Sociální patologie SCPT SCPA

1. Sociální patologieSCPT SCPA 2. přednáška Základní terminologie Socializace Mravní vývoj Doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. FPE ZČU v Plzni

2. Sociální patologie - základní terminologie • sociální normy: pravidla koexistence v jednom sociálním prostoru • vycházejí z hodnot společnosti, upevňují její řád • vymezují to, co je ve společnosti: obvyklé,osvědčené, přípustné, správné, žádoucí • zvnitřňovány v procesu socializace • sociální deviace: porušování sociálních norem + - • poruchy chování: negativní odchylky v chování, poruchy socializace • sociálně patologické jevy: jevy závažně porušující soc. normy • delikvence • predelikvence • kriminalita

3. Socializace • Socializace: komplexní proces postupného, celoživotního začleňování jedince do společnosti prostřednictvím sociální interakce a komunikace s druhými lidmi • předpokladem je sociabilita • těsná vazba mezi socializací a individualizací člověka • vytváří spojení mezi jednotlivými generacemi • pojem užívaný až od 30. let 20. století • různé základní koncepce (socializační paradigma): • Freud (užíval pojem „akulturace“): socializace chápána jako proces interakce mezi biologicky (pudy Erós a Thanatos) zakotveným individuem a kulturou společnosti, interakce probíhá pomocí symbolické komunikace, hlavně v primární skupině, problémy interakce přinášení neurózy, transfer obsahů pudových tendencí („id“) a kultury je zajišťován vrstvami osobnosti – „ego“ a „superego“, normální proces akulturace navozuje rovnováhu mezi pudy • Durkheim: socializace je procesem integrace jedince do nadindividuálního celku – kolektivního vědomí (mezigenerační přenos) • Mead: k socializaci dochází mechanismem přejímání rolí v průběhu ontogeneze, výsledkem interakcí je utváření vědomí vlastního já

4. Mravní vývoj • několik základních východisek morálky: • model „dědičného hříchu“ – důležitost výchovné intervence • model „vnitřní čistoty dítěte“ – společenské vlivy dítě poškozují • model „tabula rasa“ – dítě není primárně ani dobré ani zlé • významné psychologické teorie: • Psychoanalytická teorie: vývoj zprostředkován identifikací s rodiči, vzniká superego, při porušení mravního kodexu je pociťována vina, problémy při nedostatečně nebo příliš vyvinutém superego • Teorie sociálního učení (Bandura): k mravnímu vývoji dochází prostřednictvím sociálního podmiňování (odměny a tresty) • Kognitivní teorie: psychologie morálky • Piaget: morálka vychází z respektu jedince k pravidlům • koncept heteronomní a autonomní morálky

5. Kohlbergův model mravního vývoje • Kohlberg: morální dozrávání je vázáno na zrání psychické • 3 základní úrovně: prekonvenční, konvenční a postkonvenční • 6 stupňů • kritické výhrady: teorie nemá univerzální kulturní platnost, stádia nemusí probíhat za sebou, 5. a 6. stádium zřejmě splývají

7. Rozhodněte zda následující výroky prezentují prekonvenční, konvenční nebo postkonvenční stádium mravního vývoje • Jan mohl krást, protože to dělal z lásky ke své ženě • Jan neměl krást, protože by se mohl dostat do vězení • Jan neměl krást, protože tím narušil řád společnosti • Jan mohl krást, protože je to v tomto případě společensky přijatelné a mravně oprávněné • Jan neměl krást, protože je to proti zákonům a přikázáním • Jan může krást, protože, kdyby mu žena umřela, nikdo by se o něj nestaral • Jan mohl krást, protože je povinností manžela udělat pro manželku všechno • Jan mohl krást, protože je velká pravděpodobnost, že nebude při krádeži přistižen • Jan mohl krást, protože lidský život stojí výše než materiální zájmy

8. Konec druhé přednášky