150 likes | 449 Views
PROSTĚ SDĚLOVACÍ STYL. Mluvené útvary. Charakteristika mluveného projevu:. je neopakovatelný, protože se váže na danou konkrétní situaci je pro něj charakteristický přímý kontakt mezi účastníky projevu
E N D
PROSTĚ SDĚLOVACÍ STYL Mluvené útvary
Charakteristika mluveného projevu: • je neopakovatelný, protože se váže na danou konkrétní situaci • je pro něj charakteristický přímý kontakt mezi účastníky projevu • často bývá nepřipravený, což způsobuje, že vyjadřování je méně přesné a pečlivé, opakují se stejná slova a větná stavba bývá jednodušší • projev bývá citově zabarvený a doprovází jej různé mimojazykové, neverbální prostředky
Dialogy: • mluvené jazykové projevy (hovory) dvou a více lidí, v nichž dochází ke střídání mluvčích (jeden vždy mluví, druhý mu naslouchá), nemělo by mluvit více lidí najednou • účastníci dialogu většinou sledují nějaký společný cíl, vyměnit si informace, na něčem se domluvit, vyjádřit city a pocity • člení se na repliky – střídání (výstupy) jednotlivých mluvčích
VYPRAVOVÁNÍ • v běžném hovoru vznikají i jednoduchávypravování událostí, vlastních i cizích zážitků nebo vzpomínek, ve kterých se často vyskytují i prvky prostého popisu (osob, věcí, jevů)
Monology: • mluvené jazykové projevy, v nichž nedochází ke střídání mluvčích, ale mluví nepřetržitě jeden člověk • nejčastěji se setkáváme s monology v podobě přednášek, výkladů, referátů a také různých projevů(proslovů) • zkušený mluvčí, dobrý řečník musí brát ohled na posluchače, svou řeč jim adresuje, reaguje na jejich reakce
Telefonní hovor: • rychlé sdělení informace, odpověď na dotaz, předání zprávy • stručnost, věcnost, promyšlená formulace, pečlivá výslovnost • společenské a zdvořilostní zásady: a) pozdrav a představení volajícího, pak volaného b) krátké sdělení, přesně formulované a vyslovené c) ukončení volajícím – poděkování a rozloučení
Běžný společenský styk: • blahopřání, přípitek:krátký projev, který se pronáší při slavnostní příležitosti (narozeniny, svatba, promoce, výročí aj.) a ve kterém mluvčí udává, k jaké příležitosti(na čí zdraví, počest) si společnost připije • vyjádření soustrasti: stručný ustálený projev s citovým zabarvením, kterým se vyjadřuje pozůstalým lítost nad úmrtím jejich blízkých (např. Přijměte prosím mou nejhlubší soustrast…)
Běžný společenský styk: • Přivítání: zdvořilé vyjádření potěšení z návštěvy (např. Vítám vás u nás. Jsem rád, že jste přišli, pojďte prosím dál…) • Oficiální přivítání na veřejnosti : Vážení přítomní, dámy a pánové, dovolte, abych vás přivítal jménem…
Běžný společenský styk: • Představování: představujeme mladšího staršímu, muže ženě, méně významnou osobnost osobnosti významnější • užíváme ustálené formulace (např.: Dovolte,abych vám představil svého spolužáka. Seznamte se, to je…Těší mě, rád jsem vás poznal.)
Běžný společenský styk: • Omluvy, odmítnutí: užíváme zdvořilé formulace (např.: Promiň, ale nemohl jsem přijít. Je mi líto, ale… Omluv mě, rád bych přišel, ale…Omlouvám se, mám ještě nějaké povinnosti.) • patří sem i omlouvání ve škole (např. Pane učiteli, omluvte mě, prosím, zapomněl jsem doma sešit.)
Veřejné ústní jednání: • je to projev oficiálnějšího rázu • je třeba mluvit zřetelně, souvisle, dobře artikulovat • využívat jednodušších souvětí a jednoduchých vět • omezit nadužívání zájmen a parazitních slov (např. teda, prostě, tak) • zachovat přiměřenou délku projevu • omezit nadměrnou gestikulaci a pohyb těla • udržovat kontakt s posluchači
Veřejné ústní projevy: • Referát:informuje posluchače o aktuálním dění nebo o něčem, co by je mohlo zajímat, např. o knižní novince, divadelním nebo filmovém představení, o výstavě, ale i o sportovním utkání • Diskuse (řízený dialog): jednotliví mluvčí se vyjadřují k nějaké otázce, problému, případně reagují na příspěvky ostatních mluvčích, často navazuje na referát
Otázky pro opakování: • 1) Charakterizujte mluvené útvary prostě sdělovacího stylu. • 2) Vysvětlete rozdíl mezi dialogem a monologem. • 3) Uveďte příklady neverbální komunikace. • 4) Popište postup při telefonování. • 5) Které útvary patří k běžnému společenskému styku? • 6) Kde využíváme veřejná ústní jednání, které útvary sem patří?
Zdroje: • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN 978 – 253 – 0189 – 0 • HANZOVÁ, Marie, SCHNEIDEROVÁ, Eva. Klíč ke slohu. Praha: Albatros, 2007, ISBN 978 – 80 – 00 – 01825 – 6 • Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 082 – 9 • Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 019 - 5