170 likes | 320 Views
Metody a cesty k poznávání historie. Pamatujte: . Tím nejzákladnějším pramenem pro poznávání historie je obyčejné mluvené SLOVO. Co je důležité si uvědomit?. Dějiny mají dvě velká období: Před vynalezením písma – PREHISTORIE Po vynalezení písma – „zapsaná“ HISTORIE.
E N D
Pamatujte: Tím nejzákladnějším pramenem pro poznávání historie je obyčejné mluvené SLOVO.
Co je důležité si uvědomit? • Dějiny mají dvě velká období: • Před vynalezením písma – PREHISTORIE • Po vynalezení písma – „zapsaná“ HISTORIE
Jaké máme prameny pro poznávání prehistorie? • Jsou to hlavně ARCHEOLOGICKÉ PRAMENY! A co k nim patří? • Pravěká sídliště (zaniklé příbytky, odpadní jámy, různé materiály,… • Pohřebiště nebo samostatné hroby, kosterní ostatky člověka. • Kultovní a posvátná místa. • Jednotlivé nálezy různých artefaktů = předmětů vytvořených člověkem – od keramiky až po umělecká díla.
Jaké máme prameny pro poznávání historie? • Vedle již uvedených pramenů pro poznávání prehistorie jsou to především PSANÉ ZÁZNAMY! A jakou mohou mít podobu? • Záznamy úředního charakteru – statistiky, dopisy,… • Záznamy států a církví – státoprávní listiny, buly,… • Kroniky, letopisy • Krásná literatura • Osobní korespondence
A prameny pro poznávání novodobé historie? • Obrazy, plátna • Fotografie • Filmové záznamy • Zvukové nahrávky • Digitální záznamy a digitální záznamová média = AUDIOVIZUÁLNÍ PRAMENY
Jak a podle čeho odhadovat nebo i určovat stáří pramenů? Jejich chronologii? • Prostým odhadem, na základě našich dosavadních znalostí a zkušeností. • Odborným zkoumáním – cesta „k pramenům“ (ad fontes). • Vědeckým zkoumáním za využití nejmodernějších technologií.
Chronologie může být: • KOMPARATIVNÍ = srovnávací. U nálezů (pramenů) pouze porovnáme, zde jsou vůči jiným starší nebo mladší. • RELATIVNÍ – pramen datujeme (časově určujeme) pouze volně – do staletí, do období (např.románské). • ABSOLUTNÍ - u pramene se pokoušíme určit / určujeme konkrétní letopočet.
Příklad metod pro absolutní chronologii • Radiokarbonová metoda – podle obsahu radioaktivního uhlíku 14C ve tkáních živých tvorů i rostlinstva (14C se na neradioaktivní 12C rozpadne za 5730 let). • Dendrochronologie – určování stáří podle zachovalých zbytků dřev a jejich letokruhů. • DNA analýzy. • Experimenty.
Praktický úkol 1 Co vše lze vyčíst ze zde uvedeného obrazu? Soustřeďte se i na detaily a pokuste se popsat dobu, ve které vznikl. Pozná někdo z vás i autora obrazu?
Praktický úkol 2 K čemu v historii sloužily tyto vyobrazené předměty? Z jakého materiálu byly vyrobeny? Jak jsou podle vás staré,
Praktický úkol 3 Jakou váhu při poznávání historie hrají symboly? Kde měl kořeny tento kříž? Kde jinde a s jakými jinými kříži se můžete setkat při studiu historických materiálů?
Nástin řešení úkolů • Úkol 1 – Johanes Vermeer, „Hvězdář“, datováno cca 1668. Doba 17.st., zájem o vědu a vesmír. Na obrazu vedle samotné postavy jednoduché pomůcky té doby. Výjev je ovšem stylizovaný. • Úkol 2 – keltské železné dýky, cca 5.st.př.n.l. • Úkol 3 – ankh, též cruxansata, původně užívaný ve starověkém Egyptě. Kříže nalezneme na státních vlajkách, erbech, jako liturgické symboly, ale i na válečných řádech a vyznamenáních.
Použité obrázky • ANDREAGROSSMAN. wikipedia [online]. [cit. 12.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vermeer_-_The_Astronomer.JPG • GAIUS CORNELIUS. wikipedia [online]. [cit. 12.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Celtic_dagger,_scabbard_and_buckle.JPG • A.PARROT. wikipedia [online]. [cit. 12.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ankh.svg
Použité prameny • Vlastní práce autora • Popelka M., Válková V.:Dějepis pro gymnázia a střední školy, SPN Praha, 2004,ISBN 80-7235-145-1.