330 likes | 531 Views
EDR a další vlivy na vývoj hutnictví v ČR . Ceny a trendy ve vývoji cen energií Brno, 15. 9. 2008. Vladimír TOMAN Hutnictví železa, a.s. Obsah: Hutnictví železa – krátký přehled EDR REACH EU ETS – obchodování skleníkovými plyny Ceny surovin pro hutní výrobu IPPC Závěr.
E N D
EDR a další vlivy na vývoj hutnictví v ČR Ceny a trendy ve vývoji cen energií Brno, 15. 9. 2008 Vladimír TOMAN Hutnictví železa, a.s.
Obsah: • Hutnictví železa – krátký přehled • EDR • REACH • EU ETS – obchodování skleníkovými plyny • Ceny surovin pro hutní výrobu • IPPC • Závěr
1. Hutnictví železa – krátké seznámení Výroba oceli cca 7,0 mil.t/rok poměr kyslíkové procesy/EOP 90 / 10 % Poměr dlouhé/ploché výrobky 65 / 35 % Poměr trubky bezešvé/svařované 60 / 40 % Ocel odlitá na ZPO cca 88 % Ocel odlitá do ingotů cca 9 % Ocel tekutá pro výrobu odlitků cca 3 %
aglomerace koksovny vysoké pece EOP 10% kyslíkové procesy 90% ocel odlitá na ZPO 88%, ocel odlitá do ingotů 9%, tekutá ocel pro slévárny odlitků 3% Výroba oceli
Navazující provozy • Válcovny za tepla i za studena (z ingotů, kontislitků, válcovaných polotovarů)) • výroba bezešvých trubek (z ingotů, kontislitků, válcovaných polotovarů) • výroba svařovaných trubek • kování a lisování (zápustkové i volné) (z ingotů, kontislitků, válcovaných polotovarů) • válcovny pásů za studena (do šířky 600 mm) • výroba profilů ohýbaných za studena • tažírny drátu
Do hutí vstupuje uhlí (koksovatelné, energetické) • V procesu výroby koksu, surového železa a surové oceli vznikají procesní plyny • koksárenský • vysokopecní • konvertorový • které se dále využívají zpětně v hutních výrobách a částečně v podnikových teplárnách pro výrobu energií pro metalurgické výroby (kyslík, stlačený vzduch, pára, teplo, a jiné) • Plyny jsou druhotné energetické zdroje • Plyny jsou vysokoemisní – na 1 TJ energie vyprodukují 3 - 4x více emisí CO2 než zemní plyn.
Základní energetický mix v hutnictví (%) 1997 2007 uhlí 54 48 zemní plyn 44 45 elektřina 2 7 Podíl jednotlivých technologií na měrné PEN (%): výroba koksu + aglomerátu + surového železa ……. cca 62 výroba oceli ………………………………………………. cca 7 výroba válcovaného materiálu ……………………….. cca 16 výroby ostatních výrobků …………………………….. cca 15
Orientační rozdělení nákladů v sektoru hutnictví železa vstupní materiály : 70% vstupní energie : 20% mzdy : 10%
2. EDR • Směrnice 2003/96/EC – energie dvojího užití • zákon 261/2007 Sb, část 45, 46 a 47 • energie osvobozené od zdanění – NACE DJ27 (dnes NACE DJ24) • výroby v oboru metalurgie – přesné vymezení nebylo provedeno, rozsah osvobození záleží na příslušné celní správě • pro II. a další etapy EDR nevidíme žádný důvod, protože je zde na všechna odvětví řada dalších vlivů, především EU ETS po roce 2012
3. REACH (nařízení 1907/2006/EC) Registration (registrace látky) Evaluation (hodnocení registrací a látek) Authorisation (povolování látek a přípravků uváděných na trh) Restriction (omezování látek a přípravků) CHemicals.
K nařízení se vytvářejí tzv. RIP (REACH Implementation Projects) – prováděcí předpisy Z metalurgie se dotýká všech provozů podniků. Vyžaduje velké množství administrativní práce a vedlejších nákladů.
Prodej výrobků: • Tekuté oceli, litiny a železa podle aktuálních znalostí a návrhů podléhají REACH. • REACH podléhají meziprodukty, které se dodávají k dalšímu přepracování do chemických závodů – např. • surový černouhelný dehet • surový koksárenský benzol, • kapalná síra • síran amonný (NH4)2 SO4.
Z hutí se dále prodávají jako výrobky • granulovaná vysokopecní struska pro stavebnictví a cementářství • umělá hutná kameniva pro stavebnictví • železitá konkrece pro výrobu slínku v cementárnách • směs umělých kameniv a hutních sutí pro sanační a rekultivační práce • a řada dalších výrobků.
Provést předregistraci látek v termínu 1.6. – 1.12.2008 Pro předregistrované látky platí termíny registrace: do 31.5.2010 pro látky nad 1000 t/rok do 31.5.2013 pro látky nad 100 t/rok do 31.5.2018 pro látky nad 1 t/rok. Hutě mají především látky nad 1000 tun, orientační náklady na zkoušky v letech 2009 a 2010 min. 2,5 až 3 mld. Kč.
4. EU ETS – obchodování skleníkovými plyny NAP2 - na léta 2008 - 2012 - nižší rozpis pro sektor i velké podniky než je skutečnost → nutno dokupovat povolenky, - možno získat kredity ERU (projekty JI) nebo CER (projekty CDM) do výše 10% z přídělu na celé pětileté období – možné nerovnoměrné čerpání – možnosti získání: - nákup povolenek od zprostředkovatelů - investovat do specializovaných uhlíkových fondů - spolupráce s developery (investice, modernizace) - stát prodává přebytek povolenek (oproti KP)
NAP3 - Obchodování s povolenkami po roce 2012 • - návrh novely směrnice – cílem snížení emisí CO2 oproti roku 1990 o 20%, pro podniky již zahrnuté do EU ETS o 21% oproti roku 2005 (pro nás velmi nevýhodné) • - pro hutě platí i nadále emise CO2, příloha 1 zůstává stejná (není nové zařízení), • - návrh vypustit z EU ETS zařízení • s alokovanými emisemi méně než 10 000 povolenek, • s instalovaným tepelným výkonem méně než 25 MW.
Národní objem dostupných povolenek – vychází se z upraveného NAP II a aplikuje se snižující faktor s roční progresí o 1,74 %. Snížení Národního objem dostupných povolenek pro jednotlivé roky je ze základu uvedeného v NAP II. 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 91,8% 90,2% 88,6% 87,1% 85,6% 84,1% 82,6% 81,2%
27 – Výroba kovů vč. hutního zpracování - příděl povolenek zdarma: rok 2013 - 5 609 820 rok 2014 - 4 677 364 rok 2015 - 3 790 492 rok 2016 - 2 948 039 rok 2017 - 2 083 747 rok 2018 - 1 391 853 rok 2019 - 675 920 rok 2020 - 0 Celková potřeba cca 13 mil. povolenek
Spotřeba finálních ocelářských produktů Základem prognóza EuroStrategy Consultants, 2005 Při meziročním růstu spotřeby v ČR o 6,5% (3,9%) uvažováno s nárůstem výrob cca 3,0% meziročně z dnešní výroby cca 7,0 mil.t/rok až na cílovou výrobu oceli cca 8,3 mil.t/rok v roce 2015 a dále. Studie v roce 2008 upřesněna: v roce 2017 by spotřeba hutních výrobků mohla dosáhnout cca 2 miliardy tun. Meziroční nárůsty spotřeb v přistupujících zemích včetně ČR by měly v období let 2006-2017 dosahovat cca 6%. Prognóza firmy PriceWaterhouseCoopers Deutschland z jara 2008: předpokládá se v roce 2020 celková spotřeba oceli 2,2 miliardu tun, přičemž tempa růstu spotřeb v jednotlivých zemích a regionech jsou obdobná jako u studie EuroStrategy Consultants.
Měrná emise: nebude se měnit, zůstává – proti sobě působí: - snižování měrné emise z technologií (= pokles emisí) - nárůst nových zařízení pro tepelné zpracování (= nárůst emisí) - nárůst výrob materiálů s vyššími užitnými vlastnostmi (= nárůst) Potenciál snižování emisí v hutnictví Metalurgické výroby jsou založeny na chemických reakcích, kdy objem emisí CO2 je předurčen uhlíkem, který vnášejí do procesu přírodní vstupní suroviny a není proto možné výrazné ani skokové snížení měrných emisí CO2.
Při výrobě koksu, surového železa a oceli vznikají v průběhu chemických procesů procesní plyny (koksárenský, vysokopecní, konvertorový), které jsou jímány a jako druhotné energetické suroviny využívají se zčásti zpětně pro zajištění vlastní metalurgické výroby, pro ohřevy v navazujících stupních technologických stupních výrobního procesu a zčásti pro výrobu energií pro hutní výrobu v podnikových teplárnách. Objemy těchto plynů, druhotných energetických surovin, které emitují na 1 TJ energií 3–4 násobek emisí CO2 než zemní plyn, jsou zcela závislé na použitých surovinách v hutnictví a tato skutečnost limituje možnosti snižování emisí CO2.
Celkový emisní faktor za sektor, zahrnující i výrobu energií v podnikových teplárnách, se v období let 1999 – 2005 pohyboval v rozmezí 1,98 – 2,14 t CO2/t oceli a zcela odpovídá dosahovaným faktorům v EU (např. International Energy Agency uvádí emisní faktor 1,9 t CO2/t oceli bez podnikových tepláren).
Dopady návrhu směrnice: • výrazné ekonomické, • - dlouhodobá nejistota - z pohledu investorů je často výhodnější nechat v provozu stávající zastaralé zařízení namísto investice do nové technologie. Proto je nutno stanovit citlivá odvětví dříve než v letech 2010/2011, • - možný přesun těchto výrob mimo působnost systému ETS, často při vyšší produkci skleníkových plynů než při výrobě v EU (carbon leakage),
Orientační nárůsty cen železných rud • rok 2004: + 18,64 % • rok 2005: + 71,50 % • rok 2006: + 19,00 % • rok 2007: + 9,50 % • rok 2008: + 65 až 96,5 % podle typu rudy
Růsty cen a nákladů v hutnictví železa ČR v roce 2007 oproti roku 2006 • + 9,50 % - růst cen železných rud • + 25,00 % - růst cen šrotu • + 9,00 % - růst cen elektrické energie • Růst cen produkce v průměru o 8,5 % meziročně • (růst cen tlumen např. poklesem materiálové náročnosti, • poklesem mzdové náročnosti).
Uvedené trendy se dají předpokládat i nadále, protože se spotřeba hutních výrobků má z dnešních 1,2 mld. tun/rok zvýšit na • 1,5 mld. tun v roce 2015, • 2,2 mld. tun v roce 2020, • 3,0 mld. tun v roce 2030. • Zdroje surovin, paliv a energií jsou však celosvětově omezeny. • Není nutno zasahovat do tohoto vývoje ještě dalšími administrativními nástroji.
6. IPPC Výrazný tlak na instalaci zařízení, která mají nižší emisní limity než povoluje složková legislativa a BREF. Znamená to v některých případech zvýšení nákladů na technologie 2 – 3násobně oproti stavu, kdy by byly plněny emisní limity podle složkové legislativy i uvedené v BREF.
7. Ostatní vlivy • Jedná se o celou řadu problematik spojených s ochranou životního prostředí a jejich ekonomickými dopady do hospodaření podniků: • ochrany vod, • ochrana ovzduší, • problematiky odpadů a druhotných surovin.
8. Závěr Z uvedených údajů vyplývá, že na obor metalurgie i jiné působí a bude působit současně mnoho různých vlivů zvyšujících jeho náklady (známé i ještě nekvatifikovatelné). Považujeme proto práce na II. etapě EDR za předčasné a nadbytečné.
Děkuji za pozornost Kontakt: tel. +420 271 025 118 +420 603 448 546 e-mail: vladimir.toman@cbox.cz, vladimir.toman@hz.cz