Metody práce s nadaným žákem na 1.stupni ZŠ a způsoby hodnocení nadaných žáků

1. Metody práce s nadaným žákem na 1.stupni ZŠ a způsoby hodnocení nadaných žáků PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. natasa.mazacova@pedf.cuni.cz

2. „Největší zázrak sněhových vloček je v jejich jedinečnosti. Každá je jiná, neopakovatelná. Stejně jako lidé.“ „Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet v žácích radost tvořit a poznávat.“ Albert Einstein „Cílem školní výuky není nadané dítě zabavit, ale systematicky rozvíjet jeho nadání.“

3. Osnova • Seznámení, brainstorming na úvod • Východiska práce s nadanými žáky:individualizace, diferenciace, mnohočetná inteligence, pedagogický konstruktivismus • Strategie vzdělávání nadaných • Metody a formy práce s nadaným žákem na 1. st. ZŠ • Tvorba žákovského portfolia • Příběh nadaného žáka - podnět k diskusi • Pracovní dílna s materiály pro nadané žáky • Problémové úlohy pro diagnostiku a rozvoj nadání užáku mladšího šk. Věku • Možnosti a meze hodnocení nadaných žáků • Skupinová aktivita- tvorba hodnotícího pracovního listu • Kazuistika nadaného žáka- podnět k diskusi

4. Mýty o nadaných • Jsou to děti štěstěny, vše jim jde lehce, daří se jim. • Dostali „TO“ vše bez námahy, zadarmo. • Probijí se a uplatní bez pomoci ostatních. • Jejich mimořádné schopnosti bude rodina, škola a okolí vždy velmi uznávat, oceňovat a akceptovat. • Především jejich intelekt bude vždy dostatečně ohodnocený a oceněný. • Jsou to od přírody „osamělí“, individuální běžci, samotáři, kteří si vystačí a nikoho nepotřebují. • Vždy umí svoje schopnosti, vysoké nadání bez problémů ukázat a projevit. • Musí být stejně dobří ve všech ohledech. • Musí se hodnotit přísněji než ostatní. • Musí být zodpovědnější a to i za druhé. • Vychutnávají si pocit, když si z nich druzí berou příklad. • Nejdůležitější je pro ně vysoké nadání.

5. Kdo je nadprůměrně nadaný žák? • Prokazují potenciál pracovat na značně vyšší hladině výsledků v porovnání s ostatními jedinci stejného stáří, se stejnými zkušenostmi nebo z téhož prostředí... • v intelektuální, tvořivé nebo umělecké oblasti... • ve schopnosti vést druhé lidi... • nebo ve specifických oborech studia. • Školní nadání = schopnost konzumovat, analyzovat a reprodukovat informace • Tvořivá produktivita = schopnost generovat nové informace

6. Radost z práce s abstraktními pojmy Vyhraněné názory nebo intenzivní emoce Vnímavost k vlastním nebo cizím pocitům Zájem o globální otázky: válka, hlad atd. Charakteristika nadaného žáka • Široká vědomostní základna • Dobrá paměť • Neobvykle rozmanité nebo intenzivní zájmy • Vysoce rozvinuté verbální dovednosti • Schopnost rychle a přesně zpracovávat informace • Pružnost v myšlení a schopnost vidět problém z různých hledisek • Vytrvalost • Znalost vztahů mezi rozmanitými myšlenkami • Schopnost generovat původní myšlenky

7. Základní východiska organizace procesu učení (nejen) nadaných žáků • Osvojování učiva není prosté přejímání hotových poznatků • Školní učení je dynamický proces, který je založen na neustálém dialogu mezi žákem a učivem • Proces učení nezačíná školou a neomezuje se na ni • Učitel vytváří takové didaktické situace,které podporují aktivní interakce žáka s učivem - hledá opěrné body pro učení žáků • Učitel musí učivo dobře znát,rozumět mu,aby chápal možnosti,které mu nabízí • Učitel navozuje vhodné problémové situace a úlohy • Učitel navozuje zkušenostní a činnostní orientaci vyučování • Učitel usiluje o komunikativní a emocionálně motivační dimenzi vyučování • Učitel rozvíjí pojmové poznání žáků • Učitel adekvátně hodnotí žáky

8. Klíčové momenty procesu vyučování • Vycházejí z kognitivní psychologie • Učení nezačíná školou a neděje se pouze v ní • Proces učení se tedy neděje převážně transmisivní cestou prostého předávání a osvojování hotových poznatků, ale jde o jejich objevování a konstruování žáky. • ve vyučování dochází konfrontaci, k napětí mezi tím co žák už zná a mezi novými úkoly, poznatky, které si má osvojit. • Žák svoje poznatky integruje do dosavadních struktur a konstruuje nové struktury na vyšší úrovni • žák je v tomto procesu vnitřně aktivní • žák ví a přichází do školy, aby nad poznatky a zkušenostmi přemýšlel a dále je rozvíjel.

9. Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování) • Učitel zajišťuje, aby každý žák dosáhl své nejvyšší úrovně rozvoje. • Učitel tedy vytváří takové didaktické situace, kdy žák se stává badatelem, řešitelem výzkumníkem, klade otázky, řeší problémové úlohy vyhledává informace apod. • Učitel vytváří takové didaktické situace, které podporují aktivní interakci žáka s učivem. • Učitel si klade otázky: • O které momenty u žáka se mohu opřít? • Co už žák ví? • Jaké postoje si osvojil? • Jaké zkušenosti mu poskytuje prostředí, v kterém žije? • Co prožívá ve škole a mimo ni? apod.

10. Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování) • Učitel se ztotožňuje s myšlenkou: to, že jsou žáci rozdílní, je obohacením vyučovacího procesu a východiskem k tvořivé práci učitele. • Učitel hledá diferencované didaktické přístupy vzhledem k individuálním zvláštnostem a možnostem žáků. • Učitel co nejvíce prostoru poskytuje zkušenostní a činnostní orientaci výuky. • Nedílnou součástí jejich výuky je tak hra, experiment, diskuse se zajímavými lidmi, hraní rolí - dramatizace, exkurze, řešení problémových úloh, tvorba školního časopisu, manipulace s různými předměty a materiálem, projekty na různorodá témata apod. • Rozvíjení vztahů mezi učitelem a žáky a žáků mezi sebou • Učitelé vedou dialog s žáky o tom, co se bude dít, jak se to bude dít apod.

11. Typologie nadaných dětí • Úspěšné nadané dítě • Vysoce tvořivé nadané dítě • Nadané dítě maskující své schopnosti • „ Ztroskotalé, odpadlé“ nadané dítě • Nadané dítě s určitou vývojovou poruchou • Autonomní nadané dítě

12. Typické poznávací charakteristiky nadaných dětí • Schopnost pracovat s abstraktními symboly • Motivace • Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti • Dobrá paměť • Schopnost vybavovat si rychle naučená, (slyšená, viděná, přečtená) fakta. • Znalost velkého množství informací z různých oblastí. • Velká zásoba informací o určitých specifických tématech. • Pozornost k detailům. • Nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí. • Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství • Zvídavost • Preference samostatné práce • Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita • Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů • Výrazný smysl pro humor

13. Deklarace práv nadaných dětí v systému vzdělávání Nadané dítě má právo: • být podporováno prostřednictvím adekvátních zkušeností pro výuku • být zařazeno do společných skupin a kontaktovat se s jinými nadanými dětmi • být vyučované a ne využívané • na předkládání nových, pokrokových a vyzývavých myšlenek či koncepcí • být učeno poznatkům, jež ještě neovládá • učit se tempem, které mu vyhovuje • myslet alternativně • být idealistické a citlivé na spravedlnost • na všeobecné pochybnosti • být intenzívní, vytrvalé a cílevědomé ve svém úsilí při získávání vědomostí • projevovat smysl pro humor • mít vysoké požadavky na sebe i na ostatní • na vysoké výkony jen v některých, ne ve všech oblastech učebního plánu • na zpoždění mezi představou a jejím uskutečněním • uskutečňovat zájmy, které stojí nad schopnostmi jeho vrstevníků

14. Potřeby nadaných žáků • Poskytovat rozsáhlý základ informací z různých oblastí • Rozvinout základní pojmy a schopnosti pro podání maximálního výkonu • Zajistit učební aktivity přiměřené úrovně • Zajistit přístup k informacím a samostudiu • Rozvíjet tvořivé myšlení a myšlení k řešení problémů • Rozvíjet divergentní myšlení • Rozvíjet konvergentní myšlení • Podporovat vývoj sebeuvědomění, sebereflexe • Podněcovat k tvorbě cílů vyšší úrovně • Rozvíjet autoregulaci, disciplínu v učení, vůli • Rozvíjet sociální vztahy s ostatními žáky

15. Cíle výchovy a vzdělávání, podporování nadaných v současné škole • Programy pro nadané žáky by měly zajišťovat: • Dostatek různorodých podnětů a příležitostí • Prostředí s vysokou mírou motivace a pozitivním hodnocením • Vysokou míru zapojení rodičů • Podněty pro rozvoj sebereflexe žáků • Dostatek podnětů k rozvíjení sociálních vztahů s vrstevníky i dospělými s různým nadáním • Podporu a pomoc v pochopení sebe sama – sebepojetí osobnosti • Prostředí vyjadřující vysokou míru podpory

16. Edukační programy pro nadané žáky • Školní programy • Akcelerační výchova • Obohacující programy – rozvíjející • Skupinové programy • Individuální programy • Mimoškolní programy • Vyrovnávací programy • Preventivní programy • Harmonizační programy

17. Varianty práce s nadanými žáky • Východiska • Akcelerace, urychlování • Obohacování • Diferenciace • Varianty práce • Třídy se skupinami • Třídy se skupinami a odchody • Třídy s překříženými ročníky • Speciální třídy - se speciálními osnovami, s věkově heterogenní strukturou žáků • Běžné třídy – s nadstavbovými programy, s odbornými učiteli, s rozšířenými mimoškolními aktivitami

18. Doporučené úpravy způsobů výuky v RVP • Individuální vzdělávací plán • Vytváření speciálních tříd • Vytváření tzv. rychlíkové třídy • Zřízení funkce mentora

19. Základní organizační formy Skupinové a kooperativní Individualizované (mastery learning) Diferencované Exkurze Integrované učební celky = průřezová témata Samostatná domácí práce Pedagogické inovace Otevřené vyučování Freinetova pedagogika Bielefeldské školní projekty Integrativní a celostní ped. Vzdělávací program „Začít spolu“ Základní metody a formy práce s nadanými • Metody • Projektové vyučování • Problémové vyučování • Práce v centrech aktivit • Aktivizující metody • Diskuse • Heuristické metody • Situační metody • Simulační metody • Inscenační metody • Didaktické hry • Dramatizace • Laboratorní práce heuristického charakteru • Experiment

20. Aktivity pro rozvoj nadání - logicko matematické nadání • úlohy problémového charakteru ( Pizza, Most, Věž, Tulení spánek...) • badatelské úlohy • pokusy (debrujárské aktivity, odhadování délek, obsahu, množství) • vymýšlení experimentů, projekty • jakékoliv početní činnosti, výpočet šancí, pravděbodobnosti, hledání možných způsobů řešení • navrhování početních úloh • strategické hry - šachy, dáma • přiřazování pojmů, obrázků, znaků • chronologické řazení • pokračování řady • tvorba pravidel • hledání odpovědí na zajímavá témata: kde končí vesmír, co je to černá díra, jsme v létě blíž u Slunce, co se stane až umřeme? • matematické pohádky • řešení logických hádanek, rébusů, křížovek, sudoku • dokončování příběhu

21. Aktivity pro rozvoj nadání - jazykové nadání • Tvorba jazykového portfolia, úlohy na čtení s porozuměním • Volné psaní na zajímavá témata: dům mých snů, co by se stalo, kdyby…,co se děje v mém mozku, když se učím,když přemýšlím…., • Brainstorming na různá témata • Psaní textů vědecko-fantastického obsahu, příběhů s detektivní zápletkou, vtipů, dopisů, deníků, básní, příběhů,článků do školního časopisu, tvorba vlastních knih, časopisů, tvorba textu na zadaná slova, slohové práce na různá témata, vlastní volný překlad textů z cizího jazyka • Dramatizace, hraní rolí situační, simulační metody, dokončování příběhů, pohádky: jak bude příběh pokračovat? • Práce s textem: analýza textu, výběr klíčových slov, tvorba osnovy, vlastní převyprávění textu, příběhu…. • Řešení a sestavování křížovek, hádanek, přesmyček slovních hříček… • Vyhledávání informací z příruček, novin, encyklopedií • Generátor otázek, Putovní mikrofon: formulujte co nejvíce otázek k zadanému tématu, např. na téma : moře, Afrika, počítač, robot, • Projekty na témata blízká žákům • Pětilístek • Tajná mise

22. Zadání úloh pro učitele, zaměřené na rozvoj nadání • Pokuste se v předložených učebnicích nalézt úlohy problémového charakteru • Samostatně formulujte úlohy rozvíjející myšlení žáka, úlohy problémového charakteru,pokusy, • Pokuste se formulovat úlohu ve 2-3 různých rovinách náročnosti, tzv. diferencovaný úkol • Navrhněte téma projektu, kde můžeme rozvíjet různé druhy nadání žáků • Navrhněte téma vhodné pro jakoukoliv předloženou aktivitu, jež se bude vztahovat k reálné výuce • Navrhněte role ve skupinové činnosti, vhodné pro rozvoj nadaných např. v oblasti rozvoje sociálních vztahů, metakognitivních dovedností, tvořivého myšlení, apod…… • Navrhněte způsob intervence nadanému dítěti na základě předložené kazuistiky

23. Bielefeldské školní projekty • Vznikají v Německu – autor H.Hentig • Státní škola • Vědecko – praktická, experimentální činnost • Nové pojetí všeobecného vzdělání • Úkoly: • Vytvářet prostor pro vědecké experimentování v oblasti pedagogiky • Vyvořit školu, kliniku pro budoucí učitele • Dát empirickou odpověď na měnící se funkci školy – humanizace školy • Škola laboratoř má 11 ročníků

24. Principy Bielefeldských školních projektů • Škola je místem pro život dětí • Orientace na zkušenost žáka • Poznávání prostřednistvím činnosti • Klade důraz na zodpovědnost žáka za vlastní práci • Orientace na společné prožitky • Spolupráce s rodinou, s podniky, kde se koná praxe žáků • Poskytuje politickou výchovu, učí hledat smysl života a práce • Diferenciace vyučování podle nadání a zájmu žáků, volitelné kurzy • Vykonové kurzy, podporovací kurzy – cesta individualizace vyučování • Funkce školního poradce – radí žákům výběr kurzů • „Intezivní fáze“ - týdenní cykly projektů interdisciplinárního charakteru • Předprofedionální orientace, praktika ve výrobních závodech • Klubové činosti • Individuální práce

25. Charakteristiky učitele pro vzdělávání a výchovu nadaných žáků (názory žáků) • odbornost a zájem se dále vzdělávat • vynikající způsobilost k výuce daného předmětu (didaktické dovednosti) • demokratický a kooperativní přístup k žákům • široké zájmy • využívání pozitivního hodnocení • flexibilita • spravedlnost a nestrannost • smysl pro humor • zájem o problémy druhých • příjemný vzhled a chování

26. Možnosti hodnocení nadaných žáků NADANÝ ŽÁK POTŘEBUJE SLYŠET POCHVALU A POVZBUZENÍ! • Cílem hodnocení je objektivní a korektní postoj k výkonu nadaného žáka • Hodnocení je nedílnou součástí výuky a koresponduje se způsobem výuky a tak jako u ostatních žáků má diferencovaný charakter • Funkce hodnocení: diagnostická a intervenční • Hodnocení - způsob, jak pomoci nadanému odhalit jeho silné a slabé stránky • Nadaný žák: vysoká míra vnitřní výkonové motivace: • touha po poznání,snaha podávat vysoký výkon,radost z poznání a učení • Způsob hodnocení na 1. st. ZŠ má akceptační a pozitivní charakter: • Vzhledem k častému perfekcionismu a neprůbojnosti nadaných žáků je důležité • stanovit jasná kriteria hodnocení, aby žáci chápali, za co jsou hodnoceni, co je důležité • Nekompetitivní – nesoutěživé - taktní klima • neporovnávat nadané s výkony ostatních • spíše slovní hodnocení - lépe vyjadřuje individuální schopnosti, dovednosti • známkování v kombinaci se slovním hodnocením

27. Možnosti hodnocení nadaných žáků(pokračování) • Tvorba portfolia • specifické možnosti hodnocení žáka • žák má možnost vysoké míry seberealizace • individualizace práce • v portfoliu je patrný vývoj žáka • Práce s chybou • Chyba jako pozitivní východisko práce ve výuce • Nadaný žák má právo na chybu, selhání, nedokonalost(problémy např.s grafomotorikou) • Pozor na stres z neúspěchu, např. nadané dívky,perfekcionisti…. • má jako ostatní žáci právo na vlastní tempo práce • nadaní rádi pracují v klidu, hloubají, hledají originální řešení…. • Učitel pomáhá žákům porozumět svým přednostem, schopnostem i problémům, vede rozvoj nadaného žáka

28. Možnosti hodnocení nadaných žáků(pokračování) • Typy hodnocení: • slovní – popis hodnocení • znakové- obrázky, znaky, značky • průběžné • výroční (čtvrtletní, pololetní…) • učitelem • Důležité: žák musí mít pocit, že učiteli záleží na jeho práci, výkonu, že je třeba úlohy dokončovat • žákem - sebehodnocení (významná součást hodnocení nadaných) • hodnocení žáků navzájem • Sebehodnocení: • Cíl: Vytváření správného sebeobrazu: rozvíjet přiměřený, objektivní postoj ke svému výkonu a k sobě samému • Nadaní mají častěji neadekvátní postoj k sobě samým • Mají příliš vysoké požadavky na vlastní výkon- jsou perfekcionisté, nebo naopak výrazně přeceňují svoje schopnosti a dovednost

29. Pedagogické zásady hodnocení • Zásada pozitivnosti • povzbuzující, oceňující, neznamená přehlížet chyby a problémy • I přes kritiku, upozornění na nedostatky • žák musí vědět, že si ho učitel váží a oceňuje • Učitel pomáhá zvyšovat sebevědomí či korigovat nevhodné přeceňující sebehodnocení cestou systematického pozitivního a objektivního hodnocení • Zásada individuálního přístupu • Učitel vyjadřuje hodnocení adresně, nesrovnává výkony s ostatními žáky, pokud se jedná o negativní hodnocení je vhodné jej sdělovat osobně

30. Individuální vzdělávací plán • je závazný pracovní materiál pro všechny, kteří s žákem pracují • umožňuje žákovi pracovat podle úrovně jeho znalostí a schopností individuálním tempem • plní motivační funkci- žák má před sebou úkoly, které jeho vývoj „táhnou“ • žák nepracuje ve stresu a uvědomuje si pomoc ze strany školy, učitele • možnost pracovat na úrovni svých schopností a intelektu jej aktivizuje

31. Individuální vzdělávací plán • Jak se tvoří IVP? • Stanoví se aktuální úroveň znalostí a dovedností žáka • Stanoví se krátkodobé dílčí výchovně vzdělávací cíle spolu s ročním cílem • Vymezí se speciální rozvíjející učivo • Určí se časový harmonogram, kritéria a postupy hodnocení žáka • IVP slouží ke zkvalitnění procesu vzdělávání identifikovaného žáka, respektuje aktuální podmínky vzdělávání v kontextu konkrétní školy, ve které se žák vzdělává. • IVP je dynamický, strukturovaný plán vzdělávání, který odráží specifika daného žáka v oblasti kognitivní, afektivní a motorické a sociální. • IVP vychází z aktuálního vývoje žáka a průběžně je upravován v souladu s jeho vzdělávacími potřebami.

32. Individuální vzdělávací plán(pokračování) • V rámci IVP se vymezuje způsob organizace výuky žáka a stanovují se úpravy vzdělávacích obsahů. • IVP zohledňuje závěry psychologické diagnostiky, zejména osobnostní specifika žáka a jeho studijní předpoklady (včetně zvláštností), závěry pedagogické diagnostiky, které dokládají aktuální stupeň dosažených vědomostí, dovedností a návyků. • Následná poradenská péče o žáka je koordinována a zajišťována poradenskými pracovníky školy (výchovný poradce, školní psycholog/školní speciální pedagog). • Součástí IVP je harmonogram plánovaných opatření ve vzdělávání a následné zhodnocení jeho plnění. • Realizátory procesu vyhodnocování IVP žáka jsou učitel-koordinátor tvorby ŠVP a učitelé, kteří plán vytvářejí (tj. na 1. stupni ZŠ třídní učitel a na 2. stupni a na SŠ učitelé daných předmětů (oborů), ve kterých je žák vzděláván formou IVP). Odpovědnost za kvalitu IVP má ředitel školy.

33. Literatura • Hříbková,L.: Psychologická problematika talentu a nadání. Praha. Pedagogická fakulta UK. 1995. • Laznibatová,J.: Nadané dieťa. Bratislava, Iris, 2001. • Mönks,F. Ypenburg,I.H.: Nadané dítě. Praha, Grada, 2002. • Pasch,M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál, 1998. • Rosecká,Z. a kol.: Malá didaktika činnostního učení. Brno, Tvořivá škola. 2003. • Skalková,J.: Obecná didaktika. Praha, ISV, 1999. • Skalková,J.: Pedagogika a výzvy nové doby. Brno, Paido, 2004. • Rámcový vzdělávací program pro ZV a GV. VÚP, Praha, 2004

34. Děkuji za pozornost