LÉKY POUŽÍVANÉ PŘI PORUCHÁCH KREVNÍ SRÁŽLIVOSTI A ONEMOCNĚNÍ KRVE

1. LÉKY POUŽÍVANÉ PŘIPORUCHÁCH KREVNÍ SRÁŽLIVOSTIA ONEMOCNĚNÍ KRVE

2. ROZDĚLENÍ • Látky používané při poruchách krevní srážlivosti • Antikoagulancia • Fibrinolytika • Antitrombotika • Hemostatika • Látky k léčbě anémií a hemopoetické růstové faktory • Antianemika

3. ANTIKOAGULANCIA • Jsou látky, které zabraňují srážení krve účinkem na jednotlivé koagulační fáze: • vnitřní (intrinsic) : aktivace faktoru IX vitaminem K, • vnější (extrinsic) : aktivace faktoru VII vitaminem K, • společná cesta : aktivace faktoru X a konverze fibrinogenu na fibrin • dělí se dle způsobu podání a dle působení (in vivo, invitro), • HEPARIN • směs vysoce elektronegativních kyselých mukopolysacharidů, který je produkován žírnými buňkami, • v normálně cirkulující krvi je přítomen pouze stopově,

4. farmakologický účinek: • snižuje adhezivitu destiček k endoteliálním buňkám a snižuje vyplavování destičkového růstového faktoru, • aktivuje tělu vlastní glykoprotein antitrombin III (jeho antikoagulační účinek působí in vivo i in vitro), • není absorbován po p.o. aplikaci, podává se parenterálně; je indikován k rychlému navození antikoagulačního účinku, při profylaxi a terapiích trombóz a embólie • nežádoucí účinky: krvácení do močového a trávícího ústrojí; látky inhibující funkci trombocytů (kyselina acetylsalicylová) zvyšují nebezpečí krvácení, • specifický antagonista je protamin (protaminsulfát), který je podáván při předávkování heparinem.

5. KUMARINY a HYDROXYKUMARINY • Pro syntézu koagulačních faktorů je významný vitamín K, který katalyzuje konverze některých prekurzorů koagulačních faktorů (protrombin, faktor VII, IX, X), • působení kumarinových derivátů spočívá v inhibici účinku vit.K na systém koagulačních faktorů • Vitamin K je antidotum působení těchto látek. (přirozeně se vyskytující K1 (fytomenadion) a K2, K3 (menadion) je účinnou látkou mnoha registrovaných přípravků s indikací léčby onemocnění provázených zvýšenou krvácivostí: alimentární intoxikace provázené vnitřním krvácením, krevní sraženiny ve vejcích,k odstranění nežádoucích účinků farmak při terapii salicyláty).

6. WARFARIN • Je kumarinové antikoagulancium, po p.o. podání se dobře resorbuje (perorální antikoagulancia), • působí pouze in vivo, • nástup koagulačního účinku je pomalý; nejdříve musí dojít ke katabolismu koagulačních faktorů; vrchol účinku asi za 3 dny po podání, • použití: podobné jako u heparinu – profylaxe trombóz a embólií po operaci, terapie trombóz, • nežádoucí účinky: krvácení do dutých orgánů (žaludek, střevo, močové cesty), podkožní krvácení apod.; z těchto důvodů jsou kontraindikovány p.o. antikoagulancia při závažných onemocněních jater, ledvin, gastrointestinálních ulcerací, • je znám hlavně jako deratizační prostředek.

7. FIBRINOLYTIKA (TROMBOLYTIKA) Látky rozpouštějící krevní sraženiny. Fibrinolytický systém je funkčním protipólem koagulačních systémů. Fibrinolýza je iniciována aktivací proenzymu plasminogenu na plasmin, který katalyzuje degradaci fibrinu. Látky, které plasminogen aktivují :

8. Trombolytika I. Generace -neselektivní • STREPTOKINÁZA • neenzymatický protein z -hemolytických streptokoků, • je to nepřímo působící aktivátor plasminogenu, • lýza sraženiny je doprovázena systémovou fibrinolýzou – vedlejší účinky: krvácení. • UROKINÁZA • polypeptidický proteázový enzym, akltivuje plasminogen přímo, • různé orgány (např. uterus, prostata i další) obsahují urokinázy, které podporují rozpouštění fibrinových sraženin vzniklých po krvácení ve vývodných cestách (např. význam pro setrvání menstruační krve v tekutém stavu).

9. Trombolytika II. generace Jsou aktivátory plasminogenu, vážou se na fibrin na povrchu krevní sraženiny – jejich aktivita je omezena na trombus. • t-PA - tkáňový aktivátor plasminogenu • Vazbou na fibrin působí selektivní fibrinolýzu sraženiny bez systémového ovlivnění, • indikace: plicní embólie, trombóza hlubokých žil.

10. ANTIAGREGAČNÍ LÁTKY Látky podávané pro specifickou profylaxi arteriální trombózy (antiagregační terapie po infarktu do 2 hod.); obvykle se používají současně s heparinem • KYSELINA ACETYLSALICYLOVÁ • její antikoagulační účinek spočívá v inhibici agregace destiček Podobně i další nesteroidní protizánětlivé látky: • IBUPROFEN Důležitá pro snížení trombotizace arterií je dávka – nízká a kontinuální.

11. HEMOSTATIKA Léčiva pro zmírnění nebo zastavení krvácení při poranění nebo chirurgickém zákroku, rovněž při onemocnění s projevy nadměrného krvácení. • adstringencia – působení lokálně vysrážených bílkovin pouze pro povrchové použití (chlorid železnatý, kyselina taninová), • epinefrin a norepinefrin – vasokonstrikční účinek ve formě tampónu intranasálně, • systémová hemostatika – krevní produkty z čerstvé krve, zmrazená plazma, plazma obohacená o krevní destičky, humánní fibrinogen.

12. ANTIANEMIKA Dělení se dle deficience, na základě které anémie vznikla: • anémie z nedostatku železa, • anemie z nedostatku vitamínu B12, • anémie z nedostatku kyseliny listové.

13. ŽELEZO Železo je potřebné pro tvorbu Hb. Je absorbováno převážně jako Fe2+, trojmocné je redukováno na dvojmocné v kyselém prostředí žaludku. Hlavním místem absorbce je proximální část duodena, kde je v enterocytech Fe2+ oxidováno zpět na Fe3+, které se váže na protein apoferitin za vzniku feritinu, z mukozních buněk je vyplavován do krve, kde se váže na transferin – transportní protein a ukládá se do jater, sleziny a kostní dřeně opět ve formě feritinu. Symptomy nedostatku železa tvoří tzv. anemický syndrom: slabost, únava, dušnost. Léčba je suplementace železa ve formě solí. Pro parenterální aplikaci jsou vhodné soli jako dextran, sacharát, pro p.o. aplikaci např. fumarát

14. VITAMÍN B12 Vitamín B12 a kyselina listová jsou důležité pro syntézu purinových a pyrimidinových bází a jejich inkorporace do DNA. Nedostatek má za následek poruchy dělení buněk a poruchy jejich vývoje – kostní dřeň pak obsahuje abnormální buňky –megaloblasty, které se vyvíjí dále v makrocyty, tzv. megalobastová makrocytární anémie: snížené celkové množství Hb. Léčba nedostatku vitamínu B12 : injekcemi kyankobalaminu ve vysokých dávkách, dokud se krevní obraz nevrátí k normě.

15. KYSELINA LISTOVÁ • Je syntetizována mikroorganismy střevní mikroflóry, • u megaloblastové makrocytární anémie, která je způsobena nedostatkem kyseliny listové a vit. B12 je nutno aplikovat oba vitamíny současně. • PYRIDOXIN • Deficience pyridoxinu je hlavní příčinou sideroblastické anemie.

16. HEMOPOETICKÉ RŮSTOVÉ FAKTORY • Jsou látky, které udržují rovnováhu mezi autoobnovou krevních buněk a jejich diferenciací na různé druhy krevních buněk, • jsou to glykoproteiny, které jsou normálně přítomny v krevní plazmě ve velmi nízkých koncentracích • ERYTROPOETIN • Je růstový faktor, který reguluje proliferaci a vyzrávání erytrocytů, signálem k produkci je ztráta krve nebo nízká tkáňová tenze O2.

17. EPOETIN • Je rekombinantní humánní erytropoetin stimulující tvorbu erytrocytů, • indikace: anémie doprovázející chronická onemocnění (chronické zánětlivé stavy, nádorová onemocnění, chronické selhání ledvin psů a koček).