150 likes | 290 Views
Řízení lidských zdrojů. Přednáška č. 12. Řízení pracovních vztahů v podniku. 5. 12. 2005. 1 ) Pojetí a význam pracovních vztahů. Při práci v organizacích vznikají vztahy , které je možné členit do následujících skupin: A) vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (zaměstnaneckých vztah),
E N D
Řízení lidských zdrojů Přednáška č. 12 Řízení pracovních vztahů v podniku 5. 12. 2005
1) Pojetí a význam pracovních vztahů • Při práci v organizacích vznikají vztahy, které je možné členit do následujících skupin: • A) vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (zaměstnaneckých vztah), • B) vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnaneckým sdružením (odbory), • C) vztahy mezi odbory a zaměstnavatelem (kolektivní pracovní vztahy), • D) vztahy mezi nadřízeným a podřízeným, • E) vztahy k zákazníkům a veřejnosti, • F) vztahy mezi pracovními kolektivy (upravuje organizační nebo pracovní řád),
G) vztahy mezi spolupracovníky (neupravuje žádný zvláštní předpis). • Pracovní vztahy v organizaci mají svou formální a neformální stránku. • Formální vztahy jsou upravované nejrůznějšími pravidly, platnými buď pouze v rámci určité pracovní skupiny či v rámci organizace (např. pracovní řád, prémiový řád aj.) nebo platnými celostátně ( ZP, zákon o zaměstnanosti, nebo Listina základních práv a povinností apod.) či dokonce s mezinárodní působností (např. Všeobecná deklarace lidských práv aj.).
Význam pracovních vztahů pro personální práci v organizaci je mimořádný. • Pracovní vztahy, jejich kvalita vytvářejí rámec významně ovlivňující dosahování cílů organizace i pracovních a životní cílů jednotlivých pracovníků. • Korektní, harmonické, uspokojivé pracovní a mezilidské vztahy vytvářejí produktivní klima, které má velmi pozitivní vliv na individuální, kolektivní i celoorganizační výkon. • Příznivě se odrážejí ve spokojenosti pracovníků a přispívají ke slaďování individuálních zájmů a cílů s cíli a zájmy organizace.
2) Zásady vytváření zdravých lidských vztahů • Při vytváření zdravých pracovních vztahů se uplatňují zejména následující zásady: • A) vedení pracovníků k tomu, aby dodržovali zákony, předpisy stanovené organizací a pravidla slušného chování se spolupracovníky, zákazníky i veřejnosti, • B) dodržování zákonů, smluv, dohod a pravidel slušnosti a respektování lidských práv ze strany zaměstnavatele a jeho vedoucích pracovníků.
C) respektování odborů jako partnera zaměstnavatele a vedení organizace, • D) formulování a realizace jasné, slušné a spravedlivé politiky získávání, výběru, hodnocení, odměňování, rozmisťování a personálního rozvoje pracovníků, • E) vytváření a udržování příznivých pracovních podmínek a BOZPP, • F) pečování o sociální rozvoj pracovníků, jejich životní podmínky, pomáhání v případě potřeby radou i skutkem, • G) tvorba žádoucích mezilidských vztahů organizováním kulturních, sportovních, rekreačních a dalších aktivit pro pracovníky a jejich rodinné příslušníky atd.
3) Zdroje konfliktů a jejich možná řešení, problém komunikace • Doprovodním jevem všech mezilidských vztahů, včetně vztahů pracovních, jsou konflikty. • Zdroje konfliktů: • A) v osobnosti a sociálním chování jedinců (nedodržování zákonů a pravidel slušnosti, osoby se sklonem k násilí atd.), • B) v nedorozumění (špatná komunikace, nedostatečné vysvětlení pracovních úkolů, povinností a pravidel, nedostatečná kvalifikace pracovníků), • C) v nedostatcích personální práce (nedostatky
v získávání a výběru pracovníků, nevhodné zařazení pracovníka na pracovní místo, nedostatky v hodnocení pracovníků), • D) ve stylu vedení lidí v organizaci (sklony k byrokracii, nedostatečně participativní styl vedení s převažujícími direktivními prvky, nerespektování lidských práv pracovníků), • E) ve způsobu formování týmů (málo pozornosti se věnuje charakteristikám osobnosti členů týmu a osobnosti vedoucího týmu, • F) ve změnách techniky a technologie, organizace práce a organizačních strukturách (změny se provádějí bez ohledu na názory a postoje
pracovníků, nikdo se jich neptá na názor a radu), • G) v umístění pracoviště a v pracovních podmínkách (např. vzdálenost od skladů materiálu či náhradních dílů, od útvarů zajišťujících obsluhu, od administrativních budov, závodní jídelny), • H) v příčinách nacházejících se mimo organizaci (související s životními podmínkami pracovníka, s jeho současnou životní situací, rodinnými či bytovými problémy atd.), • Mnohé konflikty na pracovišti a individuální problémy může odstranit nebo zmírnit poradenské
služby a poskytování pomoci pracovníkům (psycholog či sociální pracovník). • Jedním s nejefektivnějších nástrojů prevence konfliktů a vytváření zdravých pracovních vztahů je fungující systém komunikace. • Způsob informování (podnikové noviny, rozhlas, počítačová síť, vývěsky, oběžníky). • Věnovat pozornost vertikální (sestupné či vzestupné linii) a horizontální komunikaci.
4) Úloha odborů v řízení pracovních vztahů • Odbory jsou sdružením zaměstnanců (pracovníků) určenými k obhajování jejich zájmů a ochraně jejich práv. • Odborové organizace mají právo: • 1) rozhodování např. o stávce a o zastavení práce v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví pracovníků, • 2) spolurozhodování, • 3) součinnost mezi zaměstnavatelem a odbory, kdy jde o projednání, konzultaci, výměnu informací,
4) kontroly, především kontroly dodržování kolektivní smlouvy, předpisů BOZPP, pracovněprávních předpisů. • V zájmu zachování a prohloubení dobrých vztahů mezi zaměstnavatelem a odbory je však vhodné, aby se zaměstnavatel na odbory příležitostně obracel se žádostí o názor či stanovisko.
5) Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouva • Svůj úkol, tj. obhajovat zájmy zaměstnanců i ostatních pracovníků a ochraňovat jejich práva, uskutečňují odbory především v procesu kolektivního vyjednávání. • Výsledkem kolektivního vyjednávání je kolektivní smlouva. • Předmětem kolektivního vyjednávání a obsahem kolektivní smlouvy v České republice jsou následující oblasti: • - kolektivní vztahy (např. vztahy mezi odborovými orgány a organizací),
- individuální pracovní vztahy (pracovní poměr, pracovní doba, BOZPP, vzdělávání pracovníků), • - mzdová oblast (např. tarifní systém, minimální mzdy, použití dodatkových mzdových forem). • Závazky uvedené v kolektivní smlouvě musejí být konkrétní, termínované a kontrolovatelné. • Kolektivní smlouva se uzavírá na dobu dohodnutou oběma stranami. • KS dávají pracovním vztahům v organizaci určitý řád a jsou i výrazem participace zaměstnanců a dalších pracovníků na řízení a rozhodování v organizaci.
Konec přednášky Děkuji za pozornost