1 / 75

Podnikové činnosti - zásobování

Podnikové činnosti - zásobování. zásobováním rozumíme činnosti, kterými podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou činnost. Členění zásob. Materiál základní suroviny - stavební hmoty, kov, dřevo, kůže, ..., pomocné materiály - barvy, mořidla, maziva,...,

jason
Download Presentation

Podnikové činnosti - zásobování

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Podnikové činnosti - zásobování

  2. zásobováním rozumíme činnosti, kterými podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou činnost

  3. Členění zásob • Materiál • základní suroviny - stavební hmoty, kov, dřevo, kůže, ..., • pomocné materiály - barvy, mořidla, maziva,..., • obaly - plechovky, kartóny, plasty ..., • pohonné hmoty - nafta, benzin,..., • drobné nářadí - šroubováky, klíče, vrtáky, přípravky atd. pokud nesplní podmínky, aby byly zařazeny do dlouhodobého majetku, • kancelářské potřeby - papíry, tužky, pásky do psacího stroje, šanony ..., • čistící prostředky - pro hygienu zaměstnanců, úklid prostor ...

  4. Členění zásob • nedokončená výroba - nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné - rozešité kalhoty, roztavené železo v peci, neupečený rohlík atd.; • polotovary - rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se popř. i prodat - odlitek, deska dřeva atd.; • hotové výrobky - výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji. • zboží - je vše co je nakoupené (už hotové) za účelem dalšího prodeje;

  5. Zásobovací proces: • 1. plánování potřeby materiálu • 2. zajišťování materiálu • 3. příjem materiálu • 4. skladování • 5. příprava k výrobě • 6. výdej do spotřeby

  6. Plánování potřeby materiálu • Pro stanovení plánu zásob vycházíme z plánu výroby jednotlivých výrobků a spotřebních norem. • Spotřební normy - určují přípustnou a nezbytnou spotřebu materiálu na zhotovení jednoho výrobku (např. spotřeba surovin na jedno jídlo, spotřeba plechu na zhotovení karosérie apod.)

  7. Zajišťování materiálu • Zajišťování materiálu provádí oddělení nákupu, jehož úkolem je zajistit požadovaný materiál v potřebném množství, druzích, kvalitě, ve stanovené době a za výhodných cenových podmínek. • Při nákupu materiálu a projednávání cenových podmínek se setkáváme s pojmy: • • rabat - je srážka z ceny při odebrání většího množství a je udána v % z ceny bez DPH • skonto - je sleva při okamžitém placení zboží v hotovosti • provize - což je odměna v procentech z účtované ceny • bonifikace

  8. Příjem materiálu • Příjem materiálu se děje na základě dodacího listu a zahrnuje kontrolu přebraného materiálu z hlediska kvality, kvantity a splnění podmínek kupní smlouvy. • Skladník přejímá materiál na sklad dokladem o převzetí materiálu tzv. přejímkou a materiál je zapsán do skladové karty. • reklamační protokol - protokol se vystavuje v případě rozdílů při přejímce materiálu v množství, kvalitě, dodacích lhůtách a ceně.

  9. Skladování • představuje činnost, při níž se materiál nebo výrobky soustřeďují na určitém místě a připravují se na vydání do výroby či obchodní sítě • skladování představuje však také náklady, a to: • cena pořízení zásob • přímé náklady na skladování • mzdová náklady pracovníků skladového hospodářství • náklady na pojištění

  10. Rychlost obratu zásob • Rychlost obratu můžeme chápat, jako dobu, za kterou oběžný majetek projde všemi formami koloběhu.

  11. Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy, a tedy i zisk Příklad: Vyjděme z výroby kufrů. Na začátku roku vložíme do výroby materiál za 6 mil. Kč, další náklady budou 9 mil., tedy celkem náklady budou 15 mil. Kufry do konce pololetí prodáme za 16 mil., čímž vznikne zisk 1 mil. Další pololetí se koloběh zopakuje, takže 2 koloběhy nám přinesly 2 mil. zisku. Pokud bychom dokázali kufry vyrobit a prodat rychleji a tento koloběh realizovat 3x ročně, pak budeme mít 3 mil. zisk.

  12. Zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků Příklad: Když navážeme na naši výrobu kufrů, předpokládejme, že za rok prodáme 20 000 kufrů, pro které nakoupíme na začátku pololetí materiál za 6 mil. Kč. Během pololetí materiál zpracujeme, hotové kufry prodáme a obdržíme platby. Peníze, které jsme vynaložili na nákup, se nám na konci pololetí vrátí z prodaných kufrů a můžeme je znovu použít. Materiál bychom tak mohli nakupovat každé pololetí a budeme potřebovat částku ve výši poloviny roční spotřeby, tedy 6 mil. Kč. Kdybychom dokázali zpracovat materiál, prodat kufry a dostat za ně zaplaceno během čtvrtletí (a ne během pololetí), postačilo by nakupovat materiál dopředu jen za 3 miliony. Peníze by se nám za čtvrtletí vrátily a použili bychom je na nákup dalšího materiálu v druhém čtvrtletí. Zrychlením obratu jsme tak ušetřili 3 mil. Kč, které nemusíme mít v pokladně nebo na účtu.

  13. Rychlost oběhu (obratu) zásobměříme dvěma ukazateli: celková spotřeba • počet obrátek = (počet) průměrná zásoba Čím více obrátek tím lépe 365 dní • doba obratu = (dny) počet obrátek zásob Chceme, aby tato doba byla nejkratší

  14. Pro podnikatele je důležité zvyšovat počet obrátek a snižovat dobu obratu zásob. • Příklad: • Firma spotřebuje za rok materiál za 12 mil. Kč a průměrná zásoba je 3 mil. Kč. • Počet obrátek = 12 000 000 : 3 000 000 = 4 obrátky za rok • Doba obratu = 365 : 4 = 91 dnů

  15. Podnikatel má dvě základní možnosti jak dosáhnout vyššího počtu obrátek: • zvyšovat objem výroby (tedy i celkovou spotřebu materiálu za rok) při zachování průměrné zásoby - firma je se svým výrobkem na trhu úspěšná a provádí rozšiřování výroby • snižovat průměrnou zásobu při zachování celkové spotřeby za rok - výrobek je ve fázi vrcholu na trhu a firma dosahuje maximalizace zisku

  16. JUST-IN-TIME - zásobování právě včas nebo v pravém čase. • metoda spočívá v tom, že firma sepíše smlouvy se svými dodavateli materiálů a součástek pro výrobu, kde dohodne přesné termíny zásobování (zásobovací cykly) tak, aby materiály a součástky šly přímo z nákladního auta do prostor výroby, • ideální zásoby jsou téměř žádné zásoby.

  17. Zásady racionálního zásobování • nakupovat jen to, co firma potřebuje - nakupovat věci nepotřebné jen proto, že jsou za výhodnou cenu je zlozvyk, který ve většině případů vede ke ztrátě a nikoliv k zisku, • nakupovat jen tolik, kolik firma potřebuje - příliš velká zásoba váže finanční zdroje, ale příliš malá zásoba může vést ke krizové situaci, kdy výroba stojí kvůli nedostatku materiálu, a to je ještě nákladově horší, než kdyby na skladě bylo zásob o něco víc než je nezbytné, • zvažovat náklady související s pořízením zásob a i podle toho se rozhodovat, kdy a kolik nakoupit.

  18. Plán zásobování • Se zásobami jsou spojené náklady a váží finanční zdroje, proto musíme udržovat zásoby na takové úrovni, aby: • zabezpečily plynulý chod výroby, • celkové náklady s nimi spojené byly co nejmenší. Zásobu, která splňuje tyto požadavky můžeme označit jako zásobu optimální.

  19. Odhad celkové spotřeby materiálu a celkového nákupu • Zabýváme-li se velikostí zásob a nákupu, je na začátku vhodné provést odhad celkové spotřeby na delší dobu - rok, pololetí, čtvrtletí, • známe-li odhad spotřeby, můžeme na jeho základě určit, jak velký nákup bude potřebný a jak často ho budeme provádět.

  20. Rovnice: nákup = spotřeba + konečná zásoba - počáteční zásoba. • spotřebu - mohu spočítat • konečnou zásobu - si určuje sama firma s ohledem na předpoklad potřeby počáteční zásoby v dalším období, • počáteční zásobu - na začátku období známe, • nákup - neznámá, kterou počítáme z rovnice,

  21. Příklad: • Květinářství odhaduje, že pro příští rok bude potřebovat 14 000 plastových truhlíků na výsadbu květin. • V současnosti má v zásobě 500 truhlíků. Zároveň je stanoven limit minimální zásoby 300 ks (tato zásoba by měla být stále na skladě). • Z toho vyplývá, že bychom měli nakoupit: 14 000 - 500 + 300 = 13 800 truhlíků. • Pokud bychom nakupovali pravidelně jednou za měsíc, pak bychom měli objednávat • 13 800 : 12 = 1 150 ks.

  22. Počáteční zásoba se stanoví jako zásoba očekávaná k začátku plánovacího období tak, že se ke skutečné zásobě ke dni sestavování bilance připočte očekávaný nákup a odečte se očekávaná spotřeba do začátku plánovacího období. • Spotřeba materiálu se stanoví zpravidla podle technickohospodářských norem spotřeby a plánovaného objemu výroby. • Konečná zásoba se počítá jako zásoba normovaná.

  23. Příklad: • Akciová společnost ŠKODA Mladá Boleslav plánuje pro příští rok spotřebu plechu pro výrobu karosérií 10 800 tun. Skutečná zásoba plechu k 1. 7. (den sestavování bilance) je 1200 tun, předpokládaná spotřeba do konce roku 5100 tun, očekávané dodávky ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 4 800 tun. Normovaná zásoba plechu je 1 350 tun. Cena jedné tuny plechu je Kč 800,-.

  24. Řešení: • Plán zásobování pro plech na výrobu karosérií v jednotkách naturálních (tunách): • PZ plechu = 1 200 + 4 800 - 5 100 = 900 t • Nákup = 10 800 + 1 350 - 900 = 11 250 t

  25. Řešení: • Plán zásobování pro plech na výrobu karosérií v Kč: • PZ = 900 . 800 = 720 000,- • KZ = 1 350 .800 = 1 080 000,- • S = 10 800 .800 = 8 640 000,- • N = 8640 000 + 1 080 000 - 720 000 = 9 000 000,- • Nebo: 11 250 tun . 800 korun = 9 mil. korun.

  26. Jak stanovit očekávanou spotřebu 1. Podle technické dokumentace • při tomto způsobu potřebujeme znát normu spotřeby, která vyjadřuje přípustné optimální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výrobku, • norma spotřeby zahrnuje také přípustnou velikost odpadu a rovněž ztráty materiálu na jednotku výrobku • tato metoda je velmi přesná, ale nejpracnější,

  27. Norma spotřeby materiálu • norma spotřeby = materiál přecházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát • Při stanovení očekávané spotřeby vycházíme z norem spotřeby na jednotlivá provedení výrobku: • celková spotřeba = norma spotřeby ∙ plánovaný počet vyráběných jednotek

  28. Příklad: • Sklárna stanovuje odhad spotřeby materiálu pro čtvrtletní výrobu dekorativních zlacených skleniček ve výši 20 000 ks.

  29. Jak stanovit očekávanou spotřebu 2. Podle statistických údajů - indexová metoda • vychází ze znalosti spotřeby v minulém období, • pokud víme, že chceme vyrobit stejně jako v uplynulém roce, naplánujeme si i stejnou spotřebu, • chceme-li vyrobit více, poměrově zvýšíme i plán spotřeby, • tato metoda je nejjednodušší a nejméně pracná, zároveň je však nejméně přesná

  30. Příklad: • Roční spotřeba sody je průměrně 62 t. Jestliže by plán výroby stanovil růst produkce o 5 %, odhadli bychom novou spotřebu sody na 62 * 1,05 = 65t. • Jestliže 1t sody stojí 3 800 Kč, bude to znamenat náklady 65 x 3 800 = = 247 000 Kč. • Budeme-li ji nakupovat týdně, bude třeba na nákup každý týden 247 000 : 52 = 4 750 Kč.

  31. Příklad: • Spotřeba plechu na karosérie byla v minulém období 10 800 tun. Cena jedné tuny Kč 800,-. • Pro příští rok stanovil marketingový útvar cíl zvýšit výrobu a prodej automobilů o 9 % a současně snížit spotřebu materiálu vyšší hospodárností o 2 %. Předpokládá se růst cen plechu o 5 %. • Úkol: • a) vypočítejte plánovanou spotřebu v tunách • b) vypočítejte plánovanou spotřebu v korunách

  32. Řešení: • Plánovaná spotřeba v tunách: 10 800 . 1,09 . 0,98 = 11 537 tun • Plánovaná spotřeba v korunách: 10 800 . 1,09 . 0,98 . 800 . 1,05 = 9 690 710,--

  33. Optimální zásoby • Z pohledu výroby a nákupu • jsou takové zásoby, které zabezpečí stálý přísun materiálu a pokryjí i problémy způsobené vadným materiálem, výpadkem dodávek, problémy na hranicích, poruch kamionů atd. • Z pohledu finančního řízení • je to takové množství, které váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování

  34. Optimální model skladovaných zásob:

  35. Zásoba běžná • zásoba, ze které se průběžně vydává podle požadavků výroby, • MAX je maximální stav zásoby po dodávce od dodavatele, • MIN je minimální stav zásoby těsně před novou dodávkou od dodavatele;

  36. Zásoba pojistná • je množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro případ, kdy se dodavatel opozdí s dodávkou, • pojistná zásoba zajišťuje, aby výroba firmy nestála kvůli nedostatku materiálu při nestandardních situacích;

  37. Zásoba technická • bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z technologickýchdůvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva) nebo dozrání (u některých sýrů) apod. • Technickou zásobu tedy nejsme schopni předčasně čerpat, protože tato zásoba ještě není technologicky připravená pro výdej do výroby;

  38. Dodávkový cyklus • je čas mezi dvěma smluvními dodávkami od dodavatele.

  39. Stanovení minimální zásoby • Minimální zásoba říká, pod jakou výši nemá zásoba klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby • Nejvíce ji ovlivňuje dodací lhůta, kterou chápeme dobu od okamžiku podání objednávky ke skutečnému dodání.

  40. Minimální zásoba se stanoví: • a) výpočtem: • minimální zásoba (v naturálních jednotkách) = dodací lhůta * průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba v naturálních jednotkách • b) odhadem

  41. Příklad: • Dodávku plastů z Itálie je možno po železnici zajistit za 4 dny, pojistnou zásobu stanovíme na 500 kg, denně se spotřebuje 200 kg. Minimální zásoba tedy musí pokrýt výrobu po dobu 4 dní a poté by mělo na skladě zůstat ještě 500 kg pojistné zásoby. • Minimální zásoba = 200 * 4 + 500 = 1 300 kg.

  42. Příklad: • Spotřeba tuku pro výrobu pleťových krémů se na příští rok odhaduje na 4 500 kg, pojistná zásoba je udržována na 60 kg. Objednávka je průměrně vyřízena za týden. Vypočtěte minimální zásobu (za předpokladu 360 dní v roce).

  43. Řešení: • Minimální zásoba = (4 500/360 = 125 kg) 125 x 7 + 60 = 147,5 kg

  44. Stanovení maximální zásoby • Maximální zásoba udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout - aby nebylo zbytečně mnoho prostředků vázáno v zásobách, aby dostačovala kapacita skladů a nedošlo k zatarasení komunikací v prostorách podniku. • Maximální zásoba má být tak velká, aby zabezpečila výrobu po dobu mezi 2 dodávkami + dobu dodací lhůty.

  45. Maximální zásoba se stanoví: • a) výpočtem: maximální zásoba (v naturálních jednotkách) = (dodávkový cyklus + dodací lhůta) * průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba v naturálních jednotkách, • b) odhadem - např. jestliže dodávky nejsou pravidelné, a nemůžeme tedy dodávkový cyklus stanovit.

  46. Příklad: • Výrobce automobilů nakupuje skla jednou týdně. Dodavatel je schopen vyřídit objednávku za 2 dny. Průměrná spotřeba činila denně 180 ks, pojistná zásoba činí 450 ks. • Nákup probíhá velmi často, proto do výpočtu použijeme jen pracovní dny. • Maximální zásoba = (5 + 2) * 180 + 450 = 1 710 ks.

  47. Dodávkový cyklus • Je čas mezi dvěma smluvními dodávkami od dodavatele, • jeho délka závisí na velikosti objednávek; někdy jej určuje dodavatel podle svých potřeb na 14 dní, měsíc apod. • protože často mívá podnik pro jeden druh materiálu více dodavatelů určujeme průměrný dodávkový cyklus.

  48. Příklad: • Podnik dodává dřevěné lavičky do parků, lázeňských areálů apod. Za rok bylo pro jejich výrobu dodáno 2 000 m3 dřeva od 2 dodavatelů. První dodal 600 m3 dřeva v cyklu jednou měsíčně, druhý 1 400 m3 v cyklu jednou za 2 měsíce.

  49. Řešení 1. dodavatel 30 x 600 = 18 000,-- 2. dodavatel 60 x 1 400 = 84 000,-- Průměrný dodávkový cyklus : 102 000 : 2 000 = 51 dní.

More Related