SVĚTOVÁ RENESANČNÍ LITERATURA

1. SVĚTOVÁ RENESANČNÍ LITERATURA ŠPANĚLSKO – 16./17. století ANGLIE – 14. až 16. století Mgr. Michal Oblouk

2. LOPE DE VEGA(1562 – 1635) • - dramatik, básník a prozaik, nejplodnější spisovatel „zlatého věku španělské literatury“ • narodil se ve šlechtické rodině • studoval teologii a filozofii • od mládí se u něj projevoval umělecký talent a dobrodružné sklony • žil v Madridu • po celý život ho provázely skandální milostné pletky • napsal přibližně 2000 her, dochovalo se 425 (historické hry a tzv. hry „pláště a dýky“ – podle tehdejších součástí oděvu šlechtice) • dílo: • OVČÍ PRAMEN (Fuente Ovejuna) – historická hra podle skutečné události, téma boje proti útlaku

3. MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA (1547 – 1616) • nejvýznamnější postava španělské literatury, spisovatel „zlatého věku“ renesance • narodil se v chudé rodině ranhojiče, jeho vzdělání tedy bylo nedostatečné a nesoustavné • r. 1570 vstoupil do vojska a bojoval v námořní bitvě u Lepanta, ve které přišel o levou ruku • r. 1575 byl zajat berberskými piráty a na 5 let se stal otrokem v Alžíru (po obrovském úsilí celé rodiny byl vykoupen) • zaměstnání nenašel, manželství ztroskotalo, byl obžalován pro podezření z vraždy, uvězněn a vyobcován z církve • zemřel chudý, nepochopený a zbídačený

4. DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOTE DE LA MANCHA • 2dílný rytířský román s titulním hrdinou – zchudlým šlechticem • vrcholné dílo španělské renesanční prózy • jako čtenář dobrodružných románů se zhlédl v nereálném světě ideálních rytířů – touží obnovit jejich slávu • typ snílka a fantasty schopného obětovat všechno svým ideálům – osedlal starou herku (pokřtil ji Rosinante) a vyrazil na dalekou pouť za ideálem svého srdce, vysněnou Dulcineou (obyčejná venkovská děvečka), doprovází ho sluha Sancho Panza

5. DALŠÍ AUTOŘI TIRSO DE MOLINA (1571 – 1648) LAZARILLO Z TORMESU – španělský anonymní pikareskní román (odvozeno ze španělského termínu picaro - šibal, taškář, šejdíř, pobuda, což je také označení hlavního hrdiny tohoto románu), hlavní hrdina je většinou záporná postava, intrikán, podvodník, pochází většinou z nižších sociálních vrstev či přímo ze spodiny společnosti, často je zaměstnán jako sluha, může být humorný či satirický, obsah románu je zcela soustředěn na postavu hlavního hrdiny, děj je založen na popisu jeho služby, často také jeho cest, může být humoristický či satirický

6. GEOFFREY CHAUCER(asi 1340 – 1400) • největší básník anglického středověku, politik • byl synem obchodníka s vínem • do r. 1357 byl pážetem v královské rodině, účastnil se invaze do Francie, kde byl zajat a vykoupen • od r. 1367 byl váženým vládním úředníkem, často byl vysílán do ciziny na tajná jednání, naučil se francouzsky a italsky • dílo: • CANTERBURSKÉ POVÍDKY – cyklus 24 veršovaných příběhů, které si vyprávějí poutníci při cestě k hrobu sv. Tomáše Becketa do Canterbury, obraz soudobé Anglie

7. CHRISTOPHER MARLOWE(1564 – 1593) • básník, dramatik a překladatel • pocházel z rodiny obuvníka • studoval na univerzitě v Cambridge • měl pověst ateisty, homosexuála, pijáka a rváče • díla psal blankversem = nerýmovaný sylabotónický jambický verš o pěti stopách • dílo: • DOKTOR FAUST – tragédie učence, který kvůli poznání obětuje vlastní duši

8. WILLIAM SHAKESPEARE(1564 – 1616)

9. ŽIVOT W. SHAKESPEARA • největší anglický i světový dramatik, významný básník a herec • narodil se ve Stratfordu nad Avonou v rodině rukavičkáře • vzdělával se na latinské škole, brzy však odešel do Londýna, kde se věnoval divadlu • po r. 1598 byl spolumajitelem, dramatikem a hercem divadla GLOBE • byl ženatý, měl 3 děti • dochovalo se 39 jeho divadelních her a 154 sonetů

10. HISTORICKÉ HRY Jindřich IV. Jindřich V. Jindřich VI. Jindřich VIII. Král Jan Richard II. Richard III. Edward III.

11. KOMEDIE Jak se vám líbí Komedie plná omylů Zkrocení zlé ženy Marná lásky snaha Sen noci svatojánské Mnoho povyku pro nic Večer tříkrálový Kupec benátský Půjčka za oplátku Veselé paničky windsorské

12. TRAGÉDIE

13. TRAGÉDIE Romeo a Julie Král Lear Macbeth Hamlet Antonius a Kleopatra Othello Julius Caesar Titus Andronicus

14. OTHELLO Ctižádostivý důstojník Jago nenávidí svého nadřízeného černého generála Othella, a to z důvodu, že nebyl povýšen. Jago se chce pomstít – daří se mu to. Připravuje různé intriky, kterými chce dosáhnout toho, aby Othello pochyboval o věrnosti své manželky Desdemony. Jago pečlivě připraví léčku, při níž žárlivý Othello zaškrtí svou ženu. Jagova žena prozradí Othellovy ošklivé záměry Jaga. Othello ztrácí smysl života, ničemu a nikomu již nevěří a spáchá sebevraždu.

15. HAMLET Zemřel dánský král Hamlet a královna si za několik týdnů vzala jeho bratra Klaudia. To vše nemohl pochopit Hamletův syn. Nevěřil, že se milující žena může za několik týdnů po smrti zamilovat do jiného muže. Mladý Hamlet spatřil v noci se stráží ducha svého otce a ten mu řekl, že jeho smrt nebyla přirozená, ale že to byla vražda. Ten, kdo prý způsobil tuto ohavnou věc, byl Klaudius. Hamlet se zapřísáhl, že se pomstí. Zatím však neměl důkaz, a tak mu nezbývalo, než čekat. Herci z hlavního města Dánska mu svou pravou hrou poradili. Kdyby zahráli před králem příběh o vraždě, která by byla napodobeninou skutečné vraždy krále Hamleta, jistě by se Klaudius nevydržel na hru dívat s klidnou tváří. Tam by se našel důkaz. A skutečně tomu tak bylo. Král již v polovině představení zděšeně vykřikl a uprchl ze síně. Hamlet byl zavolán matkou, aby si s ní promluvil. Pod postelí odhalil skrytého posluchače Polonia, otce syna a dcery, kterou Hamlet miloval. Spletl si však Polonia s Klaudiem a zabil jej. Jeho syn po návratu z Francie nemohl uvěřit smrti Polonia ani šílenství své sestry, které vzniklo z nešťastné lásky k Hamletovi. Začal tak Hamleta nenávidět a chtěl se pomstít. Spojil se s králem a byl s ním nevinným strůjcem hromadné smrti své sestry, královny, Hamleta, krále a sebe samého. Hamlet a Poloniův syn se navzájem zabili v šermu otrávenými meči, královna se napila otráveného nápoje připraveného pro Hamleta, sestra Hamletova soupeře utonula a Hamlet zabil krále mečem. Hamlet se ještě před vydechnutím smířil se synem Polonia a naposledy padl svému drahému příteli Horaciovi do náručí.

16. MACBETH Statečný vojevůdce Makbeth věrný svému králi Dunkanovi se vrací z vítězné bitvy u Forresu společně s dalším zdatným vojevůdcem Bankem. Cestou se jim zjeví tři čarodějnice. Ty Makbetha osloví jako théna z Glamisu, Kawdora a dokonce jako skotského krále. Makbeth je zatím jen Glamisem. Bankovi sdělí, že ač králem nebude, zplodí královského potomka. Po této předpovědi opět zmizí. Na pláň za Makbethem přijdou skotští páni, aby ho jmenovali kawdorským thénem. Ten současný se totiž přiznal k velezradě, a tak ho čeká smrt. Makbeth se těší tak velké králově přízni, že se král rozhodne přenocovat na jeho hradě Invernessu. Mezitím se Makbethova žena dozví o proroctví a chce ho uspíšit. Na její nátlak proto Makbeth zabije krále při jeho návštěvě hradu. Z tohoto činu jsou obviněni královi strážci, které Makbeth na oko z pomsty zabije a jeho synové ze strachu ze spiknutí uprchnou. Z oddaného vojevůdce Makbetha se stává bezohledný král. Ze strachu, že by se mohla vyplnit i Bankova část věštby, nechá Makbeth Banka zabít. V nesmírné zvědavosti se pak obrací na čarodějnice s prosbou o další proroctví. Čarodějnice mu řeknou, že se o svou moc nemusí obávat, dokud se nebude hýbat birnamský les, že ho může zničit jen člověk nenarozený z ženy a upozorní ho na zrádného Makduffa, který však včas uprchne do Anglie, kde se spojí s jedním z Dunkanových synů Malkolmem. Ještě společně s Malkolmovým strýcem vytvoří armádu. Ke královskému hradu Duncinanu jdou birnamským lesem a to tak, že se maskují větvemi a vypadá to, jako by se celý les hýbal. Makbeth se snaží uprchnout, ale zastaví ho Makduff, který byl z lůna své mrtvé matky předčasně vyříznut. Makbetha zabije a Malkolm se stává králem.

17. KRÁL LEAR Lear, král britanský, byl vladař milovaný, ale stáří ho nutilo, aby se zanedlouho své vlády vzdal. Nebál se těch chvílí, kdy opustí trůn, protože měl tři dcery, kterým mohl své vladařské povinnosti s klidnou duší předat. Nejmladší Kordelii miloval nejvíce, ale při dělení království zachoval svou spravedlnost. Když se svých dcer ptal, jak by vyjádřily lásku ke svému otci proslovem, byl překvapen mile krásnou řečí dvou starších dcer Goneril a Regan, ale nemile řečí Kordelie, v kterou nejvíce doufal. Nejmladší dcera však nemilovala velkou řeč a nikdy nevyjádřila slovem tolik, co duší. To si v té chvíli otec neuvědomil a překvapivě dceru vyhnal ze země. Kordelie odešla s francouzským králem, kterého si následně vzala za muže, velmi nešťastná. Starší dcery hovořili tak krásně jen pro svoje blaho. To se poznalo hned, jak získaly vládu. Byly na otce tak hrubé, že ho dohnaly k šílenství. Stejnou křivdu, jako Lear na Kordelii, udělal přítel krále Gloster na starším synovi Edgarovi. Mladší Egmund chtěl získat Dědictví, a tak otce falší donutil, aby Edgara nenáviděl a vyhnal. Edgar se musel převléci za chudého blázna. Tak se ukrýval nebezpečí, které mu hrozilo, kdyby měl vlastní zjev. Šílený Lear bloudil se svým kašparem a Kentem po smutném světě, až se setkal s Edgarem a společně dočkávali lepšího zítřka. Zatím královy dcery soupeřily mezi sebou a zpráva o nešťastném otci se donesla k jeho milující dceři do Francie, která se rozhodla přijet otce zachránit před smrtí. Vstup Francouzů na britskou půdu rozhořčilo dvě sestry natolik, že začaly připravovat vojenské střetnutí mezi těmito dvěma státy. Z boje vyšli vítězně Britové, ale Kordelie se s otcem přece jenom setkala. Otec ji sice poznal, ale brzy vyšel rozkaz oba pověsit. Dceru oběsili, ale otec s ní v náručí uprchl a ze zármutku zemřel. I Edgar se se svým otcem setkal a odpustil mu. Před bitvou zemřel usmířený otec v náručí syna. Goneril a Regan se vzájemně zabily, jen Edgar zůstal naživu.

18. ROMEO A JULIE Na severu Itálie ve městě Verona žily dva znepřátelené rody - rod Kapuletů a rod Monteků. Romeo pocházel z rodu Monteků. Jednou se dostane se svými přáteli na ples Kapuletů, kde se zamiluje do Julie (Kapuletova dcera). Julie mu jeho lásku opětuje a oba přemluví kněze Vavřince, aby je tajně oddal. Na druhý den dojde k pouliční bitce, při které Tybalt zabije Romeova přítele Mercuria. Při dalším jejich setkání vyprovokuje Tybalt Romea k boji. Romeo ho však zabíjí, a je tudíž vyhoštěn z Verony. Mezitím rodiče Julie chtějí, aby se provdala za mladého šlechtice Parise. Julie ho nechce, protože chce zůstat věrná Romeovi. Jde proto pro pomoc za knězem Vavřincem. Ten ji dává tekutinu, po jejímž vypití bude vypadat dva dny jako mrtvá. V den svatby s Parisem vypije Julie tekutinu, a protože opravdu vypadá jako mrtvá, je pohřbena v hrobce Kapuletů. Vavřinec na nic nečeká a posílá ihned zprávu Romeovi. Posel však není vypuštěn z města. Než Vavřinec stačí sehnat nového posla, dorazí k Romeovi sluha Baltazar, který neví nic o tajném plánu a řekne Romeovi, že Julie je mrtvá. Romeo okamžitě jede k hrobce Kapuletů, kde se setká s Parisem, kterého tam po hádce zabíjí. Když Romeo spatří v hrobce mrtvou Julii, touží zemřít po jejím boku. Tak vypije velmi silný jed a umírá. V té chvíli se probouzí Julie, a jak spatří mrtvého Romea, probodne se dýkou. Když k hrobce přiběhnou Montek a Kapulet, začne jim Vavřinec vysvětlovat, že to není vina ani jednoho rodu. Proto si také představitelé obou rodů nad mrtvými podají ruce, což znamenalo jen jediné: mír mezi oběma rody.

19. POHÁDKOVÉ HRY Bouře Zimní pohádka – děj této hry se odehrává na Sicílii a v Čechách (autor naší zemi přisoudil moře)

20. ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Geoffrey_Chaucer • http://famouspoetsandpoems.com/poets/geoffrey_chaucer/photo • http://cs.wikipedia.org/wiki/Christopher_Marlowe • http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hamlet • http://cs.wikipedia.org/wiki/Romeo_a_Julie • http://www.shakespeare-literature.com/Othello/index.html • http://www.shakespeare.cz/2002/hra_lear.html • http://www.pathguy.com/macbeth.htm • http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/william-shakespeare/othello.html • http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/william-shakespeare/hamlet.html • http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/william-shakespeare/makbeth-2.html • http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/william-shakespeare/kral-lear.html • http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/william-shakespeare/romeo-a-julie.html • http://cs.wikipedia.org/wiki/Pikareskn%C3%AD_rom%C3%A1n#Pikareskn.C3.AD_rom.C3.A1n