EVROPSKÉ STANDARDY V GASTRONOMII A TURISMU

1. EVROPSKÉ STANDARDY V GASTRONOMII A TURISMU Projekt programu Leonardo da Vinci CZ/08/LLP-LdV/134050 Vyšší odborná škola Dakol a Střední škola DAKOL, o.p.s.

2. ÚVOD • Tato prezentace je výsledkem pobytu několika studentů naší školy v zahraničních hotelových zařízeních několika evropských zemí. Studenti zde strávili celkem 12 týdnů každý a učili se pracovat v reálném prostředí a aplikovat to, co se naučili ve škole, v praxi. Jejich cílem však bylo také srovnat po skončení všech pobytů platnost gastronomických a všeobecných hotelových zásad v různých jazykových a kulturních oblastech. Srovnání je zajímavé i proto, že studenti z České republiky navštívili při své praxi Rakousko, Lucembursko, kontinentální Francii a dokonce jednu oblast mimoevropskou – ostrov Martinik ležící v Karibském moři. • Bude tedy zajímavé zjistit, jak jsou tyto zásady, vyučované v teoretické přípravě ve škole a mající současně širokou platnost, dodržovány nebo naopak pozměněny .

3. Navštívená zařízení: • Projektu se zúčastnilo celkem 15 studentů v následujících hotelových zařízeních. Studenti vám je ve svých krátkých vstupech představí. Azurové pobřeží a jeho pláže

4. Rakousko:Hotel Elisabeth v Kirchbergu • Tento hotel se nachází nedaleko známého lyžařského střediska Kitzbühel. Stojí na místě bývalého rodinného statku rodiny Walch. • Dnes je tento hotel luxusním zařízením, vyhledávaným nejen Evropany, ale i zámořskými hosty, kteří zde mohou vychutnat světoznámou rakouskou kuchyni, relaxovat v příjemném prostředí, užít si klidu, ale i společenských událostí. Hotel poskytuje spoustu možností využití volného času.

5. Hotel Elisabeth • V rámci stáže jsme prošli několika úseky hotelového zařízení. Nejzajímavější, ale i nejnáročnější byla práce na recepci. Taky nám trvalo nejdéle než jsme to vše pochopili    • Vzhledem k tomu, že hotel Elisabeth je pětihvězdičkový, očekávalo se od nás stoprocentní nasazení. Ze začátku to bylo dost náročné, ovšem víme, že nám tato stáž dala hodně – zjistili jsme, že práce v takovém zařízení vyžaduje přesnost a důslednost. • Poznali jsme během stáže mnoho příjemných, ale i nepříjemných hostů, to, bohužel, patří k práci v této oblasti služeb. • Jazykovou znalost jsme si zlepšili především díky tomu, že jsme od začátku mohli pracovat samostatně. (Markéta a Martin)

6. Lucembursko Hotel Petry ve Viandenu • Hotel Petry se nachází v malém městečku Vianden v Lucembursku na hranicích se SRN. Obyvatelé Německa jsou také nejčastějšími hosty zdejšího hotelu. • Město Vianden láká turisty díky historickému hradu zmíněnému již v 11. století. Ve městě Vianden pobýval i známý francouzský spisovatel Victor Hugo, jehož dům dnes slouží jako muzeum. • Po procházce historickým městem většině turistů vyhládne a tak navštíví místní hotel Petry, který je znám svou výbornou kuchyní, nabízející mnoho specialit.

7. Hotel Petry - Vianden • Tak tady se nám moc líbilo. Práce bylo hodně, ale také zábavy. Někdy to tady bylo jako v Babylonu, mluvilo se několika jazyky: německy, francouzsky, lucembursky, holandsky, anglicky, polsky, česky . • Prošli jsme všemi úseky hotelu, někdy jsme toho měli už dost a těšili se domů, ale pak nás to p přešlo. Loučení bylo smutné  (Eva, Dan, Adam, Renča)

8. Francie:Hotel Les Résidences du Colombier • Hotel, který se nazývá Village de vacances ULVF Les RésidencesduColombier, se nachází v přímořském městě Fréjus. Znamená to, že je určen těm, kteří mají rádi teplo, moře a atmosféru Azurového pobřeží. Hotel není umístěn přímo u mořské pláže, ale pro milovníky vody je zde nádherný bazén. V průběhu praxe, kterou jsme zde vykonávali v měsících květnu až srpnu, jsme zažili dvě skupiny rekreantů. První skupinu tvořily skupiny zejména starších osob nebo pracovní kolektivy. Druhá skupina byli klasičtí rekreanti, zejména rodiny s dětmi, které sem přijížděly v období letních prázdnin. Atmosféra tu však je vždy výborná a hosté velmi příjemní.

9. Hotel Les Résidences du Colombier Z hlediska gastronomického jsme prošli několika typy obsluhy: snídaně formou bufetu, oběd formou bufetu s možností výběru z několika hlavních chodů a večeře formou servisu jednotného menu. V průběhu pobytu jsme zažili také slavnostní tabuli u příležitosti svatby a s ní související obsluhu složitou. Co se týká skladby jídelníčku, řekli bychom, že je určitě zdravější než ten náš, český, pro naše chuťové buňky však ne tak lákavý. Na Některé potraviny a kombinace jsme si prostě nezvykli.

10. Hotel Les Résidences du Colombier • Pro nás bylo velmi netypické trávení volného času rekreanty a také přístup hotelu k této problematice. V hotelu je vyčleněn celý tým sezónních pracovníků, který hostům připravuje zajímavý program sportovní, kulturní a dokonce i vyjížďky do okolí. Také o děti je skvěle postaráno skupinou děvčat, která se o ně starají třeba celý den. Hotel nepatří mezi pětihvězdičkové kolosy s veškerým luxusem, ale za zajímavou cenu nabízí hostům dobré zázemí pro příjemnou dovolenou. (Štefan + Roman)

11. FrancieHotel Le Domaine de l´Olivaie • Zařízení patří do stejného řetězce jako předcházející hotel. Také skladba rekreantů je podobná. Hotel je umístěn ve vesničce Gilette, která je umístěna vysoko v horách, kterým se zde říká Přímořské Alpy –Alpes maritimes. Vesnička je velmi stará a podobných výjevů v této oblasti najdeme hodně. Říká se jim „les villages perchés“. Hotel se nachází na Azurovém pobřeží, ale od pobřeží samotného je vzdálen asi 20 km.Není tedy určen pro zaryté vodomily, ale pro všestranně zaměřené jedince. Můžeme se zde koupat, ale také provozovat horskou turistiku, zároveň se kochat historií a kulturou a v neposlední řadě i překrásnou přírodou. Kdo má rád klidnou dovolenou, bude určitě nadšen. Kdo má raději tepot velkého města a atmosféru přímořských letovisek, může vyrazit do nedaleké Nice, do Monaca nebo Cannes. Prostě ideální poloha

12. Hotel Le Domaine de l´Olivaie • Na praxi v tomto hotelu jsme byly dvanáct týdnů, což je docela dlouhá doba na to, abychom poznaly, na jakém principu hotel funguje. Prošly jsme kuchyní, recepcí, úklidem, ale hlavně jsme se zdokonalovaly při servisu. Ten je na hotelu celkem jednoduchý, protože jak snídaně, tak i obědy, se podávají formou bufetu. Pouze večeře jsou slavnostnější a servírují se celkem čtyři chody – předkrm, hlavní chod, sýry a dezert.

13. Hotel Le Domaine de l´Olivaie • Protože zařízení není typickým hotelem, ale spíš rekreačním střediskem, je třeba se o hosty postarat i z hlediska volného času. Na hotelu je perfektně propracován systém animace –zábavy pro klienta v kteroukoliv denní a večerní dobu a pro jakoukoliv věkovou kategorii. Nutno říct, že animátoři, což jsou většinou sezónní pracovníci, hlavně studenti, odvedli skvělou práci. Stejně jako u hotelu předcházejícího, i zde je obrovskou devizou spousta zábavy i odpočinku v krásném prostředí za přijatelnou cenu. (Klára + Veronika)

14. FrancieHotel Les Essertets

15. Hotel Les Essertets • Ač tento hotel patří do stejné struktury, od předcházejících zařízení se liší zejména svou polohou, a tudíž i klientelou. Hotel se totiž nachází v Alpách, a to v jejich srdci, přímo pod vrcholkem Mont Blancu. Má svou osobitou klientelu složenou zejména z milovníků horské turistiky, svěží přírody a pohybu vůbec. Kamkoliv se chce člověk dostat musí buď vyjít nahoru, nebo sejít dolů, což vyžaduje následný výstup. Příroda je zde ale nádherná a lidé příjemní. Prostě idyla.

16. Hotel Les Essertets • Hotel má sekci ubytovací a restaurační. Ne všichni hosté se však musí nutně stravovat v restauraci – některé pokoje totiž patří mezi tzv. „gites“, což jsou něco jako apartmány zařízené kuchyňkou s veškerým vybavením. Hotel je otevřen pouze sezónně, v zimě pro lyžaře a v létě pro turisty. My jsme zde strávili 12 týdnů v letním období. Pracovali jsme střídavě v kuchyni a v servisu a každý týden jsme si také vyzkoušeli, co obnáší práce pokojské – takové hotelové uklízečky. Práce bylo opravdu hodně.

17. Hotel Les Essertets • Z pohledu gastronomického jsme se opravdu vyřádili. Podle toho, co jsme slyšeli od našich kamarádů z Azurového pobřeží, musím říct, že jsme se měli podstatně lépe. Žádné plody moře, saláty, rizota další nízkokalorické diety… Alpská horská strava je založena na jídlech tučnějších, na masech, sýrech, bramborách, uzeninách – no prostě všem, co nám Čechům chutná. Ve středisku se nám opravdu velmi líbilo a rádi bychom se sem vrátili – tentokrát jako hosté. (Dan + Dan).

18. Martinique:Hotel Plein Soleil Nádherný hotel uprostřed panenské přírody karibského ostrůvku Martinik. Dojezd do hotelu sice vyvolává různé představy o tom, co nás na konci čeká, o to příjemněji jsme byli překvapeni, když jsme dojeli do cíle cesty. • Tato praxe je „třešničkou na dortu“ praxí, které nám škola nabízí. Každý by sem rád jel a strávil zde nezapomenutelné 3 měsíce. Jen my tři jsme však měli to štěstí a stali jsme se vyvolenými.

19. Hotel Plein Soleil • Už jen cesta z Karviné v ČR do městečka Le Francois na Martiniku v nás vyvolávala obavy. Časem se ukázalo, že nebyly zcela neopodstatněné. Na letišti se nám totiž ztratily kufry a přicestovaly za námi až druhý den.

20. Hotel Plein Soleil • Časem jsme však zjistili, že naše útrapy stály za to a pobyt jsme si plně užili. Hotel je zaměřen na klientelu z Francie, ale potkáte tu i místní vyšší třídu a také hosty z Ameriky a Kanady. • Kromě luxusního ubytování nabízí hotel také možnost stravování po celý den. Často zde bývaly také firemní akce, svatby, oslavy.

21. Hotel Plein Soleil • Tak jako je zvláštní tento hotel a prostředí, ve kterém se nachází, je zvláštní i jeho kuchyně. Velmi specifické jsou suroviny, které se zde používají, a jejich kombinace. Spoustu z nich jsme viděli poprvé v životě. Kuchyně je založená na místních plodinách, zelenině, ovoci, rybách, plodech moře a dalších specialitách, které Francie, pod kterou Martinik správně spadá, nezná. A neznáme je tudíž ani my.

22. Hotel Plein Soleil • Exotičtí byli i naši spolupracovníci na různých postech, na kterých jsme pracovali. Pan ředitel, a zároveň i majitel hotelu, je míšenec a má tudíž kořeny evropské i karibské. Převážně jsme se s ním setkali při práni na recepci. V kuchyni pracovali vesměs čistí Kreolové, místní obyvatelé pleti kávové až tmavě kakaové. Nejvíce jsme si užili práce na servisu a také jako „femme de chambre“ - pokojské.

23. Hotel Plein Soleil • A ještě několik fotografií nakonec, které vám zajisté dají chuť sbalit si plavky a odletět za teplem a dobrodružstvím. Práce v hotelu se zde snoubí s poznáváním překrásné přírody (Míša, Tereza a Marek)

24. Co nám chutnalo … Rádi se s vámi podělíme o některé typické speciality:

25. Co nám chutnalo … Srnčí ragú na rybízové smetaně (Rehragout in Ribiselrahm)Přísady:0,8 kg srnčího masa z kýty nakrájeného na malé kousky300 g očištěných lišek50 g rybízového želé0,1 l červeného vína0,2 l hovězího nebo zvěřinového vývaru0,2 šlehačkyarašídový olejsůlpepřjemně nasekané koření na zvěřinu (jalovec, tymián, rozmarýn, majoránka)zelená petrželkaPříprava:Maso opečeme na arašídovém oleji, přidáme rybízové želé, podlijeme červeným vínem. Přilijeme vývar a zlehka dusíme. Zjemníme kořením a smetanou. Lišky krátce fritujeme v oleji, ochutíme pepřem a petrželkou a přidáme k masu. … v Rakousku:

26. Co nám chutnalo … … v Lucembursku: • Lucemburský tvarohový koláč • 2 šálky mouky, 1 lžíce cukru, 1 lžička soli, šálek rozpuštěného másla, 2 lžíce prášku do pečiva, 2/3 šálku mléka. Náplň: 500 g jemného tvarohu, 3 žloutky, smetana na zředění, šťáva a kůra z půlky citronu, 1 šálek cukru, 1 lžička soli. • Smícháme suché ingredience, přidáme máslo a mléko. Rozválíme a rozprostřeme na plech. Suroviny na náplň spojíme a nalijeme na těsto, pečeme po dobu 35 minut na 190°C.

27. Co nám chutnalo… … ve Francii (Azurové pobřeží): Tomate provencale Rajčata po provensálsku Omytá rajčata rozpůlíme a odstraníme z nich dužninu. Takto upravená rajčata odložíme na cedník a necháme z nich vykapat šťávu. Solené sardelky máčíme ve vodě, aby se zbavily přebytečné soli. Několikrát vyměníme vodu a tím máčení urychlíme. Pak sardelky osušíme a rozmixujeme, nebo najemno rozkrájíme společně s tuňákem, strouhankou, česnekem, pepřem a jemnými bylinkami. Do vzniklé směsi přidáme dužninu z rajčat, kterou jsme z nich na začátku odstranili. Touto směsí naplníme připravená rajčata, na povrchu je posypeme tymiánem a fenyklem a rozložíme je po plechu. Rajčata pokapeme olejem a asi 15 minut pečeme v troubě při teplotě 240 stupňů. Rajčata podáváme teplá.

28. Co nám chutnalo… … ve Francii (Azurové pobřeží): Ratatouille Cibuli a česnek oloupeme, nakrájíme na kostičky. Cukety oloupeme, papriky a rajčata omyjeme, a vše také nakrájíme. Na oleji osmahneme skoro dohněda cibuli a česnek, přidáme papriku, cuketu a podlijeme. Přidáme tymián, majoránku, rozmarýn, sůl a pepř. Chvíli dusíme. Pak přidáme kousky rajčat a sterilovaná rajčata, dochutíme špetkou cukru. Ratatouille podáváme s chlebem.

29. Co nám chutnalo… … ve Francii (Alpy): Tartiflette Troubu zahřejeme na 220 °C, horkovzdušnou na 200 °C. Brambory oloupeme a nakrájíme na silné plátky. Vaříme je ve vroucí osolené vodě doměkka 8 - 10 minut a slijeme. Cibuli nasekáme najemno a 5 minut opékáme na másle s olivovým olejem. Slaninu nastříháme kuchyňskými nůžkami nebo nakrájíme na kousky a vmícháme k cibuli. Opékáme ještě 5 minut, aby se obojí lehce zbarvilo. Sýr nakrájíme na kousky. Polovinu brambor naskládáme do 1,5l zapékací mísy vymazané máslem. Posypeme polovinou cibule se slaninou a sýrem. Lehce osolíme a opepříme. Vrstvy opakujeme, navrch rovnoměrně polijeme smetanou a pečeme 10 - 12 minut dozlatova. Tartiflette vyjmeme z trouby, necháme 5 minut stát a pak podáváme se zeleným salátem.

30. Co nám chutnalo… … na Martiniku: Flambované banány Z pomeranče a citrónu nastrouháme kůru. Můžeme k tomu použít struhadlo, ale například i kostku cukru. Potom z pomeranče a z 1/2 citronu vymačkáme šťávu a kostky cukru do ní namočíme, aby se rozpustily. Mandlové lupínky opražíme nasucho dozlatova a dáme stranou. Banány oloupeme a podélně rozpůlíme. Na pánvi rozpustíme máslo a banány po obou stranách opečeme. Proto je lepší, když budou banány čerstvé, ale nepřezrálé - ty by se mohli rozpadat. Odstavíme z plotny, přelijeme šťávou a necháme několik minut stát. Před podáváním banány posypeme mandlovými lupínky a cukrem. Likér zahřejeme ve sběračce, zapálíme a hořící nalijeme na banány. Podáváme s vanilkovou zmrzlinou.

31. Standardy v hotelnictví a turismu Jednotlivé hotely se od sebe podstatně liší. Hotely v Lucembursku a v Rakousku jsou velké komplexy zajišťující všestranné služby. Jsou otevřené celoročně a kromě základních ubytovacích a stravovacích služeb nabízejí svým hostům také wellness vyžití. Nejvíce odpovídají naší představě o klasickém hotelu. Naopak hotelová zařízení ve Francii se svými službami blíží spíš našim rekreačním zařízením. Klientům, kteří sem přijedou trávit většinou delší pobyty, se kromě ubytování a stravy nabízí také celodenní animace kulturní a sportovní. Oba typy hotelů se také liší svou klientelou. Zatímco v hotelech v Rakousku A Lucembursku se studenti setkávají s movitější klientelou, která přijíždí i na kratší pobyty, a výjimkou nejsou ani jednodenní či víkendové pobyty, hotely ve Francii jsou zaměřeny na odborářskou rekreaci, skupinové pobyty Pracovních kolektivů a rodinnou rekreaci. Hotel na Martiniku patří k nejlepším zařízením na ostrově. Klientela je Rozmanitá a kromě Francouzů se zde setkáte i s místními klienty a Američany. Majitel hotelu klade důraz na to, aby klienti strávili svůj pobyt v klidném a příjemném prostředí. A právě pro tuto kvalitu je hotel velmi oblíben a vyhledáván. Je taktéž otevřen celoročně, ale hlavní sezóna se vzhledem k jeho zeměpisné poloze situuje na naše zimní období – období sucha.

32. Standardy v gastronomii Vzhledem k rozdílům v klientele a typech jednotlivých hotelů je evidentní, že velké rozdíly najdeme i v gastronomii. A tyto rozdíly se týkají způsobů obsluhy, založení stolů, nabídky jídel a samozřejmě i prvotních surovin, ze kterých se tato jídla připravují. Zatímco kuchyně středomořská je založena na lehkých masech, rybách, mořských plodech a zeleninových salátech, kuchyně v alpských oblastech (Savojsko a Kirchberg) používá suroviny tučnější, objevují se zde polévky místo předkrmů, vepřové maso, sýry, brambory. Zajímavá je kuchyně v hotelu Petry v Lucembursku. Tak jako je tato malá země různorodá z pohledu jazykového, je různorodá i její kuchyně. Dalo by se říct, že menu je směsicí výrazných evropských gastronomií, se kterými se v průběhu historie i současnosti tato země potkává. Výrazný je vliv kuchyně francouzské v zastoupení zeleniny, ryb a plodů moře. Setkat se zde můžeme i s hlemýždi a žabími stehýnky. Výjimkou však nejsou ani jídla hutnější blížící se kuchyni německé, a tudíž i naší. Vzhledem ke kosmopolitnosti oblasti jsou žádány také speciality kuchyně italské, hotel má svou vlastní italskou restauraci založenou na pizze, těstovinách a dalších specialitách. Zvláštní postavení má v této kapitole hotel na Martiniku. Jeho restaurace je vyhlášená v okolí a hojně navštěvovaná nejen hotelovými hosty, ale i místními obyvateli. Nabídka exotických surovin ovlivňuje také výběr jídel.

33. Standardy v gastronomii Často jsou používány kombinace masových jídel a ovoce – sladkého a slaného. Jako na každém ostrově, i zde jsou v jídelníčku zastoupeny ryby a plody moře. Hotelová restaurace je gastronomická a ze zmíněných hotelů nejvíce respektuje zásady gastronomie vyučované na hotelových školách. humr ryby L angus t a krevety

34. Standardy v gastronomii Snídaně Zajímavé je také srovnání z pohledu snídaní. Ve většině zařízení je snídaně podávána formou bufetu, což znamená, že klient si může z nabízeného bufetového stolu vybrat to, na co má chuť. Liší se však výběr jídel. Tentokrát však tyto rozdíly nesouvisí s geografickým umístěním hotelu, ale spíš s národními zvyklostmi. Pro celou Francii je například typická snídaně kontinentální, která v sobě zahrnuje pečivo, máslo, džem a med a teplý a studený nápoj. Výběr bývá doplněn o cereálie, jogurty, mléko a ovoce. Dá se však říct, že až na výjimky je tato snídaně sladká. Hotel na Martiniku, který převzal tyto francouzské zvyklosti, navíc klientům nabízí vaječná jídla, která jsou připravena na objednávku. Hotely v Lucembursku a Kirchberku nabízejí svým klientům snídani pestřejší, doplněnou o uzeniny, sýry, pomazánky a také teplý bufet, který obsahuje míchaná vejce, teplé párky, omelety. Součástí je však taktéž čerstvé pečivo sladké a slané, lupínky, jogurty a ovoce.

35. Standardy v gastronomii Typy obsluhy: Jak již bylo naznačeno výše, jednotlivé hotely se od sebe liší. Rozdělit bychom je mohli z pohledu klientely, a tudíž i gastronomie do tří skupin. Do první skupiny patří hotely v Lucembursku a Kirchberku, do druhé skupiny všechny hotely ve Francii a do skupiny třetí hotel na Martiniku. První skupina zahrnuje hotely s klasickou restaurací a la carte, kde mají hosté možnost výběru jídel z jídelního lístku. Hotel v Kirchberku navíc obsahuje restauraci určenou pro podávání plných penzí a polopenzí. Část klientely totiž tvoří hosté, kteří sem přijíždějí na delší wellnes a turistické pobyty. Hotel v Lucembursku má samostatnou místnost určenou pouze pro podávání snídaní. Další skupinu tvoří rekreační zařízení ve Francii. Zde je obsluha řešena formou bufetu nebo servisu jednotného menu, jelikož klientela je výhradně skupinová, ať už se jedná o kolektivy nebo rodinnou týdenní rekreaci. Servis v tomto případě je poměrně jednoduchý a není příliš náročný na dodržování gastronomických pravidel. Nejnáročnější je obsluha v hotelu Plein Soleil na Martiniku, a to zejména hlavně gastronomickému zaměření hotelové restaurace. Veškerý servis je zde a la carte a klienti mají většinou možnost výběru z dvou různých menu. Součástí servisu je taky prezentace jednotlivých chodů a doporučení a servis vhodných vín. Servis vyžaduje dobrou znalost jazyků.

36. Standardy v gastronomii Nápoje: Dá se říci, že že výběr nápojů souvisí s národnostními zvyky, místní produkcí a geografickým umístěním. Nejčastějším nápojem, který se podává k polednímu a večernímu jídlu, bývá víno. Setkali jsme se s ním ve všech restauracích ve Francii a na Martiniku. Výjimkou však není ani v restauracích v Rakousku nebo v Lucembursku. Nejčastěji bývá servírováno víno červené a růžové. Méně jsme se setkali s vínem bílým. Pivo je velmi často servírováno v Rakousku a také v Lucembursku. Je to dáno polohou obou hotelů, a vztahem k Německu, kde je pivo nápojem národním. Prakticky jsme se však s ním nesetkali ve Francii, ani na Martiniku. Z nealkoholických nápojů vede čistá minerální voda. Typickým karibským nápojem jsou různé punče a koktejly na bázi místního bílého nebo tmavého rumu, který se vyrábí z hojně pěstované cukrové třtiny. Pijí se jako aperitivy a bývají servírovány jako uvítací drinky. Místní punč se nazývá „planteur“ a my jsme ho dostali na uvítanou už při nástupu do letadla v Paříži.

37. Závěrem… Snažili jsme se vám představit nejzajímavější postřehy z našich stáží. Pro nás byl pobyt velmi poučný a doufáme, že i vás naše zážitky a poznatky nalákají na zajímavé pobyty v zahraničí. Zbývá už jenom poděkovat organizátorům stáží - naší škole - a samozřejmě také programu Leonardo da Vinci, který naše stáže podpořil a pomohl je financovat. Míša Konderlová Tereza Sikorová Marek Nodžák Martin Sikora Markéta Bodyová Eva Egermajerová Dan Hroník Klára Prášková Veronika Sušilová Roman Burysz Štefan Mayer Dan Machník Dan Hejda Renata Bohnelová Adam Januszek Stážisté projektu LDV