Pohyblivá nebo pevná úroková míra

2. Pohyblivá nebo pevná úroková míra Víte, jaký je rozdíl mezi pohyblivou a pevnou úrokovou sazbou? Víte, která z nich je pro vás výhodnější?

3. PEVNÁ ÚROKOVÁ SAZBA • Pevnou úrokovou sazbu banka nezmění po celou dobu trvání vkladu nebo úvěru. • V této výši je tedy garantována a klient přesně ví, kolik bude mít na konci období na účtu peněz. • Ten, kdo si od banky vzal například spotřebitelský úvěr, si zase může spočítat, na kolik ho vlastně půjčka vyjde.

4. POHYBLIVÁ ÚROKOVÁ SAZBA • Pohyblivou úrokovou sazbu může banka kdykoliv změnit. • Je vázána na úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit. • Když dojde na trhu k výraznější změně, banky zareagují úpravou svých sazeb a sníží (či zvýší) také pohyblivou sazbu. • Velkou výhodou pohyblivé sazby je to, že klient platí (nebo dostává) úroky v závislosti na situaci na trhu. • Pokud sazby na mezibankovním trhu rostou, je výhodná pro klienty s vkladem. Jejich sazba se tak dostane nad úroveň pevné sazby, která není na situaci na trhu nijak vázaná. • Úvěrovaní klienti zase ocení tuto sazbu v případě poklesu úrokových sazeb. Za svůj úvěr pak zaplatí méně, než kdyby měli sazbu pevnou.

5. Co je pro klienta výhodnější? • Obecně by měla být pevná sazba u vkladů nižší, než pohyblivá. • U úvěrů by tomu mělo být naopak. • Příčina je v tom, že jistota něco stojí - na trhu banka obchoduje za tržní úrokovou sazbu a klientům platí pevnou. Ta pak pro ně musí být o něco méně výhodná.

6. příklad • Paní Márová založila termínovaný vklad na čtvrt roku s revolvingem a uložila na něj 45 000 Kč. Banka úročí čtvrtletně, poprvé za čtvrt roku po uložení kapitálu. Úroky jsou připisovány k vkladu a spolu s ním úročeny. • Kolik korun činí úroky z vkladu na konci pátého úrokovacího období? • První dvě období byla úroková míra 2,35%, v dalších třech obdobích se zvýšila na 2,4%.

7. Výpočty v Excelu

8. řešení • Paní Márová dostane od banky po dvou úrokovacích obdobích: • Paní Márová dostane od banky po pěti úrokovacích obdobích: • Paní Márová dostane od banky 1 149,50 Kč na úrocích.

9. příklad • Pan Kafka uložil na termínovaný vklad na 6 měsíců částku 33 000 Kč, s pevnou úrokovou mírou 1,95%. • Pan Laťka uložil na termínovaný vklad na stejnou dobu stejnou částku jako pan Kafka. Úroková míra je však pohyblivá: v prvním měsíci byla 1,95%, v dalších třech měsících 1,8% a ve zbývajících dvou měsících 2,0%. • V obou případech se úročí jednou měsíčně, poprvé za měsících od uložení kapitálu; jde o složené úročení. • Odhadněte, kdo z obou pánů získal vyšší úrok, a pak se o svém odhadu přesvědčte výpočtem. • Kolik korun činí rozdíl vyplácených úroku?

10. Výpočty v Excelu

11. řešení • Pan Kafka dostane od banky částku: • Pan Laťka dostane od banky částku: • Rozdíl v zisku na úrocích je příznivější pro pana Kafku o 8 Kč.

12. příklad • Uložil jsem na termínovaný vklad s revolvingem na 14 dní částku 35 200 Kč. Vklad byl desetkrát obnoven a teprve pak jsem ho v den splatnosti jedenáctého „čtrnáctidenního období“ vyzvedl. • Úroková míra ale nebyla po celou dobu stejná. V prvních třech čtrnáctidenních obdobích činila 4,1%, v dalších šesti obdobích vzrostla na 4,16% a v posledních dvou obdobích poklesla na 4,07%, daň z úroku je 15%, úrokovací období je 14 dní. • Úroky jsem si každých 14 dní nechal posílat na svůj běžný účet. Kolik činily úroky celkem? • Vypočítejte, o kolik korun celkem by byly úroky vyšší, kdyby byly připisovány k termínovanému vkladu a spolu s ním úročeny.

13. řešení • Úroky jsou připisovány na účet a dále úročeny: • Úroky byly posílány na běžný účet a úročen byl pouze základní kapitál: • Úroky činily dohromady 529,50 Kč. • Úroky by byly vyšší o 2,40 Kč, kdyby nebyly připisovány na běžný účet.

14. Literatura • ODVÁRKO, O., Úlohy z finanční matematiky pro střední školy. 1. vydání. Praha : Prometheus, 2005. ISBN 80-7196-303-8.