130 likes | 259 Views
Životní šance, rodina a sociální politika. Tomáš Sirovátka. „Riziková společnost“, životní šance a rodina. (Post)moderní společnost je chápána mj. i jako „riziková společnost“ (U. Beck)
E N D
Životní šance, rodina a sociální politika Tomáš Sirovátka
„Riziková společnost“, životní šance a rodina • (Post)moderní společnost je chápána mj. i jako „riziková společnost“ (U. Beck) • Tradičně je ovšem role rodiny jako základní společenské instituce při zvládání rizik klíčová, ale rodina je také riziky ohrožena • Proměna profilu „rizik“ (nové formy sociálního vyloučení): • rizika životního cyklu - nově vystupují i rizika nestability a dysfunkcí rodiny • „třídní“ rizika (příslušnost k třídě) - nově: jako rizika trhu práce (a jeho dynamiky) mj. ovlivněná rodinnými závazky • „mezigenerační“ rizika - nově: kulturní a sociální kapitál formovaný v rodině, ovlivňuje přístup k sociálním institucím, které formují životní šance (vzdělání, zaměstnání atp.) • Jsou nové formy sociálního vyloučení spojené s fungováním rodiny ?
Ohrožené funkce rodiny a životní šance • Ohrožení funkcí rodiny lze sledovat ve více směrech • pečovatelské závazky a snížené šance na trhu práce - děti jako faktor nezaměstnanosti a (ne)zaměstnanosti („employment gap“), faktor chudoby - viz například neúplné či vícečetné rodiny a chudoba • jak s tím souvisí reprodukční funkce (nízká porodnost) a výchovná funkce ? (delikvence mládeže, drogy...) • Má to implikace pro sociální vyloučení (či diferenciaci životních šancí) specifických typů „rodin“ a případně pro vyloučení uvnitř rodin ? • Lze tyto důsledky sociálního vyloučení dotýkající se rodin eliminovat, případně jim předcházet ?
Genderový rozdíl ve specifické míře nezaměstnanosti podle dětí (ženy - muži), 2003
Rodina a sociální politika • Jaká je role sociální politiky ? • Je dílčí, ale vlivná: proměna rodiny a rodinných forem stejně jako ohrožení funkcí rodiny je proces vyplývající z (post)modernizačních trendů (industrializace, sekularizace, individualizace, genderová emancipace, konzumernismus), ale není to zcela uniformní proces • Proces proměny rodiny je zprostředkovaný kulturní tradicí, hodnotami a normami, a také institucemi a „politickou akcí“ - mj. z toho vyplývají „národní rozdíly“ v procesu proměny instituce rodiny, v cílech a strategiích členů rodin • Proto role sociální politiky je přínosná či nepřínosná v závislosti na tom, zda její cíle, motivy a opatření odpovídají cílům, motivům a strategiím členů rodin při formování a realizaci jejich životních šancí
Rodina a volby životních strategií • Je třeba vzít v úvahu, že: • Individualizace forem soukromého a rodinného života přinesla v rodině posun od „instituce“ k „volbě“ (forem rodinného soužití, způsobů uspořádání rolí v rodině) a přinesla nové požadavky v oblasti voleb (rodina, děti, pracovní a společenské uplatnění, životní úroveň). • Přijmeme-li předpoklad van de Kaa (1987) o posunu od uniformní k pluralizované rodině, pak přitom roste varieta typů rodin a životních preferencí. • „Volby“ členů rodin jsou diferencované (hodnotové orientace, role vzdělání, emancipace podle gender, participace na trhu práce), viz např. Možný, Hakim aj.
Volby životních a rodinných strategií • Obecně však rostou požadavky všech členů rodiny ve více směrech: pracovní uplatnění a kariéra, životní úroveň, děti a rodina • Roste i složitost volby, hlediska volby jsou komplexní • Hodnotové orientace • Kvalita života • Životní plány, aspirace • Ekonomické tlaky • Dostupné možnosti realizace volby • Jaké jsou možnosti harmonizace voleb ? (faktor sociálního vyloučení) • Volby rodinných strategií: tradiční i nové (prolínání) tradiční: model živitele, modifikovaný model živitele nové: egalitářský model zaměstnání, model dvou kariér, „obrácený“ model živitele
Rodina a sociální politika: jednoduchý model • Jak sociální politika zlepšuje životní šance: jaké jsou „stupně volnosti“ pro volbu rodinné a životní strategie pro realizaci požadavků, aspirací všech členů rodiny ? • Roli sociální politiky je třeba chápat/hodnotit jako „omezení“ či naopak zvětšení prostoru volby, nikoliv jako determinantu • Model vztahu: • Makroúroveň Modernizační procesy - Role rodinné politiky korespondence ? • Mikroúroveň Životní šance - Formy soukromého života
Obrat v požadavcích na životní šance - obrat v roli politiky ? • Nové požadavky (Mc Donald 2000, Esping-Andersen 2002, Castles 2003 aj.): • „druhý demografický přechod“: nová ekonomická role ženy, ovlivněná hodnotovým zaměřením na seberealizaci, uspokojení individuálních voleb, svobodu od tradičních autorit včetně náboženství... • požadavek na paralelní naplnění aspirací v oblasti rodinného a privátního života i aspiracemi v oblasti pracovního/společenského uplatnění se stává normou u větší části ženské (a mužské) populace • projevuje se na makroúrovni ve změně vztahu mezi fertilitou a zaměstnaností (žen): namísto negativní korelace (60.-80. léta) je zjištěna zcela jednoznačně pozitivní korelace (90.léta a současnost) • hodnotové vzorce (van de Kaa) pak nevysvětlují rozdíly v rodinném a pracovním chování rodin (viz nízká fertilita v tradičně (z hlediska dělby rolí v rodině) orientovaných společnostech - Itálie, ČR aj.) - jaká je role kontextu, institucí včetně politik ?
Přístupy a motivy pro-rodinné politiky • Tradiční • Instituční motiv (instituce stabilní rodiny/manželství jako hodnota sama o sobě) • Propopulační motiv (případně nacionalistická hlediska) • Ekonomický motiv (ochrana a rozvoj lidského kapitálu členů rodiny) • Sociální motiv (rodina jako konstitutivní prvek reprodukce a integrace společnosti, jež je vystavena trendu modernizace a individualizace) • Nové • Sociálně-politický motiv (eliminace nerovností v ekonomických možnostech a životních šancích vyplývajících z ceny příležitosti výchovy dětí pro rodiny s dětmi) viz Ringen 1997 • Gender motiv - rovné šance uvnitř rodiny (Lewis 1993, O´Connor 1999), případně motiv prospěchu dětí (Schulze 2000), tento motiv stále významnější (i s ohledem na trendy „aktivace „ v sociálním státu)
Závěry o roli sociální politiky (zejména Castles, Esping-Andersen, McDonald,, Kamermann, Kaufmann, Sleebos atd). • Je nepravděpodobné, že jakýkoliv specifický komplex opatření je vhodný pro všechny země, všechny sociální skupiny a všechny jednotlivce. • Je důležité naplnit požadavek možnosti volby v nabídce politik, variability a adaptability typů a forem opatření • Konsistentní dlouhodobá aplikace různých typů opatření podporujících možnost voleb je významnější než zavedení tzv. „silných“ opatření (a také je třeba „neočekávat příliš“)
Klíčová opatření pro-rodinné politiky • Klíčová opatření naplňující možnosti voleb (příklady): • opatření k harmonizaci rodiny a práce (zejména dostupné veřejné služby péče o děti, prolínání formální práce v zaměstnání a neformální práce v rodině) • podpora rovnosti genderových rolí při péči o děti/neformální práci • legislativní garance návratu zaměstnání pro pečující osoby a podpora jejich zaměstnatelnosti • podpora možností flexibilních forem zaměstnávání (částečné úvazky atd.), jejich zrovnoprávnění s tradičními formami
Eurobarometr 2002 (28 zemí) • Otázka : • „Co by měla vláda především udělat pro podporu života rodin ?“ • 1 opatření pro snížení nezaměstnanosti a pro flexibilní pracovní dobu • 2 zvýšení přídavků na děti • 3 zlepšení dostupnosti zařízení péče o děti • dále: podpora bydlení, nákladů na vzdělání, výše a délka rodičovské dovolené, daňové úlevy • (relativně komplexní požadavky)