1 / 7

Výchozí teorie

Výchozí teorie. Post-industriální společnost ( Daniel Bell) druhá modernizační transformace: rozvoj služeb, vědění výrobu nahrazují služby (symbolické schopnosti , znalosti místo fyzické síly) vědění → úspěch a moc, vědění teoretické, tj. abstraktní a do značné míry kodifikované

len-hill
Download Presentation

Výchozí teorie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Výchozí teorie • Post-industriální společnost(Daniel Bell) • druhá modernizační transformace: rozvoj služeb, vědění • výrobu nahrazují služby (symbolické schopnosti, znalostimísto fyzické síly) • vědění → úspěch a moc, vědění teoretické, tj. abstraktní a do značné míry kodifikované • objevy a inovace ne náhodou, jen na základě teoretických znalostí • vědění = osa, o niž se opírají nové technologie a ekonomický rozvoj • univerzity → klíčovou institucí

  2. 70. Léta: postindustriální  informační společnost • informační technologie, informace • Tofflerovi: „supersymbolická ekonomika“ – duševní práce, uvádění informací do pohybu • informace x vědění  společnost vědění větší pozornost lidem než technologiím, význam lidské dimenze • společnost vědění: rozvoj založen na lidských zdrojích, na lidském potenciálu,člověk subjektem jednání

  3. Vznik konceptu společnosti vědění a hlavní rysy • zakladatel: Peter Drucker- TheAgeofDiscontinuity(1969) • 90. léta: koncept společnosti vědění vymezen komplexně (NicoStehr: KnowledgeSocieties) • H. Willke: „Všechny funkční oblasti společnosti závislé na vědění: Vědění neprodukuje a neužívá pouze vědecký systém, ale všechny funkční systémy společnosti vytvářejí a využívají vědění pro svou reprodukci (hospodářský, právní a zdravotní systém)“

  4. 1)Technologické změny • vytváření infrastruktur druhého řádu – ICT, rychlejší, rozsáhlejší, levnější a efektivnější globální výměnu informací a vědění • usnadnění produkce a rozšiřování nových poznatků

  5. 2) Změny v ekonomické struktuře: • výrobky nenáročné na suroviny, vyžadují know– how • cena se odvíjí od vědění • materiálního zboží  nehmotné, „vědomostní obsah“ na úkor surovin a energie • především ve službách

  6. 3) Proměny profesní struktury a trhu práce • zvyšování produktivity práce  snižování poptávky po pracovní síle (zemědělství a průmysl) • průmysl: vyšší kvalifikace a nároky • vědomostní pracovníci, vědomostní technologové = vykonávají manuální práce, rozsáhlé teoretické znalosti, jen formálním vzděláváním, nikoli vyučením (počítačoví technici, zdravotní sestry, laboranti, fyzioterapeutové) • → sociální změny: rozdíly mezi třídami a vrstvami (kapitál – vzdělání)

  7. Sociální struktura H. Willke- diferenciace sociální struktury: • Horní segment – 20% obyvatelstva, pracovníci společnosti vědění, globálně mobilní, poptávka, zaměstnanost • Prostřední segment – 60%, vysoce profesionalizováni, nuceni vzdělávat se, změny v požadavcích, nebezpečí propadu • Spodní segment – 20%, se společností vědění se nesrovná, odkázáni na sociální pomoc

More Related