1 / 24

Zákon o sociálních službách Zkušenosti a výzvy do budoucna Václav Krása

Zákon o sociálních službách Zkušenosti a výzvy do budoucna Václav Krása. Seminář: Současnost a perspektiva sociální péče Litomyšl 20. září 2007. Příspěvek se zabývá ekonomikou služeb. rostoucí výdaje na výplatu příspěvku na péči

gage-pierce
Download Presentation

Zákon o sociálních službách Zkušenosti a výzvy do budoucna Václav Krása

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zákon o sociálních službáchZkušenosti a výzvy do budoucnaVáclav Krása Seminář: Současnost a perspektiva sociální péče Litomyšl 20. září 2007

  2. Příspěvek se zabývá ekonomikou služeb • rostoucí výdaje na výplatu příspěvku na péči • V současné době je nejvíc diskutovanými tématy v oblasti sociálních služeb • problémy poskytovatelů v ekonomické oblasti

  3. Příspěvek na péči • Dle údajů MPSV ČR • Celkové měsíční výdaje na výplatu PnP vykazují stabilní objem v intervalu 1 až 1,1 mld. Kč, což v predikci celkového ročního čerpání znamená cca 12,5 mld. Kč. • Celkový počet uznaných nároků na dávku se pohybuje mezi 220 až 228 tisíci, ovšem dá se předpokládat další nárůst počtu oprávněných osob až do počtu 240 tisíc.

  4. Příspěvek na péči • Největší počet dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje I. stupeň, tj. cca 102 000 dávek, což představuje 46,5 % z celkového počtu dávek. II. stupeň 80 000 (36,5%), III. stupeň 36 000 (16%), IV. stupeň 2 000 (1%). • Největší objem výplaty dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje II. stupeň, tj. cca 410 mil. Kč, což představuje 43% z celkového objemu čerpání. I. stupeň 220 mil.Kč (23%), III. stupeň 305 mil. Kč (32%), IV. stupeň 25 mil. Kč (2%).

  5. Komentář k údajům MPSV ČR • Výdaje na výplatu Pnp jsou vyšší než bylo očekáváno • Očekávaný počet příjemců dávek také překročil očekávání • Nejvyšší počet příjemců I. stupně se dal očekávat, překvapuje mimořádně nízký počet příjemců IV. stupně

  6. Výhrady k příspěvku na péči • Příliš vysoké čerpání prostředků na výplatu Pnp • Měkké podmínky na získání I. stupně závislosti a s tím spojené vysoké výdaje na výplatu Pnp • Riziko zneužití Pnp – rodinou, uživatelem • Nedostatečná výše Pnp především u III. a IV. stupně míry závislosti

  7. Výhrady k příspěvku na péči • Výše nestačí na nákup služby • Nejasný účel příspěvku pro uživatele • Úbytek uživatelů ve službách • Nepřipravenost pro posuzování (kapacita, odbornost), absence metodiky – rozdílné posuzování

  8. Komentář k výhradám k Pnp • Velké výdaje na Pnp • jsou logické, očekávatelné, původní odhad 9 mld. Kč nepočítal se zvýšeným zájmem vzhledem k finanční výši Pnp, vycházel především ze součtu zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o osobu blízkou • špatně nastavené finanční rozdíly mezi jednotlivými stupni Pnp

  9. Komentář k výhradám k Pnp • Měkké podmínky na získání I. stupně závislosti a s tím spojené vysoké výdaje na výplatu Pnp • nesouhlasím s tvrzením o měkkých podmínkách – 12 úkonů je dost. Problém je ve výši příspěvku, který motivuje k získání „za každou cenu“. I údaje MPSV ukazují I. stupeň jako finanční problém. • řešení: snížení výše příspěvku je politický problém, vytvořit škálu podstupňů (dva až čtyři) a odstupňovat Pnp 500,- až 2000,- - na základě místníhosociálního šetření

  10. Komentář k výhradám k Pnp • Riziko zneužití Pnp – rodinou, uživatelem • nejčastější argumentace proti pojetí Pnp, problém existuje, ale je přeceňován, vychází ze strachu poskytovatelů o klientelu • zákon záměrně kodifikoval hotovostní pojetí Pnp – preference rodinné a sousedské pomoci • pomoc je možné realizovat i v místech bez poskytovatele ss • řešení: kontrola, jasně určit způsob zajištění služby, výrazně diferencovat výši Pnp při zajištění služeb akreditovaným poskytovatelem či rodinou, sousedy

  11. Komentář k výhradám k Pnp • Nedostatečná výše Pnp především u III. a IV. stupně míry závislosti • vážný problém, tito příjemci realizují převážně část či celý Pnp u akreditovaných poskytovatelů, jsou často v nevýhodné situaci při dojednávání smluv, rozsah nutných služeb neodpovídá výši Pnp - řešení – přerozdělit ušetřené prostředky z restrukturalizace Pnp v I. stupni

  12. Komentář k výhradám k Pnp • Výše nestačí na nákup služby • to je sice konstatování pravdivé vyplívající z neznalosti filozofie zákona • není reálné, aby Pnp pokryl plně náklady služby, poskytovatel má mít vícezdrojové financování. Obdobný systém je v zahraničí. Směrováním veřejných prostředků je možné regulovat síť, přesto posílit finanční participaci uživatele – především ve III. a IV. stupni Pnp

  13. Komentář k výhradám k Pnp • Nejasný účel příspěvku pro uživatele • uživatelé (mimo institucionální služby) často uvádějí, že neví na co příspěvek využít – léky, pomůcky, platit příbuzným apod., uvádějí také služby, ale především senioři si nedovedou často představit konkrétní úkony • příští novela zákona – prováděcí vyhlášky by měly lépe popsat účel Pnp, sociální pracovníci by měli umět vysvětlit účel Pnp a samozřejmě je to také úlohou poraden

  14. Komentář k výhradám k Pnp • Úbytek uživatelů ve službách - statisticky není prokázán, je to obava některých poskytovatelů, dojde nepochybně k pohybům klientů od různých poskytovatelům k jiným, je to věc žádoucí

  15. Komentář k výhradám k Pnp • Nepřipravenost pro posuzování (kapacita, odbornost), absence metodiky – rozdílné posuzování • vážný problém systému, přiznání příspěvku trvá neúměrně dlouho, chybí posudkový lékaři, dochází k rozdílnému posuzování v jednotlivých pověřených obcích, není jednotná metodika, jednotný přístup, je obava z přiznání IV. stupně • řešení: vrátit celý systém posuzování a správy Pnp pod státní správu, systém posuzování musí být na celém území jednotný

  16. Výhrady k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Největší výhrada poskytovatelů • poskytovatelé dostanou na provoz služeb méně finančních prostředků než v roce 2006 • tvrzení není pravdivé • podle údajů MPSV ČR tvořily dotace v roce 2006 necelých 8 mld. Kč, v letošním roce tvoří dotace včetně odhadovaných příspěvků uživatelů služeb více než 11 mld. Kč • výši skutečných disponibilních prostředků může ovlivnit ještě přístup obcí

  17. Výhrady k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Dotace poskytovatelům jsou - nevyvážené přidělování dotací různým typům služeb • střet zájmů na úrovni krajů • netransparentnost a absence jednotné metodiky • dotace nedává stabilitu službám

  18. Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Nevyvážené přidělování dotací různým příjemcům a typům služeb • z údajů MPSV ČR jednoznačně vyplývá, že nejvíce prostředků obdržely poskytovatelé zřizované kraji, případně obcemi • dotace byly nejvíce směrovány do institucionálních celoročních pobytových zařízení, pokrývaly základní rozpor – klienty sou občané bez nároku na Pnp, či poskytovaný v I. či II. stupni. Ostatní druhy služby tuto výsadu nemají

  19. Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Střet zájmů na úrovni krajů - jedna ze zásadních výhrad proti současnému způsobu dotačního řízení – kraje se podílejí na hodnocení projektů a sami jsou největší provozovatel sociálních služeb. Snaha krajů, aby plně rozhodovaly o dotacích by mohla způsobit různou úroveň soc. služeb. Tento problém dnes řeší v řadě okolních zemí

  20. Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Netransparentnost a absence jednotné metodiky • dosud není Národní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, • v řadě krajů dosud nejsou krajské plány rozvoje sociálních služeb – posuzování žádostí je tudíž velmi nesystematické a netransparentní

  21. Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Dotace nedává stabilitu službám • zcela zásadní problém • rozvoj sociálních služeb nelze očekávat bez jistoty poskytovatelů, že dostanou za svoje služby zaplaceno

  22. Komentář k výhradám k dotacím poskytovatelům sociál. služeb • Řešení: - financování sociálních služeb musí nastavit stejné podmínky pro všechny, musí dát jistotu poskytovatelům, že za poskytnutou službu dostanou zaplaceno. Část ceny uhradí uživatel, část přispěje zřizovatel či zadavatel. Další část – příspěvek na realizovanou službu z veřejných zdrojů na základě stanovené ceny. Nárokový příspěvek po splnění stanovených kriterií.

  23. Závěrem • V oblasti Pnp lze přistoupit na parametrické změny příspěvku především v I. stupni. • Výše Pnp může být výrazně odlišná pokud jsou služby zajišťovány v rodině či agenturou • Často zmiňované vouchery by byly krokem zpět, lze je použít pouze v omezené míře. • Dotační řízení nelze v této podobě dále prodlužovat. Cestou je příspěvek na realizovanou službu.

  24. Děkuji za pozornost!

More Related