1 / 30

VÝŽIVA ČESKÝCH PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ Z POHLEDU VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ

VÝŽIVA ČESKÝCH PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ Z POHLEDU VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ. TLÁSKAL P., HRSTKOVÁ H., SCHWARZ J. Praha, Brno, Plzeň. VÝZNAM VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ. Zdravotní stav je člověka je asi z 60% určován jeho životními podmínkami, výživa determinuje tyto podmínky ze 30 – 40%

gaerwn
Download Presentation

VÝŽIVA ČESKÝCH PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ Z POHLEDU VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VÝŽIVA ČESKÝCH PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ Z POHLEDU VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ TLÁSKAL P., HRSTKOVÁ H., SCHWARZ J. Praha, Brno, Plzeň

  2. VÝZNAM VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ • Zdravotní stav je člověka je asi z 60% určován jeho životními podmínkami, výživa determinuje tyto podmínky ze 30 – 40% • Potřeby výživy člověka ve zdraví i nemoci, potřeby výživy k prevenci rozvoje onemocnění jsou definovány aktuálními vědeckými poznatky k této problematice • Poznatky jsou shrnuty ve stanovení referenčních hodnot jednotlivých živin. ČR akceptovala doporučení SPV, aby byly používány referenční hodnoty pro příjem živin stanovené v zemích středoevropské oblasti (Německo,Rakousko,Švýcarsko – DACH), samozřejmě se zohledněním celoevropského kontextu těchto hodnot • Studie, které jsou zaměřeny na hodnocení nutričních zvyklostí obyvatel by měly být hodnoceny z pohledu odborných poznatků o referenčních hodnotách jednotlivých živin a měly by v tomto kontextu pomáhat tvorbě výživových doporučení

  3. STUDIE – r.2007 Místo : Praha, Brno Soubor: Zaměření studie na děti : a) navštěvujících mateřské školy (věk 4-6 let) b) nižší stupeň základní školy (věk 7-10 let) Metodika : a) obecný dotazník k charakteristice souboru b) kompletní dvoudenní jídelníček dětí (škola i domov) c) jednotné zpracování výsledků programem „Nutridan“ Metodika k hodnocení výsledků : a) obecné dotazníky byly hodnoceny podle zadání b ) stav výživy dětí byl určen podle referenčních auxologických údajů, aktuálně platných v ČR c) příjem více jak 30 živin byl posuzován v rámci doporučených referenčních hodnoty pro příjem živin – DACH d) statistika

  4. STUDIE – r.2010 Místo : Praha, Brno, Plzeň Soubor: Zaměření studie na děti : b) nižší stupeň základní školy (věk 7-10 let) c) vyšší stupeň základní školy ( věk 11-15 let) Metodika : a) obecný dotazník k charakteristice souboru b) kompletní pětidenní jídelníček dětí (škola i domov) c) jednotné zpracování výsledků programem „Nutridan“ Metodika k hodnocení výsledků : a) obecné dotazníky byly hodnoceny podle zadání b ) stav výživy dětí byl určen podle referenčních auxologických údajů, aktuálně platných v ČR c) příjem více jak 30 živin byl posuzován v rámci doporučených referenčních hodnoty pro příjem živin – DACH d) statistika

  5. SOUBORY SLEDOVANÝCH DĚTÍ • r. 2007 4-6leté děti – No 1087 (ch-641-59%, d- 446-41%) věk 5,2 ± 1,01 roku 7-10leté děti – No 1705 (ch-940-55%,d-765-45%) věk 8,8 ± 1,3 roku • r.2011 7-10leté děti – No 813 (ch-407, d- 406) 11-15leté děti – No 745 (ch- 351, d- 394) Celkem sledováno 4350 dětí

  6. HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY –r.2007,r.2011

  7. DENNÍ ENERGETICKÝ PŘÍJEM PODLE DACH V PROCENTECH DOPORUČENÉHO PŘÍJMUr.2007, r.2011

  8. r.2007 – DISTRIBUCE ENERGETICKÉHO PŘÍJMU

  9. r.2011 – DISTRIBUCE ENERGETICKÉHO PŘÍJMU Rok 2011 – mladší a starší školní děti 7-10let 11-15let

  10. R.2011 - PODÍL ZÁKLADNÍCH ŽIVIN NA CELKOVÉM DENNÍM ENERGETICKÉM PŘÍJMU Vysvětlivka : b) děti 7-10let c) děti 11-15 let * ZVÝŠENÉ RIZIKO ROZVOJE OBEZITY

  11. r.2007 – DENNÍ PŘÍJEM TUKŮ V PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY Vysvětlivka : a) děti 3-6 let b) děti 7-10 let

  12. r.2011 – POMĚR SATUROVANÝCH, MONO-NENASYCENÝCH (MUFA) A POLY-NENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN (PUFA) PŘI ZAJIŠTĚNÍ 30% ENERGETRICKÉHO PŘÍJMU (EP) TUKY VYSVĚTLIVKY : * KONZUMACE > 90 PERCENTIL * KONZUMACE <10 PERCENTIL POZNÁMKA :VÝŠŠÍ PODÍL SATUROVANÝCH MASTNÝCH KYSELIN ZVYŠUJE KONCENTRACI LDL CHOLESTEROLU 10% DĚTÍ KONZUMUJE < 50% MUFA A PŘIBLIŽNĚ 50% PUFA

  13. R.2007 – DENNÍ PŘÍJEM BÍLKOVIN (MNOŽSTVÍ V GRAMECH A DOPORUČENÁ DÁVKA V PROCENTECH) Poznámka : a) vyšší příjem bílkovin v kojeneckém věku zvyšuje pozdější výskyt obezity b) bílkovina má příznivý sytící efekt c) vyšší příjem živočišné bílkoviny zvyšuje příjem tuků

  14. R.2007 – KONZUMACE SACHARIDŮ (PRŮMĚRNÉ HODNOTY - MNOŽSTVÍ V GRAMECH) • Vysvětlivka : a) všech mono a disacharidů na celkovém příjmu sacharidů • b) totéž u laktózy EP – celkového energetického příjmu • POZNÁMKA : EP – monosacharidy 5-8 %, disacharidy by měly být v dávce < 10% EP • => PŘESLAZOVÁNÍ

  15. REFERENČNÍ HODNOTY PRO PŘÍJEM – VODYml/den

  16. r.2007,r.2011 - PŘÍJEM VODY A VLÁKNINYml, g / denní doporučená dávka Poznámka : 10% starších dětí přijímá přibližně polovinu doporučovaného příjmu tekutin 10% starších dětí konzumuje méně než 64% doporučovaného příjmu vlákniny

  17. R.2007 A R.2011 PŘÍJEM MINERÁLNÍCH LÁTEKV PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY r.2007 r.2011 Příjem minerálních látek v % DD Příjem minerálních látek v % DD 1) 3-6 let2) 7-10 let 3) 7-10 let4)10 -15 let Na K Ca Mg P FeZnCu Se J Na K Ca Mg P FeZnCu Se J Poznámka :Sodík v přepočtu na NaCl: 1) 6,4g 2) 8,5 g 3)10,6g 4) 10,4g

  18. r.2007 A r.2011 PŘÍJEM MINERÁLNÍCH LÁTEK – Na, Ca,J g,mg,μg/ procenta doporučené dávky

  19. KONZUMACE MLÉKA, MLÉČNÝCH VÝROBKŮ A PŘÍJEM VÁPNÍKU r.2007,r.2011 Vysvětlivka: %DDD - procento denní doporučené dávky Poznámka: Kvantitatitvní hodnocení údajů musíme upřednostit před hodnocením frekvenčním

  20. r.2007 a r.2011 – PŘÍJEM VITAMINŮ V PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY r.2007 r.2011 1) 3-6 let 2) 7-10 let Děti 3-6 let Děti 7-10 let Děti 7-10let Děti 10-15 let

  21. r.2007 A r.2011 PŘÍJEM VITAMINŮ – D, E, KYSELINA LISTOVÁ μg, mg/ procenta doporučené dávky Poznámka: studie proběhly v zimních měsících , kritický je tak zvláště příjem vitaminu D, rovněž 10% dětí mělo příjem folátů menší než 50%, což zvláště u děvčat může být do dospělosti problematické

  22. Odmítané potraviny v přehledu –r.2011(procento dětí odmítajících nebo ojediněle konzumujících potraviny) 7-10 let 11-15 let mlékomaso zelenina luštěninycelozrnné pečivo mléčné výrobky rybybrambory ovoce pečivo

  23. r.2011 - Potravinová pyramida Doporučení Výsledky studie Ostatní 5 % *40,6% Mléko a mléčné výrobky 10% 13,4% Maso 10% *5.4% Ovoce a zelenina 35% 26,3% Obiloviny 40% *14,2% *Ostatní – energeticky bohaté a jinak většinou nutričně chudé potraviny( obilo- viny většinou v kombinacích s vysokým pro- centem sacharidů či tuků) či nápoje OSTATNÍ 5% *40,6%

  24. ENERGETICKÁ A NUTRIČNÍ DENZITA POTRAVY • ENERGETICKÁ DENZITA (HUSTOTA) je definovaná jako obsah energie na váhovou jednotku potraviny Doporučovaná strava by měla mít 500-600 kJ (120-140 kcal) na 100 g potraviny • NUTRIČNÍ DENZITA (HUSTOTA) je charakterizována poměrem esenciálních živin (esenciální živiny) a energie v potravině Mezi potraviny s vysokou nutriční denzitou například ovoce a zelenina, které poskytují značné množství vitamínů a minerálních látek a relativně málo kalorií. Potraviny či nápoje, které například obsahují přidané cukry mají nutriční denzitu nízkou. • HODNOCENÉ OSTATNÍ POTRAVINY BYLY POTRAVINY S VYSOKOU ENERGETICKOU DENZITOU (HUSTOTOU) A NÍZKOU NUTRIČNÍ DENZITOU (HUSTOTOU)

  25. POTRAVINOVÁ PYRAMIDA -r.2011 DĚTI (7-10LET) S PŘIMĚŘENOU HMOTNOSTÍ, NADVÁHOU A OBEZITOU Vysvětlivka : sd – směrodatná odchylka

  26. SOUHRN • Výskyt obezity u dětí předškolního věku je kolem 4,6% , nadváhy a obezity u dětí 7-10letých je 15%, dětí 10-15letých je více než 12% • Denní energetický příjem ve všech sledovaných skupinách odpovídal věku. 10% dětí ve věku 7-10 let mělo energetický příjem vyšší než 130% doporučené hodnoty a větší počet děti této věkové skupiny přijímalo více energie ve srovnání k dětem starším • Podíl základních živin na energetickém příjmu byl relativně přiměřený. 10% dětí mělo vysoký příjem tuků. U všech dětí byl zjišťován zvýšený příjem saturovaných mastných kyselin (MK), nižší příjem polynenasycených MK a u 10% dětí byl zjišťován nízký příjem mononenasycených MK. • V nižších věkových skupinách byl zjišťován vysoký příjem bílkovin, ale i mono a disacharidů ve výživě

  27. SOUHRN • 10% dětí konzumovalo 50-60% doporučovaného příjmu tekutin, 10% dětí ve věku 10-15 let mělo ve své výživě nedostatečný příjem vlákniny • Disbalance příjmu minerálních látek se projevovaly především při hodnocení sodíku, vápníku a jodu . Ve všech věkových skupinách jsme zjišťovali vysoký příjem sodíku, kde průměrná propočtený příjem kuchyňské soli u školních dětí byl více než 10gramů a 10% starších školních dětí konzumovalo více než 13,4g NaCl. U starších školních dětí byl zjišťován nižší příjem vápníku,u 10% těchto dětí byl kolem 50 a méně procent DD. Příjem jodu dosahoval 60-70% DD. 10% dětí mělo příjem jodu nižší než 38% DD.

  28. SOUHRN • Byly zjištěny některé nedostatky v příjmu vitaminů D, E a kyseliny listové. Příjem vitaminu D z potravy odpovídal ve všech věkových skupinách přibližně 50%DD. 10% dětí mělo příjem nižší než 10%DD. Příjem vitaminu E byl u 10% dětí v rozmezí 58-72% DD. Průměrný příjem kyseliny listové byl nižší i předškolních a starších školních dětí. 10% těchto dětí mělo příjem kyseliny listové nižší než 35%DD. • Při hodnocení stravovacích zvyklostí jsme zjišťovali s věkem se snižující příjem vápníku z mléka a mléčných výrobků, špatnou konzumaci ryb, luštěnin a relativně nízkou konzumaci celozrnného pečiva. Děti konzumují vysoké procento potravin s vysokou energetickou a nízkou nutriční hodnotou.Tento aspekt výživy je jedním ze základních předpokladů pro rozvoj nadváhy a obezity dětí

  29. ZÁVĚR,DOPORUČENÍ • V RÁMCI PREVENCE ROZVOJE CIVILIZAČNÍCH NEMOCÍ JE NUTNÉ SE TRVALE VĚNOVAT A ZLEPŠOVAT ZJIŠTĚNÉ DISBALANCE VÝŽIVY NAŠICH DĚTÍ • ZÁKLADEM JE EDUKACE OBYVATEL, EDUKACE TĚCH KDO POSKYTUJÍ STRAVOVÁNÍ DĚTEM I DĚTÍ SAMOTNÝCH • JE NUTNÉ AKTIVOVAT ODBORÍKY, KTEŘÍ SE ZABÝVAJÍ VÝŽIVOU DĚTÍ, ALE I PŘESVĚDČOVAT VÝROBCE, PRODEJCE A PROPAGÁTORY PRODEJE POTRAVIN V RÁMCI ÚČINNÉ VÝŽIVOVÉ A POTRAVINOVÉ STÁTNÍ POLITIKY K VEŘEJNÉMU ZDRAVÍ

  30. PODĚKOVÁNÍ • M.Baliková – Praha • P. Bulíčková – Praha • Doc.MUDr.J.Fiala- Brno • Prof.MUDr.H.Hrstková – Brno • M.Hylenová – Praha • Mgr.K.Heczková- Brno • M.Hrčková – Brno • RNDr.M.Hladíková –Prah • V.Langrová-Brno • D.Laštovičková- Praha • V.Lepší – Plzeň • M.Ložeková – Praha • P.Matoušková –Brno • V.Matochová – Brno • Bc.A.Packová –Brno • M.Peterková – Praha • J.Petrová– Praha • Bc.M. Pohůnková – Brno • Mgr.Z.Piskáčková – Praha • K.Poslušná – Praha • Š.Kadlecová – Praha • K.Kovaříková – Brno • ,S.Štarnochová- Brno • MUDr.J.Schwarz– Plzeň • Bc. A.Strosserová –Praha • B.Tomášková – Praha • Všem žákům, jejich rodičům, učitelům, pracovníkům školních jídelen i úředníkům městských částí, kteří se zapojili do studie • Společnosti Danone a.s.

More Related