Občanská společnost

1. Občanská společnost Alena Řiháková jaro 2011 alkari@centrum.cz

2. Studium občanské společnosti • Multidisciplinární přístup: antropologie, ekonomie, filosofie, politologie, právo, sociologie,… • Antropologie využívá transdisciplinární přístup  tj. poznatků různých vědních oborů. • Nejasná terminologie spojená s různými přístupy, pojetími a názory. Ekonomie Právo Občanská společnost Sociologie Politologie Filosofie ANTROPOLOGIE

3. Historie pojmu • Antika-konec 18. století: Termín občanská společnost (lat. civilissocietas) synonymem městské politické společnosti či státu. Tento význam vtisknut M. T. Cicerem (106-43 př. n. l.), znovu užíván kolem roku 1400. http://original.britannica.com/eb/article-9082616/Marcus-Tullius-Cicero

4. Koncept občanské společnosti • V pozdně novověkých koncepcích je pojem občanské společnosti protikladem necivilizovanosti (vlastní despotickému a hypotetickému přirozenému způsobu vlády) – opakem je stav vlády práva, vztahy a spory jsou upraveny právem, převládá slušnost a občanské partnerství. • Občanská společnost: městský způsob života, aktivní občanský život, obchodní dovednosti, výrazný morální náboj a etická sféra života. • Klíčové je oddělení občanské společnosti od státu. • Na přelomu 19./20. století se občanská společnost odděluje a distancuje i od trhu a jeho negativních souvislostí https://www.msu.edu/~lotz/classes/f2006intersubjectivity/

5. Koncept občanské společnosti http://18-stoleti.navajo.cz/ • Význam dobrovolné, spontánní činnosti občanů ve veřejném zájmu začal vystupovat do popředí v 19. století… • souvislosti: růst moci státu (po VFR) industrializace (spojena s hmotnou i mravní bídou) sekularizace (Armáda spásy-křesťanský základ, nicméně vlastní, na církvi nezávislá organizace národní hnutí (České prostředí, kde národ nemá svůj stát). http://blogs.princeton.edu/writingart2/archives/2004/11/page_one.html

6. Společnost Modernizace, urbanizace Mobilita Na státu nezávislá hospodářská moc Zhroucení tradičních struktur místní organizace Stmelování společnosti na základě veřejné společné komunikace Nosič:jazyk B/ „nové národy“ se organizují mimo stát cíle: nejdříve kulturní a jazykové… Poté politické A/ národní a jazykově homogenní státy posílení demokratických tendencí

7. Koncept občanské společnosti • Sociokulturní: • Občanská společnost, dle generalistů, představuje celou společnost či politický systém, který je spojen s určitými rysy (například volným trhem, kultivovanými vztahy mezi lidmi). Představiteli tohoto proudu jsou například Ernest Gellner (1925–1995), Victor Pérez-Díaz. http://www.phillwebb.net/topics/society/Gellner/Gellner.htm

8. Maximalisté jsou představiteli tzv. deštníkového konceptu (umbrella-like concept), dle kterého je občanskou společností vše, co stojí mimo stát a rodinu, tedy i veřejné mínění, politické strany, vysoké školy atd.. Občanská společnost potřebuje trh jako civilizující prostředek. Trh posiluje sebevědomí, učí toleranci a smyslu pro pluralitu. Občanská společnost je podobně jako i jiné sféry oblastí egoismu, individuálního sobectví a svobodného naplňování soukromých cílů. Nicméně spolu s odpovědností a občanským sebeuvědoměním vytváří dynamickou podporu. Zástupci tohoto pojetí v českém prostředí jsou Charles Taylor (*1931), Petr Pithart (*1941) či Václav Havel (*1936). http://www.cojeco.cz/index.php?s_lang=2&detail=1&id_desc=385897

9. Minimalisté („Občanská společnost u těchto autorů označuje především doménu kulturních předpokladů, zažitých tradic, hodnot a norem, implicitně sdílených způsobů a mravů, jež podmiňují myšlení i jednání každého člena společnosti. Občanská společnost je zde synonymem hodnotového konsensu, rozvinuté komunity, jež je svázána těsnou sítí interpersonálních vztahů loajality, závazků a solidarity….“ OS: odlišení od státu, ekonomiky a sfér, které neposkytují oporu pro vzájemnou solidaritu. Navazují na Alexise de Tocquevilla a Antonia Gramsciho. Tento přístup je využit pro vymezení antropologie občanské společnosti (Jeffrey Alexander). Současní levicoví autoři: Habermas . Ekonomické čili redukcionistické pojetí – současné podoby: levicové (socialismus, komunismus-beztřídní znamená bezkonfliktní), kapitalistické (minimalizace role státu, svoboda volby). Marx: OS výsledkem historického vývoje, stát je donucovací instituci, která odráží a rozvíjí konkrétní, historicky dané zájmy občanské společnosti. http://www.yale.edu/sociology/faculty/pages/alexander/

10. Maximalisté, OS: synonymum nestrannosti, nositelka univerzálních a transcendentních hodnot. Trh jako civilizující prostředek, OS nemyslitelná bez trhu. Trh posiluje sebevědomí, učí toleranci a smyslu pro pluralitu. Všechny velké organizace usilují o moc a vliv. OS je také oblastí egoismu, individuálního sobectví a svobodného naplňování soukromých cílů, nicméně je–li spojeno s odpovědností a občanským sebeuvědoměním  dynamická podpora. OS je konkurenční vůči demokracii. Soudy, instituce masové komunikace, výzkumy veřejného mínění, univerzity, politické strany, tržní hospodářství,…veřejná sféra Minimalisté Sociologie, představitelé NNO: termín občanský sektor, občanská sféra OS je protikladem státu a trhu, kteří nepodporují solidaritu a občanský étos. Odmítají taktéž církevní instituce. Hlavní formy OS: dobrovolné asociace a sociální hnutí.

11. Terminologie • Třetí sektor: kromě státu a trhu máme třetí sektor • Neziskový sektor: nevýdělečný; zásada nerozdělování zisku; not for profit nezaměřené na zisk • Nestátní neziskový sektor: oblast mimo stát a trh • Nevládní: z angl. non-governmental , dříve označení mezinárodních občanských sdružení při OSN – lépe nestátní • Nezávislý sektor: užívání ve VB • Dobrovolnický sektor: užívání v USA, podtrhuje dobrovolný aspekt OOS

12. Terminologie Občanská společnost = občanský sektor + neformální občanské aktivity + hodnoty, normy, zvyklosti (občanský sektor = organizovaná občanská společnost). Občanský sektor: Vychází ze sektorového rozdělení národního hospodářství; ekonomický pohled.

13. Klíčové termíny Národní hospodářství Neziskový (netržní) sektor Ziskový (tržní) sektor (a.s., s.r.o., v.o.s.,…) Hlavní motiv: zisk. Tržní mechanismus. Sektor nestátní (třetí sektor) Sektor domácností Neziskové, neformální, soukromé. Sektor veřejný Rozhoduje se v něm veřejnou volbou, podléhá veřejné kontrole, řízen veřejnou správou, financování: veřejné finance. PO (příspěvkové organizace) Pokuste se vymyslet konkrétní příklady institucí jednotlivých sektorů.

14. Etapy vývoje české občanské společnosti Od poloviny 19. století-1938 Od poloviny 19. století-1918 Rakouské období 1918-1938 První československá republika 1938-1989 Totalitní režimy Po roce 1989 - současnost

15. Od poloviny 19. století-1918.Utváření občanské společnosti • Existence podmínek pro rozvoj občanských principů ze strany státu: chybí přirozený vztah OS ke státu (strach – ohrožení národů). • Oproti této situaci většina občanských společností západní Evropy vznikala v emancipaci vůči konsolidovanému národnímu státu. • Odstup od šlechtické elity během utváření moderního národního státu - nekritičnost v absolutizaci národních hodnot. • Občanský princip v emancipaci české společnosti – spíše národní princip • Česká společnost se emancipovala vůči státu – ne-liberálně/ na národním principu! (chybí názorová a zájmová pluralita, jde o boj dvou etnik, a proto snaha o jednotné vnitroskupinové jednání) http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%AD

16. Spolkové tradice V letech 1895-1951 evidoval tzv. spolkový katastr pražského policejního ředitelství na území Prahy celkem 18 000 spolků a jim na roveň postavených organizací a sdružení. V roce 1893 více než 2000 nadačních institucí Do r. 1848: vliv osvícenství, romantismu a národního hnutí • Tajné spolky (svobodní zednáři-mezinárodní propojení, volnomyšlenkářství/absolutismus) • Učené společnosti (Královská česká společnost nauk) • Spolky hospodářské k povznesení produkce (Společnost orby a svobodného umění v Království českém) • Dobročinné organizace zřizující ústavy, podpůrné a pojišťovací spolky • Mecenášské spolky http://www.svobodnezednarstvi.snadno.eu/Prilohy.html

17. Spolkové tradice Mecenášské spolky • Gaius Cilnius Maecenas 70-8 p.K., důvěrník císaře Augusta; podporoval umění: Publius Vergilius Maro, Quintus Horatius Flaccus či Sextus Propertius • František Antonín hrabě Špork (1662-1738): Myslivecký řád sv. Huberta; Petr Brandl, Matyáš Braun, • Josef Hlávka - překlad Shakespeara, Aleš, Vrchlický, Zeyer, Dvořák, Sládek, Hynais; Hlávkova nadace (1904 poslední vůle, 1908-2008) • Vzdělávací a kulturní instituce (Matice česká, Královská česká společnost nauk…) spolufinancované nadačními aktivitami www.britannica.com www.veda.cz/article.do?articleId=21019

18. 1720: Jan Petr Straka hrabě z Nedabylic odkázal majetek na výstavbu internátu vzdělávajícího chudé syny ze šlechtických rodin – postaven až na konci 19. století: Strakova akademie, 30. léta 20. století majetek státu, od roku 1945 sídlo Vlády. • Od poloviny 19. století začíná převládat sdružování a občanské aktivity na světském a nenáboženském základě (nad náboženským). • 1818 Vlastenecké muzeum (při Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách). • 1831 Matice česká, 1854 Matice moravská, 1877 Matice opavská (česky psaná odborná literatura a osvěta) • 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách (rozvoj kapitalismu a české podnikatelské sféry). • 1845 Měšťanská beseda (soc. a intelektuální elita – diskuze) • 1861 Hlahol, 1862 Sokol • 1863 Umělecká beseda • Polarizace národnostní: 1862: Německé kasino http://hlaholtabor.blog.cz/galerie/ostatni/obrazek/23655988

19. 1848 porevoluční neoabsolutismus • Apolitizace spolků • Jediný povolený národnostní spolek: Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze 1850) • Hospodářské, okrašlovací a charitativní spolky Rozpad bachovského absolutismu 1860/1 1867 Liberální spolkový zákon • Potravní spolky, dobrovolné hasičské sbory, Klub českých turistů 70. léta 19. stol. radikalizace dělnického hnutí • Dělnické odbory 40% spolků v celé monarchii na českém území. Spolkový život do roku 1918 spíše náhrada státu než prvek (obsah OS) vyvažující stát, etnická hlediska. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Bach

20. Od 60. let 19. století: • Tělovýchovné a vlastenecké spolky, ženské spolky: Americký klub dam 1865 (Vojtěch Náprstek a Karolína Světlá); 1871: Ženský výrobní spolek (zaměstnání a obživa vdovám padlých vojáků), Eliška Krásnohorská: Spolek pro ženské studium Minerva (založil první dívčí gymnázium v Rakousku-Uhersku). • 1864: Velvary dle německého vzoru založily dobrovolný hasičský sbor (a následovaly další) http://sechtl-vosecek.ucw.cz/galerie/vystava1929/28_deska2256.html

21. 1918-1938 • Hospodářská prosperita, politické autority-osobnosti (Masaryk, Švehla) • Poválečné uspořádání ve jménu národa/Němci-3miliony. Právo menšin ve státoprávním smyslu bylo odepřeno, pouze občanská práva jednotlivcům - mezera demokracie. • Nepružnost systému (politická elita stejná jako před válkou)/generační proces. • 30.léta-hospodářská krize-prohloubení nacionální polarity čes. a něm. hospodářského prostředí. • OS: vazba na politické strany, uplatnění svého vlivu a zájmu-symbióza.

22. Spolková tradice Po roce 1918: do popředí zájmové hledisko • Hospodářská krize – význam charitativních a humanitárních organizací. • Nadační instituce – studentské nadace četné za monarchie, socialistický režim přetrvala jen nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. • Dělnická hnutí • Legionářské spolky (Československá obec legionářská) • Studentské a podnikatelské spolky • Spolkové organizace bezvěrců • Mládežnické hnutí (Svaz české mládeže socialistické) • 1921 Armáda spásy http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clopomc

23. Zahraniční vlivy: 1914 Junák (navazuje na skautské hnutí v Británii a USA). • 1919 ČČK (předsedkyně dcera prezidenta Alice Masaryková). • 1919 Masarykova liga proti tuberkulóze http://sechtl-vosecek.ucw.cz/galerie/vystava1929/19_deska2267.html

24. 1938-1989 • Totalitní režimy, struktura OS ničena ve jménu národa a proletariátu • Nacistická okupace, spolky okamžitě či postupně rozpuštěny • Předváleční příslušníci spolků (Sokol, Junák) – protinacistický odboj • Národní odborová ústředna zaměstnanecká, Radost ze života (sdružování občanů v souladu s idejemi) http://www.ustrcr.cz/cs/audio-archiv-manifestace-staromstske-namesti-420602

25. 1938-1989 • Po roce 1948 • Národní fronta – zastřešuje sdružení, zájmová sdružení politizována, organizovanost občanů značná… • Společnost: stát „vnucen“, A/ obrat do soukromí, ochrana a kultivace národních, náboženských hodnot, tradic, symbolů. • B/ znehodnocení veřejné sféry a politiky - vlastní veřejná sféra mimo oficiální politiku státu - po r. 1989 přecenění politiky jako hledání dobra, pravdy, panství odborníků, vědy a odbornosti… • Období přetrvala pouze Hlávkova nadace. • V šedé zóně mezi oficiální mocí a společností: ekologická oblast: 1974: Hnutí Brontosaurus, 1979: Český svaz ochránců přírody • Charta 77: Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) 1978

26. Typologie organizací • Z hlediska členství: Členské organizace (o. s., družstva, odbory), mají institut členství a členskou základnu. Nečlenské organizace (nadace, NF, o. p. s.), nemají členy ale pracovníky a členy správních orgánů. • Z hlediska typu činnosti: Servisní (poskytují služby členům i nečlenům, soc., zdravotní a vzdělávací) Zájmové (členům i klientům nabízí realizaci zájmů, sebevyjádření, trávení volného času) Advokační (veřejná obhajoba zájmů členů, skupin obyvatelstva…) • Z hlediska prospěšnosti: Vzájemně prospěšné Veřejně prospěšné

27. Právní formy OOS • Občanská společnost: Organizovaná Neorganizovaná (občanské iniciativy…) Právní formy: Občanské sdružení Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Evidovaná právnická osoba církve

28. Strukturálně-operacionální definice NNO (Anheier a Salamon) • Organizované (institucionalizace struktury: zřizovací listina, organizační struktura) • Soukromé (institucionálně oddělené od vlády, nikoli od státních financí!, které jsou pro ně velmi významné) • Nerozdělující ziskvlastníkům (veškeré zisky jsou vloženy zpět do činnosti) • Samosprávné (vnitřní struktura a stanovení řídících a kontrolních kompetencí) • Dobrovolné (v různé intenzitě)

29. Občanské sdružení Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Registrace MV ČR (registrační princip: registrační orgán prověřuje podklady pro zápis a zákonnost). Návrh na registraci podává tříčlenný přípravný výbor (alespoň jedna osoba musí být starší 18 let): stanovy (stanoveny výborem, podepsány a dvojí provedení na MV). Zánik: Dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením a jiným sdružením, pravomocným rozhodnutím MV. Příklady: Rybáři, včelaři, ČČK, myslivecká sdružení, tělovýchovné jednoty…

30. Občanské sdružení • Stanovy: název, sídlo, cíl činnosti (není omezen), podmínky vzniku členství a práva a povinnosti členů sdružení, orgány sdružení, způsob jejich ustanovování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o registračních jednotkách, zásady hospodaření. • MV může registraci odmítnout dle §8 ZSO.

31. http://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/77dfc5c8eb5fbc14a0e54600272a66b8/stat_NNO_tabulka_1990_2008.pdfhttp://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/77dfc5c8eb5fbc14a0e54600272a66b8/stat_NNO_tabulka_1990_2008.pdf

32. Základní teorie neziskových organizací Teorie informační asymetrie Spotřebitelé postrádají dostatek informací k dokonalému posouzení kvality statků a služeb, které nakupují (či jsou nuceni spotřebovávat)spotřebitelé hledají záruky čestného jednání. Kontrolní mechanismus u NNO je nahrazen vyšší vzájemnou důvěrou mezi stranami. Nestátní nezisková organizace Důvěra (nejde o zisk) blog.q-notes.com

33. Základní teorie neziskových organizací Teorie státu blahobytu Třetí sektor je „na ústupu“, neboť se zdokonalují a rostou tržní vztahy a roste odpovědnost státu. Trh Stát Nestátní neziskové organizace

34. Základní teorie neziskových organizací Teorie vzájemné závislosti Stát využívá rychlejších reakcí NNO na potřeby lidí a jejich schopnosti získat veřejnou podporu a zájem. Druhým důvodem je „selhání neziskových organizací“: Filantropická nedostatečnost (nedostatečné zdroje) Filantropický paternalismus (míjení se potřebami na straně poptávky, rozhodování za klienta, nepodpoření samostatnosti a sebedůvěry) Filantropický amatérismus (neodbornost, nízká kvalifikace) Filantropický partikularismus (ani neziskové organizace v dostatečné míře a kvalitně nemohou pokrýt všechny existující potřeby) Nestátní neziskové organizace Stát

35. REKTOŘÍK, J. (2007): Organizace neziskového sektoru. Praha: Ekopress, ISBN 978-80-86929-25-5. s. 23–32. • SKOVAJSA et al. (2010): Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v české republice. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-681-0. s. 62–109. • Dohnalová, M., Malina, J., Müller, J. (2003): Občanská společnost: Minulost – současnost – budoucnost. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a “příbuzných oborů”. Brno: NADACE UNIVERSITAS V BRNĚ – AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM V BRNĚ – MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ - NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ NAUMA V BRNĚ. ISBN 80-7204-278-5. • Hyánek, V. (2004): Ekonomika neziskových organizací. DSO. Brno: ESF MU. ISBN 80-210-3501-3. • Kohoutek, Rudolf, Štěpník, Jaroslav, Ocetková, Irena (1998): Základy sociální psychologie. Brno: CERM. ISBN 80-7204-064-2. • Škarabelová, Simona a kol. (2002): Když se řekne nezisková organizace. Příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. Brno: ESF MU. ISBN 80-210-3031-3. • Slovník antropologie