Varroáza včel

1. Varroáza včel MVDr. Eduard Dvořák

2. Varroáza včel • Nebezpečná nákaza včelího plodu,napadá i dospělé včely • Původně parazit včely indické /Apis cerana/ • V současné době zavlečená na všechny kontinenty kromě Austrálie • Na Slovensku zjištěna v roce 1978 • V České republice zjištěna v roce 1981

3. Varroáza včel • V současné době představuje největší oslabení včelstev a tím umožňuje zhoubnější průběh řady včelích chorob. Dnes je již rozšířena ve všech světadílech, kromě Austrálie • Celé území ČR je plošně napadené tímto parazitem • Organizované tlumení udržuje nízkou intenzitu napadení • Proto v ČR zatím nedochází k hromadným úhynům na tuto nákazu

4. Původce • Varroa destructor(Anderson,Trueman,2000) • U Apis cerana se množí pouze na trubčím plodu • U Apis mellifera se množí na trubčím i dělničím plodu - trubčí preferuje • Živí se hemolymfou plodu nebo včel

5. Varroa destructor • Samička je příčně oválného tvaru, 1,5-1,9 x 1,1-1,5 mm • Jsou žlutohnědé až hnědé • Samečci – šedobílí, okrouhlého tvaru, velcí 0,8 mm • Oplozené samičky jsou velikostí i barvou podobné včelomorkám

6. Vývoj roztoče Varroa destructor • Oplozená samička vnikne do buňky krátce před zavíčkováním • Na vzpřímenou larvu naklade 2-5 vajíček • Za 7 dní se vylíhne sameček, za 9 dní samičky • Sameček po oplození samiček hyne • Při tomto inbrídingu 25% samiček je neplodných

7. Sameček je okrouhlého tvaru a bělavé barvy Štít samičky po oplození chitinizuje – zbarvuje se do hněda Vývoj roztoče Varroa destructor

8. Šíření nákazy • Zasíláním matek s nakaženými doprovodnými včelami • Zalétávání trubců, včel a usazování rojů neznámého původu • Nekontrolované přesuny včelstev • Šíření do okolí je velmi rychlé - 5-10 km ročně

9. Přežívání roztoče Varroa destruktor • Mimo včely a plod - krátce, asi 7 dní • Na uhynulých včelách - 17 dní • Na plodu - 40 dní

10. Klinické příznaky • Jsou dlouho nevýrazné – záleží na síle napadení a intenzitě napadení včelstev v okolí • Výskyt znetvořených včel – méně nápadný – je způsobený virem deformovaných křídel -DWV

11. Klinické příznaky • Konečné stádium nákazy / při napadení asi 50% podletního plodu / = náhlé zmizení včel z úlů krátce po nakrmení nebo začátkem zimy • Často se tak stane u většího počtu včelstev na stanovišti

12. Diagnostika • Vyšetření spadu a měli / flotace v oleji / • Vyšetření včel smyvem / vodou 50-55oC/ • Klinické vyšetření zavíčkovaného trubčího plodu • Vyšetření spadu po léčebném ošetření včelstev – velmi citlivá metoda

13. Preventivní opatření • Řádné léčebné ošetřování včelstev • Pravidelné vyšetřování včelstev • Chovatelská opatření / odstranění posledního trubčího plodu, klíckování matek před 1.fumigací • Utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včel • Sledování průměrného denního spadu roztočů – v červnu a červenci • Případná ochrana zimní generace včel

14. Tlumení varroázyopatření stanoví každoročně příslušná KVS Zahrnují zejména: • Trojí léčebné podzimní ošetření všech včelstev / 2x fumigace + 1x aerosol / • Odběr a vyšetření zimní měli – do 15.2. • Jarní ošetření silně napadených stanovišť -nátěrem zavíčkovaného plodu přípr. M-1 s následnou fumigací Varidolem

15. Tlumeni varroázy • Ochranana zimní generace včel - Formidolem , příp. se svolením KVS Gabonem PF 90 nebo PA 92 • Sledování účinnosti léčby a připadného vzniku rezistence roztočů - ve spolupráci s VÚVč v Dole • Vše provádět přesně podle návodů, komsionelně a ve stejnou dobu

16. Varroa jacobsoni (Oudemans, 1904 ) • Parazit včely indické / Apis cerana / zjištěný původně na ostrově Jáva • Rozmnožoval se pouze na trubčím plodu • Byl zjištěn i na plodu včely medonosné, teprve v r.2000 bylo prokázáno, že se však na tomto plodu nerozmnožuje