320 likes | 513 Views
VÝŽIVA ČESKÝCH PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ Z POHLEDU VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ. TLÁSKAL P., HRSTKOVÁ H., SCHWARZ J. Praha, Brno, Plzeň. VÝZNAM VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ. Zdravotní stav je člověka je asi z 60% určován jeho životními podmínkami, výživa determinuje tyto podmínky ze 30 – 40%
E N D
VÝŽIVA ČESKÝCH PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ Z POHLEDU VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ TLÁSKAL P., HRSTKOVÁ H., SCHWARZ J. Praha, Brno, Plzeň
VÝZNAM VÝŽIVOVÝCH DOPORUČENÍ • Zdravotní stav je člověka je asi z 60% určován jeho životními podmínkami, výživa determinuje tyto podmínky ze 30 – 40% • Potřeby výživy člověka ve zdraví i nemoci, potřeby výživy k prevenci rozvoje onemocnění jsou definovány aktuálními vědeckými poznatky k této problematice • Poznatky jsou shrnuty ve stanovení referenčních hodnot jednotlivých živin. ČR akceptovala doporučení SPV, aby byly používány referenční hodnoty pro příjem živin stanovené v zemích středoevropské oblasti (Německo,Rakousko,Švýcarsko – DACH), samozřejmě se zohledněním celoevropského kontextu těchto hodnot • Studie, které jsou zaměřeny na hodnocení nutričních zvyklostí obyvatel by měly být hodnoceny z pohledu odborných poznatků o referenčních hodnotách jednotlivých živin a měly by v tomto kontextu pomáhat tvorbě výživových doporučení
STUDIE – r.2007 Místo : Praha, Brno Soubor: Zaměření studie na děti : a) navštěvujících mateřské školy (věk 4-6 let) b) nižší stupeň základní školy (věk 7-10 let) Metodika : a) obecný dotazník k charakteristice souboru b) kompletní dvoudenní jídelníček dětí (škola i domov) c) jednotné zpracování výsledků programem „Nutridan“ Metodika k hodnocení výsledků : a) obecné dotazníky byly hodnoceny podle zadání b ) stav výživy dětí byl určen podle referenčních auxologických údajů, aktuálně platných v ČR c) příjem více jak 30 živin byl posuzován v rámci doporučených referenčních hodnoty pro příjem živin – DACH d) statistika
STUDIE – r.2010 Místo : Praha, Brno, Plzeň Soubor: Zaměření studie na děti : b) nižší stupeň základní školy (věk 7-10 let) c) vyšší stupeň základní školy ( věk 11-15 let) Metodika : a) obecný dotazník k charakteristice souboru b) kompletní pětidenní jídelníček dětí (škola i domov) c) jednotné zpracování výsledků programem „Nutridan“ Metodika k hodnocení výsledků : a) obecné dotazníky byly hodnoceny podle zadání b ) stav výživy dětí byl určen podle referenčních auxologických údajů, aktuálně platných v ČR c) příjem více jak 30 živin byl posuzován v rámci doporučených referenčních hodnoty pro příjem živin – DACH d) statistika
SOUBORY SLEDOVANÝCH DĚTÍ • r. 2007 4-6leté děti – No 1087 (ch-641-59%, d- 446-41%) věk 5,2 ± 1,01 roku 7-10leté děti – No 1705 (ch-940-55%,d-765-45%) věk 8,8 ± 1,3 roku • r.2011 7-10leté děti – No 813 (ch-407, d- 406) 11-15leté děti – No 745 (ch- 351, d- 394) Celkem sledováno 4350 dětí
DENNÍ ENERGETICKÝ PŘÍJEM PODLE DACH V PROCENTECH DOPORUČENÉHO PŘÍJMUr.2007, r.2011
r.2011 – DISTRIBUCE ENERGETICKÉHO PŘÍJMU Rok 2011 – mladší a starší školní děti 7-10let 11-15let
R.2011 - PODÍL ZÁKLADNÍCH ŽIVIN NA CELKOVÉM DENNÍM ENERGETICKÉM PŘÍJMU Vysvětlivka : b) děti 7-10let c) děti 11-15 let * ZVÝŠENÉ RIZIKO ROZVOJE OBEZITY
r.2007 – DENNÍ PŘÍJEM TUKŮ V PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY Vysvětlivka : a) děti 3-6 let b) děti 7-10 let
r.2011 – POMĚR SATUROVANÝCH, MONO-NENASYCENÝCH (MUFA) A POLY-NENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN (PUFA) PŘI ZAJIŠTĚNÍ 30% ENERGETRICKÉHO PŘÍJMU (EP) TUKY VYSVĚTLIVKY : * KONZUMACE > 90 PERCENTIL * KONZUMACE <10 PERCENTIL POZNÁMKA :VÝŠŠÍ PODÍL SATUROVANÝCH MASTNÝCH KYSELIN ZVYŠUJE KONCENTRACI LDL CHOLESTEROLU 10% DĚTÍ KONZUMUJE < 50% MUFA A PŘIBLIŽNĚ 50% PUFA
R.2007 – DENNÍ PŘÍJEM BÍLKOVIN (MNOŽSTVÍ V GRAMECH A DOPORUČENÁ DÁVKA V PROCENTECH) Poznámka : a) vyšší příjem bílkovin v kojeneckém věku zvyšuje pozdější výskyt obezity b) bílkovina má příznivý sytící efekt c) vyšší příjem živočišné bílkoviny zvyšuje příjem tuků
R.2007 – KONZUMACE SACHARIDŮ (PRŮMĚRNÉ HODNOTY - MNOŽSTVÍ V GRAMECH) • Vysvětlivka : a) všech mono a disacharidů na celkovém příjmu sacharidů • b) totéž u laktózy EP – celkového energetického příjmu • POZNÁMKA : EP – monosacharidy 5-8 %, disacharidy by měly být v dávce < 10% EP • => PŘESLAZOVÁNÍ
r.2007,r.2011 - PŘÍJEM VODY A VLÁKNINYml, g / denní doporučená dávka Poznámka : 10% starších dětí přijímá přibližně polovinu doporučovaného příjmu tekutin 10% starších dětí konzumuje méně než 64% doporučovaného příjmu vlákniny
R.2007 A R.2011 PŘÍJEM MINERÁLNÍCH LÁTEKV PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY r.2007 r.2011 Příjem minerálních látek v % DD Příjem minerálních látek v % DD 1) 3-6 let2) 7-10 let 3) 7-10 let4)10 -15 let Na K Ca Mg P FeZnCu Se J Na K Ca Mg P FeZnCu Se J Poznámka :Sodík v přepočtu na NaCl: 1) 6,4g 2) 8,5 g 3)10,6g 4) 10,4g
r.2007 A r.2011 PŘÍJEM MINERÁLNÍCH LÁTEK – Na, Ca,J g,mg,μg/ procenta doporučené dávky
KONZUMACE MLÉKA, MLÉČNÝCH VÝROBKŮ A PŘÍJEM VÁPNÍKU r.2007,r.2011 Vysvětlivka: %DDD - procento denní doporučené dávky Poznámka: Kvantitatitvní hodnocení údajů musíme upřednostit před hodnocením frekvenčním
r.2007 a r.2011 – PŘÍJEM VITAMINŮ V PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY r.2007 r.2011 1) 3-6 let 2) 7-10 let Děti 3-6 let Děti 7-10 let Děti 7-10let Děti 10-15 let
r.2007 A r.2011 PŘÍJEM VITAMINŮ – D, E, KYSELINA LISTOVÁ μg, mg/ procenta doporučené dávky Poznámka: studie proběhly v zimních měsících , kritický je tak zvláště příjem vitaminu D, rovněž 10% dětí mělo příjem folátů menší než 50%, což zvláště u děvčat může být do dospělosti problematické
Odmítané potraviny v přehledu –r.2011(procento dětí odmítajících nebo ojediněle konzumujících potraviny) 7-10 let 11-15 let mlékomaso zelenina luštěninycelozrnné pečivo mléčné výrobky rybybrambory ovoce pečivo
r.2011 - Potravinová pyramida Doporučení Výsledky studie Ostatní 5 % *40,6% Mléko a mléčné výrobky 10% 13,4% Maso 10% *5.4% Ovoce a zelenina 35% 26,3% Obiloviny 40% *14,2% *Ostatní – energeticky bohaté a jinak většinou nutričně chudé potraviny( obilo- viny většinou v kombinacích s vysokým pro- centem sacharidů či tuků) či nápoje OSTATNÍ 5% *40,6%
ENERGETICKÁ A NUTRIČNÍ DENZITA POTRAVY • ENERGETICKÁ DENZITA (HUSTOTA) je definovaná jako obsah energie na váhovou jednotku potraviny Doporučovaná strava by měla mít 500-600 kJ (120-140 kcal) na 100 g potraviny • NUTRIČNÍ DENZITA (HUSTOTA) je charakterizována poměrem esenciálních živin (esenciální živiny) a energie v potravině Mezi potraviny s vysokou nutriční denzitou například ovoce a zelenina, které poskytují značné množství vitamínů a minerálních látek a relativně málo kalorií. Potraviny či nápoje, které například obsahují přidané cukry mají nutriční denzitu nízkou. • HODNOCENÉ OSTATNÍ POTRAVINY BYLY POTRAVINY S VYSOKOU ENERGETICKOU DENZITOU (HUSTOTOU) A NÍZKOU NUTRIČNÍ DENZITOU (HUSTOTOU)
POTRAVINOVÁ PYRAMIDA -r.2011 DĚTI (7-10LET) S PŘIMĚŘENOU HMOTNOSTÍ, NADVÁHOU A OBEZITOU Vysvětlivka : sd – směrodatná odchylka
SOUHRN • Výskyt obezity u dětí předškolního věku je kolem 4,6% , nadváhy a obezity u dětí 7-10letých je 15%, dětí 10-15letých je více než 12% • Denní energetický příjem ve všech sledovaných skupinách odpovídal věku. 10% dětí ve věku 7-10 let mělo energetický příjem vyšší než 130% doporučené hodnoty a větší počet děti této věkové skupiny přijímalo více energie ve srovnání k dětem starším • Podíl základních živin na energetickém příjmu byl relativně přiměřený. 10% dětí mělo vysoký příjem tuků. U všech dětí byl zjišťován zvýšený příjem saturovaných mastných kyselin (MK), nižší příjem polynenasycených MK a u 10% dětí byl zjišťován nízký příjem mononenasycených MK. • V nižších věkových skupinách byl zjišťován vysoký příjem bílkovin, ale i mono a disacharidů ve výživě
SOUHRN • 10% dětí konzumovalo 50-60% doporučovaného příjmu tekutin, 10% dětí ve věku 10-15 let mělo ve své výživě nedostatečný příjem vlákniny • Disbalance příjmu minerálních látek se projevovaly především při hodnocení sodíku, vápníku a jodu . Ve všech věkových skupinách jsme zjišťovali vysoký příjem sodíku, kde průměrná propočtený příjem kuchyňské soli u školních dětí byl více než 10gramů a 10% starších školních dětí konzumovalo více než 13,4g NaCl. U starších školních dětí byl zjišťován nižší příjem vápníku,u 10% těchto dětí byl kolem 50 a méně procent DD. Příjem jodu dosahoval 60-70% DD. 10% dětí mělo příjem jodu nižší než 38% DD.
SOUHRN • Byly zjištěny některé nedostatky v příjmu vitaminů D, E a kyseliny listové. Příjem vitaminu D z potravy odpovídal ve všech věkových skupinách přibližně 50%DD. 10% dětí mělo příjem nižší než 10%DD. Příjem vitaminu E byl u 10% dětí v rozmezí 58-72% DD. Průměrný příjem kyseliny listové byl nižší i předškolních a starších školních dětí. 10% těchto dětí mělo příjem kyseliny listové nižší než 35%DD. • Při hodnocení stravovacích zvyklostí jsme zjišťovali s věkem se snižující příjem vápníku z mléka a mléčných výrobků, špatnou konzumaci ryb, luštěnin a relativně nízkou konzumaci celozrnného pečiva. Děti konzumují vysoké procento potravin s vysokou energetickou a nízkou nutriční hodnotou.Tento aspekt výživy je jedním ze základních předpokladů pro rozvoj nadváhy a obezity dětí
ZÁVĚR,DOPORUČENÍ • V RÁMCI PREVENCE ROZVOJE CIVILIZAČNÍCH NEMOCÍ JE NUTNÉ SE TRVALE VĚNOVAT A ZLEPŠOVAT ZJIŠTĚNÉ DISBALANCE VÝŽIVY NAŠICH DĚTÍ • ZÁKLADEM JE EDUKACE OBYVATEL, EDUKACE TĚCH KDO POSKYTUJÍ STRAVOVÁNÍ DĚTEM I DĚTÍ SAMOTNÝCH • JE NUTNÉ AKTIVOVAT ODBORÍKY, KTEŘÍ SE ZABÝVAJÍ VÝŽIVOU DĚTÍ, ALE I PŘESVĚDČOVAT VÝROBCE, PRODEJCE A PROPAGÁTORY PRODEJE POTRAVIN V RÁMCI ÚČINNÉ VÝŽIVOVÉ A POTRAVINOVÉ STÁTNÍ POLITIKY K VEŘEJNÉMU ZDRAVÍ
PODĚKOVÁNÍ • M.Baliková – Praha • P. Bulíčková – Praha • Doc.MUDr.J.Fiala- Brno • Prof.MUDr.H.Hrstková – Brno • M.Hylenová – Praha • Mgr.K.Heczková- Brno • M.Hrčková – Brno • RNDr.M.Hladíková –Prah • V.Langrová-Brno • D.Laštovičková- Praha • V.Lepší – Plzeň • M.Ložeková – Praha • P.Matoušková –Brno • V.Matochová – Brno • Bc.A.Packová –Brno • M.Peterková – Praha • J.Petrová– Praha • Bc.M. Pohůnková – Brno • Mgr.Z.Piskáčková – Praha • K.Poslušná – Praha • Š.Kadlecová – Praha • K.Kovaříková – Brno • ,S.Štarnochová- Brno • MUDr.J.Schwarz– Plzeň • Bc. A.Strosserová –Praha • B.Tomášková – Praha • Všem žákům, jejich rodičům, učitelům, pracovníkům školních jídelen i úředníkům městských částí, kteří se zapojili do studie • Společnosti Danone a.s.