630 likes | 734 Views
Od Machiavelliho k Schopenhauerovi. aneb idoly účelnosti nebo pilíře cynismu?. Prolog. „Řeč je pramenem veškerého lidského nedorozumění.“ Antoine de Saint Exupéry (1900 – 1944). Co je řeč.
E N D
Od Machiavelliho k Schopenhauerovi aneb idoly účelnosti nebo pilíře cynismu?
Prolog „Řeč je pramenem veškerého lidského nedorozumění.“ Antoine de Saint Exupéry (1900 – 1944)
Co je řeč • Řeč je způsob vyjadřování jazyka. Jiný způsob jeho vyjadřování je například písmo nebo gestikulace.
Co je jazyk • „Jazyk je výsledek složité nervové aktivity dovolující vyjadřování a vnímání emočních a psychologických stavů prostřednictvím gest nebo sluchových a zrakových znaků při využité smyslových a hybných funkcí, které se původně na tuto činnost nespecializovaly.“ T. Alajouanin
Co je jazyk • Jazyk je něco obecnějšího a složitějšího, než jsou způsoby jeho vyjadřování. • Touto tematikou se dlouhodobě zaobírá například filosofie jazyka či analytická filosofie.
Filosofie jazyka / analytická filosofie • Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) • Gottlob Frege (1848 – 1925) • Rudolf Carnap (1891 – 1970) • Bertrand Russell (1872 – 1970) • John Langshaw Austin(1911 – 1960) • Teorie mluvních aktů • George Edward Moore (1873 – 1958) • A.J. Ayer (1910 – 1989) • Willard van Orman Quine (1908 - ?)
Člověk versus zvíře • Evidujeme minimálně tři funkční systémy, které nás odlišují od zvířat: • řeč a jazyk • schopnost vyrábět a užívat nástroje • abstraktní myšlení.
Porucha řeči • Poruše chápání a vyjadřování jazyka podmíněné poruchou vymezených mozkových oblastí běžně říkáme afázie. • Nejčastější příčiny afázie: • iktus • nádor • zánět mozku • trauma.
Lokalizace řeči v mozku • Řeč je lokalizována v řečových centrech mozku, kam spadá například Brocova oblast (ale nejen). (Pierre Paul Broca, pařížský anatom a antropolog)
Lateralita • Historicky se lateralita mozku vykládala tak, že: • levá hemisféra je odpovědná za • humanitu • expresivitu • Inteligenci • pravá hemisféra je odpovědná za • animalitu • percepce • emotivitu.
Lateralita • Dnes víme, že hemisféra • levá je s to tvořit a chápat všechny stránky • jazyka (syntax) • řeči (fonologie) • pravá je spojována s lexikonem (slovní zásobou).
Citový obsah • Citovému obsahu či zabarvení řeči se běžně říká prozódie a jeho postižení pak aprozódie. • Pro profesionální mluvčí (herci, moderátoři, učitelé, mluvčí apod.) jde o základní nástroj jejich mluvního projevu.
Kde to začalo • Těžko jednoznačně odpovědět, ale určitě můžeme říct, že „už staří dobří Řekové …“ • Platón a jeho sokratovské dialogy jsou nádherným příkladem metod vedení rozhovoru.
Platón • Vlastním jménem Aristoklés 427 z.l. Athény 347 z.l. Athény
Dialogy o kráse • Ión mladý Platón • Hippias mladý Platón • Faidros zralý Platón Ústředním tématem spojujícím všechny tři dialogy je otázka krásy (co je krása / krásno).
Otázka • Který z Platónových spisů, o němž jsme se bavili v rámci výuky vývoje ekonomických teorií, je napsán formou dialogu?
Odpověď • Ústava (Políteiá). Poznámka: Platónovi se přisuzuje cca 25 původních dialogů, u nichž se předpokládá jasné prokázání jeho autorství.
Sokrates - nejmoudřejší ze všech Řeků • V čem spočívá permanentní vítězství Sokrata ve všech jeho dialozích s jinými velkými Řeky? • Proč byl Sokrates nazýván nejmoudřejším ze všech Řeků?
Sokrates - nejmoudřejší ze všech Řeků • Sokrates ve všech svých dialozích má výhoduprvní a posledníotázky. • To znamená, že vytváří dojem (iluzi), že když na poslední otázku jeho partner v rozhovoru není s to odpovědět, že PRAVDU má on, že zná odpověď.
Sokrates - nejmoudřejší ze všech Řeků • Skutečnost je však taková, že odpověď na danou otázku nemusí znát (a většinou ani nezná) on sám. • Moudrost Sokratova v dialozích spočívá v tom, že budí zdání, že umí vést efektivně dialog, aniž musí znát vše.
Sokrates - nejmoudřejší ze všech Řeků • „Vím, že nic nevím.“ Sokrates (470 – 399 z.l.) Úkol: Vysvětlete význam toho výroku.
Aristoteles • Filosof • 384 z.l. Stageira 324 z.l. Athény
Myšlení a Aristoteles • Cíl:Rozmluva • rétorika • dialektika • Cíl:Pravda • filosofie • analytika (logika)
Myšlení a Aristoteles • Pravda • Logika (analytika) • návod, jak dosíci pravdivé nezvratné závěry • Rozmluva • Dialektika • návod, jak dosíci zdánlivě pravdivé závěry
Myšlení a Aristoteles • Eristika • finální podoba tvrzení je správná, ale nesprávné je téma (předpoklad) – jeví se jako správné • Sofistika • finální podoba je chybná, ale jeví se jako správná
Eristická dialektika a Schopenhauer • Eristická dialektika • dialektika • eristika • sofistika • „Eristická dialektika je umění disputace vedené tak, aby se účastník ocitl vždy v právu, tedy per fas et nefas.“
Eristická dialektika • Eristická dialektika: • je umění • dovednosti • kompetence • být komunikačně úspěšný. • Být komunikačně úspěšný predikuje společenský úspěch.
Eristická dialektika • Eristická dialektika je tedy primárně věcí • formální a nikoli • věcné stránky disputace. • Disputace – učená rozprava, respektive hašteření se.
Logika versus dialektika • Logika – věda o správném myšlení, o pochodu čistého rozumu. • Logiku lze konstruovat a priori. • Dialektika – metoda, jak vést disputaci se zdáním pravdivosti. • Dialektiku lze konstruovat a posteriori.
Logika versus dialektika • Z dříve uvedeného vyplývá, že: • logika • není závislá na poznání plynoucím ze zkušenosti (předem) • dialektika • je závislá na poznání plynoucím ze zkušenosti (následně).
Intermezzo • „Člověk si volí takovou filosofii, jaký je sám.“ Fichte
Arthur Schopenhauer • 22.2. 1788, Gdaňsk • 21.9. 1860, Frankfurt Otec: Arthur Matka: Johanna
Doba života A.S. • 1774 – 1792: Ludvík XVI. • 1788: Josef II. neúspěšně bojuje s Turky (došli až k Temešváru) • 1804: Napoleon císařem • 1805: Pražské domy označeny novými popisnými čísly platnými dosud • 1806: založena pražská polytechnika (ČVUT) • 1830: Pařížská komuna • 1848: Evropské revoluce • 1856: zemřel Karel Havlíček Borovský • 1860: sjednocení Itálie (Italské království) • Machiavelli a jeho Vladař (požadavek na sjednocení Itálie) – 1513
1793: přestěhování do Hamburku 1797 – 1799: pobyt v Le Havru (studium francouzštiny) 1804: vstupuje do učení za obchodníka 1805: stěhuje se s matkou do Výmaru, setkává se s Goethem 1809: vstupuje na universitu v Gottingenu 1811: přechod na universitu v Berlíně, zde vyučuje Hegel 1813: promoce v Jeně („O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu“) Arthur Schopenhauer
1815: rozchází se s matkou - navždy 1815 – 1819: žije v Drážďanech, zde píše knihy O vidění a barvách (1816) Svět jako vůle a představa (1819). 1829: habilituje v Berlíně, po nezájmu o své přednášky odchází z Berlína 1831: Návrat do Berlína, po vypuknutí cholery (podléhá jí i Hegel) odchází do Frankfurtu nad Mohanem 1831: Návrat do Berlína, po vypuknutí cholery (podléhá jí i Hegel) odchází do Frankfurtu nad Mohanem 1831 – 1860: žije trvale ve Frankfurtu 1860: Umírá ve Frankfurtu Arthur Schopenhauer
Arthur Schopenhauer • Dílo: • O čtveru kořenech věty a dostatečném důvodu (1813) • O vidění a barvách (1816) – ovlivněno Goethem • Svět jako vůle a představa (1819) • Vůle v přírodě (1836) • Dva základní problémy etiky (1841) • O svobodě vůle • O základu mravnosti • Parerga a paralipomena (1851) • Eristická dialektika (1831)
Arthur Schopenhauer Mladý Arthur Podobizna z roku 1809, období studií v Gottingenu
Arthur Schopenhauer • Původ jména je keltský a je odvozován od slova arth tedy medvěd. • Český ekvivalent je Artuš, ženské jméno pak Uršula nebo Voršila (od ursus).
Schopenhauer a Goethe • Johanna Schopenhauerová (matka) byla ve své době vcelku uznávaná autorka. • Setkávala se s Goethem. • Goethe ovlivnil Arthura při výchově k vnímání umění a krásy. • Schopenhauer věřil, že umění člověka povznáší a vede za skutečným poznáním nepoznatelného. Obdobně to vnímal i například Einstein.
Johann Wolfgang Goethe • 28.8. 1749, Frankfurt • 22.3. 1832, Výmar Životní láska: Ulrika von Levetzow z Třebívlic na Litoměřicku (Litomeritz)
Arthur Schopenhauer • Schopenhauera řadíme do tzv. poklasické filosofie (iracionalismu). • Shopenhauerova filosofie bývá nazývána filosofií pesimismu. • Jedná se o filosofii v základě iracionální, tj. vycházející z prožitkového světa individua.
Arthur Schopenhauer • Schopenhauer ovlivnil: • Wagnera (Prsten Niebelungův) • Nietzcheho („…je dűrerovským rytířem, jemuž není rovno“) • Kierkegaarda • existencialisty • Sartra • Camuse • Marcela
Arthur Schopenhauer • Schopenhauer byl ovlivněn: • Platónem • Kantem • Goethem • Védami
Arthur Schopenhauer • Schopenhauer kritizoval: • německé klasické filosofy • Fichta – jeho učitel v Göttingenu • Herdera • Hegela
Arthur Schopenhauer • K Fichtovu stěžejnímu dílu Vědosloví: • Vědosloví (Wissenschaftslehre)? spíš Vědooslovství (Wissenschaftsleere). • „Je to šílené, ale je v tom metoda.“
Arthur Schopenhauer • Schopenhauer „nenáviděl“: • Hegela coby • vrchol idealistické racionální filosofie • konkurenta na Berlínské univerzitě • představitele pruského reakcionářství
Arthur Schopenhauer • Eristická dialektika • spisek z roku 1831 (1830?) • návod, rukověť jak vždy uspět v disputaci • obsahuje celkem 38 triků
Eristická dialektika • Jak to vypadá s Schopenhauerovou eristikou? • A co ještě k eristice?