OBČANSKÝ ZÁKONÍK a jeho reflexe v činnosti v.v.i .

1. OBČANSKÝ ZÁKONÍKa jeho reflexe v činnosti v.v.i. Doc. JUDr. Bohumil Havel PhD.

2. Obecně o právnických osobách

3. Pojetí právnické osoby • stát některým entitám přiznává právní osobnost • organizované útvary, o kterých zákon stanoví, že mají právní osobnost, nebo jejichž právní osobnost zákon uzná (§ 20) • NOZ právnické osoby nijak nevymezuje, pouze s nimi počítá • § 118 až 418 (301 paragrafů) • vliv integrace • regulace je nově kompletní • NOZ obsahuje obecnou regulaci celého „života“ právnické osoby • od jejího ustavení, přes vznik až po zánik, včetně problematiky přeměn a likvidace • to dosavadní občanský zákoník nenabízel

4. Rozdělení právnických osob • nový občanský zákoník rozděluje právnické osoby podle jejich substrátu • osoby vs. majetek • korporace • spolek, obchodní společnost, družstvo,… • politická strana, církev, odborová organizace,… • fundace • nadace, nadační fond • ústav – hybridní, formálně fundace

5. Zvláštní zákony týkající se právnických osob • zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) • obsahuje regulaci týkající se obchodních společností a družstev • obecná ustanovení o právnických osobách a o korporacích • subsidiární použití • pravidla týkající se spolků • použijí se, když na ně zákon o korporacích přímo odkáže • zákon o veřejných rejstřících (č. 304/2013 Sb.) • obchodní společnosti, družstva, nadace, nadační fondy, spolky, společenství vlastníků jednotek,… • přímé zápisy prováděné notáři • Zákon 341/2005 Sb., o v.v.i.

6. Přechodná ustanovení k právnickým osobám • nová zákonná úprava osobního statusu právnických osob dopadá ode dne účinnosti nového zákona i na právní poměry dosud trvající • nutnost přizpůsobit společenskou smlouvu či statut (§ 3041 odst. 2) • rozpor s kogentním pravidlem – pozbývá závaznost účinností • lhůta 3 roky k nápravě • neučiní-li to – může dojít až ke zrušení PO • zákon o obchodních korporacích • lhůta 6 měsíců k nápravě (§ 777 ZOK)

7. Neplatnost právnické osoby • obecná úprava dnes chybí • vychází se ze speciální úpravy v dosavadním obchodním zákoníku • je-li zjištěn nedostatek – poskytnout čas k nápravě (§ 130) • ochrana třetích osob • prohlášení neplatnosti nemá vliv na práva a povinnosti, jichž PO nabyla (§ 131) • institut co do důsledků hodně blízký institutu zrušení právnické osoby soudem (§ 172) • v obou případech nutno provést likvidaci

8. Název a sídlo právnické osoby • žádné dramatické změny • pozornost si zaslouží § 135 • klasická ochrana, ale již bez možnosti žádat přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy v penězích • odporuje-li název pravidlům nového zákoníku – musí se přizpůsobit do dvou let (§ 3042) • sídlo – mění se pravidla, kdy může být v bytě • dnes – není-li to slučitelné s jejím účelem nebo to neodpovídá její povaze či rozsahu činnosti • nově – nenarušuje-li to klid a pořádek v domě (§ 136)

9. Veřejná prospěšnost (§ 146) • nový pojem, vlastnost právnické osoby • faktická otázka, neváže se na formu právnické osoby • tento status může mít jak nadace či spolek, tak i akciová společnost apod. • právnická osoba svojí činností přispívá k obecnému blahu, a proto má možnost ucházet se o podporu z veřejných zdrojů a požívat určité výhody

10. Orgány právnické osoby • v některých případech může být členem orgánu nezletilá osoba nebo osoba s omezenou svéprávností (§ 152 odst. 3) • osoba, jejíž úpadek byl osvědčen jako člen orgánu (§ 153) • musí to oznámit (indikovat) – když od skončení insolvenčního řízení uplynuly méně než tři roky • nejsou ostrakizováni, je na rozhodnutí toho, kdo ho tam chce • členem orgánu může být právnická osoba (§ 154) • zmocní fyzickou osobu, aby ji zastupovala • využití – členem bude Česká republika, zmocní, koho bude chtít; nebo pro zahraniční právnické osoby – u jejich dcer

11. Péče řádného hospodáře (§ 159) • vztahuje se na všechny volené členy orgánu právnické osoby • + na další osoby, např. na prokuristu (§ 454) • zahrnuje povinnost loajality a povinnost péče • výkon vědomé rozhodovací činnosti • na základě dostatečných informací, • konaný v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, • opírající se o racionální základy • Povinnost mlčenlivosti • ZOK – pravidlo podnikatelského úsudku (§ 51 ZOK) • pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou

12. Zastoupení statutárním orgánem • opuštěno dělení na jednání „za“ právnickou osobu a jednání „jménem“ právnické osoby • § 162 – důraz na způsob jednání zapsaný ve veřejném rejstříku • schvalovací procesy jsou věcí právnické osoby (co se děje v hlavě, není důležité) • odchylky od § 162 v § 48 ZOK • nedal-li souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace tam, kde to vyžaduje zákon, je neplatné => dovolat se – 6 měsíců subjektivní lhůta, max. 10 let • fatální jednání – přeměna, prodej závodu, změna společenské smlouvy • § 164 – obecná působnost statutárního orgánu jednat za právnickou osobu • odstavec 2 – možnost člena kolektivního statutárního orgánu jednat za právnickou osobu na základě plné moci • odstavec 3 – kdo jedná vůči zaměstnancům

13. Korporace • korporaci vytváří společenství osob (§ 210) • může mít však i jen jednoho člena, připouští-li to zákon • např. u s.r.o. • u s.r.o. se dokonce ruší zákaz, aby jednočlenná s.r.o. nemohla založit jinou s.r.o. • již se ani neomezuje, aby byl člověk jediným společníkem jen ve 3 s.r.o. • ochrana věřitelů je dána jinými nástroji – test úpadku, pravidla ovlivnění apod.

14. Korporační loajalita • nové pravidlo (§ 212) • člen korporace musí být vůči ní loajální, tzn. chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád • musí se podřídit společnému zájmu • i korporace musí ke všem svým členům přistupovat stejně • sankce za zneužití hlasovacího práva člena korporace k újmě celku • soud rozhodne, že se k hlasu člena v daném případě nepřihlíží • tzn., že v daném případě vůbec neexistuje, nepřihlíží se k němu ani při určování potřebného kvora apod.

15. Reflexní škoda (§ 213) • škoda, která vzniká na účasti (podílu) člena korporace v důsledku škody, kterou korporaci způsobil její člen nebo člen jejího orgánu • dnes neupraveno, judikatura je odmítavá • primárně se má zkoumat, zda tuto škodu nelze napravit tím, že se nahradí škoda korporaci • => reflexní škoda se nehradí vždy • člen korporace tak sice může podat žalobu na náhradu škody, kterou utrpěl na svém podílu, ale výsledkem může být, že soud zaváže škůdce k náhradě škody korporaci (a to i bez návrhu) • využití i v těch případech, kdy sama korporace nemá prostředky na vedení soudního sporu o náhradu škody (nebo je to jejím orgánem znemožněno)

16. Spolek • spolek nahrazuje občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (tento zákon je zrušen) • sdružení se považují za spolky podle nového občanského zákoníku • sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle zákona o obchodních korporacích (§ 3045) • regulace musí vyhovovat jak malým „vesnickým“ spolkům (např. dobrovolní hasiči), tak spolkům se složitou vnitřní organizací a širokou členskou základnou (např. Junák) • dispozitivní právní úprava => často užívaná formulace „neurčí-li stanovy jinak“

17. Pobočný spolek (§ 219) • dnes – organizační jednotky, které jednají svým jménem • statutární orgán hlavního spolku musí do tří let ode dne nabytí účinnosti zákoníku podat návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnost pobočného spolku zanikne (§ 3045) • odvozená subjektivita (právní osobnost) od hlavního spolku • lze vytvářet i organizační jednotky bez subjektivity – tomu NOZ nebrání

18. Vznik spolku (§ 226) • spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku • novinka, doposud veřejný rejstřík občanských sdružení neexistoval, vznikala registrací u Ministerstva vnitra • nebylo-li do 30 dnů od podání návrhu na zápis rozhodnuto, považuje se spolek zapsaný 30. dnem od podání návrhu • odborové organizace a organizace zaměstnavatelů (§ 3025) • k jejich vzniku postačuje pouze shoda na stanovách a doručení oznámení o založení příslušnému orgánu veřejné moci

19. Fundace • souhrnné označení pro právnické osoby, jejichž základem je majetek • zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech se dnem účinnosti nového občanského zákoníku ruší

20. Novinky ve světě nadací • liberalizace právní úpravy • např. se rozšiřuje možnost nadací za určitých podmínek podnikat (§ 307) • nově nejen obecně prospěšný účel, ale i účel dobročinný => může být soukromý • spočívá v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak (§ 306) • rodinné nadace (např. k podpoře studia vlastních dětí) • účel nadace může být v průběhu života nadace změněn (§ 321) • zakladatel, určený orgán, soud • přidružený fond - forma nesamostatné nadace (§ 349) • majetek zůstává nadále ve vlastnictví dárce, nadace k němu získává právo prosté správy, nemá právní osobnost • existující nadace – mají možnost (lhůta 2 roky) upravit své zakladatelské jednání (§ 3049 odst. 2)

21. Novinky ve světě nadačních fondů • zásadní liberalizace • dnes – pouze za účelem dosahování obecně prospěšného cíle • nově se stanoví jediné omezení – účel nadačního fondu musí být buď společensky užitečný, anebo hospodářský (§ 394) • naplnění původního záměru z roku 1997

22. Ústav (§ 402) • zrušen zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech • matoucí název – společnost, která nemá členy? • stojí na pomezi korporace a fundace • je vymezen především tím, že poskytuje určitou službu a určující pro něj je, že má příjemce (destinatáře) této služby • využitelné např. pro školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy apod. • práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy (§ 3050) • obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond

23. Opatrovnictví právnické osoby (§ 486 an.) • důvody • potřebuje-li to, aby mohly být spravovány její záležitosti • potřebuje-li to, aby mohla být hájena její práva • při konfliktu zájmů (§ 165 odst. 2) • to neplatí u obchodních korporací při splnění oznamovací povinnosti (§ 54 až 58 ZOK) • opatrovníka jmenuje soud • je vázán zakladatelským právním jednáním (§ 488) • opatrovník • musí splňovat stejné požadavky jako člen statutárního orgánu (§ 486 odst. 2) • má působnost statutárního orgánu (§ 487 odst. 1) • usiluje o obnovení činnosti statutárního orgánu (§ 487 odst. 2)

24. Právní jednání

25. Přechodná ustanovení • nový občanský zákoník ve starém světě • prolínání nového a starého práva • snaha respektovat v co nejširší míře právní jistotu soukromníků při zachování jednoty právního řádu • „malý zákon“ v novém občanském zákoníku • 52 paragrafů (§ 3028 až § 3072)

26. Obecné pravidlo o starých smlouvách Vliv nového zákoníku na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014. • kompletní klec starého práva (§ 3028 odst. 3) • řídí se starým právem i splatnost, náhrada škody, promlčení? • řídí se starým právem i změny staré smlouvy? • je dobré pamatovat na postoupení smlouvy (sjednat souhlas) – § 1895 • není třeba reagovat, ale je možný opt-in

27. A jak je to s jinými právními poměry? • právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných • § 3028 odst. 2 => řídí se novým občanským zákoníkem • např. správa podílového spoluvlastnictví, správa bytového spoluvlastnictví apod. • vznik těchto práv se posoudí podle dosavadních právních předpisů, stejně jako práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti

28. Pojem právní jednání (§ 545) • nahrazuje nejen pojem právní úkon, ale má i pozměněný obsah • rozšiřuje se pojetí právních následků, které působí právně relevantní projev vůle • následkem právního jednání sice stále bude vznik, změna nebo zánik práv a povinností, ale všech, které jsou v něm vyjádřeny, plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran • psychologický efekt

29. Obsah právního jednání • smluvní svoboda (§ 1 odst. 2, § 1746 odst. 2) • korektiv – právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547) • de facto jediný korektiv pro nepojmenované smlouvy (§ 1746) • následek rozporu právního jednání se zákonem • nepřihlíží se (zdánlivost dle § 554) • neplatnost – vyžaduje-li to smysl a účel zákona (§ 580) • veřejnoprávní sankce bez soukromoprávních důsledků • např. uzavření pracovní smlouvy ústně • vznik povinnosti nahradit újmu • žádný následek • ani porušení kogentního pravidla nemusí vždy vyvolat právní následek

30. Zdánlivé právní jednání (§ 551 an.) • neexistuje, nepřihlíží se k němu • § 551 až 554 – obecné vymezení • mnoho dílčích ustanovení s formulací „nepřihlíží se“ • efekt • neaplikují se pravidla o částečné neplatnosti (§ 576), ani o náhradě škody (§ 579) • pozor – § 587 – není-li projev vůle učiněn svobodně

31. Výklad právního jednání (§ 555) • základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy • primární je úmysl jednajícího • pokud byl druhé straně znám, anebo o něm musela vědět • nelze-li úmysl zjistit, užívá se hledisko průměrně rozumného člověka v postavení toho, komu je projev vůle určen • pravidlo – contraproferentem (§ 557) • zvláštní výkladová pravidla • závěť (§ 1494 odst. 2) • spotřebitelské smlouvy (§ 1812 odst. 1)

32. Neplatnost právního jednání • východisko – § 574 • když lidé uzavírají smlouvy, chtějí, aby způsobily chtěné následky a nebyly neplatné • moderační právo soudu k zamezení neplatnosti (§ 577) • důvody neplatnosti • rozpor s dobrými mravy, • rozpor se zákonem (vyžaduje-li to smysl a účel zákona), • počáteční nemožnost plnění, • nedostatek svéprávnosti určitým způsobem jednat (§ 581, • nedostatek formy (§ 582) • omyl (§ 583 an.)

33. Kvalifikace neplatnosti právního jednání • preference relativní neplatnosti (§ 586) • uplatní se všude tam, kde zákon s vadou spojuje neplatnost a přitom nejde o některý případ absolutní neplatnosti, které jsou výslovně v zákoně vypočteny • absolutní neplatnost (§ 588) • zjevný rozpor s dobrými mravy • rozpor se zákonem při současném zjevném narušení veřejného pořádku • zavazuje-li právní jednání k od počátku nemožnému plnění (následná ruší závazek)

34. Rozpor se zákonem • prvotní zkoumání – zda smysl a účel zákona vyžaduje, aby bylo jednání neplatné (§ 580) • výklad zákona dle pravidel v § 2 • pokud ano – je zároveň zjevně narušen veřejný pořádek? (§ 588)

35. Omyl – východiska • omyl = nedostatek informací, nesprávná představa • musí být omluvitelný • vyvinout obvyklou péči, jednat s obvyklou mírou opatrnosti => jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat • § 4, § 2912 • nikdo není zbaven povinnosti sám si zajistit odpovídající míru objektivních informací o skutečnostech, které má za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního jednání (33 Odo 1560/2006) • i za pomoci odborníka! • nutno prověřovat prohlášení a deklarace učiněné ve smlouvě druhou smluvní stranou, a to objektivně dostupnými prostředky • např. nahlédnutím do listin vážících se k předmětu kontraktace, vyžádáním si informací z rejstříků, soudů atd. (29 Cdo 1830/2007)

36. Omyl – základní skutkové podstaty • základní skutkové podstaty s následkem relativní neplatnosti • rozhodující skutečnost + původcem omylu je druhá strana (§ 583) • vedlejší skutečnost + omyl vyvolán druhou stranou lstivě (§ 584 odst. 2) • lest = nečestně, podvodem, nepoctivě, proradně • pokud byl omyl vyvolán třetí osobou, považuje se osoba, s níž je právně jednáno, za splnění určitých podmínek za původce omylu (§ 585)

37. Omyl ve vedlejší okolnosti (nevyvolaný lstí) • vzniká právo na přiměřenou náhradu (§ 584 odst. 1) • jde o přizpůsobení plnění pravému stavu věcí, nejde o náhradu škody • smlouva o dílo – podnikatel má právo na přiměřenou náhradu za omylem vykonanou práci • kupní smlouva – snížení ceny (sleva) • právo žádat přiměřenou náhradu podléhá promlčení • tři roky od uzavření smlouvy • vliv na platnost právního jednání takový omyl nemá

38. Relativní neúčinnost (§ 589) • vychází se ze stávající právní úpravy • více se propracovávají jednotlivé skutkové podstaty a vztah věřitele vůči třetí osobě • změny rozhodných lhůt • nové skutkové podstaty • pro právní jednání, kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně tento úmysl znám (věřitel nemusí podávat důkaz o úmyslu dlužníka, stačí, že byl objektivně zkrácen) • pro kupní a směnnou smlouvu • výhrada relativní neúčinnosti (§ 593)