Ekonomická reforma

1. Ekonomická reforma transformace centrálně plánované ekonomiky na tržní po roce 1989

2. Sametová revoluce 1989 • 17. 11. 1989 potlačení studentského průvodu • Obrovské demonstrace • Generální stávka • Zrušení vedoucí úlohy KSČ • 29. 12. Havel prezidentem

3. Pokusy před 1989 • Ekonomické zaostávání, neefektivita • Vědomá nutnost změn • 50. léta: Rozsypalova reforma brzy ukončena • 60. léta: Oto Šik a spol. z Ek. ústavu ČSAV • 70. léta: „Soubor opatření“ • 80. léta: Prognostický ústav ČSAV Valtr Komárek • Nereformovatelnost nerefermovatelného • Nelze spojovat plán a trh • Nutno systémové změny

4. Výchozí podmínky • vzdělané, kvalifikované, zkušené a flexibilní pracovní síly • nejmenší zadluženost z postkomunistických států • dlouholetá tradice přísné monetární politiky (monetární stabilita se v Československu udržela i v období centrálně plánované ekonomiky), nízká inflace (1 - 2%) • geografická poloha • rozpad Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1991 • malá spolupráce se západními zeměmi • nedostatečné zkušenosti s tržní ekonomikou • důsledný systém centrálně plánovaného hospodářství • kapitálová a technologická poddimenzovanost • zničené životní prostředí v ČSR • nízké sebevědomí lidí a pošlapávané morální zásady

5. cílový stav • Liberální – omezení role státu a jeho zásahů do ekonomiky. Většinou šlo o zastánce plošné privatizace a rychlé cesty (šokové terapie) z Prognostického ústavu ČSAV. Byl to např. Václav Klaus, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Jiří Jonáš, Karel Dyba, Dušan Tříska • Tržní hospodářství se zachováním zásahů státu do ekonomiky – zastánci tohoto návrhu požadovali silnou pozici státu zejména v oblasti sociální politiky. V otázce rychlosti transformace se přikláněli ke gradualistickému přístupu (pomalá cesta). Do této skupiny patřil např. Miloš Zeman, Valtr Komárek, František Vlasák. • Třetí skupina ekonomů prosazovala zlepšení stávajícího systému centrálního plánování, jeho reformy – např. zavedení konkurenčního prostředí na ekonomických trzích, rušení monopolů. Chtěli spojit to nejlepší ze socialismu (sociální přednosti) a kapitalismu (výkonnost, bohatství) v jednotnou koncepci tzv. třetí cesty (Šik, Zelený).

6. Washingtonský konsensus • k překonání krize v Latinské Americe • maximální liberalizace, • co nejrychlejší privatizace, • přísná fiskální a měnová politika

7. Dvě strategie, cesty • „Návrh strategie přechodu k tržní ekonomice“ = česká verze: pomalejší tempo transformace, standardní metody privatizace a aktivní strukturální politiku, roční provizorium pro rok 1990. • „Strategie ekonomické reformy “ = federální verze: nutnost rychlého a nekompromisního postupu klíčových reforem (šoková terapie), nebezpečí v neúplném provedení reformních opatření. bezprostředně po pádu předchozího režimu jsou lidé nejvíce nakloněni změnám, • Oba scénáře byly předloženy federální vládě 3. května 1990

8. Protagonisté • Klaus, Ježek, Dyba, Dlouhý, Tříska

9. Výsledný scénář • V září 1990 schválilo Federální shromáždění konečnou podobu scénáře - „Scénář ekonomické reformy“. Jako cíl transformace byla stanovena tržní ekonomika bez přívlastků a s minimálními zásahy státu během přeměny ekonomického mechanismu i po jejím dokončení, tohoto cíle mělo být dosaženo rychlým postupem změn (šokovou terapií) při liberalizaci vnitřních cen, zahraničního obchodu i privatizaci, to vše při maximální otevřenosti ekonomiky

10. Osnova scénáře • A/ Scénář nejprve vymezil makroekonomický rámec ekonomické reformy pro zbytek roku 1990 a rok 1991. Definoval jej jako restriktivní měnovou a fiskální politiku (nulový růst množství peněz a mírně přebytkový státní rozpočet). • B/ Další část scénáře se věnovala změně vlastnických vztahů, jelikož soukromé vlastnictví je nezbytným předpokladem tržní ekonomiky. Hromadný přesun státních vlastnických práv do soukromých rukou měl být proveden v několika variantách: malá privatizace, částečná restituce, velká privatizace. • C/ K tržnímu hospodářství neodmyslitelně patří volná tvorba cen. Proto se od 1.1.1991 předpokládala souběžná liberalizace vnitřních cen a zavedení tzv. vnitřní směnitelnosti měny, což vyžadovalo devalvaci koruny o více než 80 % oproti začátku roku 1990. • D/ Důležitým úkolem bylo udržení sociálního smíru, proto se dokument zabývá také některými sociálními souvislostmi ekonomické transformace, jež je nevyhnutelně doprovázena zhoršením finanční situace některých skupin obyvatel, růstem nezaměstnanosti apod. • E/ Zvláštní pozornost je ve scénáři věnována specifikám agropotravinářského komplexu. Privatizace zemědělství si vyžádala spojení doposud oddělených vlastnických a užívacích práv k zemědělské půdě. I této oblasti se měla týkat liberalizace cen. Následné zvyšování cen potravin bude stát kompenzovat intervenčními nákupy omezeného okruhu zemědělských výrobků za garantované ceny

11. Stavební kameny • liberalizace cen • liberalizace zahraničního obchodu • privatizace • restituce (navracení původním vlastníkům) • malá (aukce provozoven) • velká (zejména kupónová) • makroekonomická stabilizace • sociální průchodnost transformace

12. Vývoj makroekonomických agregátů

13. Zdroje • http://is.muni.cz/th/79279/pedf_m/diplomka.txt • http://khp.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/transformace_vostrovska.doc • ŠVARCOVÁ, Jena a kol.: Ekonomie. Stručný přehled. CEED. 2010.