90 likes | 187 Views
P r o milovanou. Autor Hanis. Jsi poupátko mého štěstí, co nikdy neuvadá, jsi studánka všech neřestí, co nikdy nevysychá. Jsi zlaťoučké sluníčko, co hřeje mé srdíčko, jsi mým snem a jsi mým dnem, snad navždy spolu zůstanem, mé poupátko. Nezajímej se o vzhled , Může klamat
E N D
P r o milovanou Autor Hanis
Jsi poupátko mého štěstí, co nikdy neuvadá, jsi studánka všech neřestí, co nikdy nevysychá. Jsi zlaťoučké sluníčko, co hřeje mé srdíčko, jsi mým snem a jsi mým dnem, snad navždy spolu zůstanem, mé poupátko.
Nezajímej se o vzhled , Může klamat Nezajímej se o bohatství I to odvane pryč . Najdi někoho , Kdo tě přiměje k úsměvu , Protože stačí jenom jeden úsměv , Aby se temný den zdál jasnější , Najdi někoho Kdo přijme tvoje srdce aby se smálo .
Jsi ještě nepopsaný list, z kterého chtěl bych číst, slova, která krásně voní a evokují spoustu tónin. Jsi nepopsaná řeka, vinouc se do daleka průzračná a čistá, kde nádherná jsou místa. Jsi nebe plné hvězd, já nemůžu se splést, když světlo, které hledám, já ukradnout si nedám. Jsi pohádka máje, která stále v nás je, a léta, která plynou, snad nikdy nezahynou.
Miluju Tě, jen Ty jsi láska má, tak něžná,vzrušující, jediná. Miluju Tě stále víc, každý den toužím stokrát to říct, že jen s Tebou lásku prožívám a s Tvým jménem na rtech stávám i usínám. Miluji Tě, tak nenechávej mne už samého, přijď a do mých dlaní vezmi ruku mou. Bez Tebe se mé srdce souží, zašeptám ti do ouška po čem toužím a jak moc Tě miluju...
Tvoje rty jsou jakopaprsky sluncev nekonečné bouři,hřejivé a tak vášnivé,pulzující a hledajícímě v nekonečné noci.Jsou jako záchraný člunpro tonoucího se v moři,podrží a spojují mě celou,neodchází propadajív touhu velkou.Jsou jako pramínek vodyv rozpálené oázeco nenasytí tě jeden lokale nekonečný tok.
S tebou všechno končí,všechno začíná, jsi můj nultý rok,má první vteřina, s tebou všechno hledám,všechno nacházím, jsi má sbírka náhod,má sbírka nesnází!
Jsi růže, která svádí, jsi vánek, který hladí. Jsi zima, která mnou třese, jsi sen, co mě neunese. Jsi jediné o co stojím, jediné o co se stále bojím. Kdo tedy vlastně jsi? Světlo, které temnou noc rozrazí, stín, který mě všude provází. Anděl, který je se mnou v nesnázi, půlka mého srdce, která mi schází.
Štěstí,ty prchlivý rarachu.Ty dámo bez strachu.Daruj mi smítko lásky,daruj mi moudré vrásky.Vezmi si lidskost,vezmi si radost.Okus si lidský hřích,okus si radost a smích.Okus to proč žijeme...