280 likes | 434 Views
Jednodenní projekt Geometrie nás baví. Základní rovinné útvary. Obsah prezentace. Téma – základní rovinné útvary Vzdělávací oblast – MATEMETIKA Ročník – 2. a 3. Pomůcky Metody Místo výuky Cíle výuky Rozvíjené kompetence žáka Jak byly cíle splněny Průběh vyučovací jednotky.
E N D
Jednodenní projektGeometrie nás baví Základní rovinné útvary
Obsah prezentace • Téma – základní rovinné útvary • Vzdělávací oblast – MATEMETIKA • Ročník – 2. a 3. • Pomůcky • Metody • Místo výuky • Cíle výuky • Rozvíjené kompetence žáka • Jak byly cíle splněny • Průběh vyučovací jednotky
Téma, vzdělávací oblast, ročník, pomůckyANOTACE Doba trvání – jednodenní projekt (4 vyuč. hodiny) Téma – základní rovinné útvary Vzdělávací oblast – MATEMETIKA Ročník - 2. Pomůcky – barevné papíry A4, dřívka (16 kusů pro každou skupinu), kartičky s geometrickými tvary-např. rozstříhané geometrické domino, proužek linkovaného papíru, psací potřeby, výukové CD,PC – program Word Místo, kde bude výuka probíhat – třída
Metody Metody, které budou v projektu použity – metody názorně demonstrační (pozorování, předvádění) metody praktické (grafické a výtvarné činnosti) Metody samostatné práce žáků Metody motivační Metody expoziční Metody fixační Metody aplikační Aktivizující metody Didaktické hry Práce s PC
CÍLE VÝUKY – očekávané výstupy • Cíle výuky • Očekávané výstupy: • -Žák rozezná a pojmenuje základní rovinné útvary. • -Porovná velikost útvarů. • -Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině. • -Měří délku předmětů (na dílky). • -Dokáže s využitím PC (v programu Word) vkládat a pracovat se základními rovinnými útvary
Dílčí cíle Dílčí cíle: -Žák si procvičí a uvědomí své znalosti o základních rovinných útvarech. -Rozvíjí svou geometrickou představivost v rovině. -Žák sestrojí čtverec, obdélník i trojúhelník. -Žák rozdělí čtverec na dvě stejné poloviny. -Žák změří vybrané předměty vytvořeným měřítkem (s přesností na cm). -Žák vloží, přesune, vyplní pomocí PC základní rovinné útvary
Kompetence žáka, které jsou činnostmi rozvíjeny Kompetence k učení. Pestrá paleta podnětů umožňuje žákovi intelektuální seberealizaci, která je základem jeho poznání smyslu této práce a jádrem motivace k další práci. Kompetence k řešení problémů. Série úloh a problémů různé náročnosti dovoluje žákovi budovat vlastní řešitelské strategie, upřesňovat je a rozvíjet. Kompetence komunikativní. Podporována je vzájemná interakce žáků, zejména schopnost porozumět různým typům informace, schopnost artikulovat vlastní myšlenku, interpretovat myšlenku spolužáka a efektivně pracovat ve skupině.
Kompetence žáka, které jsou činnostmi rozvíjeny Kompetence sociální a personální. Úspěšným řešením problémů narůstající obtížnost získává žák sebedůvěru a poznání, že jeho radost je závislá na klimatu třídy jej vede k sociálně pozitivnímu chování. Kompetence občanské. Dovede hájit svoje přesvědčení bez antagonistického postoje k přesvědčení spolužáka. Umí účinně pomáhat spolužákovi a spolupracovat ve skupině. Kompetence pracovní. Radost, kterou žák zažívá z úspěšného intelektuálního rozvoje, buduje jeho potřebu smysluplné práce.
Popis průběhu • Úvod • Oznámení tématu a cílů – hlavním úkolem bylo si procvičit své znalosti o základních rovinných útvarech • Aktivita pro „zahřátí“ - Burza tvarů a barev • Každý žák obdrží jeden barevný papír A4. Společně, na pokyn vyučujícího, jej začne překládat nejprve tak, že přehnutím vznikne čtverec a odstřižením spodní části také obdélník. Společně s dětmi vzniklé útvary pojmenujeme. Vzniklý čtverec rozdělíme v polovině, vzniknou dva trojúhelníky. Společně si názvy všech útvarů opět zopakujeme. Protože má nyní každý žák v ruce dva trojúhelníky stejné barvy, vydá se na burzu barev. Žáci korzují po třídě a vzájemně si mezi sebou barevné trojúhelníky mění. (Lze také z dvou větších trojúhelníků vytvořit čtyři menší… O to zajímavější je pak burza a výsledné barevné sbírky.)
Rozdělení do skupin • Rozdělení do skupin pomocí geometrických kartiček • Mezi žáky se rozdají kartičky s narýsovanými základními rovinnými útvary a žáci hledají toho, kdo má druhou polovinu karty s napsaným výrazem, který narýsovaný útvar pojmenovává. • Skupiny jsou rozděleny na čtverce, obdélníky a trojúhelníky • Skupinky by měly být nejlépe dvojčlenné, max. čtyřčlenné. • Je-li ve třídě více dětí, lze útvary ještě rozdělit do barevných skupin. (např. modré čtverce, zelené čtverce)
Úkoly s dřívky Vyučující vydá pokyn – sestrojte obdélník z 10 dřívek. Na kolik způsobů jste přišli? Lze vytvořit různé obdélníky o rozměrech 4×1 a 3×2. Když je žáci vytvoří, učitel je nakreslí na tabuli a jen tak mimochodem se může zeptat: Který z obdélníků je větší? Můžeme přirovnat k velikosti zahrady – např. kolik jabloní lze do zahrady zasadit? Zkusíme společně se žáky zjistit, že první obdélník můžeme rozdělit na čtyři čtverce a do každého z nich zasadíme jednu jabloň a druhý obdélník je „o dvě jabloně větší“. Každé skupině nyní přidáme dalších šest dřívek. Dalším pokynem bude – sestavte vedle sebe okénka (čtverce), tak, aby měla vždy po stranách společná dřívka (je nutné jim tuto situaci alespoň částečně nakreslit na tabuli). Otázka zní – kolik okének z šestnácti dřívek vytvoříme? Poté mohou následovat otázky – kolik dřívek je třeba k vytvoření tří oken? Kolik k vytvoření čtyř oken? Apod.
Dřívka Tento úkol s okénky provedeme i s okénky tvaru trojúhelníku. (Jejich vrchol pak směřuje jednou nahoru, podruhé dolů – střídavě) Žáci pak odpovídají na stejné otázky jako u předešlého úkolu: Např. K vytvoření tří oken potřebuji sedm dřívek. K vytvoření čtyř oken potřebuji devět dřívek…apod. Vydáme pokyn, aby si děti před sebou ponechaly pouze devět dřívek, z těch vytvoří obdélník. Další výzvou bude – pomocí dalšího jednoho dřívka, rozdělte obdélník na čtverec a obdélník. (Budujeme představu třetiny) Podobně pak také se čtvercem, tentokrát z osmi dřívek a dvou dalších, která použijeme k tomu, abychom rozdělili čtverec na poloviny (svisle nebo vodorovně). Didakticky důležité je, abychom si o práci povídali a aby zazněla slova půlit, polovina, třetina, rozdělit, rozdělit na dvě části, stejně velké části, na tři části..apod.
Měřítko Učitel dá každému žákovi proužek linkovaného papíru. Žák píše k linkám čísla od 0 do 22 (i více)a vytvoří si tak měřítko. Tímto měřítkem pak měříme různé předměty: tužky, penál, gumu apod. Po nabytí prvních zkušeností vyzve učitel žáky, aby našli předmět, jehož rozměr činí 11 dílků apod.
Práce s PC Nejprve seznámíme děti s plánem práce na PC a s požadavky; -spuštění výukového CD -práce s výukovým programem
Práce s PC • Dalším úkolem bylo spustit program Word a pracovat s ním; • Vkládání tvarů • Přesouvání tvarů • Změna velikosti rozměrů • Barevné výplně
Závěrečné zpestření Z různých geometrických rovinných útvarů jsme v závěru dne vytvořili zdařilá dílka.
Na čem poznáme, že byly cíle splněny Žáci aktivně spolupracovali při řešení úkolů. -Porozuměli zadaným úkolům. -Práce je bavila, pracovali se zaujetím, zkoušeli různé možnosti řešení úkolů. -Plnění úkolů jim nečinilo velké obtíže a dokázali si svou práci obhájit. -Rovinné útvary dokázali bez větších problému správně pojmenovat. -Reflexe a zhodnocení práce na závěr byla velmi uspokojivá.
Závěr Závěr dne-reflexe, zhodnocení a poděkování za odvedenou práci.
Na závěr… Děkujeme za pozornost .