Alzheimerova choroba

1. Alzheimerova choroba Kristýna Kozumplíková, 3.skup., 4.roč. 3.12.2012

2. Obecně • Chronické progresivní onemocnění nervové soustavy • Degenerativní zánik neuronů s charakteristickými histopatologickými změnami • Nejčastější příčina demece ve středním a vyšším věku (60%) • Objevitel Alois Alzheimer (neuronální klubka)

3. Rizikové faktory • Věk: 64-74 rok 3%, po 85. roce 47% • Nosičství alely eta-4 genu pro Apolipoprotein E • Downův sy: gen pro APP je na 21. chromozomu →trisomie→ více β-amyloidu→větší plaky • Ženské pohlaví, nízké vzdělání, kouření…

4. Etiopatogeneze • Nejasná • V neuronech je přítomen APP (amyloidový prekurzorový protein), ten je za normál. okolností stěpenα-sekretázou na solubilní fragmenty(40 AMK), působící neuroplasticky • U AD je APP štěpen beta a gama sekretázou→ beta amyloid 42, základ Alzheimerovské plaky v neuropilu a cévách • V oblasti plaků dochází k neurodegeneraci, tvorbě gliového lemu a sterilního zánětu

6. Neuronální klubka (tangles) • Objev Aloise Alzheimera • Intracelulární změna neurofibril s významnou rolí abnormálně fosforylovaného tau-proteinu, fos-tau protein startuje polymeraci mikrotubulů • Dochází ke ztrátě cholinergní neuronů v predilekčních oblastech mozkové kůry→pokles ACh → kognitivní poruchy

8. Další faktory: • Apolipoprotein – podílí se na tvorbě beta amyloidu • Kyslíkové radikály- peroxidace lipidů buněčné membrány • Excitoxicita, nadměrné uvolňování excitačních aminokyselin a jejich vazba na ionotropní receptory, zvýší influx kalcia do neuronu, který spustí signalizační kaskádu vedoucí až k apoptóze buňky • Další mutace: 1. a 14.chromozom,oblasti kódující preseniliny, za patolog. okolností interagují s APP a podílí se na vzniku beta amyloidu

9. Histopatologie • Atrofie mozkové tkáně(celý kortex, occipitální oblast méně), rozšíření sulků a komor •  úbytek neuronů, neuritické plaky a neurofibrilární uzlíčky, granulovakuolární degenerace, neuropilová vlákna a amyloidová angiopatie

10. Klinický obraz • Chronicko-progresivní onemocnění, bez kolísání • Počáteční příznaky-porucha recentní epizodické paměti (zapomínání každodenních událostí), následuje porucha kognitivních i nekognitivních fcí –behaviorální a psychologické příznaky demence • Porucha chování, agresivita, agitovanost, poruchy spánku, narušené emoce, poruchy chůze, častá inkotinence, epileptické záchvaty až úplná nesoběstačnost

11. 3 stádia: • Lehké stadium:1.-4.rok AD, porucha učení a vybavování, dezorientace v čase a místě, narušena denní činnost • Střední stadium:2.-10.rok AD, závažná porucha paměti, rozvoj afázie, apraxie, agnózie • Těžké stadium:7.-14.rok, úplná ztráta paměti, vybavování jen nesourodých utržků staré paměti, nepoznává blízké osoby, úplná nesoběstačnost, inkotinence, porucha chůze

12. Diagnostika • Splnění kriterií demence a vyloučení jiných onemocnění • Škálovací metody typu MMSE (mini-mentalstateexamination)

13. Klinické vyšetření: • Biochemické, hematologické, endokrinologické • EKG • RTG plic • EEG, CT, MRI mozku • Sérologie lues a HIV, metabolismus B12, kys.listové • Lumbální punkce, toxikologie (Al) • Mladí lidé – Wilsonova ch. • Stereotaktická biopsie mozku

14. Zobrazovací metody • prokážíkortiko-subkortikální mozkovou atrofii a současně vyloučí jiné příčiny onemocnění  • izolovaná atrofie mediálního temporálního laloku a hippokampu především u mladších nemocných • MRI:

15. Diferenciální diagnóza • Demence s Lewyho tělísky se od AN liší většími výkyvy klinického stavu, objevují se deliria, psychotické příznaky (zrakové halucinace) a extrapyramidovásymptomatika př. zvýšená svalová rigidita • Vaskulární demence se liší od AN náhlým začátkem, stupňovitou deteriorací, značným kolísáním klinického stavu v krátkém časovém horizontu a neurologickou symptomatikou • Demence při Parkinsonově chorobě se projevuje především podkorovou symptomatikou. Tudíž se nevyskytují korové příznaky typu afázie, apraxie a agnózie. Dále se vychazí z anamnestických údajů • Demence při progresivní paralýze a AIDS odliší od AN pozitivita séroreakcí

16. Depresivní pseudodemence vykazuje při neuropsychologickém testování pacientů nekonstantní výkony bez známek progrese v čase. Při adekvátní léčbě deprese se upraví kognitivní dysfunkce • Delirium má rychle vznikající příznaky, měnlivou intenzitu a ráz, psychomotorický neklid, poruchy spánku a bdění. Delirium však může na demenci nasedat • Benigní stařecká zapomnětlivost postihuje především vybavování jmen a časoprostorové zařazení zážitků, které si pacient jinak dobře pamatuje. Nesplňuje diagnostická kritéria demence • Wilsonova nemoc se vyskytuje u mladších dospělých, prokáže se očním vyšetřením, stanovením ceruloplazminu a vylučování mědi, jaterní biopsií • Creutzfeld-Jakobova nemoc se dá od AN (mimo jiné, např. 14-3-3 protein v likvoru, pozn.red.) odlišit pomocí EEG

17. Terapie-nebiologická • Základní péče o pacienta, příbuzní či odborní pečovatelé • Reedukace pacienta

18. Terapie-farmakologická • Inhibitory acetylcholinesterázy – rivastigmin, galantamin, donepezil • Memantin - nekompetitivní antagosnista NMDA (N-Metyl-D-Apartátových) receptorů • Deprese – antidepresiva 2. generace, maprotilin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu • Poruchy spánku-hypnotika 3. generace, zolpidem, zopiclon

19. Zdroje • www.wikiskripta.eu • http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedhealth/PMH0001767/ • Kniha : Základy speciální neurologie, GerhardWaberžinek, Dagmar Krajíčková a kolektiv

20. Děkuji za pozornost