SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář , Ph.D.

1.  SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIEMgr. Michal Šafář, Ph.D.

2. Sociální psychologieI Obsah přednášky I Sociální psychologie–místo v systému, základní přístupy, geneze Sociální percepce– efekt primarity, self-efficacy, afiliace, atraktivita, láska Postoje - definice postoje, složky, předsudky, změna postojů – kognitivní disonance Jedinec a skupina– dyáda, malá sociální skupina, pozice, role, status, dynamika, vývoj, typy vedení, sociální facilitace a zahálení, sociální polarizace a deindividuace Sociální komunikacepojem, druhy, formy, empatické naslouchání, zpětná vazba.

3. Sociální psychologie - geneze vzniku • Proč je potřeba sociální psychologie ? "Kdyby psychologie, která se zabývá vlohami, pudy, motivy a záměry jednotlivého člověka včetně jeho jednání a vztahů k bližním, vyřešila všechny tyto souvislosti, ocitla by se před zcela novým úkolem. Musela by vysvětlit překvapující skutečnost, proč toto individuum, které se pro ni stalo srozumitelným, za určité podmínky cítí, myslí a jedná zcela jinak, než jak by se to dalo od něho očekávat. Tou podmínkou je zařazení do lidské skupiny nebo davu“ S. Freud 1921

4. Sociální psychologie - geneze vzniku • Norman Triplet 1898 - Sociální facilitace • Theodor Schjelderup-Ebbe 1922 - Klovací řád • Jacob Levi Moreno 1924 - Psychodrama, sociometrie • Elton Mayo 1927 - Hawthornský experiment • Kurt Lewin 1930 - Styly řízení sociálních skupin

5. Sociální Ψ – experimentální milníky • Solomon Asch (1951 – 1956) • Sociální vliv, sociální konformita • „Test zrakového vnímání“, porovnání délek čar na kartičkách • Sedm testovaných osob, dvanáct kartiček • Šest spolupracovníků experimentátora odpovídalo v některých případech špatně – 75 % testovaných osob reagovalo konformně– odpověděli jako ostatní i když byli přesvědčeni, že je to špatně. • http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related

6. Sociální Ψ – experimentální milníky • Stanley Milgram (1963) • Poslušnost (obedience) • Experiment s učením • Účastníci obdrželi finanční odměnu (4 $) • Vylosován učitel a student (spolupracovník experimentátora) • Za špatnou odpověď elektrický šok • Informace, že šoky bolí, ale nezpůsobují poškození a neohrožují studenta.

7. Sociální Ψ – experimenty http://www.youtube.com/watch?v=jcXb1aQruwI http://www.simplypsychology.pwp.blueyonder.co.uk/milgram.htm

8. Sociální Ψ – experimentální milníky • Philipe Zimbardo (1971) • Standfordský vězeňský experiment • Inzerát - 15$ denně za účast na 14 denním pobytu v simulovaném vězení. • Na inzerát se přihlásilo 70 zájemců, na základě psychotestů vybráno 20 psychicky nejodolnějších, náhodně rozděleni na dozorce a vězně. • Po pěti dnech musel být experiment předčasně ukončen, kvůli vystupňovanému sadismu dozorců a špatnému psychickému stavu vězňů.

9. Sociální Ψ – experimentální milníky http://www.youtube.com/watch?v=2o0Nx31yicY&feature=related

10. Sociální psychologie Vymezení: • se pokouší porozumět a vysvětlit, jak je naše prožívání a chování ovlivněno aktuální, implikovanou (nepřímou, podmíněnou) nebo imaginativní přítomností ostatních • zkoumá všechny způsoby, jak je naše prožívání a chování ovlivněno druhými

11. Sociální psychologie v systému věd

12. Sociální psychologie v systému věd

13. Sociální psychologie - Věda pre-paradigmatická (nemá jednotnou teorii, metodu, předmět zkoumání) Základní přístupy: • Psychoanalytický přístup • Behaviorální přístupy • Kognitivní přístup • Humanistický přístup

14. Psychoanalytický přístup • S. Freud, T. Adorno, E. Fromm, K. Horney • Z ranné dětské zkušenosti a z pudových sil v nevědomí lze odvodit a interpretovat sociální chování. • Zaměření na: • psychologii davu • vůdcovství • autoritářskou osobnost • totalitní společnost (fašisimus a komunismus) • neurotickou potřebu lásky, vysvětlení lidské agresivity, ...

15. Autoritářská osobnost • Jedná se o osobnost, jež má dispozice k předsudkům (rasovým, etnickým) • Silný vztah k moci – submisivní vůči autoritě a současně nepřátelský a opovržlivý vztah vůči lidem s nižším postavením. • Špatně snáší nejistotu a je konvenční a nepřizpůsobivá. • Silná tendence kategorizovat ostatní lidi do skupin MY a ONI a svou vlastní skupinu (MY) chápe jako nadřazenou

16. Autoritářská osobnost • Drsná a pedantská výchova v dětství • Rigidní obraz, černo-bílé vidění světa • Silné nevědomé pocity nenávisti vůči rodičům přetransformované do nepřátelského chování vůči „slabším odlišným“ ve svém okolí. • Příčiny:

17. Behaviorální přístupy B. F. Skinner, J. B. Rotter, A. Bandura • Sociální chování lze vysvětlit z teorií učení • Příklady teorií: • místo kontroly (LOC) • observační učení • Obsáhly celou oblast sociální psychologie z pohledu teorie učení

18. Místo kontroly (LOC) • Osobnostní charakteristika vztahující se k zvládání náročných životních situací • Internalisté - vnitřní místo kontroly • pocit že řídí a ovládají svůj život, odpovědnost, předpověditelnost • Externalisté - vnější místo kontroly • vnímají vliv osudu, náhody, štěstí, neznámých sil • Náročné životní situace lépe zvládají internalisté

19. Kognitivní přístupy E. C. Tolman, F. Heider, H. A. Simon • „Jak si lidé vytvářejí dojem o jiných lidech a sobě samých?“ • Důraz na kognitivní procesy, subjektivní vnímání a hodnocení reality. • Příklady teorií: • kognitivní mapy • atribuční teorie

20. Kauzální atribuce • Dlouhodobě nejlepší student napíše čtvrtletní písemnou práci na nedostatečnou. • Ve Velké Pardubické vyhraje kůň s nejhorším kurzem (outsider)

21. Kauzální atribuce • Obecná tendence přisuzovat příčiny jevům (úspěchům a selháním) v našem životě

22. Humanistické přístupy C. Rogers, A. Maslow • Svobodná vůle, individuální zkušenost, seberealizace • Důraz na prožívání, vnitřní zkušenost, život jedince v jeho přirozeném prostředí • Kvalitativní metody, zakotvená teorie

23. Sociální percepce - efekt primarity • Pro výsledný dojem ze situace má zásadní význam v jakém pořadí jsou informace prezentovány. • Pennigton (1982) – „Falešný soud“ • Pořadí argumentů ovlivňovalo rozsudek poroty • Další výzkumy • Prvního dojmu se neradi vzdáváme – zejména pokud je negativní • U pozitivního prvního dojmu je změna snazší

24. Sociální percepce – self-efficacy • Důvěra ve vlastní zdatnost (self-efficacy) je zásadní charakteristikou ovlivňující okolí a v důsledku i vlastní výkon (A. Bandura, 1989) • Experiment – Porovnání fyzické síly mužů a žen • Falešná zpětná vazba – zvyšovala self-efficacy u žen a snižovala ho u mužů • Výsledek – ženy dosahovaly v testu síly stejné výsledky jako muži

25. Sociální percepce – self-efficacy • Ovlivňuje a působí prostřednictvím: • Myšlení (vysoká sebeúčinost = vysoké cíle) • Motivace (vysoká sebeúčinost = vytrvalost a odolnost vůči neúspěchu) • Emoce (vysoká sebeúčinost = nižší stres a úzkost)

26. Sociální percepce - atraktivita • Atraktivita – tendence vyhledávat přítomnost druhého, spojená s pozitivními pocity. • Faktory atraktivity • expozice • podobnost (postojů, socioekonomických charakteristik, preference volnočasových aktivit) • komplementarita interpersonálního stylu (submise X dominance)

27. Sociální percepce - láska • Láska – kladný, silný emocionální vztah k jiné osobě • Druhy lásky (Lee, 1988) • eros –láska erotická, důraz na fyzickou krásu a přitažlivost, • ludus –hravá láska, bez svazku nebo žárlivosti • storge –láska kamarádská s malým důrazem na vášeň • pragma – racionální láska řízená osobním prospěchem • mania– volná láska založená na uspokojení sexuální potřeby • agapé –altruistická, zaměřená na péči o druhého

28. Sociální percepce - láska • Teorie lásky podle Sternberga (1988) • Intimita (důvěrnost)– míra emoční blízkosti, důvěry s níž se svěřujeme druhému • Touha (vášeň, pobláznění) – stupeň intenzivní emoční a sexuální přitažlivosti pociťované ke druhému • Závazek (oddanost) – stupeň úmyslu, rozhodnutí setrvat ve vztahu s druhým

29. Postoje Vymezení: • hodnotící vztah • sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty, osoby, situace a sebe sama • připravenost reagovat určitým způsobem na motivačně závažný podnět • naučená přednastavení k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost • poznatky, city a tendence jednat ve vztahu k rozličným předmětům a jevům ve světě individua

30. Postoje Charakteristika: • uspořádávají svět do přehlednější struktury (to co nám někdy uškodilo - záporný postoj - v budoucnu se tomu vyhneme a naopak) • patří do struktury dynamiky osobnosti - motiv (pomoci babičce přes cestu- cítit se slušným člověkem), -postoj (slabším a nemohoucím se má pomáhat ) - vlastnost(altruismus) • jsou naučené v průběhu života - v rodině a od tzv. významných druhých

31. Postoje Struktura: • Postoj má tři složky: 1. Kognitivní (informace a vědomosti o předmětu postoje) 2. Afektivní (- + a intenzita postoje) 3. Behaviorální (připravenost jednat určitým, typickým způsobem)

32. Postoje • Dodnes se vede spor zda skutečně má postoj tři složky - Lapier (1934) - experiment s Američany čínské národnosti při ubytování v hotelech - chování není v souladu s postoji - Ajzen (1988) - lidé se chovají v souladu se svými postoji - ty se však liší svou globálností a konkrétností

33. Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

34. Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

35. Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

36. Změna postoje Charakteristika postoje ve vztahu k jeho změně • Extrémnost – čím je postoj extrémnější, tím je odolnější ke změně • Multiplexita – množství faktů které podporují postoj • Více faktů – lze snáze měnit intenzitu • Méně faktů – lze snáze změnit v protiklad • Konzistence – soulad postojů(čím vyšší konzistence, tím odolnější vůči změně) • Síla a množství uspokojovaných potřeb– čím více, tím vyšší odolnost vůči změně • Centrálnost x periférnost – čím je postoj centrálnější (vztažený k důležitější hodnotě) tím je odolnější vůči změně

37. Změna postoje – kognitivní disonance • Kognitivní disonance (myšlenkový nesoulad) • Objevuje se, když se naše postoje dostanou do rozporu • Pokud se dostaneme do stavu kognitivní disonance, tak: • změníme některý z rozporných postojů • nebo přidáme nový postoj, který umožní reinterpretaci situace • Festinger, Schachter – výzkum u Apokalyptické sekty „Konec světa nenastal díky našim motlitbám“

38. Specifické postoje – předsudky a stereotypy • Předsudek – silně emočně nabitý, kriticky nezhodnocený postoj • utváří se na základě náboženské víry či ideologického přesvědčení, nezávisí na aktuální situaci a neopírá se o porozumění • Stereotyp – souhrn postojů o osobnostních charakteristikách celé skupiny lidí • hodnocení jedince podle vlastností přisuzovaných skupině

39. Sociální skupina • Sportovní tým, školní třída, klienti na kurzu = malá sociální skupina 1. komunikující tváří v tvář 2. mající vytvořeny důvěrné vzájemné vztahy 3. se společnými normami, zájmy a cíli 4. pocit skupinové identity - MY • Členění skupin • Podle vzniku primární x sekundární • Podle spontánnosti formální x neformální • Podle členství vlastní x nevlastní x referenční

40. Struktura sociální skupiny I • Pozice • Status • Role dlouhodobé, situační • Typy rolí ve skupině: formální • Vůdce neformální socioemocionální problémový

41. Struktura sociální skupiny II • Jiné členění • alfa - imponující vůdce • beta - expert • gama - pasivní, přizpůsobiví, konformní • omega - okraj skupiny • P - typický protivník • Konflikt rolí • inter a intra rolový

42. Struktura sociální skupiny III • Sociální normy • závazný způsob chování členů skupiny • sankce a odměny • institucionální, voluntaristické, evoluční

43. Skupinová dynamika I • Skupinová koheze • uspokojováním osobních potřeb • společný cíl • přátelská atmosféra • sympatie členů • skupinový deviant (outsider, gama) • soutěžení s jinou skupinou • vnější nepřítel

44. Skupinová dynamika II • Skupinová tenze • Mírné napětí pro sportovní tým může být přínosem • Ve škole a při volnočasových aktivitách spíše NE - důraz na důvěru a bezpečí ve skupině

45. Skupina v zátěži • Mírná zátěž • Zvyšuje se skupinová koheze • Zvyšuje se orientace na cíl • Zvyšuje se komunikace • Autoritativnější vedení • Menší ohled na potřeby jednotlivých členů • Náznaky konfliktů

46. Skupina v zátěži • Vysoká zátěž • Klesá koheze, zvyšuje se tenze • Klesá kooperace, rozpory v motivaci • Nepřátelská atmosféra, agresivní komunikace • Zkreslování situace

47. Jedinec v nové skupině • Pocity jedince v nové skupině • nejistota z neznámého • pocity úzkosti, nedostatečnosti, obavy, agrese • nedůvěra • Typické chování • pozorování ostatních • vyčkávání, co se bude dít • nízká aktivita

48. Čtyři etapy rozvoje skupiny HLEDÁNÍ DOSAHOVÁNÍ KONFLIKT CÍLE KOOPERACE

49. Hledání • závislost na vedoucím - on nejlépe ví, jak a co se má dělat • každý jednotlivec se soustředí na sebe • jak se zařadit • jak mnoho mám síly a moci • co se ode mne očekává • zdvořilé testování • být ve střehu a opatrný • nejistota, obrany

50. Konflikt, protest • zesilují osobní pocity • zvyšuje se zájem o ostatní • potřeba sebeprosazení, hledání svého místa • objeví se první konflikty • frustrace