100 likes | 290 Views
odborný styl a jeho charakteristika. M gr. Kateřina Pelikánová. www.zlinskedumy.cz. odborný styl. je styl odborných publikací, časopisů a učebnic. Funkce: odborně sdělná, vzdělávací cíl = podat přesné informace z různých oborů Znaky: - věcná správnost - přísná objektivita
E N D
odborný styl a jeho charakteristika Mgr. Kateřina Pelikánová www.zlinskedumy.cz
odborný styl je styl odborných publikací, časopisů a učebnic. Funkce: odborně sdělná, vzdělávací cíl = podat přesné informace z různých oborů Znaky: - věcná správnost - přísná objektivita - přehlednost - jednoznačnost a přesnost (termíny) - předpokládá se vzdělanost autora
Dělení odborných projevů • styl vědecký (naučný, teoretický) – určen odborníkům, teorie se podává co nejpřesněji, množství termínů i cizích slov • styl prakticky odborný – určen poučenějším příjemcům, uvádí často pracovní poznatky do praxe, je blízký administrativnímu stylu • styl populárně naučný – určen laikům nebo začátečníkům, zveřejňuje vědecké poznání příslušnou formou
Jazykové prostředky • výhradně spisovný jazyk • neutrální jazykové prostředky, nepoužívají se citově zabarvená slova • nejvýraznějším prostředkem je termín (odborný název) • znalost terminologie daného oboru je závazná • za termín považujeme i víceslovná pojmenování (terminologická sousloví) – př. chemická reakce • pro termíny je (zvláště v botanice a chemii) typická tzv. postpozice přívlastku shodného – př. kyselina sírová, violka vonná
Jazykové i jiné prostředky • zkratky a značky (př. km, NaCl, MFF UK – Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy aj.) • slova cizího původu nebo cizí (př. frekvence, oscilace, kondenzace, imaginární aj.) • delší nebo dlouhá souvětí (většinou tištěný text – můžeme se vracet) • pasivní tvary sloves (př. bude změřeno, je zasazena, byl spuštěn aj.) • výčty (př. např. některé potraviny, léky, různé chemikálie, celá řada prašných látek neživého i živočišného původu aj.) • grafické prostředky: - číselné údaje - závorky - poznámky
Přehled základních útvarů • kratší útvary • návod, krátký popis, resumé, encyklopedické heslo, koreferát, anotace • střední útvary • odborný referát, úvaha, esej, výklad, přednáška, popis pracovního postupu, odborný článek, recenze, diskuse • dlouhé útvary • diplomová práce, disertační práce, monografie, odborná publikace, učebnice
Malý slovníček pojmů • Rozuměli jste všem pojmům? • Je dobré si některé vysvětlit • resumé – obsah, výtah, shrnutí závěrů (většinou bývá cizojazyčné) • koreferát – vedlejší, doplňující referát druhé osoby k témuž tématu (bývá kratší než původní) • anotace – 1. stručná charakteristika slovesného díla s údaji o obsahu, zaměření, významu, autorovi, úpravě, určení aj.; 2. připojování poznámek k textu; poznámka, vysvětlivka k textu
Obvyklá kompozice výkladových textů • Úvod – seznámení s tématem, uvedení do problematiky • Vlastní stať – jaký je cíl (poučit o čem), jaké autor použije metody (výklad doplněn prezentací, příklady, pokusy ap.), vlastní výklad • Závěr – shrnutí, kde je možno aplikovat znalosti, odkazy na další materiály, případně další dostupné zdroje
Zdroje • MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora. KLUSÁČKOVÁ, Lenka. JEŘÁBKOVÁ, Eleonora. ADÁMKOVÁ, Petra: Odmaturuj z českého jazyka, třetí, doplněné vydání, Didaktis, 2007. ISBN 80-7358-082-9. • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy, druhý dotisk 2. vydání, Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-0950-6. • STYBLÍK, Vlastimil. ČECHOVÁ, Marie. Mluvnická a slohová cvičení ke Stručné mluvnici české, vydání 7., ve Fortuně 2., Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-652-2 • KOLEKTIV AUTORŮ. Akademický slovník cizích slov, vydání 1. (dotisk), Academia nakladatelství AV ČR, 2000. ISBN 80-200-0982-5