150 likes | 225 Views
VY_32_INOVACE_05_PVP_282_Mer. Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“. Ekologie vodního prostředí. Voda jako prostředí pro organismy.
E N D
VY_32_INOVACE_05_PVP_282_Mer Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5„EU peníze středním školám“
Voda jako prostředí pro organismy • „Země je planetou vody. Více než 2/3 povrchu Země (70,8 %, 361,18 miliónů km²) jsou pokryty vodou (pevnina 149,39 mil. km²). Hydrosféra je tedy nejrozšířenějším prostředím planety, voda je nejrozsáhlejším médiem biosféry. • Voda je nezbytnou podmínkou života sféru je voda obsahující určitý podíl solí - mořská sůl činí z celkových zásob vody přibližně téměř 98,4 %, její celkový objem představuje 1,3 miliardy km³.
Voda jako prostředí pro organismy • Voda ve skupenství pevném - led - tvoří cca 1,5 %, sladká voda ve skupenství kapalném asi 0,1 % a vodní pára přibližně 0,001 %. • Průměrná hloubka oceánu se blíží 4 000 m (3.795m), největší hloubka více než 11 000 m (Mariánský příkop v Tichém oceánu). • Voda je zároveň vnitřním zdrojem prostředním všech organismů, je médiem (rozpouštědlem), v němž probíhají všechny biochemické děje, umožňuje látkovou a energetickou výměnu.“ (RAJCHARD, 2002, s. 133 )
Využívání a znečišťování vody • Podle využití rozeznáváme vodu: • pitnou – používá se především v potravinářském průmyslu, domácnostech, nemocnicích, výzkumu • užitkovou – využívá zemědělství, domácnosti, čistírny, prádelny, zavlažování • průmyslovou - každé průmyslové odvětví má konkrétní požadavky na vlastnosti vody Dále voda • minerální, mořská, destilovaná
Využívání vody Minerální voda • Dělí se dle složení na: • stolní • léčivé • převážně léčivé. Léčivé minerální vody - obsahují jód, brom, železo, přirozenou radioaktivitu. Předepisují se lékařem – např. Mlýnský pramen, Glauberův pramen, Šaratice
Využívání vody Mořská voda • Složení: obsahuje nejvíce rozpuštěných solí (cca 35 g v litru). Je to tradiční levný zdroj NaCl / soli, vhodný pro její získávání např. z Baltského moře obsahuje 16 g, z Mrtvého moře až 280g v litru soli (CVRČEK 1993).
Příčiny a příklady znečištění • Povrchové vody (potoky, řeky a nádrže) jsou znečišťovány odpady z průmyslu, ze zemědělství a kanalizačními splašky. • Nejčastější jsou ropné produkty, kaly z čistíren, odpadních vod s obsahem těžkých kovů, dusíkaté látky, saponáty a fosfáty z pracích lázní.
Příčiny a příklady znečištění • „Netoxické organické látky Odpadní vody z textilního, potravinářského i papírenského průmyslu a zemědělství mohou obsahovat tuky, bílkoviny, polysacharidy a zbytky rostlinných i živočišných.“ (RAJCHARD, 2002, s. 117)
Problém Patogenních organismů • „Splaškové vody jsou znečištěny organickými látkami z domácností, potravinářských firem, prádelen, nemocničních a rekreačních zařízení a lázní. • Čistí se v čistírnách odpadních vod, kam přitékají kanalizační sítí • V místech bez kanalizace se užívají i malé biologické čističky (septiky)
Problém Patogenních organismů • Patogenní organismy • Viry, bakterie, prvoci a některé další organismy, např. plísně, jsou přítomny v odpadních vodách z lidských sídel, v odpadech ze zemědělské výroby či ze skládek tuhého komunálního odpadu (TKO). Takto znečistěná voda je nevhodná k pití a často i k zavlažování, a to zejména kvůli možnému ohrožení zdraví lidí. Tímto způsobem se mohou přenášet i nákazy živočichů a rostlin.“ (RAJCHARD, 2002, s.117)
Znečišťování moří • Tepelné znečišťovánímoří i vodních toků způsobuje teplá voda z chladících věží elektráren/jaderné, tepelné. • Znečišťování moří způsobuje zejména námořní doprava (časté havárie ropných tankerů) a znečištěné přitékající vodní toky. • Ropné povlaky na mořích ohrožují celosvětovou produkci kyslíku (hyne plankton), ubývá lov zdravých mořských ryb, v přímořských střediscích je ohrožena rekreace obyvatel.
Eutrofizace vody • Eutrofizaci vody způsobuje vysoký obsah dusíku a fosforu (z NPK průmyslových hnojiv, odpady z potravinářského průmyslu), přemnožením řas. • Stává se, že vodní hladina zarůstá (vodní květ), ubývá kyslík a voda se mění v mrtvou vodu, kde dochází k hromadnému úhynu ryb(CVRČEK, 1993).
Použitá literatura a zdroje: CVRČEK, K., et al. Zbožíznalství I. pro OA a obchodní školy. 2. vydání. Praha: SPN, 1993. ISBN 80-04-26563-4. RAJCHARD, J., et al. Ekologie III. 1. vydání. České Budějovice: KOPP, 2002, s. 197. ISBN 80-7232-191-9. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.