonitidu, arthritidu a infekci v malé pánvi u žen.

8. Streptococcuspneumoniae tvoří charakteristické útvary (diplokoky), které mohou být přínosem v jejich diagnostice.

9. Rod Enterococcus • Enterokoky jsou součástí přirozené mikroflóry tlustého střeva, mohou být přítomny i v genitálním traktu, méně často v horních dýchacích cestách. • Jsou obávanými podmíněnými patogeny způsobujícími exogenní i endogenní infekce. Jejich závažnost stoupá v případě nosokomiálních nákaz, neboť často bývají multirezistentní na běžně používaná antibiotika. Způsobují hlavně infekce močových cest, krevního řečiště a ran. Uplatňují se rovněž u zánětů gynekologických cest a dalších. • U enterokokových infekcí je ve velké většině izolován druh Enterococcus faecalis, méně často Enterococcus faecium a další.

10. Rod Staphylococcus • Stafylokoky patří mezi důležité bakteriální patogeny. • Nejvýznamnějším nadále zůstává Staphylococcus aureus, současně však stoupá význam koaguláza-negativních druhů (Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Staphylococcus hominis, Staphylococcus saprophyticus a dalších), který je způsoben stále častější aplikací invazivních lékařských postupů, jako jsou především katetrizace, užívání shuntů, stentů, umělých náhrad atd. • Jedná se o grampozitivní koky uspořádané převážně v hloučcích.

12. Stoupající četnost MRSA v ČR • Urbášková et al. ve své studii, popisující četnost invazivních izolátů MRSA z krve v České republice, uvádí znepokojivé údaje o nárůstu jejich počtu z 3,8 % v roce 2000 na 12,8 % v roce 2005. Urbášková P, Macková B, Jakubů V, et al. Zprávy CEM 2006;15:200-203.

13. Listeriamonocytogenes • Listeria monocytogenes je malá grampozitivní, pohyblivá nesporulující bakterie z čeledi Listeriaceae. • Jako saprofyt kolonizuje trávicí trakt člověka i zvířat, žije také ve vodě, bahně nebo půdě, je schopna kontaminovat potraviny a krmiva a jako potenciální patogen je původce onemocnění lidí i zvířat - listeriózy.

14. Listeriamonocytogenes • Kromě člověka jsou vnímavá i zvířata, z domestikovaných druhů hlavně ovce, skot, prase a drůbež. • K infekci dochází nejčastěji perorálně infikovanými potravinami, k pomnožení L. monocytogenes může dojít při primární kontaminaci syrových potravin, jako je nedostatečně pasterizované mléko, měkké sýry, drůbeží párky a zelenina, a dále při sekundární kontaminaci v průběhu vlastního vaření a uchování hotových pokrmů při pokojové teplotě, zkřížené kontaminaci při přípravě potravy a při nedostatečné osobní hygieně zaměstnanců manipulujících s potravinami. • Vstupní branou se ale můžou stát i sliznice spojivky nebo urogenitálního traktu.

15. Listeriamonocytogenes • Při dostatečné funkci imunitního systému k onemocnění buďto vůbec nedojde, nebo proběhne bezpříznakově, eventuálně s mírnými příznaky, jako je nevolnost, zvracení, průjem nebo chřipce podobné symptomy. Listérie se mohou množit v buňkách střevní sliznice, ale dále do organismu nepronikají. • Je-li organismus oslabený stářím nebo nemocí, listérie se šíří lymfatickými a krevními cévami a proniká do tkání. • L.monocytogenes má afinitu k mozkové tkáni, ke gravidní děloze a plodu. Vyvolává závažné meningitidy a meningoencephalitidy, dále infekce placenty, plodových obalů a celkové generalizované onemocnění plodu, které vede k potratům ve druhém a třetím trimestru, narození mrtvých nebo těžce nemocných novorozenců, kteří umírají krátce po porodu.

16. Listeria monocytogenes • L. monocytogenes je citlivá k ampicilinu a kotrimoxazolu. • Účinnost ampicilinu lze zesílit v kombinaci s aminoglykosidy (gentamicinem).